Cinik
přečtené 580
Juditin kříž
2018,
Bryan Houghton
Vynikající kniha, kterou opravdu doporučuji k přečtení. Román, který s sebou přináší nejen zábavu, ale také poučení a podněty k zamyšlení. Nepochybuji, že otec Houghton vychází v mnoha dojemných a bolestných scénách z kruté reality, kterou za svého života poznal, a která (koneckonců) nám není cizí ani dnes. Jako někdo, kdo s bolestí ledoval modernistickou destrukci interiéru katedrály sv. Mikuláše v Českých Budějovicích vedenou velmi neblahým generálním vikářem Pintířem, si živě představím, oč bolestnější musely být podobné zážitky pro lidi v případě kostelů, které vlastníma rukama vybudovali a vybavili v jim nepříliš přátelské zemi. Jako někdo, kdo měl nespočet příležitostí vyslechnout si či přečíst rouhavá a vyloženě antikatolická kázání a články od katolických kněží a biskupů, kteří už dávno žádnými katolíky nejsou, si dokáži představit zoufalství lidí, kteří trpěli o to víc, že je na to nikdo nepřipravil, protože většinu svého života mohli svým kněžím a biskupům v klidu důvěřovat - kteří zoufale sledovali, jak se katolické školy a kostely mění v nepřátele zbožnosti a katolické víry - ty kostely a školy, které vlastoručně a za velkých obětí pomáhali budovat a udržovat, aby byli této víře oporou. Dovedu si živě představit modernistického biskupa, s jakým ďábelským zadostiučením slouží modernistickou (a pro daný případ ještě více "zmodernizovanou") mši za zbožného tradičního kněze, kterého navíc vylíčí jako zapáleného modernistu, a vydává to za "poctu". Koneckonců - my si dobře pamatujeme, jak papež František stejným způsobem ponížil zesnulého kardinála Bartolucciho (1917-2013), když ho "poctil" tím, že osobně vedl moderní mši při jeho pohřbu - ačkoliv všichni včetně něj věděli, že Bartolucci, který byl hrdý na to, že moderní mši nikdy nesloužil a ani ji vysluhovat neumí, by si nic takového nepřál a chtěl by přesně tu tradiční liturgii, kterou sám sloužil celý život. I když, když si to znovu promyslím... Vlastně nevím, jestli si to dokážu představit. Myslím, že dokonalosti většiny těch představ vlastně ještě docela dost chybí. Nu což, dnešní modernisté se jistě ještě dokáží postarat, abych si je zpřesnil, pokud by tato kniha nestačila.... celý text
Chvála ženy statečné aneb co nám feministky neřekly
2017,
Ilona Burdová
Vynikající kniha, v níž autorka z katolického pohledu a pohledu zdravého rozumu posuzuje moderní feminismus a na něj navázanou genderovou ideologii, který shledává destruktivní ideologií, která ničí společnost, je nepřátelská k ženám i dětem a není slučitelná se zdravým rozumem ani vědeckým poznáním. Rovněž též představuje dvě hlavní ideoložky moderního feministického hnutí - Simone de Beauvoir a Judith Butler, seznamuje čtenáře s jejich životem, základními myšlenkami a výroky. Ve výsledku tyto jejich teorie označuje za nesmyslné až šílené a zpochybňuje samo duševní zdraví autorek. Knihu doplňují rozhovory s některými známými a úspěšnými ženami, které šílené feministické ideologii rovněž zrovna neholdují a rozhovor s historikem Radomírem Malým o postavení ženy v křesťanském světě. Kniha je o to potřebnější, že právě v těchto dnech rozhodujeme o naší ratifikaci Istambulské úmluvy, která se pod záminkou boje násilím na ženách snaží skrytě položit základ násilnému vnucování genderové ideologie a radikálního feminismu celé společnosti. Lidi by měli vědět, jaké vši si jí vsadí do kožichu.... celý text
Babiččina spižírna nad zlato
2014,
Renato Magát
Určitě zajímavá a užitečná publikace, byť styl zavařování užívaný v naší rodině je poněkud jiný.
