Covenant přečtené 1167
Čaroděj a sklo
2001,
Stephen King
Tohle je taková kombinace románu pro ženy, westernu pro chlapy a magie pro děti. Kdyby to napsal někdo jinej, asi bych to měl za ubohý mix, uměle vytvořený jen proto, aby vysvětlil Rolandovu minulost a smutek. Protože to, ale napsal Král, který mi před očima roste (některé jeho knihy mě neosvítili), odpouštím mu veškerý patos a obdivuji propracovanost charakterů a vystavění děje. Tam zároveň musím trochu kritizovat, protože už to pan spisovatel trochu natahoval. Hlavně když víte jak to obecně dopadne. Nicméně to je jediná výtka v jinak úžasném a hlubokém příběhu, který od druhé poloviny značně gradoval.... celý text
130: Čas hvězdoplavců
2015,
Nikkarin (p)
Tato serie představuje pro mě požitkářský skvost. Nejvíc se mi líbí prostředí a pohrávání si s detaily. Někdy je to rušivé, ale vtipné - jako když na botě vidíte značku Baťa, ale většinou jde o prvky, skvěle doplňující celek. Samotný příběh je jednoduchý, ale to co se děje kolem, je prostě nádhera. Tento konkrétní díl mi přišel strašně krátký, potřebuju další!... celý text
Kříže
2000,
Jiří Kulhánek
Tenhle titul mi nějak přirostl k srdci a jsem rád, že jsem se po druhém díle rozhodl číst dál až do samotného konce. I když šlo o pěknou bejkárnu a pohledy na nekonečnou armádu mě nudili, většinou mě to bavilo a některé momenty, jako např. zasypání, fingovaný souboj a vysílání, bylo stylově popsáno. Nakonec to loučení se sérií, není tak chladné, jak jsem očekával...... celý text
Dědictví krve
2002,
Richard A. Knaak
Diablu jsem se dlouho vyhýbal. Kniha podle hry? Warcraft byla fakt slabota. Jednu knihu jsem dal, další už jsem nezvládl. Omlouvám se nadšencům. Vlastně ne, je mi to jedno. Knaaka od té doby nemám příliš v lásce, protože jeho pojetí fantasy mi přijde tuctové a zapadající mezi další, tohoto typu. Ten typ, co prezentuje fantasy knihy, jako hru na hrdiny, s příšerkama, dráčkama, atd. Takhle fantasy vnímá většina lidí, co ji nečtou. A proč jsem tedy do toho šel? Kamarád mluvil o tom, jak se mu to líbilo. V podstatě mi knihu donesl a tak trochu vnutil (nemám to rád a přitom dělám to samé). Trvalo mi to dlouho, ale dostal jsem se k tomu. A výsledek? Tuctová fantasy, o jedné zbroji, co si takhle jednou umanula, že si vyjde na procházku a do toho se zamíchalo pár "zajímavých" postav. ALE, světe div se, mě to bavilo a tím já hodnotím. Nebavily mě 3/4, jak píše koci.utd, pode mnou, ale spíše 1/2 uprostřed. Tudíž začátek - zaběhlé schéma, prostředek - chytlavý děj, konec - si přečtěte... PS: Diablo jsem hrál a jsem rád, že příběh byl o něčem jiném, než o chození stále hlouběji, sekání, sbírání, nakupování a léčení... celý text
Temný prorok
2000,
Jiří Kulhánek
Tak Temný prorok u mě zaznamenal znatelný pokrok. Netuším jak se mu to podařilo, ale po dvojce jsem byl už jen zvědavý, co se s Patejlem stane a hle, díl je za mnou a já se skvěle bavil. Teď už nemá smysl polemizovat nad tím, zda-li dočíst poslední díl. A nyní tři momenty, které mě pobavily, nebo spíš, které jsem nebyl líný si poznamenat: 1) Nikde nikdo nebyl, až po mnoha desítkách metrů jsem natrefil na dva muže. Jeden zemřel pokojně, druhý se mi pokusil zabodnout nůž do hrudi, pak zemřel také pokojně; 2) „Prý tu v okolí viděli dva chodící mrtvé!“ zasyčel seržant. Syčel, protože právě předváděli takové to, jak jeden kryje druhého, první si kleká, třetí vyskakuje na stůl, všichni jsou v podřepu a všichni kolem sebe zběsile míří - a u něčeho takového se syčet prostě musí; 3) Jakmile první z davu uviděli mrtvolami posetou podlahu, začali ječet. Lidé vždycky ječí, když uvidí mrtvolu. A přitom mrtvoly jsou ten nejklidnější národ na světě.... celý text
Pod kočičími hlavami
2007,
Antonín K. K. Kudláč
Tak u mě je to lepší průměr. Povídku "Ukolébavka pro město krys", jsem četl už v Renčínově sbírce povídek a protože se mi hodně líbila, přivedla mě konkrétně k této knize. Zde se mi líbila povídka od Žambocha "Oběti a vrahové", jelikož mám pro něj a fantasy detektivky slabost. Objevem byla pro mě autorka Františka Vrbenská, se svojí povídkou "Hra na tiché léto", ale i Petra Neomillnerová, která je v těsném závěsu s povídkou "Všude je voda". Ta už měla, ale své chybky a tím už bych načínal povídky, které se mi líbily, ALE... Co se týče povídek, které mě opravdu nijak zvlášť neoslovily, tak to byla jedna krátká "Muž bez medových koláčků" a jedna delší "Ostří času", u které jsem se nudil. Je to právě jedna z těch plytkých, lehce podprůměrných, bezobsažných fantasy, které kazí celkový pohled a dojem lidí nezasvěcených.... celý text
Pustiny
2000,
Stephen King
První díl navodil zvláštní fantaskní atmosféru, ze které jsem měl rozpačité pocity, zatímco druhý díl byl víceméně akční, přímý a odehrávající se převážně v našem "reálném" světě. Ve třetím díle autor mistrně zkombinoval oba tyto prvky v jedno, do celistvého tvaru. Jakoby vzal z těchto předchozích knih to nejlepší a vložil je do této. Stalo se toho tolik, že kdyby to tímto dílem skončilo, i tak bude pro mě série nezapomenutelná.... celý text
130: Hodní, zlí a oškliví
2010,
Nikkarin (p)
Pro mě to jsou orgie. První díl jsem si zamiloval a druhý, i když o malililinko slabší, je pořád vynikající. Hrozně se mi líbí kresba a fascinuje mě atmosféra "postapokalyptického" prostředí. Akorát jsem se musel smát u soubojů, které mi připomínaly zkrácenou verzi souboje z mangy.... celý text
Spellsword Saga VII
2012,
Michal Menšík
Zábavné a pěkně ilustrované. Škoda jen, že je to tak krátké i při všech kombinacích...
