Covenant přečtené 1167

Tři vyvolení 2010, Stephen King

Ano, je to tak! Druhý díl je lepší, než první. Když ne lepší, tak alespoň, jak autor sám uvádí, mnohem úplnější. Tady v podstatě chápete vše. Díl neobsahuje přemoudřelé pasáže, zabývající se jsoucnem, ale jde rovnou k věci. To, co se mi líbilo na prvním díle, najdeme zde. A to jednotlivé příběhy ze "známého" prostředí. Příběh Eddieho byl pro mě absolutně nejlepší. Odetta byla zase nejlepší, jako zajímavý a komplikovaný charakter. A třetí charakter (nebudu prozrazovat), vše parádně ukončil. Sice to pořád není něco, z čeho bych padl na prdel, ale bavilo mě to.... celý text

Poslední argument králů 2009, Joe Abercrombie

Jsem rád, že jsem si nečetl zdejší komentáře, než jsem začal číst třetí díl. Někteří si prostě neodpustí nenapsat o konci příběhu konkrétní a podle mě důležité díly skládačky. Mám toho také spoustu na srdci, ale udržím svoje prsty na uzdě...snad. Tedy obecně vzato...ehm...jo! Zklamán nejsem, jsem nadšen! Konec otevřený? Jen pro ty, kdož nečtou mezi řádky. Navíc když dostanu ten pocit po dočtení knihy, že chci ještě další díl, ale už mě nečeká. Že skončilo něco, do čeho jsem se zažral, to je pro mě známka kvality. Dobrý spisovatel totiž ví, kdy přestat a neudělá ze svého díla knižní telenovelu, která postupně vyšumí do ztracena. Že byly zápletky předvídatelné? Dal bych si na hlavu nálepku idiot, ale už tam mám banán. Že se autor snažil být za každou cenu originální? Jestli by se dalo o Joe Abercrombiem něco říct, pak to, že se snažil zůstat realistou a nenechal se zviklat automaticky, nabízejícími se okolnostmi. Tleskám a klaním se. Je čas jít dál a snažit se vyklínit klín, další knihou. /,,Vidíte tu mouchu na stěně?" Glokta přimhouřil oči. ,,Možná to není nejlepší chvíle na" Čepel zasvištěla pokojem, minula cíl o celý krok a narazila do zdi rukojetí napřed. Vyrýpla z ní kus omítky, načež se odrazila a zarachotila o podlahu. ,,Do hajzlu," řekl Cosca. ,,Chtěl jsem říct...zatraceně."/... celý text

Kick-Ass: Nářez 2 2013, Mark Millar

Vzal jsem si to jako čtení na spaní. Blbej nápad. Musel jsem to dočíst na jeden zátah a pak jsem nemohl usnout. Zpočátku jsem si říkal, že pokračování je naprd, ale pak se to tak rozjelo, že mozek ještě po dočtení vstřebával všechnu tu akci a v hlavě výřily obrázky. Ta část, kdy se vydali záporňáci navštívit roztomilou čtvrť, byla opravdu krutá a přejmenování hlavního záporáka fakt sedne. Cituji: ,,Zuřivec je mrtev, ať žije Čurák!"... celý text

Klíče království 2015, Joe Hill (p)

Poslední dobou se mi dostávají do ruky, samé skvělé věci. Ačkoliv jsem měl pochybnosti o překonání třetího dílu, nemožné se stalo skutečným. Je to tak dobré, že uvítám od autora i úlet hned na začátku knihy, kdy je Bóďův příběh, kreslen a vyprávěn ve stylu Calvina a Hobbese. U toho jsem se vážně pobavil. Mimochodem, je tam i okénko, ve kterém Bóďa zmiňovaný komiks i čte - konkrétně ,,Vzhůru na Yukon!". Po této epizodce, už se rozjede prvotřídní thriller, jak jsme na něj zvyklí. Fantazii k vytvoření klíčů, se meze nekladou a člověk jen zírá na tu krásnou, výtvarnou práci. Některé stránky by se dali i zarámovat. Hill, ale nezůstává pozadu za kolegou Rodriguezem a vypráví neuvěřitelný příběh, který nemá hluché místo a u vyvrcholení se dostaví ona známá potřeba dalšího dílu. Když jsem se, ale dozvěděl, že další, předposlední díl, bude vlastně, jakýsi prequel, tak ze mě vyletělo pár slov, které nemá smysl zde uvádět. Ale já to chápu. Když někdo umí, tak si může se čtenářem pohrávat a ten mu to stejně zbaští a ještě zbytky dolíže.... celý text

