fes fes přečtené 218

☰ menu

Takový Žalman (truvér naděje)

Takový Žalman (truvér naděje) 1996, Michal Huvar
3 z 5

Poněkud tragické vyprávění. Samé pochybnosti, pocity zneuznání, problematické vztahy s kolegy, zrady, výčitky... Dost mně to překvapilo, sic jsem coby mladík poslouchal nahrávky "Lohonkovy" prvé významné skupiny Minnesengři, a ty na mne působily mile. No, vždyť ale on takový celý zasmušilý ten Žalman vlastně je, tak je to asi v pořádku. O hudbě samé málo, krom oddílu věnovanému rozboru alb, poněkud zbytečně rozvláčenému i vzhledem k tomu, jak neradostně jsou hodnocena - a nejspíš oprávněně. Z celého textu však jeho protagonista vystupuje spíše jako beznadějný truvér, než truvér naděje...... celý text


Země Bójů

Země Bójů 2008, Zuzana Michnová
4 z 5

Pro mne je Zuzana Michnová určitě jedním z nejvýznamějších nebo alespoň nejpoetičtějších a nejosobitějších textařů celé české populární hudby. Autorčiny osobní poznámky v knize nádavkem mapují historii "jejího" Marsyasu. Vzpomínky, sleevenotes a hodnocení dalších autorů sice místy dublují kapitoly z knihy o skupině "Dávám, tak ber!", ale... no tak... člověk si je může přečíst i dvakrát, že jo... ;)... celý text


Čau uprchlíci!

Čau uprchlíci! 2018, Tuvia Tenenbom
5 z 5

Nevím, existuje-li podrobnější a objektivnější popis situace v Německu zasypaném imigranty, ale pochybuji o tom. Vyznění knihy, která je vlastně sbírkou reportáží a rozhovorů, je jasné: 1) Důvod, proč Němci ve své zemi vítají imigranty, je jednoznačný - komplex ze zodpovědnosti za světové války. Takřka v každé rodině je nějaký předek nebo příbuzný, který se podílel na hitlerovském Německu a to se dodnes trpce dotýká i svědomí jejich dětí a vnoučat. Fanaticky se tudíž bojí označení za fašisty či nacisty, a vehementně se snaží světu i sobě samým dokázat, že dnešní Němci jsou hodní, milí a soucitní humanisté. 2) Přesto jsou Němci ve své podstatě stále rasisty, nesnášejícími Židy. To mají společné s imigranty (z nichž je naprostá většina muslimů, jejichž nenávist k Židů je nabíledni). 3) Rozumní lidé mezi Němci, odmítající dnešní krizovou a pokryteckou situaci, se bojí projevit, neb kdo tak učiní, je okamžitě pranýřován jak spoluobčany, tak, a to je horší, i úřady, může přijít o zaměstnání a být i jinak diskriminován. 4) Úřady, policie i média doloženě a na příkaz lžou o zločinech imigrantů (tj. tají je nebo přímo popírají), šíří účelové fámy a zkreslují informace v jejich prospěch. 5) Azylanti dostávají od německé vlády 400 Euro na hlavu (čtyřčlenná rodina 1600 euro) měsíčně, k tomu zdarma (!) byty a stravu, nájem neplatí. Novinářům či komukoliv z veřejnosti shodně opakují naučenou větu "Němci jsou hodní, mají nás rádi, líbí se nám tu" (komu by ne, za takových podmínek!). Čekatelé na azyl dostávají "jen" 320-380 Euro, bydlí v izolovaných a hlídaných hromadných ubytovnách, musejí jíst, co jim předloží; jejich situace není vůbec růžová, většina jich by se chtěla vrátit zpět, nebo, ještě lépe, oblbnout německou blondýnu, která by si je vzala a domestifikovala. Závěrem aspoň dvě citace: "Zas a znovu jsem šokován, opět se setkávám s tím samým jevem, že evropští milovníci uprchlíků jsou zároveň ryzí rasisti." "Takhle tedy uvažují politicky korektní lidé. Jsou to, řečeno stručně, zasraný rasisti."... celý text


