fénix56 přečtené 294

Cesta životem a přírodou 1977, Ernest Thompson Seton

Autobiografické vyprávění o přestěhování Ernestovy rodiny do Kanady, kde si museli zvyknout na život uprostřed divoké přírody mne zaujalo. Ernest měl deset bratrů, nepočítám ty zemřelé sourozence. A nakonec ještě adoptovali jednu dívenku (maminka Ernesta vždy snila o holčičce). Ernest vždy miloval přírodu a zvířata, neustále prováděl nějaká zkoumání a pokusy, které se někdy těm zkoumaným nepodařilo přežít. Jen mne trochu nudily některé podrobné popisy těchto pokusů. Přístup rodičů k výchově byl poněkud svérázný, ale v té době určitě nebyl ojedinělý. Nejmarkantnější to bylo vidět třeba při častých soubojích dětí s agresivním beranem. Prostě jim bylo řečeno, že si s tím musí poradit samy, jinak nepřežijí. A vlastně je tato výchova zocelila (pokud přežily...)... celý text

Modrá krev: Po stopách českých šlechtických rodů 2023, Alena Činčerová

Sledovala jsem všechny tři série Modré krvi v televizi, takže tato knížka byla příjemným doplněním první série. A moc bych se přimlouvala za knižní zpracování i dalších dvou sérií. Velkým plusem byly podrobné rodokmeny, které miluje můj vnuk, ten nad nimi strávil spoustu času. Knihy o českých šlechtických rodech čtu velice ráda. Konečně se jim dostává aspoň trochu satisfakce za roky dehonestace počínaje pohádkami o zlé šlechtě a konče sebráním majetku komunisty.... celý text

Ani do skonání věků 2021, Cressida Cowell

Karlík a velký skleněný výtah 2019, Roald Dahl

Poslední tajný deník Hendrika Groena: Zvesela do cílové rovinky, 90 let 2022, Hendrik Groen

Závěrečný díl o Hendriku Groenovi byl spíš smutný a dojemný, humoru zde bylo méně. Odpovídá to vysokému věku Hendrika a hlavně Hendrik nezvládá problémy způsobené Alzheimerem. I když se mu snaží všemožně pomáhat jeho přátelé, nad Alzheimerem nelze zvítězit. Nicméně Hendrik se "díky" této nemoci na sklonku života potkává ve své mysli se svými zemřelými blízkými a přáteli, takže ty zamlžené poslední dny, kdy si s nimi povídá, jsou vlastně pro něj milosrdné. Hendriku a Everte, držte mi vedle Vás místo!... celý text

Brány Athén 2024, Conn Iggulden

Conn Iggulden opět nezklamal. Kniha začíná popisem bitvy u Marathónu a končí odvetou Peršanů, námořní bitvou u Artemisia, bitvou o soutěsku u Thermopyl a útěkem žen a dětí z Athén. Mezi dvěma slavnými bitvami se dozvídáme o počátcích demokracie v Athénách, o osudech slavných vojevůdců z bitvy u Marathónu, o ostrakizaci dvou z nich a hlavně o politikaření, které není specialitou dnešní doby, ale vlastně odjakživa. U knih Conna Igguldena velmi oceňuji to, že na závěr knihy vždy popíše, co v knize byla pravda, co bylo pravděpodobné a co byla fikce.... celý text

Kristina Vavřincovna 1948, Sigrid Undset

Moje první kniha od této spisovatelky. Děj byl poutavý, psaný krásným jazykem, jen byl poměrně dost depresivní. Ale tak už to u severských ság bývá... Příběh je zasazen do Norska ve 14. století. Popisuje život zemanské dívky Kristiny, která se zamiluje do sice přitažlivého, ale ne moc spolehlivého rytíře Erlenda. Kvůli němu se je schopna vzepřít i svému otci. Je to drsná doba, na jedné straně má velký vliv církev se svými přísnými dogmaty, na druhé straně se někdy lidé uchylují k pohanským rituálům. Se svým vyvzdorovaným Erlendem má Kristina nakonec spoustu synů, ale rozhodně ji nečeká happy end. Z naivní dívky se stává žena omlácená životem. A až v závěru dochází u ní k prozření a smíření se s koncem života. Jediné, co mne u knihy rušilo, bylo jméno Vavřinec, rozhodně nepatří mezi severská jména. Podle jména v originále se Kristinin otec jmenoval Lavran, určitě by to znělo líp, kdyby to tak zůstalo i v překladu. Všechny tři díly jsem poslouchala jako audioknihu.... celý text

