Erinien komentáře u knih
Teď čteme děti z Bullerbinu s mými dětmi a úplně jsem zapomněla jak je to geniální. Sama jsem se u některých příběhů musela smát.
To bylo tak milý. Tady se ukazuje že J.Maas umí psát, protože vás to baví i když tam není její obvyklá epická zápletka. Ale ta práce na charakterech, rozvíjení vztahů, udržování napětí. Jen je mi líto těch pošramocenych vztahů s Jarním dvorem.
Wau. Na příběh Nesty jsem se těšila, ale to co provedla autorka je vážně obdivuhodné. Spojila fantasy, erotický román a psychologický román dohromady. Nesta není v předchozích knihách úplně kladná hrdinka ale tady jsme se jí podívaly do duše a pochopily proč a jak. Stále je to ale skvělá fantasy, nejlepší erotika a možná i charakterbuilding co jsem od Sarah J. Mass četla. Dokonce tam ani není tlačená snaha všechny spárovat (což mě trochu štvalo ve skleněném trůnu). Ale kruci nutně bych potřebovala vědět s kým skončí Az a co Lucienuv příběh.
Jinak všechny nelogičnosti a chyby, které bych mohla vyčítat textu už predemnou shrnula komentující Tebby. Dík.
Dcera dostala k Vánocům a byla dost nadšená zkusíme příště jinou cestu.
Velké finále a spousta děje. Sarah J. Mass umí vměstnat spoustu děje i jen na padesát stránek. Vedlejší romantické linky se občas ne úplně uspokojivě uzavřely, tak doufám že ve dvoře stříbrných plamenů budou pokračovat. Předchozí kniha se mi líbila o půl hvězdičky více.
Ač mě první díl tolik nevzal, tak druhý to pěkně rozjel. Feyre dostala stereoidy (vílí podstatu), Rhyes se vybarvil, což všichni už trochu z první knihy tušili. Tamlin se taky vybavil. Zajímavé zvraty, děj najednou nabral má obrátkach a ten závěr? Ještě že mám další knihu hned po ruce. Stále si trvám na tom, že J. Maas pro mě nepíše úplně zajímavě ty erotické scény a vlastně bych se obešla bez nich. Ale napětí a dusno mezi hrdiny umí výborně a to párování hlavních hrdinů jí moc jde. Jdu si otevřít třetí díl.
Knížka mi ležela nějaký čas v poličce a v tu "správnou dobu" jsem se k ní rozhoupala a nelituji. Jsou tu jakoby dvě linie. Osobní příběh autorky a pak jóga. Za tu část o józe jsem neskutečně vděčná. Všechno jsem znala ale zároveň si to čtivě zopakovala. Osobní příběh je napsaný s upřímností, takže zajímavé nahlédnutí do hlavy někomu jinému. A krásná ukázka toho jak nás můžou naše myšlenky brzdit a házet nám klacky pod nohy. Zaujal mě i pohled do pro nás netradiční kultury.
Pokud se chcete něco čtivě dozvědět o józe a jich základních principech, pokud tušíte že jóga není jen cvičení ale cesta, po které se může vydat každý, knížku můžu jen doporučit.
Mám za sebou Skleněný trůn. Naschvál jsem si dala pár knížek "pauzu" abych se autorkou nepřehltila ale stejně mi nejde to nesrovnávat. Skleněný trůn byla epická jízda a dvůr vedle něj trochu pokulhává. Rozhodně mě zatím tolik nebavil, nepohltil. Říkala jsem si že možná byl trůn napsaný až po dvorech ale opak je pravdou. Takže se nelze ani vymluvit na autorčinu nezkušenost, jako v případě Griši, kdy jsou první knihy horší než ty následující. Freye se mi nedostala pod kůži. I když jsou série hodně známé pro své romantické linky, nepřijdou mi romantické scény tak dobré. Ve skleněném trůnu mě některé dokonce trochu otravovaly. Tady je to okolo nich vystavěno ale nezvládla jsem se do Tamlina "zamilovat", což by mělo být úkolem. Freya je taková trochu nevyrovnaná, chvíli obyčejný slabý člověk a pak sejme nějakou nadpřirozenou bytost. Líbilo se mi, že se knížka opravdu drží struktury Krásky a zvířete. Jsem moc zvědavá na druhou, jak to tam Rhys rozjede a co se bude dít, když kráska osvobodila zvíře. Jak už jsem viděla ve skleněném trůnu autorka není fanda "šťastně až na věky" a spíš zastává teorii, že člověk se vyvíjí a partneři se v životě mění.
Tak já jdu na druhý díl.
Rereading, tohle je prostě asi moje nejoblíbenější Zapata. Znáte ještě nějaké takové knihy, kdy toho hlavní hrdina moc nenakecá? Pište mi do zpráv. Přijde mi že teď je ta romantická literatura plná ukecanych týpků, co pořád mluví, u sexu i bez sexu, vyznávají své city, pojmenovávají emoce.
Tohle se mi na Marianě líbí, že drží ten mužský charakter Aiden fakt mluví jen v krátkých větách a spíš než slovy tak mluví tělem. Hlavní hrdinka je zarputilá, drží se svých hodnot. Oproti jiným Zapatinym hrdinkám nemá milující a funkční rodinu.
Milý průměr až lehký nadprůměr. Doost dlouhý. Zapata odvede na stejném množství stran víc práce na charakterech. Všechno je až trochu moc růžové na závěr a občas jsem byla trochu zmatená z poctivých a myšlenkových pochodů hlavních hrdinů.
