e.s.e.t.
přečtené 160
Účastníci zájezdu
2006,
Michal Viewegh
Já vlastně ani nevím, co si o knize mám myslet. Knihu jsem přečetla, ale některé pasáže "autorovy mysli" mi byly natolik nepříjemné, že jsem je prostě a jednoduše musela přeskočit. Srovnání s úspěšným Vejdělkovým filmem se člověk asi nevyhne, ale podle mě není úplně na místě. Film je čistokrevná, místy cynická, komedie. Kniha je naproti tomu komediální opravdu jen místy. Podstatná část příběhu je vážnou sondou do myslí a životů, poměrně hluboce nefunkčních jedinců. Dávám 3*... celý text
Christiane F. – Můj druhý život
2014,
Christiane Vera Felscherinow
Všechno už bylo řečeno, souhlasím s předchozími komentáři. Knížku sem přečetla za den, není to náročné čtení. Neuvěřitelně mě štvalo, že nebyl děj uspořádaný chronologicky, dokonce se i některé události opakovaly na různých místech a člověk pak nevěděl, kdy se to vlastně stalo. Osobně vnímám tohle dílo jako částečnou "pohádku", a to i proto, že Christiane jednou řekne, jak neumí lhát, že to na ní vždycky a všude šlo poznat a za pár stránek povídá o tom, jak se skvěle vylhala z toho a toho. Nevěřím také všem povídačkám o slavných lidech a jejích opakovaných setkáních s Davidem Bowiem a dalšími, zároveň jí to ale nemám za zlé, prostě to beru jako přikrášlený příběh jednoho dost hnusného života. Snad je alespoň, společně s dětmi od stanice ZOO, tahle kniha odstrašujícím příkladem pro všechny, kdo by snad měli pocit, že je super nápad "zkoušet" některé z tvrdých drog. Pozn. text končí na straně 273 (netuším kde při evidenci knihy přišli na 296) a lze tak zařadit do čtenářské výzvy 2019 - kniha co má lichý počet stran.... celý text
V jedné osobě
2013,
John Irving
V knize nechyběla němčina, zápas, internátní škola, pobyt studenta ve Vídni, intimnosti vyhnané do extrému ani žádná z dalších poznávacích znamení Johna Irvinga. V jedné osobě je zajímavým pokusem o sondu do minoritní LGBT(N) skupiny. Stejně jako snad ve všech Irvingových dílech, i tady byla spousta kousků mozaiky příběhu dost přitažená za vlasy, ale to já mám na jeho knihách právě ráda. V jedné osobě bylo přesně takové dílo jaké jsem očekávala, možná jen o půl hvězdičky horší - 4,5* - a už se těším na Irvingovy další.... celý text
Dědina
2018,
Petra Dvořáková
To o co se Radka Třeštíková pokoušela ve Veselí (a nevyšlo jí to) se dokonale podařilo Petře Dvořákové v Dědině. Dílo opravdu vnímám jako beletristickou sondu do života dědiny na Vysočině. Nic nechybí, nic nepřebývá, všechny části se krásně propojují. Velká spokojenost. 5*... celý text
Nejlepší víkend
2018,
Patrik Hartl
Koupila jsem si Hartla, očekávala Hartla a přečetla a užila si Hartla. Nejlepší víkend je opět typickou Hartlovinou - oddychovou a ne nijak vrcholnou literaturou. Čte se jednoduše, nenáročně - jen chvíli trvá udělat si v postavách pořádek (máte tam figur jak na Orloji), což ale taky považuji za jev pro Patrika Hartla běžný, kdy mi to ani nevadí. Těším se na další dílo!! 4,5*... celý text
Veselí
2018,
Radka Třeštíková
Rozhodně prozatím nejlepší dílo Radky Třeštíkové. Bavilo mě nářečí, můj oblíbený folklorní jev. Co mě na knize opět velice mrzí je to, že jí chybí konec. Na to si ale člověk u autorky prostě musí zvyknout... 3,5*... celý text
Podivná knihovna
2014,
Haruki Murakami
Bez nucení přiznávám, že jsem tuhle povídku (nedá se podle mě považovat za knihu) přečetla jen kvůli výzvě. Nebyla jsem z toho nadšená, ale přišlo mi to jako taková ta pohádka, co z Vás v osmi letech udělá uzlíček nervů, protože to je vlastně horor, co se za pohádku vydává. Nebo to je naopak? Žádné skryté poselství jsem bohužel nenašla, tedy nejspíš jsem toto dílo nepochopila. Třeba někdy v budoucnu.... celý text
Manželé odvedle
2017,
Shari Lapena
Nemyslím si, že mi kniha nijak zvlášť zůstane v paměti, i přestože jsem ji přečetla velice rychle (asi je to i tím, že není příliš dlouhá). Jedná se o odychovku, jakých je teď plná databáze, od dalších "ženských thrillerů" se nijak zvlášť neliší, přesto mě trochu zklamal úplný konec - poslední strana pro mě byla zbytečná a dost přitažená za vlasy. 3,5*... celý text
Gabrielovo Inferno
2013,
Sylvain Reynard
Hříšné odstíny vášně. Proč? Proč? Proč? Proč sakra tahle mini série musí mít tak hloupý název? Celou dobu jsem na otázku - jé co čteš? odpovídala - ale takovou slaďárnu - a modlila sem se aby se nikdo nezeptal jak se to jmenuje. Toliko můj prvotní výlev pro začátek, za nějž se omlouvám. Stejně jako ostatní zmíním srovnání s 50 odstíny. Christian Grey a Gabriel Emmerson jsou oba starší a výrazně prachatější než jejich ženské protějšky - které jsou navíc naprosto nezkušené v oblasti intimních radovánek. Oba pánové mají nepěknou minulost a sem tam se chovají jako kreténi. Stejně tak obě dámy řeší naprosto nepodstatné záležitosti, jako by se jednalo o konec světa. Tím nám ale veškerá podobnost končí. Nebudu zastírat - jsem "romantická" duše lačnící po věčné, dokonalé, sexuální, naplněné lásce. Neříkám, že jsem nespokojená se svým životem (je to přesně naopak), ale přeci jen - v knížce to je vždycky hezčí. Celá série se mi četla příjemně, ale bezpochyby nejvíc se mi líbil první díl. Jakmile ale začněte, musíte se dočíst až do konce. I přesto jsem se nemohla zbavit pocitu, že je mi zase 13 a čtu fanfiction ze světa Harryho Pottera s klasickým charakterovým složením Marry Sue a profesor Snape, který její láskou z nechutného mastňáckého podivína, vykvete ve svalnatého prince na černém koni se sexy zachmuřeným výrazem v obličeji. Možná se jedná i o chybu překladu, každopádně mi přišlo, že je v knize používán zbytečně primitivní jazyk, s výjimkou "odborných" textů, úryvků z básní a podobně. Kdo očekává kvalitní literaturu, měl by asi od této série utíkat mílovými kroky, koho ale baví "koukat" do cizí hlavy a především ložnice, toho může Gabriel s Julii bavit. Celá série 3,5*/5, 1. díl 4*/5.... celý text
My, sex a podpatky
2011,
Kamila Tomsová
Fajn oddychová pohoda. Žádná hodnotná literatura, ale čte se moc dobře! Opět mě přesvědčila, že jedna z nejlepších věcí, co se ženské může stát, je mít 4% kamaráda :) 3,5*... celý text