Desátý klíč

Desátý klíč 2005, Ladislav Štaidl
3 z 5

Pokračování prvého vzpomínkového titulu Víno z hroznů. Už tedy tak nepřekvapí, ale stále dobré vypravěčství, zde navíc doplněné nečekaně čtivými, chytrými i vtipnými eseji a povídkami. Tři hvězdy jen kvůli tomu, že jde o "nástavbu", jinak bych dal jako u "prvého dílu" čtyři.... celý text


Víno z hroznů

Víno z hroznů 2003, Ladislav Štaidl
4 z 5

Má představa hejska, který se proslavil a zbohatl spíše díky okolnostem a lidem kolem něj, než vlastním hudebním umem (konečně sám přiznává, že v dnešní konkurenční době by si ani neškrtl), sice nevzala úplně za své, ale musím mu přiznat nečekaný vypravěčský i literární talent, jímž mne mile překvapil, jakož i otevřenou upřímností výpovědi nejen o sobě, nýbrž i o dalších slavných lidech kolem něj - a jsem si jist, že mnozí z nich tohle četli neradi. Já tohle četl rád a doporučuju nejen zvědavcům na bulvár, ale i těm, kdo rádi literárně dobré autobiografie. Není divu a nebylo to nejspíš jen z kamarádství, že tuto Štaidlovu práci ocenil i Arnošt Lustig. Nakonec nutno dodat, že kniha doplňuje informace o tom, jak vznikala a jaká byla česká populární hudba a někteří její představitelé v dobách minulých.... celý text


Ukradená pointa

Ukradená pointa 2014, Ladislav Štaidl
4 z 5

Pořád mne to překvapuje, ale ten pán UMÍ psát! Toto již nejsou vzpomínky, je to výběr beletristických esejů a povídek z prvých dvou Štaidlových knih, v nichž překvapuje svým nečekaným literárním talentem, oceněným i Arnoštem Lustigem. Vůbec se nedivím, že na rozdíl od předchozích autobiografických knih, které si vydal sám, po těchto povídkách tentokrát sáhlo renomované vydavatelství. Zábavné, veselé i smutné, lehce pikantní, leckdy inspirované osobními zážitky. Navíc kniha v pevných deskách menšího formátu, jaké oceňuju pro jejich praktičnost pro čtení na cestách. Doporučuji. Docela vřele. Ani tady se nebudete nudit.... celý text


Poslední romantik

Poslední romantik 2010, Marko Čermák
4 z 5

Sympaťák Marko, živoucí legenda a klasik minimálně v české country a v českém komiksu a knižní ilustraci. Člověk jako on si určitě svou knihu zaslouží a určitě řada lidí, kteří ho celoživotně obdivují ať v tom či v onom oboru, ho ráda pozná i z té hlubší psychologické stránky. Trochu mne překvapilo, jak nekompromisním ortodoxem svým založením je snad ve všem co dělal a dělá, ale lidé, kteří něco dokázali, holt tací asi být musí. Milá kniha, i když jsem čekal víc o té muzice a méně o trampingu, ale to je jen můj problém, ne její.... celý text


Dávám, tak ber!

Dávám, tak ber! 2013, Vojtěch Lindaur
4 z 5

Lindaur sebral veškeré materiály o skupině vydané v někdejších časopisech Melodie a Gramorevue, tyto zde přetiskl a z nich také vytvořil úvodní biografii skupiny, jakožto i minibiografie sólových aktivit jejích členů. Řada informací se tu proto opakuje (a občas si i odporuje). Knížečka je napsána sice žurnalistickým stylem, ale svěžím a občas i poetizujícím jazykem, jaký autor předvedl i v dalších svých titulech. Je dobře, že o této pro českou populární hudbu významné skupině vznikl nikoliv snad vyčerpávající, přesto dosti zevrubný materiál, který jistě potěší její někdejší posluchače a příznivce (včetně mne).... celý text