Alaska JOE , Benoni Jassik

Poslech této audioknihy mi vždy zlepšil náladu. Hlavně díky neskutečné postavě Jožinka, svéráze ze Slovenska. Já jsem se u jeho výroků skvěle bavila, ale chápu Benoniho Jassika, že uvažoval o jeho zneškodnění. Jožinko byl na zabití, neuvěřitelný magor, zmatkář, ale se srdcem na dlani. Jeho roztomilé výroky jsou okořeněné spoustou vulgarit, k němu však sedly. Je jen otázkou, jestli Jožinka zabije Benoni a skončí v eskymáckém vězení nebo se sebedestruktivní Jožinko přizabije sám. A sedlo k tomu i čtení Davida Novotného.... celý text

Já, Viktorie 1998, Cynthia Harrod-Eagles

Já jsem byla s knihou velmi spokojená. O tomto období z anglické historie jsem moc nevěděla, spíš jsem četla knihy o středověku. Ale zpracování se mi líbilo. Dětství Viktorie nepatřilo mezi nejšťastnější. Její matka se svým tajemníkem, manipulátorem Conroyem, jí dětství patřičně otrávili. Netušila, že se jednou stane královnou. Byla to vnučka krále Jiřího III., který sice měl čtyři syny, ale tři neměli legitimní potomky a Viktorie byla jediné legitimní dítě čtvrtého syna. Manželství bylo na rozdíl od dětství šťastné, i když to nebyla vždy procházka růžovým sadem. S princem Albertem se velmi milovali, ale měli občas rozdílné názory a taky temperamentní povahy. A každý z nich si kolem sebe chtěl soustředit své lidi. Přestože milovala své děti, měla někdy pocit, že spoustu času jí zabrala těhotenství a porody. Druhá polovina knihy je věnována hlavně dětem, kterým královna hledala partnery po celé Evropě. Tady jsem se občas ztrácela, ani ne tak ve Viktoriiných potomcích, jako v různých šlechtických rodech. V knize jsou i dojemné okamžiky, třeba když se loučí s lordem Melbournem, předsedou vlády, který byl jejím velkým přítelem. A samozřejmě i úmrtí několika dětí a pak i milovaného manžela.... celý text

Král železný, král zlatý 1998, Ludmila Vaňková

Celou sérii jsem poprvé četla asi před dvaceti léty a vlastně mne přitáhla k vyhledávání knížek o Přemyslovcích a Lucemburcích. Teď jsem se k ní vrátila a hodnotím ji o trošku hůř než před lety. Nicméně pořád mně vyhovuje víc, než například knihy od Vlastimila Vondrušky. Jen bych možná ubrala počet zúčastněných postav nebo některé zbytečné rozhovory. Přemysl Otakar II. byl můj nejoblíbenější český král, který se stal králem až po smrti svého staršího bratra. A stal se opravdu králem železným i zlatým, za jeho vlády jsme byli bohatá a silná země. Na postavu mé další oblíbené historické osobnosti Záviše z Falkenštejna mám rozporuplné názory. Nevím, co si o něm mám myslet, zda zradil nebo ne a zřejmě to neví ani historici. A týká se to spousty postav z historie. Holt historii píší vítězové... Proto beru knížku jako historický román s ne úplně podloženými historickými fakty.... celý text

