evanorka
přečtené 76

Metafyzické příběhy 1
2000,
Eduard Tomáš
Baví mě, jak si pohrává s něčím, co všichni bereme jako samozřejmost. Baví mě to tak moc, že jsem se několikrát u knihy smála a říkala si: "Ten lišák jeden!" V povídkách tolik krásných rad moudrého a zkušenostmi prostoupeného jogína. Jak líp nám to měl předat.... celý text

Příběhy z jiného vesmíru
2015,
Marek Orko Vácha (p)
Úplně náhodou "objeveno" v antikvariátu. Musela jsem si odpírat dočíst ji za jeden den, musela jsem sebrat všechnu vůli, abych stíhala pocity a myšlenky z jedné povídky dotřídit a nezahltit se dalšími, po kterých jsem tak dychtila. Krásné, když kniha přivede k pláči.... celý text

Ženy, které běhaly s vlky
1999,
Clarissa Pinkola Estés
Je to plutí mezi obrazy a realitou, slívá se to, vše je tak, jak je a vy jste snem. Je to magická kniha plná užitečných rad popsaných na tak mystických příkladech až z toho kolikrát mrazí.... celý text

Speciální pedagogika
2008,
Slavomil Fischer
Jasně a pěkně popsaná témata sppg. Poměrně hutné, bez mála odlehčení typu obrázků aj... Na základ vhodné!

Speciální pedagogika
2007,
Josef Slowík
Kniha se mi četla velmi špatně, zvlášť, když se z ní má člověk něco naučit. Zdála se mi příliš povrchní a dychtící po čtenářích tím, že uvádí spoustu jednoduchých příkladů apod. Na získání nějakého opravdu jednoduchého přehledu o speciální pedagogice to lze použít. Samozřejmě někomu styl této knihy může sednout.... celý text

Psychologie
2003,
Rita L. Atkinson
Z toho se učí jedna radost. Přečteno, pomohla mi na školu i se na ní udržet. Je pravda, že v ní lze najít mnoho různých nedostatků (špatné vyvození některých studií, neaktuálnost,...). Je ale nesmírně čtivá a rozhodně pomůže mnoho jevů osvětlit tak, že prostě víte! :-)... celý text

Na jih od hranic, na západ od slunce
2004,
Haruki Murakami
Víte, kdy je kniha opravdu dobrá? Když ze spaní při horečkách ve snu křičíte: "Ne, Jukiko, odpusť". Teď už mi je jasné, že období nemoci nesmím příště strávit s Murakamim, protože člověk má v tomto období opravdu mnoho času přemýšlet nad všemi myšlenkami a vztahy v knize, až ho to polapí tak, že postavy z knihy žijí a hrají v jeho hlavě ještě několik dalších dní. Ale stálo to za to. Kniha je psaná tak nějak jednoduše a zároveň zde nenajdete fráze a klišé, každá myšlenka, ač od člověka na druhé straně světa, je mi blízká, jako by ji vzal z mé hlavy. Vidím okolo sebe samé Hadžimy, Jukiki a tajemné, vzdálené Šimamoto. A o Izumi ani nemluvě. Stojí za přečtení! Určitě se k tomu ještě vrátím.... celý text