Daredevil: Rok jedna 2011, Frank Miller

Docela zklamání. Viděl jsem seriál a líbil se mi víc, než tohlecto. Iritovaly mě vševysvětlující okýnka, pro blbé. Např. obrázek: Feťačka telefonuje a práská komplice - nad ní je text: Feťačka zrazuje, prodává feťáka (ne doslova, nemám to před sebou). Jde, ale o princip. Navíc to bylo jaksi nudné a nezáživné. Takový roztahaný prolog.... celý text

Až budou viset 2009, Joe Abercrombie

Lepší, už jen protože skoro všechny postavy známe a tak se spolu s nimi vrháme do výborně zpracovaných odlišných dějových linií. Ano, nejslabší byla "klasická" fantasy výprava s čarodějem, ale zase jsem se pobavil u Ferro, která nechodí kolem horké kaše - prostě je tam jedna část, kde jsem vyprskl smíchy, protože se autor svým způsobem, vyhnul zaběhlému klišé. Glokta, opět nekompromisní a stále o krok napřed před nepřítelem, zastává v knize úlohu detektivní fantasy. Skvělá práce. No a na závěr jsem si nechal část, ve které se zrodil Zuřivec (vtipné - nedávno jsem dočetl Kick-ass 2, kde se ze Zuřivce stal Č....no, to už je z jiného soudku). Tato linie mě bavila asi nejvíc. Bitva, strategie, přežití, atd... Skvěle popsáno. Figurky jsou rozesety po šachovnici a na všech frontách se vede boj. I ten vnitřní...... celý text

Pistolník 1999, Stephen King

Atmosféra ponurá a výborná, ale kniha, jako celek mi moc nesedla. Občas se mi líbilo, nechat se jen tak unášet na slovech, co mají dávat smysl, ale někdy mi přišlo, že u psaní King ujížděl na ďáblově trávě. Samozřejmě, že to není na škodu, pro někoho, kdo chce zrovna jezdit na hadovi, ale mě se líbili spíš útržky příběhů (flashbacků), které se staly. Také se mi líbilo prolnutí do "našeho" světa. Je pravda, že knihu bych měl brát spíš jako takový úvod ságy a tak zkusím i následující knihu...... celý text

Sama čepel 2008, Joe Abercrombie

Nerad přeskakuji z jednoho děje na druhý. Člověk se začte, ponoří se do příběhu a bum, objeví se tam jiná parta lidí. Přesměruji se, začtu se, prásk a úplně někdo jiný. Ale není to jediná kniha, psána tímto stylem, tak se nenechám přeci kvůli takové malichernosti rozhodit. A tak čtu, jak se příběhy rozvíjejí, postupně poznávám charaktery hrdinů, přehodnocuji oblíbenost, obdivuji propracovanost a bum prásk Ferro. Tak jo, ale už nikoho nepřidávej Džou, nebo v tom budu mít bordel jak v Silmarillionu. Zatím v tom bordel není, protože Abrkombr se opravdu s charaktery mazlí, všichni jsou něčím specifičtí a jsou od sebe snadno rozeznatelní. Souboje akční (ale například u soutěže v šermu jsem si ukousával nehty víc, než u nějaké řezničiny), dialogy chytré (Glokta a jeho negativní myšlenky, které silně kontrastují s tím, co doopravdy říká) a příběh netuctový (až na systém sbírání hrdinů, vydávání se na výpravu za záchranu světa...no, tak aspoň tam nejsou draci, no). Vzato kol a kolem, na tolik stránek docela roztahaný prolog. Ale chytlo, bavilo mě to a doufám, že v dalším díle už pojedeme z kopce.... celý text

