Ella161 přečtené 295

Princezna popela 2019, Laura Sebastian

No, jak se k tomuhle vyjádřit. Námět je určitě skvělý. Opravdu se mi zamlouval, ale to zpracování nebylo takové, jaké bych si od tohohle příběhu představovala. Začátek knihy je prostě nuda. Nic se tam neděje. Theo (Thora) se neustále lituje. Krále, který je tyran a její matku vlastně svrhl z trůnu, “uctívá”. Nechává si líbit všechny posměšky, narážky a tresty. Čekala na pomoc, ale nikdo jí nevysvobodil. K tomu, aby konečně začala něco dělat, musel zemřít ehm.. jedna nejmenována osoba. V tu chvíli jí prostě docvaklo, že jí nikdo nezachrání, že musí vzít situaci do svých rukou. I když už v tom paláci přežívala 10 let... předtím jí to evidentně nenapadlo. Thoru jsem si za celý příběh vůbec neoblíbila. Možná ke konci, kdy se konečně dokázala prosadit a postavit za svůj názor, získala trochu mé sympatie. Byla to naivní, uplakaná a vyděšená holka, čekající na vysvobození. Ke konci využívala někoho, kdo si to vůbec nezasloužil. Pokud vezmeme v potaz, co všechno pro ní obětoval a udělal. Vedlejší postavy jsem jsi ale moc oblíbila. Každá měla specifické vlastnosti a to se mi líbilo. Jak byli loajální, i když si to Thora vůbec nezasloužila. Hlavně prince jsem si hodně oblíbila. Ze začátku jsem ho taky neměla moc v lásce, ale pak se konečně dokázal postavit svému otci a litoval všeho, co pro něho udělal. Víc asi prozrazovat nebudu, protože jsem toho stejně prozradila až moc. Každopádně nevím, jestli si chci vůbec přečíst další díl. Jako jo, zajímá mě, jak to dopadne, ale ne tak moc, abych pro druhý díl běžela hned zítra do knihkupectví. Možná, až fakt nebudu mít co číst.. kdo ví. V nejbližší době se na to ale asi nechystám.... celý text

Útěk za láskou 2017, Petra Martišková

Moc milý příběh. Uvítala jsem, po předešlé knížce, že to nebylo nic na přemýšlení. Byla to pohádka, to je jasné, plná klišé. Ale právě proto jsem si knihu vybrala. Abych si u čtení odpočinula. Každopádně k ději. Emma neměla lehký život. Opravdu si nedokážu představit, jak bych zvládala se takhle omezovat. Mít neustále za zády ochranku. Co chvíli mít strach o svůj život. Samé změny. Nemoci jít sama ani na nákup! Fakt bych to nezvládala a tak jsem se jí nemohla divit, když někdy dostala hysterický záchvat. Nepřišla mi jako nějaká husa, která všemu přikládá větší váhu. Já s ní soucítila. Taky by mě naštvalo, že v jednu chvíli žiju “klidný” život a v té další ho musím kompletně změnit. Navíc v maturitním ročníku! No jo.. neměla to holka těžké, ale pěkně se s tím poprala. Navíc byla fakt milá, sarkastická i vtipná. To jsou základní vlastnosti, které u hlavních hrdinů mám nejraději. Ovšem že nesmím opomenout na Natea (nevím, jestli to dobře skloňuji). Oblíbila jsem si ho snad v prvním okamžiku, kdy nastoupil na scénu. On je prostě tak charismatický! Tak nějak jsem od začátku tušila, kdo to je. Neustále tam ty holky mluvily o ehm, ehm. To asi muselo docvaknout každému. Moc jsem si užívala číst, jak se do sebe zakoukávali a vznikla z toho čistá, pravá láska. Moc krásné čtení na večer, ponuré dny či zlepšení nálady. Autorka píše skvěle, vtipně a čtivě! Její styl psaní si musí oblíbit snad každá holka. Asi jsem narazila na další českou autorku, jejíž příběhy stojí opravu za to.... celý text

