Clea3112 přečtené 193

Buzíčci 2013, Jan Folný (p)

Zajímavý krátký vhled do (převážně) gay-komunity. Co možná trochu převapí, je bezprostřední promiskuita a lehkost, s níž (někteří) hrdinové žijí. I to je obraz doby a společnosti. Povídky jsou čtivé, decentní provázání příběhů posiluje knihu jako celek. Doporučuji každému, kdo má rád příběhy ze současnosti a nenechá se odradit peprností jazyka :)... celý text

Obraz Doriana Graye 2005, Oscar Wilde

Podobenství o kráse duše a těla. Nadčasová alegorie o morálních hodnotách světa. Odpověď si hledá každý sám :)

Milostná píseň 1954, Jaroslav Seifert

Líbal jsi mne na čelo či ústa, nevím -zaslechla jsem jenom sladký hlas a tma hustá obklopila úžas polekaných řas. Na čelo jsem políbil tě v spěchu, neboť omámila mě vůně tvého proudícího dechu, ale nevím - zaslechl jsem jenom sladký hlas a tma hustá obklopila úžas polekaných řas, líbalas mne na čelo či ústa ? Něha zabalená do slov :)... celý text

Obrázky z Paříže 2005, Jan Šmíd

Hlazení po duši. Každý, kdo se dotkl Paříže, cítí její vůni a chuť na stránkách autorových esejí. Je to čtení pozvolné a vychutnáte si jej, jen pokud k němu přistupíte jako k odpolednímu popíjení kávičky v Tuilerijských zahradách nedaleko Louvru.... celý text

Malé černé a devět žen 2017, Jane L. Rosen

Romanticky laděný příběh vyprávěný z pozice různých postav se společným jmenovatelem - sexy " malé černé" a co se stane, když si je oblékne ta správná žena. Vyprávění plyne zlehka jako voda v letní řece a unáší vás dějem s decentním úsměvem na rtech. Když vás knížka mine, o nic nepřijdete :) Ale může projasnit vaše dny. Na letní dovolenkování pro ženy ideální :)... celý text

Čáry 2009, Rjú Murakami

Zajímavě pojatá literární koncepce, která má však své limity. Hlavní hrdina zde není. Respektive je. Nese jméno domácí násilí, šikana, ponížení a ponižování, frustrace, sado-maso, úzkost, útěk, samota, citové prázdno..... Kolečko, které se točí stále dokola a - jak se zdá - z kterého není úniku. Spíše než znechucení ve mně tato kniha vyvolává pocit smutku. V době, kdy lidé mají a mohou mít vše, nemají nic. Nic, co je hodnotné, lidské, humánní. Odcizení, chlad a lhostejnost k osudu jiných i svému vlastnímu crčí z Murakamiho řádků v každém příběhu. Mysím, že nejen v obsahu, ale i ve formě tkví Murakamiho skrytý záměr. Rychlý sled hrdinů, kteří se jen mihnou v každé kapitole, vám nedovolí najít si k nim cestu, vztah, pochopení. "Člověk se pomocí jiných lidí utvrzuje ve svým vlastním já", říká v závěru jedna z Murakamiho postav, a to v kontextu celé knížky nevyznívá příliš povzbudivě.... celý text