Hovno hoří 2005, Petr Šabach

Hodně povedené. Vtipné v detailech a v náhledu na věci v dětství. Tam mě nejvíc pobavil popis prvního čtení pornografické četby: ,,Celou první třetinu jsem si myslel, že čtu nějaký cestopis o lovcích perel, přesněji řečeno – o dvou soupeřících skupinách mužů a žen, a že některé kousky, které našli, musely mít přinejmenším stejnou cenu jako hvězda jihu. Tomu nasvědčovaly věty jako: Omdléval blahem, když se blížil k její lasturce... Pak se to zase změnilo v pěkně uhozenou detektivku, protože se tam zčistajasna objevil chlapík se svou strašlivou zbraní v ruce, s níž pronásledoval ženské. Ta zbraň nebyla nějak blíž popsaná, takže jsem se jen dohadoval, jestli fungovala na principu paprsků smrti.Kamarádovi jsem tu slátaninu vrátil a řekl mu, že dávám přednost Buldockovi Drummondovi, Plukovníkovi, který se v míru nudil, jak zněl podtitul."... celý text

Kick-Ass: Nářez 2010, Mark Millar

Tak tenhle komiks jsem zhltl během chvilky. Žádné hluché místo. Sprostá slova nebyla bezúčelná, akce byla tam, kde měla být a z ubožáka se přes noc nestal superhrdina se superschopnostmi. I když změna u něj proběhla, tak hlavně v jeho hlavě (nemyslím kovové destičky). Film byl dobrej, ale komiksu se prostě nevyrovná. A není to jen kvůli krvi a násilí bez cenzury skoro na každé stránce. Ani kvůli rychlému spádu. Ani kvůli dobře vystavěnému příběhu. Ani kvůli skvělému výtvarnému zpracování......co to melu, vlastně je to kvůli tomu.... celý text

Hustej nářez 2010, František Kotleta (p)

Zvláštní. Ač poměrně dobře napsané, nějak mě to neuchvátilo. Hrdina nesympatický, namyšlený kretén, se sice časem trochu srovnal, ale pořád na mě působil...no, vlastně spíš na mě už nějak nepůsobil. Všechny postavy mi byly ukradené. Možná Gerhard byl trochu zajímavý, ale nedostal moc prostoru. Myšlenka s invazí a upíry, byla docela vtipná, ale to bylo asi vše. Nemyslím si, že je to odpad, ale mě osobně je úplně jedno, jak bude příběh pokračovat a co se stane s přeživšími. Nepomůžou tomu ani sprostá slova, sex, nadávky a podsouvaná přirovnání, narvaná kam to jenom jde. Jsem asi kurva, doprdele zmrd, co si raději posere kozy, než by ztrácel čas dalším zbytečným dílem, kterej by u mě v knihovničce byl používanej asi jako automat na kondomy v kostele.... celý text

Kat 2004, Martin Moudrý

Nebylo to špatný. Dokonce jsem se místy i bavil. Jenomže absurdit a nesmyslů, bylo tolik, že i u takového nadsazeného díla bily do očí. A jak jsem je měl zbitý, že jsem skoro přes opuchliny neviděl, děkoval jsem Jafffovi, že dokončil, co mistr načal. Hluchých míst bylo spousta. Např. nekonečné souboje v poušti s pancéřákama mi fakt už lezly krkem (to máme oči, uši, krk a ještě zkusím napsat něco o prstech). Všechny složité akce, které vypadaly v knize, jako druhořadé prkotiny - jako např. start a řízení raketoplánu, jsem přečetl skrz prsty. A pak jsem to překlenul. Bylo to už úplně mimo, že nemělo smysl přemýšlet...přemýšlet. Tato kniha opravdu nejezdí na tento pohon. A když se s tím mé vědomí konečně smířilo, brodil jsem se zelenou krví s úsměvem ve tváři, ze kterého mrazí. Část na měsíci byla asi nejlepší (to bylo těsně po mé rezignaci na...eee). No, ale Martin nebyl tak Moudrý, aby přestal. Jemu to nestačilo a musel přidávat a přidávat.......vstávat! „Můžu?“ zašeptal Ten druhý neslyšně. „Ale jo,“ obrátil jsem oči v sloup. Ten druhý se ve dveřích řídícího střediska otočil zpátky k Singhaie a temným hlasem pronesl: „Já se vrátím.“... celý text