Tak jsem doputovala na konec cesty. Jedna z nejúchvatnějších a nejkomplexnějších sérii, jakou jsem četla. R.R Martin by se měl stydět, že takové mladé holce se podařilo dotáhnout epos do konce a se ctí, zatímco on už to asi nedopíše. Autorka i když rozehrála tolik linek nenudí, nemáte chuť přeskakovat kapitoly různých postav. Všechno se to komplexně skládá a prolíná do srdceryvného finále. Na jejich knihách mě baví, že si užije ten dojezd. Všechny ty rozhovory, vyznání, vidět naše hrdiny šťastné, zotavené, to se mi lobiz.Pořád jsem čekala jestli se rozhodne některou z hlavních postav zabít, no spoilovat nebudu.
Na můj vkus tam bylo hrozně moc crushu ale stejně jim všem člověk fandí. Přerod jednotlivých postav moc chválím. Cesta kterou ušla Aelin byla odžitá, i když má člověk pocit že nemohla trvat jen rok, přesto věří že z dívky udělala královnu, moudřejšího člověka. A nejlepší je za mě Dorian a Manon. Úchvatný příběh.
A ano, ke konci jsem brečela.
Knížka je dlooouha ale ukusovala jsem ji postupně, jako bonboniéru, šetřila si jí abych si ji co nejvíc užila. I když to bylo emočně náročné, někdy bych si ráda celou sérii znovu přečetla. Což je pro něco co má 4.400 stran opravdu poklona.
Na pár dní jsem se trochu zasekla, když jsem zjistila, že celá kniha bude jen o Chaolovi a vůbec jsem neměla chuť to číst, když předchozí kniha skončila tak napínavě. Co bude s ostatními, s Aelin, Manon, Dorianem? Pak jsem do toho ale kousla a nemohla knihu pár dní pustit z ruky. Zase skvělé napsané, nové nabušené postavy, překvapivá odhalení. Chaol je takový Hawkey avengerskeho týmu, prostě jen člověk narozdíl od víl, čarodějnic a králů. Obyčejný zmatený člověk. Líbil se mi celý kontinent a princ co létá na rukovi. Jsem zvědavá jestli autorka někoho v závěru série zabije, protože by mi bylo líto všech.
Rozhodně chápu, proč skončil tenhle příběh v jedné knize. Pravděpodobně ho autorka psala souběžně s říší bouří, jenže to nejednou nabobtnalo do rozměru hry o trůny a tak příběh z jižního kontinentu vystrihly. I tak jde o úctyhodných šest set stran.
Tohle je pátá kniha od autorky a začínám být asi "přečtená", jejího stylu. Znovu tu máme nějakou pojízdnou prodejní dodávku, lásku k práci, děsivou vodu, která ohrožuje životy, osobité městečko. Už z ze začátku mě trochou odrazovalo že jde o druhý díl, nemám ráda takové ty trilogie, protože se vztah většinou zbytečně dramatizuje. Tedy do něj zasáhlo odloučení, ale poměrně hezky vykreslené. Spousta situací už mi přišla přitažená za vlasy, včetně reakcí hlavní hrdinky (vážně ji nenapadlo že vpustit ptáka do bytu kde žije kočka je hloupost a následně ze všeho obviňovat majitelku kočky a žádat ji aby kočce odstranila drápy). I tak je to stále fajn čtení. Poslední díl série si asi dam za čas, až trochu změním žánr.
Ze začátku mě knížka bavila, dokonce mě i jednou, dvakrát rozesmála. Jenže pak se hlavní hrdinka začala chovat jako druhá Bridget Jonesová. Měla absolutní výpadky mozku a všeobecně ztratila všechny mé sympatie.
Rozhodně nadprůměr mezi romantickými knihami. Byla jsem dost překvapená jak mě čtení bavilo. Šla jsem spát až pozdě v noci abych knihu dočetla.
Hlavní klad je milá, sympatická hrdinka, které fandíte hned od začátku a zápletka.
Objevila jsem novou autorku na čtení! Oceňuji její náhled na postavy, to jak přemýšlejí o jiných, komunikace kvůli tomu drhne, jak si jsou vzdálení i když jsou vedle sebe. Překvapilo mě jak málo je tam romantické linky a je vlastně dost utlačená. I když tušíte jak to dopadne, tak to k tomu nijak nesmeřuje ale najednou hup a jsou spolu. Líbí se mi, že hlavní hrdina zůstává nemluvným do konce a nezačne najednou chrlit klišovité věty. Libi se mi Skotsko v autorčině pojetí. Moc milé čtení, které potěší.
Tak tahle kniha mě překvapila, dokonce i rozbrečela. Co má navíc co jiné ne? Nadhled nad jednáním postav, to jak si mohou nerozumět a každý si myslet a předpokládat něco co vlastně není pravda (všimli jste si jak jsou v romantických knihách všichni na jedné vlně?). Kdyby to psal někdo jiný Zoe a Nina by si padly do noty ale tady to pěkně drhlo. Druhá věc, které jsem si u autorky všimla je, jak upozaďuje romantikou linku, fakt, ty postavy se do sebe zamilují jen tak mimochodem. Na mém hodnocení a prožívání se určitě podepsalo i to, že jsem četla knihu těhotná. Doporučuji jako fajn čtení.
Rereading, protože příběh Eloise je asi můj nejoblíbenější a koukám že jsem ho ještě nehodnotila. Když jsem si zopakovala čekanku, tak jsem musela i Eloise.
Po dlouhé době Caplinovka, která mi sedla. Líbilo se ne napětí mezi hlavními protagonisty, líbila se mi Itálie a textilní umění. A mám chuť udělat si domácí těstoviny .
Po dlouhé době romantická oddechovka, která mě bavila. Humor, vtipné scény, milí hrdinové.