Dáma s hrnstjm
přečtené 725
Zatloukání hřebů
2024,
Vilém Koubek
Autora jsem do teď neznala a knihu jsem si vybrala v regálu s novinkami v knihovně. Chtěla jsem být kritická vůči stylu psaní, přišlo mi, že jsou tam neohrabané slovní obraty a dialogy, kterými prostě nikdo nemluví... ale v poděkování jsem se dočetla, že jazykovou úpravu provedla nějaká paní, tak nedokážu posoudit, co byl čí nápad... a některé zdejší komentáře vyzdvihují autorův brilantní styl, což mě dost znejišťuje. Bohužel o jakékoliv brilantnosti mě nepřesvědčila stavba příběhu, postavy ani (opravdu těžko uvěřitelné) všeobecné spiknutí. Hlavní postava mi přišla málo přesvědčivá, asi tím "ženským myšlením" z pera autora-muže. To tak bývá. Nejvíc se mi líbily pasáže z deníku a i ten fantasmagorický závěr, který jistě pochopíme každý trochu jinak, za mne skončil tím nejhorším možným způsobem, ale to se zase dostáváme k tomu všeobecnému spiknutí.... celý text
Ignis fatuus
2024,
Petra Klabouchová
Je to moc pěkné čtení, přesto jsem se nemohla začíst. Asi nebudu jediná, pro koho to byla nečekaně "těžká" kniha. Jak tak o tom přemýšlím, docházím k závěru, že tam toho prostě bylo moc. Moc paranormálních jevů na krátkou dobu a na hrstku lidí. Líbilo se mi prolínání děje s odbornými texty, několikrát jsem se vracela na začátek knihy, abych se ujistila, co kdo kde a kdy viděl. Že je Šumava po všech směrech drsná, to tak nějak víme, ale líbila se mi představa téhle ještě drsnější, až krvelačné Šumavy. Zajímavé, že k nám dál do jižních Čech se tyhle báchorky už nedostaly, tady si normálně žijeme a umíráme, ale na Šumavě? Co smrt, to dvoudušník, jako na běžícím pásu! :-) Autorka má nadání na lákavá témata, jsem zvědavá, s čím se vytasí příště.... celý text
Propast
2021,
Jozef Karika
Minimalistické v příběhu... maximalistické v tom, kolika slovy lze opsat jednu jedinou věc. Pořád dokola, dokola. Byl tam pro mne jeden zajímavý moment, kdy Adamovo vědomí svádělo boj s... možná nakonec samo se sebou?... celý text
Mutabor
2024,
Norbert Scheuer
Nakonec to nebylo tak špatné, jak naznačují některé komentáře! Je to přesně ten typ knihy, kdy po dočtení máte nutkání znovu ji prolistovat, protože vám dojde význam mnohých detailů, které předtím nevnímáte, nechápete. Z hlediska příběhu dobré, promíchanost s nějakými snovým fantasmagoriemi a bájemi jsem nějak překousla a po chvíli jsem ignorovala nápisy na pivních táccích jakožto zbytečné zahlcení hlavního sdělení. Postava Niny mi sympatická nebyla, ale všechno, co ji v životě potkalo, bylo velmi znepokojující. Ono je to trochu divné čtení možná i tím, že autor-muž ve vyšším věku nám předkládá myšlení pubertální holky. Ale dobře. Horší je, že všechny ženy v knize jsou odsouzeny k věčné závislosti na mužích, a to rovnou k závislosti naprosto existenční, bez mužů nemohou žít a normálně jednat, uchylují se k extrémům (graduje to v postavě Sophie). Není mi jasné, proč je autor, tento muž ve vyšším věku, do toho uvrhl. Oceňuji citlivé provázání se Zimními včelami.... celý text
Zimní včely
2021,
Norbert Scheuer
Pěkné a pěkně smutné. Obě příběhové roviny, současná a historická, mají mnoho co říct. Egidius je v mnohém sympatická postava, bavilo mě jeho výsadní postavení v obci. A nemyslím tím včelaření ani převaděčství.... celý text
Zpověď hochštaplera Felixe Krulla
1958,
Thomas Mann
Mně bohužel Felix k srdci příliš nepřirostl a kniha se mi špatně nejen četla, ale místy i chápala. Bylo tam mnoho pěkných a zábavných scén, těšila jsem se na cestu kolem světa a dovysvětlení různých dějových odboček. Že je román nedokončený, jsem předem nevěděla, prostě mi to nějak uniklo, takže mám z četby hlavně pocit rozčarování. Doufala jsem, že doslov (u vydání 1958) mi aspoň něco málo vysvětlí, ale to jsem se spletla, doslov hlavně porovnává různé autorovy románové postavy mezi sebou a ty já jaksi neznám. Celkový dojem: rozpačitý.... celý text
Někdo z nás
2024,
Kristýna Trpková
Jízda poslední části knihy nedohnala rozvláčnost všech předchozích částí. Je to hodně nevyrovnané čtení. Jestli bylo autorčiným úmyslem od začátku stupňovat napětí, tak to na mě vůbec nepůsobilo. Postavy neurčité, byly mi až protivné, snaha o vylíčení semknuté rodinky na začátku nefungovala, přišlo mi to spíš jako nesourodá směsice po celou dobu. Čekala jsem napínavou jednohubku, ale knihou jsem se vyloženě prokousávala. Ani z jazykového hlediska nemůžu pochválit... jako by to bylo psáno ve spěchu.... celý text
Svatební šaty na prodej
1975,
Milena Brůhová
