Covenant
přečtené 1167
Mladí titáni do toho!: Mumly chumly
2024,
kolektiv autorů
Tady se to až zase tak moc nepovedlo. Když se vám dítě dívá na animák, tak čtení tohoto komiksu už tak nevyzní. Navíc šílené nesmysly na obrazovce dávají takový, jakýsi smysl (nevím jak to lépe vysvětlit). V tištěném mediu se vytrácí efektní skeče, charakter postav a v konečném důsledku, právě ten smysl. Ale jinak to není špatné. To zase ne.... celý text
Spider-Man: Zvěřinec zasahuje!
2023,
Mike Maihack
Kouzelná kresba, lehký humor, jednoduchý a nenáročný příběh - tady se to povedlo. Pro menší dítě opravdu dobře vyvážený komiks... ale prý je to krátké.
Gemer: Den první
2023,
Daniel Majling
Já hlupák! Bral jsem knihu, jako uzavřenou a přitom je to první díl. Deň prvý - copak jsem to nepochopil? Ale nevadí. Kniha není ke konci až tak napínací. Víc jak celý děj, mě baví jednotlivé skeče. Situace mezi "psychology" - malý muž, který se narodil jen pro to aby.. - živé snění o Bon Jovim, atd. Skvělé jako vždy, vč. ilustrace. O té se snad už ani bavit nemusíme.... celý text
Dopis 44
2022,
Charles Soule
Od Mighty Boys, už nějaké kousky mám, ale tento jsem si půjčil. Především proto, že se mi nelíbila kresba, ale byl jsem zvědavý na scénář. Na kresbu jsem si zvykl, ale na příběh plný amerického patosu, už tolik ne. Pak se mi opět vrátila nechuť z kresby, když jsem se díval na nepropracované mimozemšťany. Ale já už jsem moc přísnej. Po tom, co mám od Mighty Boys, za sebou Agenta Strachu, převážně s kresbou, kterou dělal Tony Moore, jsem trochu zmlsanej. Možná i křivdím tomu příběhu, ale nějak jsem se nemohl přenést přes ten lesk a zář velmoci. Myslím, že je víc sci-fi, mít za prezidenta takového charakterního sportovce, než srážka s mimozemšťany. Jakoby měla amerika místo prezidenta, zástupce boha. Hrdá amerika, v čele s hrdinou, velkolepého národa, čelí nepřízni osudu. A co ostatní země? Eeeeeee..... jo Německo vlastně.... počkat.... ti se nám zase vybarvili. Však američané věděli, že po druhé světové jen čekali, kdy budou moci udeřit znovu. Když zavřu obě oči a přenesu se přes tu vyhraněnost, tak to nebylo špatné, avšak ani dost dobré. Kdybych se na to díval jako na film, řekl bych, že takových jsem už viděl opravdu hodně a pak bych vyzdvihl ty, které byli lepší.... celý text
Vždyť přece létat je snadné
1963,
Ivan Vyskočil
Soubor pestrých a zábavných povídek. Hrátky se slovy (např. nádraží ve vesnici jménem Konečná, kde všichni vystupují, ačkoliv následují další zastávky) a významy, které zaměstnávají tu část mozku, která se chce bavit. Dost povídek mělo vlastně dost depresivní téma. Takový Ohromný fór, by mohl být hrůzný jak Červená smrt, ale autorovo styl z nich udělal i tak něco, co vás prostě rozesměje. I když....... celý text
Bludy v hlavě: Úzkosti, pochybnosti a jiní spolubydlící
2023,
Alfonso Casas
Nojo. Jako ten animák v hlavě. Akorát, že tady jsou zástupci emocí znázorněny mimo tělo a většinou jde o výčet těch "špatných", co vám podrývají sebevědomí. Takže je to spíš takové mírně depresivní s nějakou menší útěchou. Je to hezky kreslený, ale že by to byla nějaká objevná pecka, to zas ne. A taky je to dost krátký.... celý text
Moudrost davů
2022,
Joe Abercrombie
