Eslem
přečtené 688
Stavitelé věží
1994,
Vilma Kadlečková
Podobně jako Meče Lorgan (chudák conanovec, který spadl do té obálkové pasti!) - po literární stránce působivé, ale čtenářsky špatně stravitelné a přepepřené fomalhiwskými vlnovkami. Poutavost Mycelia je tomuhle na hony vzdálená...... celý text
Vidění
2014,
Vilma Kadlečková
V žánru sci-fi toto mám načteného hodně málo, takže až na výjimky neposoudím, kde a nakolik se asi autorka inspirovala, každopádně na plnokrevné scifko je Mycelium podle mě málo technické a fungování světa tak klouže spíš do fantasy. Z fantasy jsem naopak zvyklá na mega ságy a propletence, ale ta spletitost Mycelia je prostě úžasná a podmanivá (audio verze je možná bezpečnější - radši nic nedržet v ruce, vlákna prorůstají ze stránek! :-)) Předepisovala bych i jako léčivku pro multi-kulti nadšence, aby si zapřemýšleli, kam až by nás přehnané ústupky cizí kultuře mohly zavést (než budou na Marsu efektně smeteni)... Občas mě trochu rušily projevy "ženského" stylu psaní, ale mám radost, že autorce i Argu tahle trošku nepředvídatelná záležitost dopadla tak skvěle, a těším se na velké finále!... celý text
Tvorové světla a temnoty
2011,
Roger Zelazny
Mé dojmy z této knihy si docela poběhaly, od geniální šílenosti až k totální magořině; a po cestě se párkrát pěkně poválely smíchem (ta přetahovaná o čtení ze střev...!). Už "jen" ukousnout si takovéto sousto k překladu chce pořádně velkou pusu a doslov M. Bronce obdiv ještě umocní.... celý text
Vílí kruhy
2015,
Tereza Matoušková
Vílí kruhy s přitažlivým námětem porouchaného mechanického slunce nabízejí šanci nahlédnout hlouběji pod pokličku podmořského světa T. Matouškové. Přes zajímavé reálie a čtivost zůstal potenciál poruchy poněkud nevyužitý a celá vílí zápletka mě moc nezaujala. Na dva panteony, záchranu jednoho světa a lepší vyniknutí jednotlivých postav byla kniha trochu krátká, nakusovala, ale nestíhala dojídat, a místy zaskřípla. Kerabrit coby půlka draka byl zvláštně multifunkční (bůh smrti, tvůrce a mechanik), ale hlavně – jako stvořitel nových druhů by se asi neměl těšit z evoluce (doufám, že evoluční biologii na Masárně neučí kreacionisti). Neškodilo by trochu víc autorčina obvyklého humoru, i když co se týče erotiky, v kontextu knihy bych radši volila přiškrtit Kerdeu, než zlevňovat ji děláním do zadečku… A poslední zaremcání – když už se vešly ilustrace, tak slovníček by se tuplem uživil. Abych jenom neskuhrala, jako slovní hříčka se mi hodně líbili Kati, a kruh pěkně uzavřelo i závěrečné Femorianovo doznání. Přestože Vílí kruhy jako celek tak docela nenaplnily má očekávání a mám pocit, že Podmoří stále žije hlavně autorčiným blogem, přiblížily mi ho čtivou a žánrově zajímavou formou ekologického arcanepunku.... celý text
První čarodějovo pravidlo 1: Zlověstný mág
1997,
Terry Goodkind
V žánru toho překousnu dost a nevím, jak je na tom originál, ale pan překladatel z knihy udělal slabomyslný a absolutně nečitelný blábol, který mě ani po půl roce nijak neláká k dočtení. Překlady z devadesátek a zvlášť od Classicu nebyly nic moc, ale tohle je opravdová "perla".... celý text
Císař a klaun
1999,
Dave Duncan
Čtivá a přímočará fantasy série se sympaticky obyčejným hlavním hrdinou.
Metafyzika lásky
1992,
Arthur Schopenhauer
Učebnicové filozofy nečtu moc často, ale když už, vždycky se najde něco, čím mě zaujmou – například takový génius druhu je pro začátek krásně libozvučný pojem. Můj obdiv pro myšlenky na svou dobu úžasně pokrokové se ale dost povozil na horské dráze, protože pan Schopenhauer v nejlepším nepřestal (asi by mu zbylo málo materiálu na knihu) a zajímavé nápady prostě musel bohatě vyvážit nabubřelou snůškou až komických nesmyslů. Než naopak, asi je mi milejší biolog filozofem, protože kromě čtení občas zvedne zadek a vyrazí do terénu za nějakým experimentálním důkazem.... celý text