Po knize jsem sáhla kvůli tomu, že se odehrává v jižních Čechách, dokonce přímo v mém Písku. Říkala jsem si, že mě čeká pěkná napínavá jednohubka... ale realita byla horší. Oba příběhy jsou moc pěkně uvedené a rozehrané. Tím bohužel končí moje chvála. Další děj byl v obou případech chaotický, hlavní vyšetřovatelé nevýrazní, v druhé povídce navíc přemíra postav a nesmyslných událostí. Měla jsem pocit, že se děj pořád motá v kruhu a nikam nepokračuje, a najednou konec. Dále mi úplně neseděl styl, kterým autorka píše - stvořila mužské hlavní postavy, které měly zvláštní řeči i zvláštní chování. Možná tam chtěla v té normalizační době takto propašovat nějaké úsměvné prvky, ale mě to spíš otravovalo. A tím spíš jsem těm dvěma nevěřila ani nos mezi očima...... celý text
Židovka z Toleda
1969,
Lion Feuchtwanger
S Židovkou z Toleda jsme si bohužel nesedly. Nerada čtu historické romány, čas od času udělám výjimku a většinou pak lituji... Tady mě nalákal středověk, rytíři, kurtoazie, skandální zápletka. Samotná kostra příběhu je přitom moc fajn. Jenže je tak "zalita omáčkou" multi-kulti filozofování, politikaření a diplomatických strategií, že jsem s námahou udržovala pozornost. Moc se mi líbil autorův doslov. Příště sáhnu rovnou po odborné literatuře, chtěla jsem beletrii jako oddechovku, ale naopak jsem se s knihou asi víc trápila.... celý text
Sto roků samoty
2003,
Gabriel García Márquez
Můj literární rest dlouho odkládaný. Je to skvělé, skvělé, skvělé. Ano, je potřeba trochu více čtenářské soustředěnosti a mnohokrát jsem si musela ujasnit, o kterém muži to zrovna čtu. Ale jako celek to krásně funguje, chronologické přeskakování děje sem a tam mě vlastně udržovalo v napětí. Ta kniha je fascinující, nejšílenější věci světa jsou jen tak zmíněny mezi řečí. Co třeba ten Věčný Žid? Co Krásná Remedios? Pro mne to byl velký čtenářský zážitek. Sice si marně lámu hlavu, jestli jsem si za těch "sto let" oblíbila nějakou postavu... možná nejvíc nenápadnou Santu Sofiu de la Piedad. Doporučuji hravým čtenářům, kteří se nebojí mnoha postav a mnoha podivností :-)... celý text
Láska je jen slovo
1991,
Johannes Mario Simmel
Romantiku v četbě nevyhledávám, lákalo mě prostředí internátu, víc jsem o příběhu nevěděla. Kniha mě překvapila už na prvních stránkách: takhle silný úvod jsem snad ještě nečetla! Tím odstartovala jistá detektivní zápletka, kterou jsem vůbec nečekala. Další a velmi významná přidaná hodnota: reflexe nacismu očima mládeže 15 let po skončení 2. světové války - to bylo hodně zajímavé! Třetím překvapením byl věkový rozdíl milenců... dostalo mě, jak se vztahem se starší ženou změní mladému klukovi priority, kolik starostí a zodpovědnosti za druhé si tím (dobrovolně) nakládá na bedra... Děj má neobvyklou kompozici, která způsobuje neodložitelnost knihy! V komentářích se tu často objevuje náklonnost k postavám Hanziho a Geraldiny - tito dva mě ale naprosto děsili a s napětím jsem čekala, jakou roli budou hrát při závěrečném rozuzlení - nedivila bych se totiž ničemu! Edit: Knihu jsem si přečetla znovu po sedmi letech jako čtenářka v jiné životní situaci, doufejme, že i trochu vyzrálejší. Dialogy hodnotím jako patetické a obě hlavní postavy mluví dost často jako kolovrátek... ale jinak pro mě příběh neztrácí nic ze svého mrazivého kouzla. Mnohem víc mě fascinuje Oliver, muž činu, samozvaný zbabělec, idealista, realista.... celý text
Síla psa
2021,
Thomas Savage
Hlavní síla této knihy není v příběhu, ten je v podstatě velice strohý... ale je v atmosféře. Už dlouho jsem nečetla knihu, která ve mně vyvolávala takový pocit napětí (možná až děsu!) z toho, co možná na další stránce přijde, když kolem obchází určité zlo. Velmi zajímavé pro mne byly popisy místa a času. Z postav - kromě dvou hlavních - mi vyčnívá nedostižný fantom jménem Mustang Henry, který v sobě mnoho skrývá. Bylo to skvělé čtení!... celý text
Zvedá se vítr
2023,
Kateřina Surmanová
Autorka má svůj osobitý styl psaní, což se po prvotině potvrzuje zde. Květnaté věty "s kudrlinkami" jsou pěkné oživení třeba mezi suššími překladovými knihami... ale já jako čtenář jsem se toho nasytila asi v první půlce, a pak už mi lyrická nadýchanost úplně každé věty byla na obtíž. Určitě by šlo ubrat, méně je někdy více. Příběh má jistě potenciál, ale přišlo mi to celé příliš osobní, příliš konkrétní, příliš podrobné ve zbytných detailech. Stačilo by poodstoupit o pár kroků od důvěrně známého prostředí, neřešit úzkostlivě místní názvy, přijde mi to svazující. Zbytečné tlačení na pilu. Mně osobně by se lépe četlo o tom, jak se "zvedá voda a vítr" klidně někde ve fiktivním městečku. Parta dětí je vděčný prvek, to mají čtenáři rádi, dlouho jsem si libovala, že se autorka oprostila od okaté inspirace S. Kingem, ale čím rychleji se blížil závěr, tím víc jsem tam tu inspiraci stejně viděla. Plusový bod dávám za lehké propojení s první knihou, to bylo nenásilné a hodilo se tam.... celý text
