fes komentáře u knih

Pomalu, pomaloučku, ještě pomaleji... netrpělivý čtenář už by snad i chtěl, ale pořád se skoro nic neděje, v celé knize minimum přímé řeči... Osudy všech tří postav se "jen" stále více prolínají, jak mezi s sebou - a stále většinou beze slov, tak s okolní venkovskou přírodou. Okolní svět je kdesi, sice ne příliš daleko a občas se s ním musí vejít v krátký, vesměs pracovní vztah, ale v tomto venkovském světě není žádán ani vítán. Věci naberou grády až úplně na konci, v čtenáři se sevře srdce, ale vzápětí jako by nad tím příroda uzavřela kapitolu.
Román/povídka je z r. 1937, ale je to vlastně jedno, příběh se mohl udát včera, než jsem ho dočetl.
Tohle fakt není žádný akčňák, jaké vládnou dnešnímu trhu, ale o to více člověka naplní, o to hlubší pocit v něm zůstane. Zvláště má-li v oblibě kvalitní literaturu a má čas se s ní potěšit.

2 07.12.2024

Takže ona ho od svatby podvádí pravidelnými sexuálními hrátkami se svým dlouholetým ženatým milencem, ale špatný je on - její manžel.
Jistě, ten má pár nepěkných vlastností, jako přílišnou pečlivost, žárlivost na její pracovní úspěchy atp., ale hluboce ji miluje a ona věděla, koho si bere. (Konečně - ženy či muži, každý máme nějaké ty jinými ne zrovna obdivované vlastnosti a ani ona jich neměla málo.)

Mám rád knihy Monyové, literárně převyšují romantické škváry psané ženami pro ženy. Mají svůj svět: že chlap je v nich vždy ten špatnej je u ní pravidlo, na které jsme zvyklí, navíc jde o pravidlo protkané humorem.
Této novelce však humor komplet chybí, chybí jí bohužel i nějaké dějové vyústění. (Proto tentokrát pouhé tři hvězdy.) Jsou to vlastně jen stížnosti a fňukání nevěrné ženy, která si ani jedinkrát nepřipustí, že by snad ona nečinila dobře a zjevně má zato, že na nevěru má právo.
Nechce se mi to ani psát, ale osud jí (hrdince) navařil z toho, co mu nakoupila. Opět tak trošku, jak se stalo i autorce.

2 03.11.2024

Tentokrát svého oblíbence boduji jen čtyřmi hvězdami z důvodu, že na rozdíl od jiných povídek jsou zde řešením různá polo-esoterična, což mi přijde laciné. Vypravěčsky nicméně Dahl opět nezklamal.

1 04.09.2024

Skoro se děsím, jak mne Karásek přestal bavit. Nebo jsem jen po letech sáhl po ne zrovna dvakrát povedené povídce? Asi moje chyba...

1 22.06.2024

Nemůže spát. Hmm... Místo toho čte, chlastá a mezitím asi píše tuhle povídku.
Čekal jsem nějaké psycho, ale místo toho se dozvíme všelicos o jejím manželovi, jeho práci, něco málo o jejich synovi. To vše nuda, kterou nevědět, bylo by snad i líp. Poslední kapitola, kde se konečně začalo něco dít a tím to končí (domysli si, zda ji zabijí či cokoliv jiného, prostě její psaní zde končí), tak akorát naštvala.
Můj prvý Murakami...
No nic, dám šanci jeho obsáhlým dílům.

4 19.06.2024

Nevím, no... neublížil, nenasral, ale ani nezaujal. