ComposeAdela
přečtené 281

Solitaire
2014,
Alice Oseman
Četla jsem knihu dvakrát (takže asi nemůže být pochyb, že mě zaujala, a to hlavně postavami), pokaždé jiné vydání, a nedokážu říct, které se mi líbí víc. Mnoho změn opravdu knize prospělo a pasáže se příjemněji četly - ale některé změny, například úpravy původního Nicka a Charlieho tak, aby byli teď přesně takoví, jaké je známe z komiksů, knížce naopak ubírají. Trochu mi to nové vydání připomíná situaci, kdy si člověk sám pro sebe píše do šuplíku, ale pak si to chce někdo přečíst, a tak vyškrtá nebo přepíše některé příliš upřímné věty. Někdy je to změna k lepšímu, ale někdy ta přílišná upřímnost k postavě zkrátka patří a je škoda, že se ztratila.... celý text

Jak děti přicházejí na svět
2011,
Jana Martincová
Dovolím si nesouhlasit s předchozím komentářem. Kniha vznikla - jak se dozvíme už z anotace - na základě rozhovoru autorky s jejím synem, což samozřejmě ovlivnilo jednak jazykovou stránku knihy, jednak se díky tomu dostaly do knihy právě ty informace, které děti zajímají. To se mi zdá jako velké plus. Po grafické stránce mi knížka také přijde pěkná, ale mám doma novější vydání, ve kterém je grafika upravená.... celý text

Koruna
2017,
Kiera Cass
Není to zlé. Je to čitelné. Jen je to neuvěřitelně stupidní. Tak stupidní, že to korektor zřejmě nedokázal pořádně přečíst. Chyby, které v textu zůstaly, mi bohužel dost kazily čtenářský zážitek.... celý text

Bez lásky
2022,
Alice Oseman
Knížku jsem četla už nějaký ten rok zpátky v originále. Byla první, po které jsem od autorky sáhla, a doteď ji považuji za její nejlepší román, určitě mám v plánu si ji někdy přečíst znovu.... celý text

Lhář
2005,
Stephen Fry
Organizace příběhu je na mě příliš složitá, než abych si ho dokázala úplně užít - ale některé věty s dovolením kradu. Styl psaní mě opravdu bavil, ale v ději jsem měla problém se vyznat.... celý text

Vdáváme matku a jiné povídky
1994,
Gerald Durrell
Část povídek skvělá, část bych si znovu nepřečetla. Celkově mi přijdou docela dobré.

Já, příběhy mého života
1993,
Katharine Hepburn
Příběhy se mi moc líbily, občas mi ale způsob vyprávění přišel dost chaotický a ztrácela jsem se v čase. Nicméně dozvěděla jsem se spoustu zajímavého.