Normálně jiní 2018, Tammy Robinson

Tohle byl ale příběh! Sice takových knih je spoustu, ale to mi nevadí. Každá je v něčem jiná a v každé je jiné kouzlo. Už z toho, že na titulní obálce jsou zmíněné Hvězdy nám nepřály a Než jsem tě poznala, měla očekávat, jak tohle skončí. Jenže jsem pořád doufala... ale stejně mě to smetlo úplně nepřipravenou. Vážně. Celý konec knihy jsem probrečela a i dost času po přečtení. Přemýšlela jsem nad tím, jak to bylo sakra nespravedlivé. Proč zrovna Albert? Kluk s věčně dobrou náladou, pochopením a vstřícností? Strašně moc mě překvapilo, že to nebyl holkař. Ovšem, mile překvapilo. Pane bože! Ten kluk byl tak hodný a empatický, až se mi z toho leckdy svíralo srdce. To, jak rozuměl Maddy a její situaci, bylo pozoruhodné. Její sestru B vůbec nebral jako přítěž. Choval se k ní jako k normálnímu, zdravému člověku. Bylo opravdu poznat, že Maddy miluje. A ona jeho. Maddy byla dost často cynická, ale to byla jen její maska před světem. Aby se ochránila před bolestí a zklamaní. Jakmile se ale někomu otevřela... byla to moc milá holka se smyslem pro zodpovědnost a péči. Líbil se mi její pohled na svět a jak postupně měnila na lásku názor. Sice to byl takový klišé příběh, ale mně se moc líbil. Nevím tedy, jestli se k němu vrátím, protože nechci zase tolik brečet... Vím však, že příběh je napsaný tak moc hezky, že vás hned vtáhne do děje a hltáte kapitolu za kapitolu.... celý text

Tatér z Osvětimi 2018, Heather Morris

Silný příběh, který mě velmi zasáhl. Brečela jsem, frustrací se tahala za vlasy a nedokázala se od čtení odtrhnout. Lale byl silný, empatický mladík, který si v Osvětimi zažil dost šílených věcí. Bylo evidentní, že to neměl přežít. Měl zatraceně tolik štěstí, že si dokázal udělat kontakty tam, kde to nejvíce potřeboval. Bylo fakt dojemné, jak všem pomáhal, rozdával jim jídlo a snažil se, aby alespoň něco viděli optimisticky. Jeho láska ke Gitě neznala hranice a já jen žasla nad tím, co by všechno kvůli ní dokázal obětovat. To, že jí pomáhal, když byla nemocná a ani jí moc neznal, raději ani nebudu komentovat. To bych se tady určitě rozvášnila a ten komentář by byl sakra dlouhý. Ke všem se choval s úctou a pochopením. I když on sám byl dost v háji, vždycky druhým pomohl. I potom, co ho za to postihl trest. Nebudu se vyjadřovat k esesákům a už vůbec ne k Mengelemu. To, co dělali, bylo prostě odporné a neuctivé. Stále nemůžu zapomenout na to, co se přihodilo Leonovi. Chudák! Nedokážu si představit všechen ten strach, který museli mít. Nedokážu si představit, jak tyhle zrůdnosti mohl vůbec někdo přežít. Moc pěkně zpracovaný příběh, který se mi vryl do paměti. Hlavně mě potěšil doslov. Byla jsem upřímně šťastná, že to zvládli.... celý text

Kulti 2019, Mariana Zapata

Jedna z nejoblíbenějších knih, kterou mám. Četla jsem jí už 8x a furt se jí nemohu nabažit. Miluju tu romantickou linku. Líbí se mi, jak fotbal tam hraje velkou roli. A i když se Vám fotbal moc nezamlouvá, anebo nemáte rádi sport celkově, si myslím, že by Vás ta romantická stránka mohla navnadit. Líbí se mi, jak je Sal silná osobnost. Nebojí se říct nahlas svůj názor a stojí si za svými činy. Pro ty, který miluje by se mohla rozkrájet a hlavně je nezrazuje. A pak tady máme Kultiho. V první části jsem si k němu nemohla najít vůbec cestu, ale jak se začalo vyvíjet kamarádství se Sal i já jsem se k němu dostávala blíže. Nakonec se z něho vyklubal spolehlivý, hodný, milující němec. Taky se mi líbila jeho majetnickost, když je jen taková z lásky, tak s ní nemám problém. Navíc to bylo takový roztomilý. Po vydání jsem ho četla snad každý měsíc, protože na takovou knihu už určitě nenarazím. Ráda se k ní vracím a v nejbližší době si jí určitě přečtu znova.... celý text