Hardcore
1999,
Jiří Kulhánek
Prostředí, které jsem si oblíbil ke konci prvního dílu, je zde opuštěno již na začátku. I když mnozí zde v komentářích nešetří superlativy, pro mě osobně je druhý díl o dost slabší, i když pro mě první nebyl bůhvíjak silný. Co se mi líbí, je obsaženo v detailech. Co se příběhu týče, kdyby se vynechali zdouhavé honičky, nemusel bych se tak nutit ke čtení. Přeskakování těchto scén, by vše vyřešilo, ale to já prostě nedělám. Z vypětím všech sil (a "odbíháním" k jiným titulům), jsem se dobabral ke konci, na který si samozřejmě Kulhánek nechal všechna esa v rukávu. Nevím, jestli mám pokračovat ve čtení dalšího dílu, abych zjistil, co se bude dít s Patejlem, nebo udělám vyjímku a prostě se jen podívám na začátek a konec...... celý text
Vlci
2015,
Bill Willingham
Asi jsem zahořklý negativista, ale mě už se ta telenovela dost zajídá. Dílo je to standardně dobré, ale i když jsem stále zvědavý, jak příběh bude pokračovat, už ztrácím chuť pokračovat. Líbí se mi různé vychytávky a propojení všedního světa s pohádkovým, ale celkový příběh prostě už tolik ne...... celý text
Goon #3: Samej průšvih
2015,
Eric Powell
Stále skvělé počtení, dobrý humor a chytlavá kresba. Autor opravdu umí, ale je fakt, že nemůže být stále na vrcholu. Srovnávám s jeho předchozími díly, i když je to docela nespravedlivé, protože nad mnoha jinými komiksy má stále navrch. Přesto si nemůžu pomoct, ale měl jsem pocit, jakoby místy vařil z vody...... celý text
130: Odysea
2009,
Nikkarin (p)
Nedokážu popsat pocity z prohlížení stránek jinak, než překrásně kouzelné. Příběh plyne s lehkostí sobě vlastní. V každém okénku se skrývá cit pro detaily, které navozují tu správnou atmosféru. Nechal jsem se jimi pohltit a ke konci mě to vyplivlo a nechalo levitovat v prázdnotě. Musím mít další díl. Do té doby si tento skvost ještě několikrát prolistuji a trochu zvolním, protože jsem stránkami listoval, jako kdybych sledoval animák od Plymptona...... celý text
Čas mrtvých
1999,
Jiří Kulhánek
Vím, že bych měl být už zvyklý na Kulhánkovo chorou mysl, ale tohle je vážně brak. Superbába, která bojuje katanou a je tak rychlá, že nepostřehnete, když se vám najednou objeví za zády. Goro co má v každý ruce zbraň a každou se trefí přesně a nakonec typický, nezničitelný motorkář Lobo, co se kulky od něj odrážejí, rozdává rány, co drtí kosti a jeho mazlíček je robotí pes, chrlící napalm. To si myslím už v základu je nějaký špatně přepsaný komiks. Akce je tolik, že už se časem zajídá. Navíc se nemáte proč bát, protože víte, že Lobo je věčný. Honičky, výbuchy, střelba, honičky..... ALE pak konečně, tak ve druhé třetině to zvolní, když se dva jedinci (nebudu uvádět o koho jde) dostanou, řekněme někam jinam. Tam ač to je pořád ujeté, se vedou dialogy, poněkud obsáhlejší a posléze je akce zajímavější. Skončí to samozřejmě otevřeně a tak co mi zbývá, že ano? Nechápu, jak může někdo Kulhánkovi tyhle slátaniny žrát a nechápu, že se toho dobrovolně účastním.... celý text
Katova dcera
2011,
Oliver Pötzsch
Kdybych byl hnidopich, tak mi to ke konci přišlo trochu přibarvené tak, aby to vyhovovalo autorovo záměrům a tím se změnil směr, kam se děj ubíral, ale také rychlost. Nicméně toto je jen jediná výtka v jinak skvělé historické detektivce, která má výborné kulisy, hutnou atmosféru a zajímavé charaktery. Nejděsivější na tom všem nejsou ani tak postavy a vraždy, jako spíš dav lehce zmanipulovatelných, v této době, pověrčivých lidí, kteří se nezastaví před ničím.... celý text