Proč chci napsat zde vůbec nějaký komentář? Protože po tom, co jsem dočetl tuto trilogii, nastala situace, kdy si člověk říká: ,,A teď se mi dlouho nebude chtít číst nic jiného." Jednoduše jsem nadšen a chci tuto trilogii doporučit všem váhačům. Ať se jde bodnout tlustej skřet se svými nedokončenými trůny. Joe se s tím nesere. Žádný zbytečný, nudný pasáže. Je to autor, co umí škrtat a předat čtenáři jen to podstatné. Trilogie je historicky odzkoušená, tak proč to natahovat. Výhodou je samozřejmě pro čtenáře, když zná příběhy předchozí, ze stejného světa, ale zde to není nutné... to už se, ale opakuji. A tak dávám s čistým svědomím, plný počet a neuberu ani hvězdičku (fakt dál už nečtěte, jestli nemáte za sebou všechny knihy - to co zde napíšu, bude opravdu plné spoilerů, protože se nehodlám krotit a věci zaobalovat), jako Knihomlok2015, i když jí rozumím. Věděl jsem, že to přijde a přesto jsem si namlouval, že to může skončit jinak. Ale lhal jsem si do kapsy. Orso byl k tomuto konci předurčený. A ne, není to jen kniha. Hrozně mě to vzalo a vadilo mi to. A jak jsem neměl rád Lea na začátku, tak mi z něj bylo teď na blití a v duchu jsem na něj plýtval všemožnými sprostými slovy. Ten okamžik, kdy skončil s Forestem, jsem myslel, že vyskočím z kůže. Nesnáším Abercrombieho, který oživí postavy v příběhu, vy si je zamilujete a pak vám je zapíchne. Je to zase jedna z těch spisovatelských příruček, která funguje a příběh by se klonil k naivitě, kdyby autor postavy nechal žít a zajistil jim hezký konec. Já to vím, co čekat jiného od Lorda Grimdarka, ale přesto.. No, takže zpátky k této knize konkrétně a o kousek dál - ke konci knihy druhé. Já si totiž přečetl o Orsovi spoiler už při čtení první knihy. Psal tam jeden týpek v angličtině, proč Leo nedal Orsovi milost. Ihned jsem přestal číst a snažil jsem se utopit to někde hluboko. No a když jsem přešel tedy na konec té druhé knihy, snažil jsem se toto zjištění přiřadit k této situaci a nalhával jsem si, že neumím tak dobře anglicky a pomotal jsem to. Jenomže při čtení třetího dílu mi došlo, že konec je bohužel nezvratný. Naštěstí se toho v knize dělo tolik, že se s tím dalo žít. Třeba Savine. V prvním díle jsem si jí oblíbil. V druhém díle mi ta postava strašně nesedla. No a ve třetím se vyšvihla na pozici oblíbenkyně. Ne té největší, to prostě nejde, ale vysoko. Alespoň po té popravičce přišlo malé škodolibé zadostiučinění a Leovi trochu splasklo. Co se týče Rikke, tak ta mě taky bavila. Především s tím svým vychytralým plánem (tedy lepším, než míval Baldrik z Černé zmije). No a co teprve oblíbenec z první trilogie Glokta se svým plánem. A pak tu byly ty vedlejší postavy, bez kterých by to nešlo. Jako Hildi, Tunny, Gorst, Broad, Zuri, Vic, Třesavec, JETEL (největší oblíbenec, kterého mi ušetřil), atd. A hlavně. Fantasy od Abercrombieho, nejsou o dráčcích, kouzlech a zlých obludičkách. Nejděsivější je zde DAV lidí. Vždycky byl, je a bude nejděsivější. Lidé se v davu mění na bezmozky, kde i zombie jsou přátelštější. Jejich nejhorší skutky se skryjí v beztrestné anonymitě. A každý prohřešek si ospravedlňují společným bojem za svobodu. Většina má vždycky pravdu a k do se postaví proti, bude nemilosrdně udupán, i se svými argumenty. Bezmoc lidí, stojící proti rozběsněnému davu je hmatatelná a čtenář se s ní dokáže ztotožnit. Za mě tedy nejlepší výběr monstra. A už to uzavřu. Jedna z nejlepších trilogií, v poslední době, co si pamatuju.... celý text