Milenec z temnot 2010, J. R. Ward (p)

Dost jsem otálela s přečtením. Začátek mě vůbec nebavil. Knihu jsem odložila a začala číst po půl roce, kdy jsem dostala strašnou chuť číst o upírech. Začetla jsem se do ní a zamilovala se. Fakt jsem nepochopila, co se mi na ní kdysi nebylo. Wrath a Beth je pár, který si nejde neoblíbit. Hlavně Wrath to chudák neměl vůbec lehké. Ale to, jak se díky Beth změnil... bylo okouzlující. Jak by za jí bez váhání položil život a to stejné platí na opačné straně. Beth je silná holka, která jako by byla k Wrathovi souzená. Ke konci jsem se opravdu rozbrečela, i když mi bylo jasné, že to skončí úplně jinak. Hezký příběh a já doufám, že se tahle dvojice bude objevovat i v dalších knihách téhle série. Taky jsem si strašně moc oblíbila Z. a moc se těším na jeho příběh.... celý text

River Wild 2020, Samantha Towle

Tahle kniha mi dala emocionálně zabrat. Vážně. Asi u žádného čtení mi netlouklo srdce tak moc, jako tady. S očekáváním, napětím a dychtivostí jsem četla každou další kapitolu. Nemohla jsem se od toho odtrhnout. Jejich minulost, která je celkem podobná, je tak smutná! Lámalo mi srdce číst, co všechno potkalo Rivera. Bylo mi blbě z toho, co mu jeho otčím dělal. A cítila jsem tak neskutečnou radost, když se mu vzepřel. Jasně, pak přišly následky, který si celý život vyčítal. Hlavně ten incident s jeho matkou, ačkoliv to nebyla vůbec jeho chyba. Byl malý, dítě, nevěděl, co dělá. Za nic z toho nemohl a bolelo mě, že si to dával za vinu. V tom městečku to vůbec neměl jednoduché. Spolužáci či lidi v jeho věku, se k němu chovali příšerně. Třeba ta situace, kdy ztratil panictví? Pane bože. To bylo tak neskutečně hnusný! Ale jeho babi mu všechno vynahrazovala. Dávala mu lásku, kterou zoufale potřeboval. Ujišťovala ho, že není magor, retard.. nebo jako ho to nazývali. Jenže všechny ty vzpomínky, celé jeho dětství, ty posměšky z něho udělalo zatrpklého muže. Když ale poznal Carrie, kousek po kousku ukazoval svojí krásnou duši. Odhaloval kus sebe a choval se k ní moc hezky. S ní si na nic nehrál. Možná proto, že oba ví, jak může být život těžký? Možná proto, že je minulost tak nějak spojuje? Ani Carrie to neměla jednoduché. Slzeli mi oči, když jsem “musela” číst, co všechno jí manžel dělal. Cítila jsem k lítost i jakýsi porozumění z jejího strachu. Jsem ráda, že když zjistila, že čeká miminko, odešla a změnila si identitu. S Riverem to mezi nimi nejprve vřelo, ale postupe času, z toho vzplanula vášeň a pevné pouto. Milovala jsem jejich slovní přestřelky. Strašně jsem se nasmála u toho, když Carrie rodila. Bože, nikdo snad nemohl udělat porod zajímavějším a vtipnějším! Neskutečně mě ale dojalo, že River byl s ní. Za každé situace. Pomáhal jí, když bylo třeba. Přijal jí, i když měla dítě s jiným. Jen jednu výtku bych měla. A to epilog, který mě tak strašně zmátl! Ono to ze začátku vypadalo že... (ten, kdo četl, ví). Dostala jsem takový záchvat breku, že to nebylo ani možné. Pomalu jsem se nemohla ani nadechnout. To byl opravdu šok! Ale obdivuji autorku. Vymyslela to fakt skvěle! Na závěr chci říct, že se ke knize určitě vrátím. Měla jsem jí přečtenou za 4 hodiny, tak moc jsem byla dychtivá. Je to jedna z nejlepších knih, kterou jsem četla. Opravdu se zamyslíte nad tím, že někdo má život mnohem hroší, než vy. A přesto se snaží z něho vytěžit to nejlepší. Z těch dvou by si měl vzít každý příklad. Postupem času zjistili, že utápění se v minulosti nic nespraví. Pokud na ní nebudou myslet a půjdou dál, jejich život bude značně lepší. Moc pěkný příběh.... celý text

Schody do nebe 1995, Lenka Lanczová

Tohle je asi můj nejoblíbenější příběh (hned po Dvakrát dospělá), od autorky. Sice se mi zdá, že všechny její knihy jsou vlastně stejné, ale hlavní hrdinka má jiné jméno. Rodiče (nebo alespoň někdo z rodiny) se chová hrozně. Hlavní hrdinka prožila trauma, který žádná holka nechce zažít. Jenže oni jsou tak pitomé! Proč se prostě nesvěří? Proč se tím akorát utápějí, kazí si náladu a život? Nechápu, jak to na Vaška nemohla říct! Proboha! Žít s ním ještě další tři roky? Já bych se asi zbláznila! Doma měla teror. Matka se jí vůbec nezastávala. Nevlastní sestra hrozná fiflena. Má cenu vůbec zmiňovat otčíma? Ten se k ní choval jak ke kusu hadru! Nikam jí nechtěl pouštět, stále musela doma vařit, uklízet.. A neustále jí ponižoval! A co udělala její matka? Nic! Jen k tomu nečině přihlížela, anebo souhlasila! Pak, když si Žaneta konečně vzala život do vlastních rukou, byla maminka jak vyměněná! Libor, nevlastní syn, byl v pohodě kluk. Jenže to co si natropil? Chudák, ale může si za to sám. Robin je případ sám o sobě. Sukničkář, frajírek a namyšlený vůl. Takový ódy, jak Žanet miluje a v klidu jí zahne. Ještě s někým, kdo Žanetě nebyl cizí. Pak se omlouvá, lituje a prosí o odpuštění. Jsem ráda, že si s ním nic nezačala. Petr je hodný kluk. Bylo vidět, že Žanetu má fakt ràd. Měli stejný pohled na svět či život. Jak Žaneta taktně podotkla- všechno zlé, je k něčemu dobré. Nebýt toho všeho, nepotkala Petra. Nebýt Marka, nevydali by jí román. Vlastně Žaneta nedopadla špatně, ba naopak. Moc jsem jí to všechno přála, protože je to správná holka.... celý text

Pojď se mnou, Radko! 2009, Lenka Lanczová

Radčina cesta za štěstím byla dlouhá, plná chyb, ale i úspěchů. Hodnotím všechny tři díly dohromady. V první jsem jí fakt nesnášela. To, jak opovrhovala každým a vším. Kráse a hezký vzhled nadevše! Chudák Pavel si s ní něco vytrpěl. Ale jsem ráda, že jí ukázal jiný pohled na svět a Radka se nechovala zas až taková nána. Druhý díl jsem probrečela. No jo, fakt si nedělám legraci. Přišlo mi strašně smutné, jak se Radka na Pavla vykašlala, že na něho nečekala a nechala se oblbnout hezounem Erikem! Erika jsem nikdy neměla v lásce. Choval se jako gentleman a co z něho vykvetlo! Bídák jeden. No ale jak se zachovala Radka k Pavlovi, tak se Erik zachoval k Radce. Vlastně si to zasloužila za všechno, co Pavlovi udělala! Tenhle, tedy třetí díl, se mi líbil nejvíce. Radka konečně dospěla, měla smysluplné názory. Jejich dovolenou v Itálii jsem si moc užila. Hlavně ty chvíle s Pavlem! To byl vždycky můj favorit. Správný, věrný kluk. Radku moc miloval a já jsem ráda, jak to dopadlo! Konec jsem samozřejmě tak proplakala, protože jsem jim to z celého srdce přála!... celý text

