Erinien přečtené 343
Piknik u cesty
1985,
Arkadij Strugackij
Je to super ale... toho prostoru na fantazii tam na mě bylo moc. Neřeknu vám jak vypadá pásmo, neřeknu vám jak vypadá dcera hlavního hrdiny a vůbec nevím, co byla Návštěva a co Hosti a vůbec nevím jak ta kniha vlastně skončila. Snad jen že to dopadlo šťastně pro všechny?... celý text
Jaro v Missouri
1993,
Kelly Jamison
Jedna z těch "lepších" a to je u mě vysoké hodnocení, protože se jedná o fialovou edici, kde jsou hlavní hrdinové vzrušení už jen z toho, že se podívají jeden druhému do očí.... celý text
Losos v kaluži
2017,
Markéta Lukášková
Za dva dny přečteno. Knížka na mě vykoukla na stránkách internetového knihkupectví a tak mě zaujal popis i přebal, že jsem si pro ní došla do knihkupectví. Nelituju.
Xenocida
2002,
Orson Scott Card
Tři dny jsem se nemohla od čtení odtrhnout. Cardova síla pro mě tkví v tom, že každá kniha je jiná. Tahle byla hodně filozofická, někdy až na hranici mé představivosti a občas jsem stěží držela krok s úvahami o světě, povaze vesmíru a věcí. Zároveň ale každá Cardova kniha je lidská, je o lidech, o dobru a zlu v nás a o obrovské úctě k životu. Tohle není kniha, která se zapomíná.... celý text
Ozymandias / Karmínový korzár
2014,
John Higgins
4 hvězdy pro Ozyho a Billa, Korzár, stejně jako příběhy černé lodě byl pro mě slabší.
Magické střípky
2002,
Andrzej Sapkowski
První část je stať o Artušovi a jeho legendě a místy se čte podobně jako první stránka Silmarilionu. Je tam spousta jmen a jejich velšské, saské a další podoby, je to prostě polovědecká studie u které se asi velká čtivost nepředpokládá. Za přínosnou považuji první půlku, kde sledujeme vývoj legendy samotné. Závěrečnou část s rozbory postav jsem nedočetla. Z povídek za přečtení rozhodně stojí Muzikanti a v kráteru po bombě. Oproti zaklínači, je to slabší.... celý text
O kolečko míň (můj život s autismem)
2015,
Josef Schovanec
Pro mě trochu zklamání, protože jsem se po letech co se pohybuji "v oboru" nedozvěděla nic výrazně nového, ale něco mi čtení knihy určitě přineslo. Rozhodně se teď více budu zamýšlet nad větami které používám a které jsou pro autisty moc obšírné či zavádějící. Škoda, že kniha nedává nějaké jasnější vodítko kudy do toho. Jako četba je to náročné na udržení pozornosti, občas se pohybuje v moc teoretické rovině a někdy až ve filozofických výšinách. Zajímalo by mě, jestli se autor zajímá i o dění v oblasti autismu v Čechách a co o něm soudí. Je škoda, že zítra, kdy má vystoupení v městské knihovně, tam nemohu být.... celý text