Dáma s hrnstjm přečtené 725

Malý muž a velká žena aneb Vlak dětství a naděje 2004, Věra Sládková

Národnostní situaci v pohraničí před 2. světovou válkou znám z odborné literatury, ale osobní svědectví, byť zbeletrizované, to je jiné kafe! A i celý příběh v dalších érách je velice zajímavý, chvílemi tragický, chvílemi komický. Jen číst otcovy dopisy bylo přímo jazykovědné utrpení! Kniha každopádně předčila mé očekávání.... celý text

Písecká spojka Krále Šumavy 2017, Jan Měšťan

Takhle přesně to dopadá, když se do zpracování historického tématu pustí nadšenec... Kniha je naprostý kočkopes, má jasné ambice být knihou odbornou, ale zpracování odpovídá spíš beletrii. Autor to patrně neví, ale to, co stvořil, se nazývá "edice historického pramene" (tj. doslovný přepis) a to má svá pravidla, především je nutné připojit ediční poznámku s vysvětlením: co přepisuje, jak přepisuje, jestli zachovává původní pravopis i s chybami nebo opravuje, co označuje použití kurzívy... Tohle v knize bohužel chybí a ani po pečlivém přečtení nevím, co všechno byly vzpomínky pana Kužvarta (doslovné nebo upravené?) co byly autorovy vlastní pasáže... Aby toho nebylo málo, autor přepsal i velké množství výslechových protokolů zainteresovaných osob. Místo, aby s nimi pracoval v textu, roztrhal je podle jednotlivých let a dokonce měsíců i dnů, stejně tak roztrhal i Kužvartovy vzpomínky, a vše slepil přísně chronologicky do jednoho zmateného celku. Tím opravdu nevznikl žádný plastický obraz doby a událostí, jen chaos, navíc podpořen umístěním dalších textů v šedivých plochách, u nichž už není vůbec jasné, kdo a kdy je psal (tj. jestli jde o dobové texty nebo autorovy). Další velký nedostatek je, že původní prameny nebyly podrobeny žádné kritice - jsou jen slepě přepsané. Ověřoval si autor údaje z Kužvartových pamětí? Co když si starý pán půlku věcí pamatoval jinak? Uvědomil si autor, že výslechové protokoly byly sepsány pravděpodobně pod brutálním psychickým i fyzickým nátlakem? Co z toho vyplývá? A bude to vědět čtenář, který v dobré víře sáhne po "knížce o Písku?" Všechno tohle (a mnoho dalšího) mělo být zodpovězeno v ediční poznámce. Je to velká škoda, určitá mravenčí práce tu provedena byla, ale výsledný produkt velice pokulhává. Kniha není čtivá, jsou to suchá fakta bez rozborů a závěrů, což je velké mínus u populárně-naučné literatury, která má přiblížit historii laické veřejnosti. Využila bych ji, kdybych hledala informace o konkrétní osobě zapojené do odboje, kde a kdy se ten člověk nacházel, a i to bych musela brát s rezervou.... celý text

Naklíčeno! 2018, Caroline Bretherton

Krátký úvod se základními pokyny, obsáhlejší část s recepty. Po grafické stránce je kniha atraktivní, ale čekala jsem víc informací. Recepty mě nezaujaly.

Jak to žije v servisu 2014, Rebecca Finn

Nápaditě a vtipně zpracované klučičí téma, pohyblivé části zaručeně zaujmou. Testováno tříletým autonadšencem a hodnoceno plným počtem :)

Objevujeme svět! Fotbal 2017, Nathalie Choux

Vydařený kousek z edice MiniPEDIE, zaujme hlavně pány kluky :)

Přichází podzim 2017, Anne Passchier

Krásná kniha s krásnými ilustracemi, výřezy okolo stromu jsou neobvyklé a originální. Já jsem nadšená, tříleté dítě nemůže knihu ani vidět, absolutně nezaujala. Tak si to nějak přeberte :)... celý text

Jen hrobař zaplakal 2001, Miroslav Mráz

Nečekaně krásná kniha! Hodnotím jako velice vyspělý literární projev psaný nádherným jazykem, což vzhledem k autorově kontroverzní osobě působí jako zjevení. Dobu končících 30. let se mu podařilo zachytit dokonale. Postavy jsou přesvědčivé, barvité a srší vtipem. Nejvíc mě pobavila postava dědka Kaštánka, to bylo číslo! Takže víme kdy, víme kdo... ale moc nevíme, kde! Děj se odehrává v Písku - ale v nějakém trochu jiném, realitě neodpovídajícím. Autor na začátku knihy oznamuje, že veškerá podobnosti osob a míst je náhodná. Ze skutečnosti zřejmě čerpal (v roce 1938 mu bylo 13 let a v Písku nejspíš bydlel), ale upravil si ji podle svého. Během celého čtení mi vrtalo hlavou, jak to tedy je... a to Písek dnešní i minulý znám jak své boty. U hlavní lokality příběhu - hřibitova - si jsem téměř jistá, že geograficky jej umisťuje do místa (nového) Lesního hřbitova, ale přisuzuje mu název, historii a význam (starého) svatotrojického hřbitova. Tím by se vysvětlily i nelogické docházkové vzdálenosti, ale těžko říct. A Petr Mano také překvapil, ilustrace v knize jsou velmi vydařené.... celý text