Nový tajný deník Hendrika Groena, 85 let 2018, Hendrik Groen

Většinou se mi vždy líbí první díl a druhý méně, ale tady se mi oba díly líbily stejně. Holandský stařík Hendrik opět vtipně glosuje život v domově důchodců. Občas ale humor vystřídají dojemné okamžiky, když jeho přátelé trápí zdravotní problémy, které už nejde vyřešit. Nebo když vzpomíná na svou rodinu. Humor je přesně takový, jako mám ráda, černý, nekorektní... Znovu mne překvapilo, jak je mentalita našich a holandských důchodců stejná, přestože je životní úroveň v Nizozemsku určitě vyšší než v Česku. Hendrik a jeho přátelé z klubu Staří-ale-ne mrtví se však snaží žít tak, jako by každý den byl jejich poslední a dobře dělají. Přála bych si patřit do takové party, pokud někdy skončím v domově důchodců.... celý text

Návraty české šlechty 2002, Vladimír Votýpka

Kniha se mi líbila o trošičku míň než Příběhy české šlechty, ale přesto ji hodnotím vysoko. Je to tak trochu můj problém, že se mi vždy nejvíc líbí první díl a další už nemají to kouzlo nového. Tentokrát jde o šlechtice, kteří tu nezůstali, ale emigrovali. Někteří po návratu do Česka žádali zpět svůj majetek, ale nebylo to nic jednoduchého. Komplikace s restitucemi, byrokracie, a když už se jim zchátralý majetek navrátil, nebylo někdy v jejich silách se o něj náležitě postarat.... celý text

Muži ve stínu 1997, Thea Leitner

Kniha o životě čtyř královen a jejich manželech. Byla napsána střízlivě, bez nějaké snahy o senzaci za každou cenu. Pokud něco nebylo prokázáno, spisovatelka to v knize napsala. Jen vše na mně působilo trochu chladnějším dojmem, víceméně jen podrobný výčet události. Nicméně informativní hodnotu to určitě mělo.... celý text

Příběhy české šlechty 2002, Vladimír Votýpka

Ráda jsem sledovala pořad Modrá krev, takže když jsem náhodou objevila tuto knihu, pustila jsem se do čtení. Obdivuji nezlomnost, sílu rodin, jejichž osudy jsou v této knize popsány. Po druhé světové válce odešla spousta šlechty do zahraničí, zde zůstala jen hrstka, která na praktiky tehdejšího režimu tvrdě doplatila. Komunistický režim z nich udělal třídního nepřítele, sebral jim sídla, která nechal zchátrat. Vzdělané lidi nutil pracovat jako laciné pracovní síly na místech, která by zvládli lidi bez vzdělání. Kromě toho jim neustále dýchala na záda STB. A rovněž se museli vypořádat s nenávistí "obyčejných" lidí, kteří jim toto všechno ze srdce přáli. Ať už pod vlivem propagandy a ideologií nebo to bylo z prachsprosté závisti.... celý text

40 dní pěšky do Jeruzaléma 2015, Ladislav Zibura

Protože je to už několikátý cestopis, věděla jsem, že nemůžu čekat v knize výčet historických památek a jiných turistických atrakcí. Ale věděla jsem, že se pobavím u humorného a přitom napínavého popisu cesty. Hlavní je totiž pro Ládíka cesta, ne cíl. Při své pouti do Izraele přes Turecko měl docela štěstí na místní obyvatele, až na jednoho moc přítulného Turka (ale poradil si). A taky měl štěstí, že ho neroztrhaly hordy zdivočelých psů, které často potkával.... celý text

Příběh mladšího bratra 2008, Ludmila Vaňková

Celou sérii o Přemyslovcích na českém trůně jsem už kdysi četla, ale chtěla jsem si vše znovu obnovit. No, mám pocit, že dříve mne to bavilo více. Možná to bylo tím, že tento první díl byl zaplněn spoustou postav, ve kterých jsem se občas ztrácela, možná to bylo tím, že už mám na historické knihy větší nároky než kdysi. Kromě často se opakujících jmen knížat a králů (ale tento problém měly všechny země), ještě spousta církevních hodnostářů, šlechticů, křižácké války, vše psáno poněkud rozvláčnějším stylem, prostě "mnoho psů zajícova smrt".... celý text

