Eli.s
přečtené 166
Prchavé okamžiky
2000,
Anne Michaels
Prchavé okamžiky jsou románem, který se bezpochybně odlišuje ode všech, které jsem doposud četla. Bohatství jazykových prostředků a stylu, který balancuje nad prózou a poezií, dodává celé knize na obrazotvornosti. V kapitolách o utopeném městě jsem pociťovala tíhu minulosti i chlad hlubin bažin společně s hlavními protagonisty románu. Jindy jsem se ale nepříjemně brodila, když jsem četla část, která byla věnována geologii. Ta část byla na můj vkus až moc velká a nebýt autorčina očividného tvůrčího talentu, nejspíš bych se přes ní ani nedostala.... celý text
Jíst, meditovat, milovat
2007,
Elizabeth Gilbert
Nejspíš jsem se příliš nadchla samotnou myšlenkou knihy a rozečetla ji plna očekávání, které jaksi nedosáhlo mých představ, takže jsem po pár dnech od čtení upustila. Věřím, že se v knize určitě daly najít pasáže, které by se mi líbily, ale já se nedokázala dostat přes ten nekončící začátek, který mě dostatečně nepřesvědčil, že těch 350 stran čtení stojí opravdu za to. Škoda.... celý text
Dějiny lásky
2006,
Nicole Krauss
Důmyslný labyrint vzpomínek, představ i životů, odkud si nakonec svojí cestu najde každý čtenář sám. Velice působivá kniha, která rozhodně stojí nejen za přečtení, ale také k zamyšlení.... celý text
Soumrakodlak II
1999,
Gato (p)
Působivá sbírka několika povídek, která vás donutí zamyslet se nad každou jednotlivou myšlenkou zvlášť. Je až neuvěřitelné, jak obrovský podtext lze zakomponovat do povídky na pár řádků. Slova jako JEDINEČNÉ, INSPIRUJÍCÍ, PARADOXNÍ, SMYSLUPLNÉ zdaleka nevystihují mé pocity, které z knihy mám. Víc než cokoli jiného o ni nejspíš vypovídá slovo NEPOPSATELNÉ. Stejně jako Mícačův život plný prostých poznání, které mnozí nepochopí za celý svůj život. Je smutné, že takový literární klenot leží někde na dně lidské neznalosti, zatímco jeho kvality značně převyšují knižní břečku, kterou jsme obklopeni ze všech stran každým naším krokem i každým dnem.... celý text
Obraz Doriana Graye
2005,
Oscar Wilde
Každý ten příběh známe. Zhýčkaný mladík z vyšší společnosti, Dorian Gray, se stává hlavním protagonistou příběhu o světě plném konzumu, povrchnosti a hříchu. Hýčkán svým okolím a veleben pro svoji krásu a mládí, se nechává snadno ovlivňovat pokryteckým lordem Wottonem. Nakonec vyřkne své pošetilé přání zůstat navždy mlád a svůj obraz odsoudí k strastem lidského údělu stáří. Román nás zavádí k faustovskému tématu o zaprodané duši. Zatímco Goethe hledá pro Fausta smysl života skrze lásku, Wilde a jeho hlavní hrdina nalézají vyšší uspokojení v požitku pocházejícím skrze naše smysly. Stejně jako Goethe zanechává v minusti svého hlavního hrdiny jasně patrné hříchy, Wilde jim dává ještě daleko hmatatelnější a tělesnější váhu. Nakonec je tím největším trestem pošetilého Doriana samotná možnost spatřit nevidoucí složku sebe samého, totiž obraz své vlastní hnilobné duše. V pokrytecké touze po očistění se rozhodne pro destrukci obrazu a nakonec umírá on sám. Něco ale přece jen utkvělo na svém okolí a zůstalo nezdolně žít dál. Bylo zasaženo příliš mnoho lidí. A tak se choroba zvaná pokrytectví nese generacemi dál a dokud bude na světě člověka, bude tu i onen tvor zvaný pokrytec.... celý text
Hodiny
2004,
Michael Cunningham
"Obrovskou většinu z nás pohltí nějaká nemoc nebo sám čas. Útěchu nám pak může poskytnout jediné: Tu a tam nějaká ta hodina, během níž náš život, navzdory obecné nepřízni osudu a planým nadějím, propukne naplno a poskytne nám vše, o čem jsme kdy snili, ačkoliv víme, že po těchto šťastných hodinách nevyhnutelně přijdou docela jiné, mnohem temnější a obtížnější. Přesto vítáme každé nové ráno a především - víc než cokoli jiného - doufáme, že se nám těch blažených hodin dostane co nejvíce..." Nenapadá mě nic dalšího, co bych mohla dodat. Hodiny jsou jedinečná kniha, o které není třeba psát. Stačí ji jen číst a vychutnávat ji kousek po kousku, hodinu za hodinou...... celý text