Cynik 1997, Jiří Kulhánek

Tak jsem si říkal, že to přečtu a uzavřeme kapitolu, jelikož jsem čekal to samé. Ale ono ne. Byla to fakt jízda. Hodně se mi líbila část v zajetí. Šla z toho opravdu cítit beznaděj, vztek a pak ta "oddanost" - byla tak zvláštně vtipně a zároveň děsivě pojatá, až mi bylo hl.hrdiny líto. A hlavně jsem si oblíbil šílenýho Maxe tím, jak vedl dialogy s Tím druhým. To byl dobrý tah už ze začátku. Když by něco vyznělo trapně, hodí se to na Toho druhého a je to vyřešené. Když potřebuje čtenář něco vysvětlit, přečte si dialog osoby, která mluví sama se sebou. V tomto druhém díle Ten druhý dostal víc prostoru a tak jsem se opravdu bavil....no a pak koukám, že už není co číst. Co teď? Třetí díl bude nahovno, když to nenapsal Kulhánek. No jo, ale příběh je otevřený a ty potřebuješ vědět jak to dopadne! No jak asi? To jsi za ty dva díly nepochopil, jak to repetitivní příběhové schéma funguje? A viděl jsi to hodnocení a komentáře? Ignoruj je a udělej si na věc svůj vlastní názor. To jsi pochytil kde, tyhle moudra?...........,,Myslím, že nejsi normální," řekl konverzačním tónem Ten druhý. ,, Tak ty myslíš."... celý text

Nikdykde (komiks) 2008, Mike Carey

Souhlasím s LordSnapem. I když je komiks dobře zpracovaný, je příliš barevný a k žánru se nehodí. Chtělo by to více stínů, temných zákoutí a možná i úplně jiný styl. Mě osobně by se líbilo něco ve stylu černobílé kresby. Ale to už si hodně a zcestně vymýšlím. Knihu jsem četl, jako jednu z mála, více než jednou. Je to srdcovka. Fantazie, prolínající se se skutečností, tak výborně zasazená, že jsem v té době měl chuť prozkoumávat i pražské podzemí (naštěstí tam mi v tom pomohl Renčín se svými městskými válkami). Když se, ale vrátím ke komiksu, tak děj je zde jaksi plochý a nedokáže ve mě probudit nějaké emoce (ono k tomu není ani moc prostoru, v tomto tenkém vydání). I když bez nehod, jde z bodu A do bodu B a to je vše. Hodnocení dobré... celý text

Ready Player One - Hra začíná 2012, Ernest Cline

Zpočátku jsem měl pocit, že autor se inspiroval Enderovou hrou v Enderově hře a spousta odkazů na popkulturu osmdesátých let, mi přišla vlezdoprdelkovská, aby se v tom každý našel. Také jsem přemýšlel, jestli tento autor vylezl někdy z pokoje, když jako malý vyrůstal. Ale pak se všechno změnilo a kniha se vydala na svojí vlastní cestu, svým vlastním stylem. Nejlepší je, že je opravdu napsána tím nejlepším možným stylem. Pomalejší rozjezd, jízda, vyvrcholení (i když tam bych se v tom i trochu vrtal, kdyby to pak nebyl spoiler). Hezky level po levelu, se vzrůstajícím napětím, dle obtížnosti. Studování filmů, ujetých seriálů, trapných lovesongů, apod., mi přišlo až fanatické, ale při existenčních problémech geeka, se to dá pochopit. Nejlepší scény byly pro mě ty, které se odehrávaly v reálu, ale bez těch v Oasis by to nešlo, takže jsem si k nim našel cestu též. Suma sumárum - Krásná osmibitová pohádka od autora, který ví, jak manipulovat s Guntery, aby dosáhl svého cíle...... celý text