V polévce miso 2008, Rjú Murakami

Nabízí si otázka, komu všemu chce Rjú Murakami nastavit zrcadlo a co vše chce ukázat. Bezesporu se trefuje do současných Japonců, Američanů i celé konzumní společnosti západního světa utíkající před sebou samým k povrchní zábavě a požitkům, jež jsou zárukou chvilkového potěšení i zapomnění. Pocit prázdnoty a samoty v době výdobytků a blahobytu totiž paradoxně dostihuje mnohé, a to bez rozdílu věku, pohlaví a společenského postavení. Nad tím vším se vznáší nevyřčené, co je, resp. co vše jsme ochotni přijmout za běžné, normální a akceptovatelné. Kendži po prvotním šoku z masakru, jehož byl přítomen v baru, vše přijímá za reálné a "hledá si své místo"v tomto pokřiveném světě. A Frank mu to ani poté neusnadní. Tím že Kendžiho nezabije a "propouští" fakticky svého jediného očitého svědka na svobodu, naloží mu na bedra - pro mladého Japonce - nevídaný pocit vlastní odpovědnosti. Odpovědi, jak s tím vším včetně svědomí naložit, nechává záměrně otevřené. Novela má vynikající promyšlenou strukturu. Autor napětí dávkuje, stupňuje a potom nechává pozvolna opadat, ale jen proto, aby vám dopřál čas na potřebnou reflexi a zamyšlení. Závěr knihy sice nevyznívá příliš optmisticky, ale i to je součást Murakamiho literárního záměru, když Frank říká : "....Jo, byl jsem na ni [miso polévku] zvědavý. Kdysi dávno jsem si ji jednou objednal v malém suši baru ve státě Colorado. Byla to divná polévka a taky divně zapáchala, takže jsem ji nakonec nesnědl, ale připadala mi děsně zajímavá. Byla totiž podivně hnědá a taky páchla jako lidský pot. Přijel jsem do Japonska v naději, že se dozvím, co to může být za lidi, že mají ve zvyku jíst denně tuhle polévku, která na mě navdzory všemu působila tak nějak jako vytříbené a luxusní jídlo...... ..... Ne, už ji ochutnat nepotřebuji, protože já sám se teď nacházím přímo v ní. V polévce, kterou jsem viděl v tom coloradském suši baru, byly zamíchány nedefinovatelné kousky čehosi, snad kousky zeleniny, které mi tehdy připadaly jako malé odpadky, a já jsem teď steně jako ty malé kousky zeleniny, zamíchán do velké polévky miso, takže jsem spokojený".... celý text

Hledání bodu G 2017, Daniel Webber

Po knize jsem sáhla zcela náhodně jeden den před dovolenou u moře. Říkala jsem si, že to bude přesně to, co člověk na letní lenošení potřebuje.....No... kniha je to čtivá, opravdu velmi nenáročná, nevadila mi ani lechtivost tématu, ale nemůžu si pomoct.....přišlo mi to hodně "šroubované". Chyběla přirozeně plynoucí lehkost příběhu, věrohodnost hrdinů i některých situací, a to mi asi nesedlo. Prostě free road trip story v české verzi s wow! efektem se nekonala.... celý text

O čem sní muži 2005, Olga Sommerová

Ženský a mužský svět nahlížený z pozice mužů různých věkových kategorií, profesí, odlišných zázemí a s nejrůznějšími životními zkušenostmi. Klíčovou otázkou se - pro Olgu Sommerovou - zdá rodinné prostředí, z něhož muži pocházejí a které (nás všechny) od malička, ač mnohdy nevědomky, formuje. Pestrost názorů a postojů přinášejí právě tyto "Olžiny sondy" u různých typů mužů. Jednoznačnou odpověď kniha nepřináší (a ani nechce), jen před námi rozsypává zrnka z barevné mozaiky a nechává na nás , abychom si vybrali , která se nám líbí a která ne (s kým se ztotožníme, nad čím se pousmějeme, co nám dám podnět k zamyšlení). Dávkování četby je individuální, promě jeden rozhovor na den byl akorát :)... celý text

Japonky nestárnou ani netloustnou 2014, Naomi Moriyama

Taková japonská verze Francouzky netloustnou :) Příběh mladé Japonky, která zakusí život ve Státech a s tím i problém zvaný obezita. Osobní story se volně prolíná s povídáním o japonské kuchyni a vzpomínkami na dětství. Řada receptů, a i když nezkusíte všechny, aspoň se seznámíte s běžným repertoárem japonské kuchyně.... celý text