Vlčí léto laponského mlynáře 2007, Arto Paasilinna

První setkání s autorem, nepopírám, že trochu rozpačité... V příběhu bylo několik vtipných momentů a mnoho absurdních, u kterých jsem si nebyla jistá, jak si je mám přebrat. Celou dobu jsem měla pocit, jako by mi něco unikalo. Možná jsme se s autorem na této malé společné cestě trochu minuli, nevadí, nejspíš mu dám ještě šanci. Ale konec byl krásný!... celý text

Polednice 2016, Jiří Březina

Budu kritická, neshodnu se s pochvalnými komentáři... Detektivka mi přišla tuctová, plná klišé. Příběh Marty byl tím nejzajímavějším (a nejlépe řemeslně napsaným), ostatní děj mi přišel překombinovaný nebo spíš divně poskládaný. Postavy mladých vyšetřovatelů mě nezaujaly a jejich chování mi místy přišlo místy až směšné. Po stránce jazykové velká nuda - u překladových knih to neřeším, ale od českých autorů čekám trochu víc snahy a "umění." Nic ve zlém, ale možná by autor měl víc číst než koukat na americké krimi seriály :) Jak připomíná triatlet níže, odkaz na knihu v Martinině ložnici je zajmavým detailem.... celý text

Trhlina 2017, Jozef Karika

Přidávám se k negativním komentářům... neuvěřitelně rozvleklý příběh plný slovní vaty, oddalování rozuzlení vůbec nezpůsobovalo čtenářské napětí, ale spíš naštvání. Hlavní postava příšerná, Beatnice níže jej označila jako antihrdinu, to naprosto sedí. Neustálé poznámky o blogování byly přímo k vzteku, nevím, jakou věkovou nebo cílovou skupinu chtěl autor tímto nalákat. V příběhu bylo pár zajímavých míst, ale daly by se spočítat na prstech jedné ruky. Navíc jsem četla český překlad a po gramatické stránce to nebyl žádný skvost, jen nevím, jestli překladatel tak moc respektoval předlohu nebo ten nepřirozený sloh a divná slovní spojení vytvořil sám.... celý text

Hana 2017, Alena Mornštajnová

Pro Hanu mám jen slova chvály. Dějová linka roztříštěná do tří částí z různých úhlů pohledu je skvělý nápad, moc jsem se těšila na tu poslední, že se konečně dozvím vše, co bylo do té doby jen naznačováno. Kniha je velice krásně napsaná a čtivá, má úžasné slovní obraty. Ale nejvíc ze všeho se mi líbí, že autorka zvolila "vzdělávací téma," beletristicky zpracované historické skutečnosti, které si čtenáři díky ní připomenou nebo doplní nějaké základní povědomí. To je obrovská přidaná hodnota. Autorka navíc dokáže historické téma zpracovat tak nějak přirozeně - jsou knihy, kde je snaha o poučení čtenáře uměle našroubovaná na dějovou linii a vůbec to nefunguje... Oceňuju i téma mezigenerační, konfrontaci předků a současníků - myslím, že je důležité vědět, odkud člověk pochází, mnoho věcí v jeho životě se tím může vysvětlit... Obvykle citáty do komentářů nepíšu, ale s touto větou naprosto souzním a knihu mám půjčenou z knihovny, takže si ji tu uchovám i pro sebe: "Nikdy jsem nepochopila, proč se lidé nezajímají o to, co se stalo před jejich narozením, nevyptávají se svých rodičů a prarodičů, jak prožili své životy, s čím jsou spokojeni a co by udělali jinak, kdyby mohli."... celý text