Potížistka 2008, Lenka Lanczová

Teda nevím, jak tenhle příběh hodnotit. Na jednu stranu se mi líbil, ale na druhou.. nebylo to nic moc. Autorka má určitě i lepší knihy. Hlavní postava Šárka je problematická. Psychicky nevyrovnaná a svoje šrámy na duši se snaží skrývat sarkasmem. Co by drsňačka moc neukazuje city. S kamarády veselá i vtipkující. Doma se utápí v “depresích”. Měla těžký život. Všechno co se jí stalo, bylo hrozné. Jenže si myslím, že si to neměla nechávat pro sebe. Když už rodičům nedůvěřovala, měla si alespoň vyhledat odbornou pomoc a se vším se svěřit. Najít společně nějaké řešení. Každopádně to určitě měla říct své sestře Štěpánce. Chudák holka neví, co má doma. Nebyla chyba jen na Šárčině straně. I ze strany rodiny to hodně kolísalo. Její babču jsem vyloženě nesnášela. Všechny ty její ohavné poznámky. Vlastně se ani Šárce nedivím, že se mamce či babi nesvěřila se svými problémy. Nikdy jí nevěřily a raději daly na kecy ostatních. U babi to není zas tak hrozné, ale u vlastní mámy? Neměla by své dceři důvěřovat bez ohledu na to, co říkají ostatní? Ve své roli, co by matky, selhala. Alespoň v Šárčině případě. Nebyla pro ní podporou, jen jí vlastně “ponižovala”. Takovou matku bych mít nechtěla. Konec mě překvapil. Čekala bych, že to skončí úplně jinak, ale ono ne. Chudák Ben i Jaromír. Sice byl Ben žárlivec, ale jinak pohodář a sympaťák. To samé Jarek. Z konce jsem nebyla šťastná a pár minut jsem dumala nad tím, jak se to všechno mohlo takhle zvrtnout. Jsem zastánce happyendu, takže tohle pro mě bylo zklamání. Kniha Dvakrát dospělá se mi líbila mnohem více.... celý text

Dvakrát dospělá 2013, Lenka Lanczová

To je tak skvělý příběh! Moje první kniha od autorky a už teď vím, že není poslední. Zamilovala jsem se do jejího psaní. To, jak píše je osobitý a leckdo mu musí přijít na kloub. Jak se ale stane, nějakou dobu nechce číst něco jiného. No ale teď k příběhu. Dita byla prostě puberťačka se sarkastickým humorem. Užívala jsem si její slovní obraty, které vždy byly vtipné a výstižné. Někomu může přijít lehkomyslná, ale ona má dobré srdce. Ty problémy, co jí zajistila jedna nejmenovaná osoba (vůbec jsem nečekala, že za tím vším mohla být ona! To je taková mrcha!)... nedokážu si představit, že bych se z toho nesesypala. Jenže ona držela hlavu vzhůru a tak to má být. Užívala si života, na lásku nevěřila. Pak přeci jen ale přeskočila jiskra a ona si uvědomila, že láska neexistuje jen ve filmech či knihách. Že když jí doopravdy zažiješ, život je hned hezčí. Radek mi byl sympatický hned od prvního momentu. Sice jsem ho hned typovala na holkaře( který hokejista není, že?), ale pevně jsem doufala, že s Ditou to bude jiné.. Jaký je tedy závěr? Je to jeden z nejlepších příběhu, které jsem četla. V Ditě se hodně vidím, ať už je to stejný styl přes muziku nebo to, že na lásku nevěřím. Moc, moc všem doporučuji!... celý text