Banánové dítě – Vietnamka v české džungli 2017, Duong Nguyen Jirásková

Dalo by se říct - otevřená zpověď vietnamské dívky, která se musí vyrovnávat se syndromem střetu světa dvou odlišných kultur, - její rodné vitenamské, a české, která ji obklopuje a formuje od dětství. Oceňuji otevřenost vyznání, které muselo být pro asijskou dívku zvláště obtížné, neboť asijská kultura velí zachovávat společenské dekorum za každou cenu. Duong nám tak ukazuje, že je holka jako každá jiná, která má občas trable se svým životem. Čtvrtou hvězdičku přidávám za řadu zajímavých interkulturních postřehů ze života Vietnamců. To mě prostě baví a zajímá :) Příjemné čtení obohacené o názor "z druhé strany", tedy o pohled autorčina manžela Jakuba. Úsměv na tváři vyvolávaly Jakubovy pokusy naučit se vietnamštinu. Nezvládnutí absolutně odlišného jazykového systému může přivést člověka do prekérních situací, kterým je lépe se zasmát :) O vietnamské mentalitě: "Dobře se uč. Poslouchej paní učitelku. Vyber si kroužek. Vyber si doučování.Vyber si školu. Vyber si zaměstnání. Vyber si kariéru. Vyber si život. A pak vyhoř. Protože tohle všechno za tebe vybírají rodiče, ostatní rodininní příslušníci, případně jejich moudří kamarádi. To všechno, protože člověka ve Vietnamu definuje práce. Proto se klade tak velký důraz na školu a budoucí kariéru. Jenže to může vést k tomu, že člověk dělá celý život něco, co ho vlastně nebaví. Že se stylizuje do něčeho, co vlastně ani nechce, a na konci se třeba i rozsype, protože ten tlak prostě nevydrží..."... celý text

Češi 1938: Jak Beneš ustoupil Hitlerovi 2016, Pavel Kosatík

Komiksy opravdu nevyhledávám, takže Výzva 2018 se stala opravdovou výzvou :) Přesto musím říct, že zpracování tématu nebylo špatné. Může-li tato forma pojetí jedné z komplikovaných kapitol naší historie přispět k její popularizaci v nejširším slova smyslu, pak říkám: Ano. Příběh je notně zjednodušen a otesán, ale hlavní dilema nejvyšších politických špiček té doby je představeno trefně. Pragmatimus versus národní hrdost. Mýtus versus tvrdá realita. Ani po tolika letech není snadné najít správné odpovědi.... celý text

Autismus & Chardonnay 2017, Martin Selner

Každý, kdo se s autismem setkal, ví, o čem Martin Selner píše. A kdo se nesetkal, má díky Martinově pootevření dvířek do neznáma možnost nahlédnout do světa, který je prostě jiný. Ne horší, či lepší...prostě jiný. Skrze Autorovy řádky se nás dotýká to nejčistší, co může být....ryzí lidství a humanita. Martinovi se podařilo představit určitý sociální problém bez absolutní snahy cokoliv dramatizovat, heroizovat, přikrašlovat, či měnit. A v tom je síla jeho knihy. Jsem ráda, že se objevila a právě v této podobě. Život - a práce - s autisty je pro všechny nezvykle náročný a Martinův nadhled, empatie, úsměv, dar k sebeironii i odhlalení svých vlastních slabostí je vlastně takovým malým poselstvím a nadějí všem rodičům a opatrovatelům, které hlasá : Nejste sami ! Co prožíváte, je normální. "Nedávno se mě někdo ptal, co jsem se od svých dětí naučil. Ta otázka mi pořád leží v hlavě, protože se mě lidé většinou ptají, co jsem naučil já je. Myslím si, že se pořád ještě učím. Ale například se snažím hledat si místa, kde je mi dobře. Říct si o odměnu, když se mi něco povede. A obklopovat se lidmi, kteří se za mě nestydí, ale pomáhají mi hledat."... celý text

Francouzky netloustnou - Tajemství věčné štíhlosti 2006, Mireille Guiliano

Velmi příjemné, úsměvnou formou psané povídání o francouzském životním stylu. Vyváženost, harmonie, kvalita, schopnost užívat si vytříbené chutě, kombinace zdravého a chutného.... prostě s mírou ode všeho trochu - toť hlavní devize M. Guilianové. I kulinářské hřešení je povoleno :) Jde o to vědět, kdy přidat a kdy polevit. V podstatě nic nového, nic převratného. V jednoduchosti a přirozenosti je celý půvab a tajemství Autorčina receptu na krásu :) Součástí knížky je i několik zajímavých a nenáročných receptů. Doporučuji :)... celý text

