deauville
přečtené 270
Umění radosti
2020,
Goliarda Sapienza
Ale no tak, 30 % si ta kniha nezaslouží... Jo, musím souhlasit se všemi komentáři pode mnou. Příběh takové italské hippie komunity, kde spí každý s každým, děti se vychovávají společně a kde finančně zaopatření lidé vedou levicové řeči, je nekonzistentní, ukecaný, v druhé polovině už ztratíte přehled o tom, čí dítě komu patří... ale vlastně je to jedno. Hlavní hrdinka Modesta je mi nesympatická, pokud si někdo představuje umění radosti jako schopnost manipulovat s druhými a využívat toho pro své potěšení, pak se mu ale bude Modesta líbit. Přes tyto výhrady si myslím, že tak nízké hodnocení není spravedlivé a minimálně první polovina knihy je čitelná...... celý text
Cesta s ayahuaskou
2008,
Ivan Velíšek
Líbilo se mi, obdivuji autora, že se vydal na tak neobvyklou a dlouhou cestu a že nám zprostředkoval něco, co většina z nás nikdy nezažije, a mám-li psát o sobě, ani to zažít nechci. Což ale neubírá knize na zajímavosti. Jediné minus: místy se to trochu vleče...... celý text
Ukradený syn
2018,
Markéta Šichtařová
Příběh = čirá hrůza. Nicméně souhlasím s komentáři, které podtitul "Skutečný příběh státní zvůle" poněkud rozladil. Za tuto tragédii žádný stát nemůže, za tu si bohužel může hlavní hrdinka sama. Ale nelze se jí divit, rodina, kde se po několik generací opakuje fyzické i psychické týrání, prostě není prostředím, ve kterém lze vyrůst v sebevědomého člověka se zdravým vztahem k ostatním lidem. Prostě začátek špatný, konec ještě horší. A jednoduchá cesta ven z tohoto kolotoče neexistuje. Co se týče "formy", přijde mi kniha bohužel dost odbytá. Jak typograficky, tak jazykově.... celý text
Sestřička Carrie
1979,
Theodore Dreiser
+ Líbí se mi doba a prostředí, v jakém se příběh odehrává. Kontrasty v americké společnosti, povrchnost, bída, to je podle mého zobrazeno dokonale. - Mám problém s hlavní postavou, Carrie. Nevím, zda je to kladná či záporná postava. U mužských "hrdinů" mi jednání přijde srozumitelné, Carrie je naivka, která životem tak nějak pluje, bída ji nebaví, muži ji nebaví, peníze ji vlastně taky nebaví... Bere všechno tak, jak to přichází... Nechtěla bych takhle žít.... celý text
Amok
1979,
Stefan Zweig
Líbilo se mi, moc. Velmi mi to připomíná "psycho" povídky Edgara Allana Poa - Pád Usherova domu, Berenice, Ligeia, William Wilson... prostě ty, kde posedlost přechází v šílenství. Nebo v amok?... celý text