Legenda 2019, Katy Evans

Já nevím, jak to ta autorka dělá. Jak mě každý její příběh dokáže tak získat. Strašně se mi líbí její styl psaní. To, jak popisuje jednotlivé situace i postavy. To, jak každá její mužská postava jen z pohledu pozná, že ta holka je pro něho pravá. To, jak hlavní postava ( v tomhle případě Mave) je majetnická, silná či milující. To, jak se každé výzvě postaví. Všechny její příběhy mám moc ráda, ale tenhle? Tenhle jsem si zamilovala úplně nejvíc. Maverick je silný. Jeho příběh je silný. Strašně moc jsem ho prožívala. V jednu chvíli mi začaly stékat slzy, aniž bych věděla proč. Dojalo mě, jak si Remy vzal Mavericka pod svá křídla. Jak mu Remy poskytl otcovskou lásku, kterou tolik postrádal. Jak mu pomohl trénovat i přesto, že to je syn jeho největšího nepřítele, který nikdy nebojoval fér. Ovšem to se o Maverickovi tvrdit nedá. Vždycky bojoval spravedlivě, silně a vždycky, vždycky byl upřímný. Rozplývala jsem se nad tím, jak si chránil to, co je jeho. Tedy Reese. Tu holku moc miloval. O tom vůbec nebylo pochyb. Poznala jsem to z každého slova i gesty. Z každého jeho pohledu či doteku. Autorka každý jeho pohled popsala tak skvěle, že jsem si ho dokázala živě představit. Maverickovi jsem přála všchno to, čeho dosáhl. Všechny jeho splněné sny. On si to totiž zasloužil. Vybojoval si stát se legendou i jeho holku na celý život. A jak Reese výstižně poznamenala- Nic netrvá věčně. Jen legendy a.. a oni.... celý text

Nela 2017, Zuzana Ryšavá

Ani tenhle příběh nezklamal. Autorka psát prostě umí. V tomhle příběhu děj vypráví o Niky sestře Nele. Nela jede na výcvikový kurz se svojí kamarádkou Mončou. Budou mít sexy instruktora Adama, který není o moc starší, než oni. S Nelou si hned padnou do noty. K jejich příběhu se vracím moc ráda. Vždy mě to krásně naladí na léto. Užívám si s Nelou společnost skvělého Adama do kterého jsem se , společně s ní, zamilovávala. Adam je hodný, laskavý a hlavně chápavý. Chápal, jak se Nela cítila, když se společně dostali do takové nepříjemné situace. Ačkoliv i pro něho to muselo být těžké, Neliny pocity pro něho byly na prvním místě. Když to Nela nemohla dál snášet, bojoval za jejich vztah. Snažil se všechno vyřešit a opět si k ní našel cestu. Jejich společná cesta za štěstím byla složitá, ale o to krásnější byl konec. V knize se opět setkáváme s Niky (která je prostě moje oblíbenkyně. Společně s Martinem, samozřejmě. Jejich příběh je pro mě prostě číslo jedna.),i Adélkou (Nely dvojče). Zde jsem se dozvěděla, jak moc se ve své cestě Niky s Martinem posunuli. Ani si nedokážete představit, jakou jsem měla radost, když jsem četla, co je u nich nového. Přísahám, že jsem měla slzy v očích a minimálně pět minut se pitomě usmívala. Závěr je takový, že knihu všem moc doporučuji. Některým lidem se líbí dokonce víc, než Niky. Já to chápu. Chápu, proč si někdo může tak moc zamilovat jejich příběh. Jak už jsem se ale zmiňovala, mě si získala Niky s Martinem.... celý text

Velký Gatsby 1991, Francis Scott Fitzgerald

I když mám na povinnou četbu ještě minimálně rok čas, tak tenhle příběh jsem si chtěla přečíst už teď. Zaujal mě svou anotací a já si říkala, že to prostě musí být dobrá četba. No... považuji knihu za takovou průměrnou. Nebylo vyloženě špatná i styl psaní mi vyhovoval. Ale.. ty postavy mi nebyly sympatické. Předpokládám, že všichni víme, jak kniha dopadne, takže se nebudu zdráhat tady tajit, co v ní přesně je. (Spoiler) Gatsbyho smrt se mnou zas až tak neotřásla. Sice mi pár slz ukáplo, ale nebylo to nic hrozného. Možná by to na mělo větší vliv, kdyby byl příběh vyprávěn z pohledu Gatsbyho. Nickovo roli jsem tak trochu nepochopila. Na druhou stranu musím uznat, že skvěle vykresli vztah mezi jednotlivými postavami či charakteristiku postav. Daisy mi přišla jako lehkomyslná, namyšlená a hlavně toužila po bohatství. Bez peněz by nejspíš nepřežila. Možná proto zůstala s Tomem. Jiný důvod mě totiž jinak nenapadá. Tom byl arogantní, zákeřný či pokrytecký. Prostě typický bohatý muž z té doby. Gatsbyho bych popsala jedním slovem- osamělý. Moje sympatie získal tím, že do Daisy byl zamilovaný i po pěti letech. Chtěl počkat, až zbohatne, aby jí mohl získat zpátky. Jenže Daisy? Vůbec se mi k němu nehodila. Každopádně si myslím, že tenhle příběh neměl být o romantice. Je tam krásně popsaná doba v níž žili. Detaily jsem si uměla živě představit. Spíš tam jde o smysl života či jeho náplň. Každé si v té knize najde něco, co ho zaujme. Na maturitu si ale knihu nejspíš nezapíšu, protože se mi zdá, že je to jedna z nejtěžších knih na pochopení i vysvětlení. Já sama si vůbec nejsem jistá, jestli jsem příběh pochopila správně. Třeba po dvou letech změním názor. Avšak tahle kniha mi otevřela oči. Zjistila jsem, že povinná četba nemusí být vždy nudná.... celý text