Klíč 2011, Džuničiró Tanizaki

Intimní problémy ve vztahu tohoto páru jsou jen prvoplánovou příčinou manželské krize. Ano, manželka je na japonské poměry neobvykle více náruživá. Ano, manžel se cítí být svou ochabující vitalitou a nedostatečnými schopnostmi ji uspokojit přirozeně náležitě frustrován. Nicméně intimní nesoulad a zvyšující se nespokojenost na obou stranách odhaluje problém mnohem závažnější. Absolutní neschopnost vzájemné komunikace. Tato barikáda, která má bezesporu své kořeny v japonské mentalitě (navenek projevovaná vzájemná úcta, respekt, úslužnost, hrdost), však ústí ve stupňující vzájemný chlad, nechápání potřeb toho druhého, dohánějící oba aktéry na hranici pohrávání si s životem a smrtí. Pokus přiblížit se jeden druhému "nastrčením" svého deníku partnerovi (oba dělají, že druhý deník nečtou, ale oba píšou tak, aby se druhý dozvěděl) ovšem nevychází. Oba partneři dál hrají "společnou hru" a žádný z nich nedokáže překročit svůj stín, shodit falešnou masku a odhalit před druhým své pravé já a niterné pocity. .... Vynikající psychologický román. Deníková forma posiluje čtivost textu, umožňuje preciznější vykreslení psychologických portrétů obou hrdinů. Pro Evropana 21. století může příběh působit až absurdně a nepochopitelně. Napadá mě trochu vzdálená paralela s McEwanovým dílem Na chesilské pláži, ačkoliv zde je pár podstatně starší. Nezkušenost jím tudíž nemůže být omluvou. Za nefungující vztah jsou odpovědni oba, ve finále však méně sympatií získává žena, pro jejíž chlad (svého muže nikdy neoznačuje jménem, mluví o něm jen jako o manželovi, nebo nemocném), kalkulaci, egoismus (omlouvané tajnůstkářstvím a výchovou) se jen ztěží hledá pochopení.... celý text

Nevyžádané rady mládeži 2017, Marek Vácha

Mám docela ráda motivační literaturu, ale kniha kněze Váchy mě příliš neoslovila. Uznávám, nejsem cílová skupina. Autor v úvodu předesílá, že míří především do řad již odrůstajících teenagrů (18-20 let), studentů, mladých lidí stojících na počátku vlastního samostatného života. Přesto se nemůžu ubránit pocitu jisté rozpolcenosti. Na jednu stranu Autor budí (nebo chce budit) dojem liberálního volnomyšlenkáře, který chce stát na jiném břehu než obvyklé autority (rodiče, učitelé...), na druhou stranu je celá kniha psána v imperativech a apelech, co máš, či musíš dělat. Svoboda spočívá v nabídnutí možností a alternativ, rozhodnutí zůstává na každém jedinci. Soudím, že přirozené autority ve společnosti (ať už je jí kněz, učitel,nebo filozof....) by měly spíše ukazovat cestu, respektive cesty, ne hlásat svá absolutní přesvědčení...... Ale nechci být vůči panu knězi nespravedlivá. Věřím, že formu i slova volil ze svého nejlepšího přesvědčení a s ohledem na své mladé čtenáře (z ústranního pohledu však jeho kniha může působit poněkud nešťastně "budovatelsky").Určitě to není špatná, nebo špatně napsaná kniha. Své čtenáře najde a již našla :) Jsou v ní zachyceny hodnotné myšlenky, které mají naději zapadnout, vzklíčit a přinést očekávanou žeň.... celý text