Teror ctnosti - O hranicích názorové svobody v Německu
2015,
Thilo Sarrazin
Knih hodně zklamala mé očekávání, což je do jisté míry moje vina, protože jsem o Sarrazinovi a jeho názorovém ukotvení zas až tolik nevěděl. Je to upřímný starý socialista, který se pustil do boje s neomarxisty, co se zmocnili pozice, které mělo jeho hnutí a ukradli jeho stranu (SPD). To zcela vymezuje rámec a směr jeho úvah. Části, které pojednávají o jeho osobní zkušenosti a zkušenostech jeho manželky po vydání knihy "Německo páchá sebevraždu", jsou zajímavé a užitečné. Pro ty, kteří se zdravým myšlením v tomto směru ještě nesetkali, mohou být přínosné i kapitoly zabývající se čachry neomarxistů a hlasatelů politické korektnosti s jazykem a symboly. Zbytek ale už má přínos pochybný až záporný, protože jeho rodná ideologie jej v mnoha případech svádí na zcestí a znemožňuje mu jasně myslet. Krásným příkladem je stať týkající se snahy zavést sodomitská manželství, kde nejdříve zcela přesně a precizně vysvětluje, proč je to blbost a zneužití pojmu manželství, nicméně následná predikce toho, co to bude znamenat (až to nevyhnutelně projde - mimochodem, už to v Německu mezitím prošlo), je tak totálně mimo, že člověk zírá, jak může intelekt člověka a jeho schopnost jasně myslet na tak krátkém úseku několika řádků tak rychle a dokonale vyhasnout (pokud ovšem jde o vyhasnutí a ne nepovedené mlžení)... Kniha se hlásí k mnoha myšlenkám a směrům, které křesťan nemůže akceptovat, jako je např. morální relativismus. Jeho úvahy jsou často ulítlé ve směru socialistické ideologie. Co ale nejvíc fascinuje a co dominuje celé knize, je jedna z hlavních myšlenek starých marxistů, že za všechno zlo může Církev. Člověk by řekl, že když starý socialista píše o své válce s mladými neomarxisty a o tom, co z ní vyvozuje, mohl by se bez ostentativní mnohonásobné prezentace tohoto postoje obejít, ale vypadá to, že ne. Četné odkazy na dějiny křesťanství, které mají tuto tezi demonstrovat, jsou sice o ždibec kvalitnější než v Dawkinsových pamfletech - tj. trochu pečlivěji vybrány a umírněněji prezentovány, takže člověk potřebuje trochu více znalostí k tomu, aby dokázal odhalit jejich manipulativnost a neférovost, nicméně jinak jsou podobného charakteru (tam kde Dawkins bezostyšně lže, Sarrazin spíše jen velmi obratně zavádí). Jen ponechávají trochu více prostoru pro otázku, zda jde o cílené manipulace, či o prosté selhání úsudku (u Dawkinse podle mne nepřipadá druhá možnost v úvahu vůbec, u Sarrazina někdy ano). Stejně pak člověka pobaví, když v hloubi knihy dává do protikladu středověký "teror křesťanské ctnosti" se svobodami a svobodným myšlením antiky, ačkoliv sám na začátku knihy připouští, že to s tou svobodou v antice nebylo vůbec tak žhavé, když připomíná Sokrata a ostrakizaci... Váhal jsem mezi dvěma a třemi hvězdičkami, ta třetí je spíše za odvahu autora válčit s neomarxisty a říkat to, co není v módě. Nicméně pro mne osobně kniha žádný velký přínos nepředstavovala.... celý text
Cesta na Západ. Po stopách ochočeného Boha
2018,
Štěpán Smolen
Jakkoliv je kniha velice zajímavá a poučná, nejvýraznější pocit, který ve mne kniha zanechala, jsou hluboké rozpaky. Mám problém s tím, že nedokážu s dostatečnou přesností určit, jak moc jde o reportáž a jak moc o beletrii. Jak reálné (či pospojované či upravené) jsou v ní uvedené postavy. Přitom právě odpověď na tuto otázku je zásadní pro správné posouzení poselství knihy a relevantnost dalších otázek, které mne napadají. Na tom pak stojí jakékoliv další vývody a hodnocení...... celý text
Lovci orchidejí 2 - V pralesích Ekvádoru
1996,
František Flos
Značně mne znechutila ultraliberální politická agitace v knize obsažená.