Dobrák 1996, Jiří Kulhánek

Zpočátku jsem si říkal, že jde o drsný béčko, ale ihned mě napadlo, že to je snad céčko. Nicméně pak jsem se do čtení zažral a bral vše s nadsázkou. Kulhánek píše prostě čtivě a mě to baví. Když, ale došlo na tu honičku se Saladinem, tak jsem se vyloženě těšil, až to zkončí. A stejně jak teď vidím u Slookiho, nemohl jsem se přenést přes ty šťastné náhody a hlavně nezničitelný stroj, který umí všechno, co doteď třeba neuměl, ale pokud je to ku prospěchu věci, hezky vysvětlit, proč je to tam tak násilně naroubováno a jede se spokojeně dál. Přežvejkl jsem povrch vozu, co se týče "neviditelnosti", o tomto vývoji jsem i něco četl, ale že je tato vrstva i na kolech? Nepřilnavá vrstva, jak bylo několikrát zmíněno na kolech, které se dostanou ze všeho? Bylo tam toho víc (včetně kotrmelců, jak je již níže uvedeno), ale já si furt říkal, neřeš to. Problém byl v tom, že Kulhánek v tomto směru stále vršil jednu supervymoženost za druhou, že už mi to lezlo krkem. Jinak se to čte, ale tak rychle a s takovou kadencí, že toto, pro mě hluché místo, autorovi odpustím a vrhnu se s chutí po krvi do dalšího dílu. Bojím se, ale že už se Maxovi nebude chtít jít pěšky...... celý text

Restaurant na konci vesmíru 2008, Douglas Adams

Dialogy byly vynikající. Ať už šlo o výtah, jenž se bál jet nahoru, nebo o neporazitelného obra, stojícího proti Marvinovi, anebo ujetý Golganfrinčamany. Dokonce se domnívám, že pánové Doug Naylor a Rob Grant v knihách stopařova průvodce nalezli spoustu námětů. Např. takový robot, který se stará o cestující v kosmické lodi, kteří sice nejsou mrtví, ale hibernovaní - celý Kryton. Výtah, který dokáže dokonce předvídat i budoucnost a stále otravně nabízí cestu dolů, mi zase, i když vzdáleně, připomněl Listerův toustovač. Marvin vs. vylepšený armádní robot = Kryton vs. Nová verze, věřící v křemíkové nebe....no nic, třeba v tom vidím víc, než je. V každém případě, k dialogům nemám naprosto žádné výhrady, ale ty přesuny a naroubované nudné popisné pasáže...no prostě na jednu stranu super a na druhou, jsem měl problém tak tenkou knížečku vůbec dočíst... celý text

Návrat s plnou parádou 2010, Joann Sfar

Stopařův průvodce Galaxií 2002, Douglas Adams

Je to už hodně dlouho, co jsem si chtěl knihu přečíst. Pak jsem viděl film a tím se moje čtení nadlouho odložilo. Musím uznat, že film byl natočen dobře a držel se skvěle předlohy, což se u filmů dost často nestává. Dokonce vypíchl i ty nejvtipnější momenty, převážně v podobě komentářů, bez obrazu - např. co se stalo, když Chrochtos Nadýmavý recitoval svoji "Ódu na malou hrudku zeleného hnusu, již jsem objevil v podpaží jednoho letního jitra" nebo s obrazem - co se stalo se střelami, při zapnutí pohonu nepravděpodobnosti, atd. Přesto filmu něco chybělo. Myslel jsem si, že to NĚCO najdu v knize. Neobjevil jsem to, nebo jsem tam toho našel možná až moc. Prostě, i když jsem se bavil a myslím si, že ručník je jedna z nejužitečnějších věcí ve vesmíru, neobjevil jsem tu dokonalost, jež mi byla prezentována od lidí, co knihu četli. I když je to dost nepravděpodobné, stalo se tak a já z tohoto díla, ač jsem se snažil (protože má všechny mé sympatie), nevyždímal z něj takové nadšení, jako ostatní.... celý text

Svatba s překážkami 2009, Joann Sfar

Mrzí mě to, ale tenhle díl mě zklamal. Je to jen nějaký předěl, před posledním dílem této série. Když to člověk přečte za polední přestávku a skoro v něm nic nezůstane, něco je špatně. Že by se mnou? Ne, fakt mám Donžona rád a je to jeden z mála komiksů, do kterého jsem investoval a není jen půjčený. Ale přečíst si za dvěstěpade delší strip s nedokončenou pointou, je smutný. Co se mi líbilo, byla kresba. Zdála se mi nějaká lepší. Např. letící troll, to je opravdu hezké, prostorově vymazlené okénko. Jsem zvědav na poslední díl, jak se vybarví.... celý text