Muž, který sázel stromy 2006, Jean Giono

Krátký jednoduchý příběh o síle lidského ducha, pokoře, skromnosti, naději, víře, houževnatosti, o zázraku jménem příroda, o životě, harmonii a vnitřním naplnění... Životní filozofie s minimem slov bez okázalé nabubřelosti. Lepší než mnohá současná motivační literatura. Doporučuji.... celý text

Manon Lescaut 2001, Vítězslav Nezval

Lyrická balada o romantické lásce, pokušení, nevinné, naivní ctnosti i hříšné rozpustilosti, mladistvé odhodlanosti, touze a přesvědčení, bezstarostné lehkomyslnosti a okouzlení. Krásný poetický jazyk. Nestárnoucí nadčasová klasika české literatury. Za všechny poklady světa nedám jediný váš vlas. Za všecka mladá svá léta jedinou z vašich řas. Rád opustím tě, světe, rád rozplynu se v dým, jen když nám někdy kvete myrta a rozmarýn. Nad všecky krále králů, nad všecky mudrce budu, až ztratím skálu z prsou a ze srdce. Přijď, dlouhá noci, s vánkem, který nám bude vát, až budem věčným spánkem na věky spolu spát.... celý text

Sedmilhářky 2015, Liane Moriarty

Ke knize jsem se dostala náhodou díky Výzvě 2018 - Kniha, podle které byl natočený seriál. Neboť TV příliš nesleduji a seriály už vůbec ne, byla pro mě tato kategorie opravdovou výzvou. Zabrouzdala jsem proto pro inspiraci do zdejších diskusí. Musím přiznat, že mě kniha příjemně překvapila. Pomalejší rozjezd, ale s přibývajícím stránkami se zrychlovalo i mé tempo čtení. Prostě chcete vědět, jak to je... Ústřední téma, na první pohled banální, je zde postupně odhalováno a s každým novým detailem a informací si uvědomujete jeho závažnost a důsledky pro všechny. Psychologické portréty (charaktery, temperamenty, slabosti i přednosti) všech tří hrdinek jsou výtečně plasticky vykresleny. Největší rozpolcenost a vnitřní boj jsem vnímala u křehké Celeste, jejíž problém je ze všech nejpalčivější a o to více tutlaný. (Je dobře, že se tato ve společnosti "neviditelná" témata objevují v literatuře.) Každý z hlavních i vedlejších hrdinů a hrdinek je zatížen nějakým svým "vztahovým břemenem" z minulosti, či současnosti, a vyrovnává se s ním po svém. Oceňuji rovněž originální formu zpracování, která přidává na dynamice.... celý text

Suši v duši 2012, Eva Urbaníková

Teprve když se květina přesadí, ukáže se, jak moc je vlastně adaptabilní, zda zvládne/nezvládne zakořenit v novém prostředí a jak moc jí chybí původní zázemí....Autobiografický příběh slovenské dívky, která s nadšením a plným odhodláním skáče po hlavě do tolik odlišného kulturního světa Země vycházejícího slunce, aby se z něj zase pomalu, krůček po krůčku vynářela a zjistila, že vše, co na první pohled působí krásně, idylicky a exoticky, ne vždy takové bývá i ve skutečnosti. Příběh, který napsal - a píše docela často v nejrůznějších variantách, -život. Po literární stránce čtivá story pro ženy, ale přidávám čtvrtou * za opravdu podrobné informace z každodenního života Japoncůa přiblížení jejich mentality. Je znát, že autorka strávila v Japonsku mnoho let a že byla sama japonskou kulturou fascinována natolik, že se ji snažila nejen "naučit", ale i pochopit. Svými postřehy, detaily a autenticitou (třebaže v mnohém subjektivní) předčí i mnohé průvodce. Vztah muže a ženy bývá komplikovaný už jen svou odlišnou podstatou samotného bytí a potřeb, o to více je to složitější, narazí-li na sebe dvě zcela odlišná kulturní prostředí s jinými tradicemi, zvyky, prioritami, temperamenty... To, co na začátku láká a fascinuje (oba světy), se může nakonec ukázat nepřekonatelným zdrojem problémů.... celý text