evismaior
přečtené 450
Scarlett 1
2009,
Alexandra Ripley
75% - Vlastně taková fanfiction ke slavnému románu Jih proti Severu napsaná velkou obdivovatelkou Margaret Mitchellové, která se očividně stejně jako většina čtenářek nadokázala smířit s koncem, kdy Rhett Scarlett opustil, a rozhodla se s tím vcelku působivým způsobem něco udělat. V prvním dílu se tak Scarlett nejdřív snaží polepšit a proniknout zpět do Rhettova srdce tak, že se vetře k jeho matce, jenže uvnitř je to pořád Scarlett a její léty pěstovaný cynismus, vychytralost a úžasná vůle k životu se prostě předělat nedá.... celý text
Šifra mistra Leonarda
2008,
Dan Brown
85% - Tohle je hodně dobře napsaná (byť jak se ukázalo v podstatě nezfilmovatelná) detektivka. Příběh okamžitě vtáhne, čtenář se zajímá o všechny postavy a o každou maličkost kolem obrazů a tajemného řádu i příběhu o Máří Magdaléně, který je o to lepší, že se mu dá i věřit a třeba já osobně bych mu uvěřila velmi ráda. Je to knížka, ke které jsem se nedávno po témě deseti letech vrátila a ráda si ji znovu přečetla. Jen tedy při novém čtení trochu mate chování sira Teabinga (vzhledem k tomu, čím se později ukáže být) zcela zjevně účelově psané tak, aby čtenář byl co nejdéle na pochybách.... celý text
Život po tobě
2017,
Jojo Moyes
60% - Příběhově se mi to líbilo vlastně o dost víc než Než jsem tě poznala. Zvlášť začátek, kde hlavní hrdinka na chvíli prozřela a uvědomila si, že ta její úžasná romantická láska zas nebyla tak skvělá a Will byl za všemi těmi kecy o tom, jak musí umřít a jí dá svými penězi svobodu vlastně jenom veliký slaboch a sobec. Jasně, při tom, co ho potkalo, by se stejně cítila asi většina lidí včetně mě a hodili by si to už dávno, ale tak aspoň proboha bez těch laskyplně zabalených řečiček. Louisa se tak celkem předvídatelně a velmi střízlivě (pochvala autorce za velkou míru reality) ocitla místo umělecké školy v pitomé práci kdesi na letišti v Londýně a hledá co se sebou dál. Je tam nový zajímavý pánský objev, ale celé je to trochu pokažené náhlým zjevením se Willovy téměř dospělé problémové dcery, která se Louise pověsí na krk a všechno se pak točí kolem ní.... celý text
Než jsem tě poznala
2013,
Jojo Moyes
60% - Líbila se mi potrhlá postava Louisy (i když některé její atributy jako počáteční naprostá neznalost práce s počítačem a neschopnost poslat svého otce s těmi jeho blbými kecy do háje mi přišly dost neuvěřitelné) a začátek její práce, kdy si postupně hledá cestu k ochrnutému Willovi a zkouší s ním podnikat různé věci. Ale vzhledem k Willovu konečnému rozhodnutí nevěnovat dívce, do které se údajně zamiloval, ani vteřinu života navíc tuhle knihu ani při nejlepší vůli nedokážu považovat za romantickou.... celý text
Zmizelá
2013,
Gillian Flynn
70% - Pravdou je, že s ohledem na skutečnost, jak je rozmazlená Amy z velkého světa už od začátku ve svém "deníčku" protivná, pozná čtenář celkem brzy, co za jejím zmizením asi tak bude. Každopádně už od začátku jsem instinktivně fandila manželovi Nickovi a jen se pak bavila tím, jak ta puntičkářka s pečlivě připraveným mstivým plánem v mžiku selhala, jakmile se dostala mezi ztracené, leč náležitě bystré existence. Trochu mě zklamalo větší nevyužití potenciálu najatého advokáta, který zprvu vypadal, že by mohl být zajímavou figurou v příběhu, ale nakonec se z něj stal jen takový přicmrndávač. A konec tedy nebyl právě nápaditý, byť s takhle nastavenými postavami to asi jinak dopadnout nemohlo. Ale jako letní lehká detektivková četba dobré.... celý text
Do vody
2017,
Paula Hawkins
55% - Od Dívky ve vlaku už jsem si zvykla, že k postavám Pauly Hawkins si prostě nedokážu najít cestu a není tam jediná, se kterou bych se v reálném životě chtěla, co já vím, třeba skamarádit. Tentokrát jsem se ale dopracovala dokonce k tomu, že jeden den večer jsem knihu dočetla a druhý den ráno jsem se musela jít přesvědčit, kdo že to byl nakonec, ten vrah. Tak moc mi to totiž v závěru knihy po všech těch stovkách stran přehazování příběhu z jedné postavy na druhou, bylo jedno. Zápletka mi nepřipadala zas tak zajímavá, aby kolem ní tolik lidí (v nichž jsem ještě ve dvou třetinách knihy neměla stoprocentně jasno, kdo je kdo) muselo tolik vyšilovat, a ani šťourání v minulosti tomu příliš nepomohlo. Na rozdíl od Dívky ve vlaku si ale myslím, že by z toho mohl být celkem slušný psychologický thriller, pokud se toho chopí někdo, kdo umí pracovat s depresívně hutnou atmosférou a využije všech výhod filmových zkratek.... celý text
90% - po několika letech a několika shlédnutích filmu jsem se vrátila k této knize a shledala, že je stejně čtivá jako napoprvé. Jedna z mých nejoblíbenějších, spojující science fiction v podstatě s fiktivní dokureality z blízké budoucnosti, kdy lidé konečně přistanou na Marsu. Hlavní hrdina Mark Watney je asi nejpozitivněji naladěná a zdaleka nejkonstruktivnější literární postava, co znám, neboť tam, kde by jiný do týdne zcvokl, on vybuduje z ničeho bramborářskou farmu, dojede si tisíc kilometrů pro vysílačku, sestrojí si obytný přívěs a v něm přejede půl Marsu za svojí záchranou a to vše povětšinou bez jediného kontaktu se zbytkem lidstva. Autor navíc vychází z již nyní známých technologií, žádné transportéry a nadsvětelné pohony, a o to je příběh uvěřitelnější. Miluju, jak si Watney dokáže se vším poradit a neztrácí smysl pro humor, jedna z mých nejoblíbenějších pasáží je jeho řešení cesty kolem prašné bouře, byť se do filmu nedostalo... Snad proto bych jako jedinou výtku uvedla absenci jakýchkoli informací o Markově předchozím životě, co přesně z něj udělalo tak schopného a pozitivního člověka. Opravdu bych ho totiž chtěla lépe znát.... celý text
