Eslem
přečtené 688
Střípky hvězd
2014,
Tereza Janišová
Tak by mě zajímalo, jestli dědičná ztráta panenství úderem patnácti let není nějaký autorčin rodinný vtip... :-) Závěrečné zvraty byly trochu skřípající a nakonec nám spadlo jedno velké klišé, aniž by se nad tím alergička Zia pozastavila (jo a taky ta svatba), ale jinak zase pěkné nápady (Piškvorky, trojúhelník, červi v kožiše a sněhových dunách...) a fajn počtení. Charakterní Edrik se s hubatou Fínkou pěkně doplňoval. Jen trošku škoda, že se necestovalo dřív a víc.... celý text
Kouzla na obzoru
2012,
Tereza Janišová
Na koberci i vzducholodí světem T. Janišové je svěžím a moderně pojatým fantastickým cestopisem a příjemným literárním překvapením. Mínusem jsou dost předvídatelné zvraty (a to jsem předchozí díl ani nečetla), ale nenapadá mě elegantnější způsob, jak do příběhu vpašovat oblíbená klišé a nebýt za telenovelistku, než ironicky promítnout Ziin posměšný seznam do jejího vlastního života. Když se pak vehementně rozčiluje, přejeme jí to a současně přivíráme oči nad tím, jak je nezodpovědná a pěkně nadrzlá (jen možná zbytečně trochu předčasně vyspělá).... celý text
Masky zmaru
1998,
Steve Jackson
Závěrečné vodítko je bohužel hodně krkolomné a pro neanglicky mluvící myslím dost neprůchodné.
Kalibánova válka
2014,
James S. A. Corey
Pro mě o něco chytlavější než jednička, i když zápletky si byly dost podobné - zase vypukne válka, hledá se děvče, ochranné autorské ruce nedovolí odrovnat žádného z hlavních hrdinů a jako utopický bonus tu opět máme potrestání vlivných a prachatých hajzlíků. Hodně se mi líbí sekvence názvů jednotlivých dílů Expanze...... celý text
Šťastlivec
2012,
Lenona Štiblaríková
Svižné a vtipné. Šťastlivec a jeho nymfička sice ne úplně podle mého gusta, ale hodný páreček by se ve vesmíru asi daleko nedostal. Hysterického UI si pan "zástrčkový typ" rozhodně zasloužil :-) Dinosauři a potopa byli teda trošku slabší a konec nepřinesl žádné překvapení, ale zároveň byl víceméně na přání...... celý text
Hyperion
1996,
Dan Simmons
Asi nejpůsobivější začátek knihy, jaký jsem kdy četla - ve vzduchu nad přesličkovým lesem visí bouře, v bažinách se povalují obří ještěři a nad tím vším si na terase soukromé kosmické lodi vybavené slušným barem vysedává konzul a hraje na klavír. Jako bonus pak stromoloď Yggdrasill, teslovníky, nabroušený Štír a pro fantazii děsně dráždivé Hrobky času. Jenom škoda toho, že všechny příběhy začínaly tak od lesa - místy se opravdu dost táhly. Pro mě ale rozhodně lepší než Duna - radši přečíst Cantos zhýralce Silena, než poslouchat přemoudřelé Herbertovy mudrlanty...... celý text
Nové jaro
2015,
Robert Jordan (p)
Anotace může navnadit, jenže… Prvních 150 stránek vypráví převážně o tom, jak se Aes Sedai a Přijaté potkávají na chodbách, přičemž největší akce spočívá v tom, že se děvčata vypraví zapisovat jména ženských, které čerstvě porodily. Ani získat šátek moc nestojí, i když při tom občas někdo umře. Kniha se zoufale vleče kolem nezáživné zápletky hledání vyvoleného novorozence (šitíčko s sebou!), aby se na pár posledních stranách z posledních sil rozběhla. V epilogu se tak Lan ze zapřisáhlého nedůvěřivce zázračně proměňuje ve Strážce. Hodně děsivý výplod Jordanova autorského zoufalství.... celý text
