Cristianna
přečtené 97
Mrtví do soumraku
2009,
Charlaine Harris
Zamilovala jsem si seriál a rozhodla se přečíst i knihy, ale bylo to hořkým zklamáním. Styl psaní jednoduchý, jak kdyby to psala nějaká třináctka; postavy ploché, neustálé omílání stejných informací dokola, chyběla mystika, Sookie pořád dokola popisuje jak si svoje blond vlasy stahuje do ohonu.... ALE po pár desítkách stran se to zlomilo a nakonec tento styl spaní fungoval velmi dobře. Sérii jsem si nakonec oblíbila stejně jako seriál (se kterým se od druhého dílu už téměř neshoduje). Je to jednoduché oddychové čtení, má spád, je zde spousta zajímavých postav. Sice to není nějak extra kvalitní dílo, ale čtení do postele je to rozhodně příjemné.... celý text
Vyvolený
2006,
Marianne Curley
Knihy jsou skvělé. Čtenáři fantasy by měli určitě znát. Nicméně si myslím, že největší požitek z toho budou mít dospívající dívky, které ještě věří a doufají ve věčnou neposkvrněnou lásku (která by nechtěla svého Arkariana?). Já sérii takto četla poprvé a příběh jsem si zamilovala. Podruhé v dospělosti tam však už vidím spoustu much, ale příběh to stejně zůstává krásný, plný myšlenek k zamyšlení a skvěle napsaný.... celý text
Harry Potter a Kámen mudrců
2000,
J. K. Rowling (p)
Příběh mého dětství. Největším zklamáním světa Harryho Pottera, jste-li při prvním čtení stejně staří jako Harry, je však to, že vám dopis z Bradavic nedorazí, i když po něm vážně toužíte... Perfektní příběh s malým množstvím nelogičností a chyb a perfektním českým překladem.... celý text
Poslední přání
2007,
Andrzej Sapkowski
Kniha mě při čtení velmi překvapila. O Zaklínači jsem prakticky věděla jen to, že je velmi populární a jedná se o fantasy příběh. Představovala jsem si čistý svět, romantické rozhovory; prostě klasický boj dobra proti zlu. Navzdory očekávání Sapkowski představuje sice fantasy svět, ale z naprosto jiného pohledu - víc lidského a méně přikrášleného. Zaklínač popisuje syrové věci vlastním jazykem, čímž fantasy svět přibližuje dnešní realitě plné peněz, sexu, násilí. Vychází ze slovanských pověr, čerpá ale i z jiných fantasy (elfové z Tolkiena), setkáme se i se zmínkami o Popelce, Sněhurce či důvodu, proč jsou princezny zavírány do vysokých věží, kde čekají na prince, což jsou vtipné vsuvky, takže se čtenář i zasměje. Ne každému může sednout styl jeho psaní, kdy jsou rozhovory strohé a texty plné nových slov bez vysvětlení. Nejvíce jsem měla problém si zvyknout na to, že postavy spolu jednají tak přímočaře, že hned při prvním setkání se nezdržují žádnými zdvořilostmi, ale rovnou spolu tvrdě mluví bez nějaké přetvářky. Druhou věcí, pro mě těžko stravitelnou bylo to, že spousta věcí není přímo napsána, ale jen naznačena a čtenář tak musí hádat, co se vlastně stalo. Myslím to tak, že v polovině příběhu najednou zaklínač zničehonic (bez popsání tomu předcházející myšlenky) řekne, že je to "tak a tak". Postava to prostě a jednoduše ví, ale nic čtenáři nevysvětlí, jen konstatuje a najednou se té nové myšlence podřizuje celý příběh a často je i rozuzlením. Chvíli mi trvalo si na to zvyknout, ale ve výsledku je to příjemná změna proti konvenčnímu stylu psaní. Celkově se mi první kniha líbila a přečtu si celou sérii, protože jsem moc zvědavá na další legendy z našeho okolí.... celý text