Dvůr mlhy a hněvu 2017, Sarah J. Maas

Mnohem lepší než první díl, jehož některé části jsem přeskakovala, protože byl nudný a nebavil mě. Ovšem od tohohle dílu jsem se nemohla odtrhnout. Miluju Rhyse. Jak se vždy obětuje pro své milované. Jak hraje někoho, kdo není, jen proto, aby ochránil svůj lid. Jak ze začátku Feyre vytáčel. Je prostě dokonalý. Stejně tak jako celý tenhle díl. Nic tam nechybělo. Napětí tam bylo až, až. Silné scény u kterých jsem si pobrečela, také nechyběli. Zvrat tam byl pořádný a takový, který jsem nečekala. Nemůžu se dočkat, až si přečtu další díl.... celý text

Polibek jako dezert 2019, Poppy J. Anderson

Jak jsem předpokládala, tahle kniha se mi líbila mnohem více, než předešlá. Nicka si prostě každá zamiluje. Okouzlí Vás svým šarmem, stejně jako Claire. Docela mě překvapilo co měl Nick za problém. Neočekávala jsem, že to bude tak pečlivě skrývat. A že to skrýval pěkně dlouho. To klobouk dolů, že to neprasklo. Dokážu si představit, jak to pro Nicka muselo být těžký, frustrující či hanebný. Každopádně jsem ráda, že si vyhledal pomoc a Claire ho podporovala . Když už jsem u Claire... ona je prostě báječná. Obdivuji, jak v každé situaci vždy jednala vyrovnaně a s klidem. Až na jeden moment, kdy jí praskly nervy (kdo se jí ale může divit, že? S Nickem to chudák holka neměla jednoduchý), všechno zvládala skvěle. Docela jí závidím, že jí jen tak něco nenaštve. Jejich příběh je kouzelný i čtivý. Určitě se k němu vrátím. Také mě potěšilo, že tam byly zmíněné postavy z předešlé knihy. Moc mě těší, jak jejich příběh nakonec dopadl.... celý text

Na půl cesty do hrobu 2012, Jeaniene Frost

Po dlouhé době příběh s upíry, který mě do děje úplně pohltil. Panebože! Tohle jsem hledala fakt dlouho. Kniha má krásnou myšlenku i postavy, který si prostě nejde nezamilovat. Bones je úžasný. To, jak se nezdráhal svěřit s tím, co ke Cat cítí. Jak počkal, dokud si Cat neuvědomí, že cítí to samé. Jak jí chránil, byl majetnický a zároveň něžný. Snažil se jí chápat a dávat čas pokud si potřebovala utřídit myšlenky. To jeho laškování či erotické přísliby. Ta jeho přezdívka kotě. Snad nikdy jsem se nad tím slovem tak neuculovala. Cat je hodně silná, sebevědomá a ochranitelská. Ty dva spolu tvoří skvělý tým. Konec mě trochu rozhodil a rozbrečel... každopádně doufám, že se to v druhým díle všechno urovná.... celý text

