Covenant
přečtené 1158
Dopis 44
2022,
Charles Soule
Od Mighty Boys, už nějaké kousky mám, ale tento jsem si půjčil. Především proto, že se mi nelíbila kresba, ale byl jsem zvědavý na scénář. Na kresbu jsem si zvykl, ale na příběh plný amerického patosu, už tolik ne. Pak se mi opět vrátila nechuť z kresby, když jsem se díval na nepropracované mimozemšťany. Ale já už jsem moc přísnej. Po tom, co mám od Mighty Boys, za sebou Agenta Strachu, převážně s kresbou, kterou dělal Tony Moore, jsem trochu zmlsanej. Možná i křivdím tomu příběhu, ale nějak jsem se nemohl přenést přes ten lesk a zář velmoci. Myslím, že je víc sci-fi, mít za prezidenta takového charakterního sportovce, než srážka s mimozemšťany. Jakoby měla amerika místo prezidenta, zástupce boha. Hrdá amerika, v čele s hrdinou, velkolepého národa, čelí nepřízni osudu. A co ostatní země? Eeeeeee..... jo Německo vlastně.... počkat.... ti se nám zase vybarvili. Však američané věděli, že po druhé světové jen čekali, kdy budou moci udeřit znovu. Když zavřu obě oči a přenesu se přes tu vyhraněnost, tak to nebylo špatné, avšak ani dost dobré. Kdybych se na to díval jako na film, řekl bych, že takových jsem už viděl opravdu hodně a pak bych vyzdvihl ty, které byli lepší.... celý text
Bludy v hlavě: Úzkosti, pochybnosti a jiní spolubydlící
2023,
Alfonso Casas
Nojo. Jako ten animák v hlavě. Akorát, že tady jsou zástupci emocí znázorněny mimo tělo a většinou jde o výčet těch "špatných", co vám podrývají sebevědomí. Takže je to spíš takové mírně depresivní s nějakou menší útěchou. Je to hezky kreslený, ale že by to byla nějaká objevná pecka, to zas ne. A taky je to dost krátký.... celý text
Moudrost davů
2022,
Joe Abercrombie
Proč chci napsat zde vůbec nějaký komentář? Protože po tom, co jsem dočetl tuto trilogii, nastala situace, kdy si člověk říká: ,,A teď se mi dlouho nebude chtít číst nic jiného." Jednoduše jsem nadšen a chci tuto trilogii doporučit všem váhačům. Ať se jde bodnout tlustej skřet se svými nedokončenými trůny. Joe se s tím nesere. Žádný zbytečný, nudný pasáže. Je to autor, co umí škrtat a předat čtenáři jen to podstatné. Trilogie je historicky odzkoušená, tak proč to natahovat. Výhodou je samozřejmě pro čtenáře, když zná příběhy předchozí, ze stejného světa, ale zde to není nutné... to už se, ale opakuji. A tak dávám s čistým svědomím, plný počet a neuberu ani hvězdičku (fakt dál už nečtěte, jestli nemáte za sebou všechny knihy - to co zde napíšu, bude opravdu plné spoilerů, protože se nehodlám krotit a věci zaobalovat), jako Knihomlok2015, i když jí rozumím. Věděl jsem, že to přijde a přesto jsem si namlouval, že to může skončit jinak. Ale lhal jsem si do kapsy. Orso byl k tomuto konci předurčený. A ne, není to jen kniha. Hrozně mě to vzalo a vadilo mi to. A jak jsem neměl rád Lea na začátku, tak mi z něj bylo teď na blití a v duchu jsem na něj plýtval všemožnými sprostými slovy. Ten okamžik, kdy skončil s Forestem, jsem myslel, že vyskočím z kůže. Nesnáším Abercrombieho, který oživí postavy v příběhu, vy si je zamilujete a pak vám je zapíchne. Je to zase jedna z těch spisovatelských příruček, která funguje a příběh by se klonil k naivitě, kdyby autor postavy nechal žít a zajistil jim hezký konec. Já to vím, co čekat jiného od Lorda Grimdarka, ale přesto.. No, takže zpátky k této knize konkrétně a o kousek dál - ke konci knihy druhé. Já si totiž přečetl o Orsovi spoiler už při čtení první knihy. Psal tam jeden týpek v angličtině, proč Leo nedal Orsovi milost. Ihned jsem přestal číst a snažil jsem se utopit to někde hluboko. No a když jsem přešel tedy na konec té druhé knihy, snažil jsem se toto zjištění přiřadit