Promlčení 2015, Jiří Březina

Během čtení jsem měla rozporuplné pocity: na jednu stranu mi všechny okolnosti ("zpovědi") přišly velmi nepravděpodobné, postavy podivné a nesympatické... na druhou stranu mě moc bavil vyprávěný příběh. Nečekala jsem žádné velké překvapení, k rozuzlení jsem měla pár teorií, z nichž jedna se nakonec vyplnila. Průběžně jsem hodnotila jako tuctovou detektivku, jejíž zajímavost zvedá hlavně šumavské pohraničí. Ale poslední kapitola mě naprosto dostala! Autor tady zahrál na hodně citlivou notu, i když třeba prvoplánově... asi kvůli nějakému momentálnímu rozpoložení nebo životní situaci to na mě silně zapůsobilo. A to jsem ze svého zaměstnání zvyklá číst v dobových dokumentech o všelijakém svinstvu i krutosti života a zachovávat si jakýsi citový odstup... Na konci se mi původně líbilo, že jsem se nedozvěděla úplně všechno, teď vůbec nemyslím nějaké nechutné detaily, ale třeba věcné informace o pachateli, že zůstalo místo pro fantazii... ale po přečtení ostatních komentářů zjišťuji, že to nemuselo být úplně záměrné, což by na mě působilo spíš nedotaženým dojmem.... celý text

Písecké ulice, náměstí, samoty a komunikace 1998, Jiří Prášek

Základní příručka a nezbytnost pro všechny, kteří se čas od času zabývají historií města Písku. I když by si zasloužila po dvaceti letech další vydání s výraznějším doplněním údajů a nedostatků, nebo aspoň zapracování údajů z tak skvělého pramene, jako je historické sčítání lidu. Velmi užitečná je i srovnávací tabulka zaniklých a současných názvů ulic a náměstí.... celý text

Moje zero-waste kuchyně 2018, Kate Turner

V první řadě by mělo zaznít, že autorka je výživová specialistka a (alespoň podle jejího webu) v "zero waste" primárně nefrčí, spíš s vlastní biodynamickou farmou má výhodu v nakupování některých surovin. Knihu vidím hlavně jako pár zdravých receptů s variacemi v použití slupek a "unavené" (cituji) zeleniny, obohaceno o kuchyňské tipy (jak poznat zkažený olej, jak skladovat jídlo a pod.), z nichž některé jsou pro mě dosti za hranou: vařit ze slupek od banánů nebo slupky melounu, při té daleké cestě, kterou tyto kousky absolvují, kolik rukou a v jakém prostředí s nimi manipuluje, mi nepřijde úplně rozumné... Obávám se, že kniha mi nic nového nepřinesla. Zpracování má ale čtenářsky lákavé, pestré - plno fotek, barev, šipek, ilustrací... i když šedivé písmo na šedivém podkladu nebyl dobrý nápad. Hodnotím jako knihu, která se veze na vlně trendu, ale sama příliš nepřispívá.... celý text

Jak bourali vesele to Rakousko zpuchřelé... 2018, Jiří Prášek

Sto stránek - z toho zhruba polovinu tvoří citace z historických dokumentů (výslechy svědků). Ve druhé polovině autor komentuje již dříve napsané nebo stručně doplňuje informace. Je škoda, že se nepouští do hlubšího (či vůbec nějakého...) rozboru událostí, takže pro mě osobně kniha svojí popisností nepřesahuje regionální význam. Dozvíme se kdo, co a kdy... ale už se nedozvíme proč. Kniha trochu budí dojem "ušití horkou jehlou." Oceňuji obrazovou přílohu.... celý text

V ráji šumavském 1969, Karel Klostermann

Šumava, jak bych ji chtěla na vlastní oči vidět a osobně procházet! Od krásných popisů lesní divočiny mě rušila ta potvora dějová linka, která zrovna musela být tak moc zajímavá! :) Realistická, skoro až mikrohistorická sonda do šumavského života v kůrovcových letech, bez příkras a zamlčování nepěkných skutečností a lidských vlastností, každodennost šumavských hospodářů z různých úhlů pohledu, konflikt morálky a bezuzdnosti. Psáno krásným jazykem o krásném místě i době, ale přiznávám své velké zaujetí pro Šumavu i 19. století.... celý text

Vyhoďme ho z kola ven 1988, Ken Kesey

Přidávám se ke komentující menšině, která není z knihy stoprocentně nadšena... nemohla jsme se pořádně začíst a udržet pozornost, Náčelníkovy rozvleklé myšlenky a vize mě místy úplně ubíjely... Téma zajímavé a znepokující, silný závěr.... celý text

Gruffalo 2014, Julia Donaldson

Neobvyklý námět, pěkné ilustrace - zkaženo příšerným textem, který jsem nakonec ignorovala a vyprávěla podle obrázků vlastními slovy.

Objevujeme svět! Na stavbě 2017, Nathalie Choux

Jedna z nejvydařenějších knih z této série! Míchačka, bagr, jeřáb... už to mnohým dětem stačí ke štěstí a tady se to navíc ještě hýbe :)

Objevujeme svět! Doma 2017, Nathalie Choux

Tento díl ze série mi přijde slabší, téma "doma" není moc zajímavě zpracované... ale je mi jasné, že děti to vidí jinak :)