Druhá tvář Kaie 2020, Estelle Maskame

Bylo pro mě těžké číst všechno, čím si Vanessa musela procházet. To, co udělal její “přítel” bylo fakt hnusný. Na jednu stranu vím, že si za to může sama. Jak mohla být tak hloupá a přistoupit na to? Jak mohla nemyslet na následky? Jak mu mohla důvěřovat, když ho ani neznala (v pravým slova smyslu)? Na druhou stranu... co je to sakra za debila, že udělá něco takového? Neměl na to právo, ať už by ho sebevíc naštvala. Tohle se stává běžně a mně je z toho upřímně na zvracení. Je to nechutné, nečestné i (promiňte za to slovo, jenže se sem hodí dokonale) sviňské. Ale nechtěla jsem Vanessu nějak omlouvat. Zachovala se lehkomyslně a pak viděla, co se jí díky tomu stalo. Mohla se svým spolužákům divit, že jí nazývaly (slušně řečeno) courou? Já bych si na jejich místě myslela to stejné. Ráda bych řekla, že bych jí neodsuzovala, jenže by to byla lež. Kai jí neodsuzoval, ba naopak. Zastal se jí, snažil se jí pomoct, i když se vlastně ctil i on. Každopádně bylo hezké, že se našel někdo koho to celé nezajímalo. Kai byl od začátku taková záhada. Netušila jsem co si o něm myslet. Nevěděla jsem co mu Harisson provedl. Jak jsem ho ale poznávala, strašně jsem si ho oblíbila. Tenhle příběh je opravdu povedený. Řeší se tam vážné věci. Já jsem si z toho vzala třeba to, že bych lidi neměla odsuzovat pokud je neznám. Četla jsem to s napětím či očekáváním. Netušila jsem, co všechno se stane. Děj není zas tak moc předvídatelný. Určitě kniha patří mezi autorčiny nejlepší.... celý text

Výpověď 2020, Whitney G. (p)

Myslela jsem si, že to bude něco jako Božský bastard, ale tohle je mnohem lepší. Prestona jsem si nemohla víc zamilovat. Přestože byl arogantní, bezcitný a no dobře... skoro furt se choval jako kretén. Užívala jsem si kapitoly, kdy si s Tarou dělali naschvály. Jakkoliv bez srdce se zdál, bylo hezký číst, jak se mu Tara dostávala pod kůži a postupně jeho srdce obměkčila . Měl hodně tvrdé podmínky, co se práce týče. Taře se nedivím (vlastně ani předešlým asistentům), že chtěla skončit. Já bych s ním nevydržela ani jeden zatracený den. Takže obdivuji Taru, která to zvládala něco přes dva roky bez nějaký větších námitek. “Vzdala” se kvůli němu osobního života ( tady musím podotknout, že Preston taky, což mě mile překvapilo. Vůbec bych nečekala čeho všeho se vzdal, když uvážíme, že byl něco jako nejžádanější muž v New Yorku) a ani moc neremcala. Samozřejmě tam byl zvrat, ale takový jsem vůbec nečekala. Preston celou tu situaci zvládl skvěle. Očekávala jsem, že příběh bude takový to klišé Šéf a jeho asistentka či sekretářka se nesnáší, začnou spolu spát a pak spolu budou chodit. Takhle to tady ale nebylo, což mě příjemně překvapilo. Od autorky jsem četla i Turbulence a přiznávám, že se mi tahle kniha líbila mnohem víc.... celý text

Hledání vytouženého dne 2015, Jennifer Probst

Pěkná kniha. Postavy mi všechny přišly sympatické. K Sladeovi jsem si ale musela najít cestu. Sice se mi zamlouval jeho smysl pro humor, ale štvalo mě, jak celou tu situaci s Kate bral. Myslel si, že po sexu všechno skončí a i když si uvědomoval, že je do ní zamilovaný, stejně se choval hnusně. A to nemluvím o tom, jak se zachoval když zjistil, že je Kate panna. Co to mělo znamenat? To bylo od něho fakt podlý. Příběh měl ale skvělé téma. Tohle prostě miluju, když se seznámí přes něco, čemu ten jeden nevěří. Je to nenáročné čtení, ale doporučuji.... celý text