k této situaci a nalhával jsem si, že neumím tak dobře anglicky a pomotal jsem to. Jenomže při čtení třetího dílu mi došlo, že konec je bohužel nezvratný. Naštěstí se toho v knize dělo tolik, že se s tím dalo žít. Třeba Savine. V prvním díle jsem si jí oblíbil. V druhém díle mi ta postava strašně nesedla. No a ve třetím se vyšvihla na pozici oblíbenkyně. Ne té největší, to prostě nejde, ale vysoko. Alespoň po té popravičce přišlo malé škodolibé zadostiučinění a Leovi trochu splasklo. Co se týče Rikke, tak ta mě taky bavila. Především s tím svým vychytralým plánem (tedy lepším, než míval Baldrik z Černé zmije). No a co teprve oblíbenec z první trilogie Glokta se svým plánem. A pak tu byly ty vedlejší postavy, bez kterých by to nešlo. Jako Hildi, Tunny, Gorst, Broad, Zuri, Vic, Třesavec, JETEL (největší oblíbenec, kterého mi ušetřil), atd. A hlavně. Fantasy od Abercrombieho, nejsou o dráčcích, kouzlech a zlých obludičkách. Nejděsivější je zde DAV lidí. Vždycky byl, je a bude nejděsivější. Lidé se v davu mění na bezmozky, kde i zombie jsou přátelštější. Jejich nejhorší skutky se skryjí v beztrestné anonymitě. A každý prohřešek si ospravedlňují společným bojem za svobodu. Většina má vždycky pravdu a k do se postaví proti, bude nemilosrdně udupán, i se svými argumenty. Bezmoc lidí, stojící proti rozběsněnému davu je hmatatelná a čtenář se s ní dokáže ztotožnit. Za mě tedy nejlepší výběr monstra. A už to uzavřu. Jedna z nejlepších trilogií, v poslední době, co si pamatuju.... celý text
Trocha zlé krve
2020,
Joe Abercrombie
Tuto knihu jsem si chtěl přečíst hned jak vyšla, ale nechtěl jsem kazit pořadí knih, z tohoto světa vydaných. Měl jsem za sebou pouze trilogii, která se mi opravdu líbila. Takže jsem pokračoval chronologicky a musím říct, že jsem si cestu užil. Joe se dostal u mě na přední příčku, oblíbených spisovatelů. U této knihy je dobré, že nemusíte znát minulé knihy, ale je samozřejmě mnohem lepší, když je máte načtené. V první zmiňované jde o Styrii a Monzu Murcatto - zde je její syn Jappo. Hodně je tam o Třesavcovi, který se zde také dost angažuje. Mimochodem trochu jsem byl mimo a nějak mi to nesedělo, než jsem pochopil, že Orso je potomek a má prostě stejné jméno jako děda, ehm.. stane se. Jinak nedoporučuji Orsa googlit. Nechtěně jsem si přečetl spoiler, který bude až na konci této trilogie. V hrdinech ani nebudu vypisovat, kolik se zde objeví postav. Ze severu jich tam je dost. Z Anglandu je tu např. Bremer Dan Gorst, o němž stačí napsat, že jde o hodně dobrého bojovníka, který má tu smůlu, že vlastní pisklavý hlas. Hrdinové jsou jeden velký seznam osob, co se zde vyskytuje. Rudou zemi asi můžete s klidem přeskočit. Ta byla prostě jinde (i když tam byl třeba Sworbreck). Ale dost mě bavila, takže doporučuji, i kdybyste jí měli číst nechronologicky. A když se vrátím k první trilogii, má jistou návaznost v odkazech a potomcích, ale jinak se také bez ní obejdete. Nicméně já jsem z tohoto dílu tak nadšen, že nevím jak bych jako nový čtenář potom četl První zákon. A zde máme Savine. Dceru nejpopulárnějšího zmetka z první trilogie. Glokta byl jeden z charakterů, který příběh táhl. A vypadá to, že navážeme a Savine tu máme také dost důležitou. Její příběh je zde asi "nejatraktivnější". Rikke dobrá, ale ta je prostě zatím jen taková rebelka. Lea jsem si nijak neoblíbil, ale to nejspíš nikdo. Je to jako oblíbit si paladina v RPG. Zato Orso, ten postupně nabíral na oblíbenosti....což byl nejspíš účel. Ještě bych zapomněl na Bayaze. Tenhle tvor se vyskytuje snad všude, jako Smrť v Pratchettovi. S tím rozdílem, že jde asi o nejvíc bezcharakterní postavu.... celý text