Příliš mnoho pohřbů aneb Když květiny promluví 2008, Miloň Čepelka

Líbila se mi forma této novely, kterou jsem poslouchala jako audioknihu. Osudy několika členů Dojáčkovic rodiny, od starosvětského dědy Fány až po vnuka Kamila jsou zařazeny do kapitol s názvy květin. Tyto květiny mají vždy něco společného s osudem jednotlivých postav. Hlavní jsou mužské postavy, ženské postavy je víceméně jen doplňují. Občas do jejich životů zasáhne i politika. Až do poslední kapitoly jsem byla přesvědčená, že ohodnotím pěti hvězdičkami. Ale poslední kapitola mi nesedla. Nevěřila jsem tomu tajemství, které vyšlo najevo až po smrti jedné z postav. Nicméně dobře se to poslouchalo, i díky přednesu a jemnému humoru Miloně Čepelky.... celý text

Osamělá holubice 1995, Larry McMurtry

Jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla. Přestože měla skoro 900 stran, ani chvilku jsem se nenudila. A to byl děj pozvolný, nebyl nabitý událostmi na každé stránce. Způsob psaní mi v něčem připomínal knihy George R. R. Martina. Taky jsem nechápala některé odbočky, aby se to vše nakonec propojilo v jeden hutný příběh. A bohužel (jako u Martinových knih), i zde umíraly některé mé oblíbené postavy. Vždy jsem měla ráda westerny, i jako filmy. Vím, že podle této knihy byla natočena čtyřdílná série, ale nějak mi unikla, tak netuším, jestli se zfilmování povedlo. Ale kniha byla lahůdka. Popisuje putování hrstky kovbojů s obrovským stádem krav z Texasu až do Montany. Z vyprahlé krajiny, kterou spaluje slunce, do krajiny sice s úžasnou trávou pro dobytek, ale s drsnou zimou. A po cestě bojují s nevyzpytatelnou přírodou (kobylky, hadi, písečné bouře, medvědi...) i se zákeřnými lidmi. Modrý kačer byla jedna z nejodpornějších postav, o kterých jsem kdy četla. Kovbojům velí dva nerozluční přátelé, bývalí hraničáři Gus a Call. Call je nemluvný, vyhýbající se ženám a Gus přesný opak, ukecaný a proutník. Přesto se respektují a jeden za druhého by dal život. A samozřejmě v románu nechybí ani láska, i když snad ani v jednom případě není naplněná.... celý text

Sámo - Velký vládce Čechů a tajný vyslanec krále Chlothara 2017, Josef Bernard Prokop

Tak pro mne byla tato knížka zklamáním. Četla jsem od pana Prokopa knihy o Karlu IV., Václavu IV. a Marii Terezii, které se mi četly dobře. Tak jsem byla natěšená i na tuto knihu, ale tentokrát mne čtení nebavilo. Vím, že o této době není dost pramenů, ze kterých by se dalo čerpat, ale zklamal mne i styl psaní. Byla to taková vata. Sáhodlouhé popisy, např. plánování stavby hradu apod.... celý text

Projekt manželka 2013, Graeme Simsion

Tak "aspík" Don si mne přes své neempatické cítění získal. Holt nemůže za to, co dostal do vínku. Velké plus je, že se s tím pokouší vyrovnat a překročit svůj stín. Na druhé straně chovat se jako on by prospělo spoustě lidí kolem něho. Při jeho realizaci Projektu manželka jsem se hodně pobavila při jeho úvahách. Spisovatel měl buď někoho známého s tímto syndromem nebo ho měl on sám. O trošku míň mne bavil Projekt otec, byl víc zamotaný a rozvláčnější. Ale vtipná byla i tato část.... celý text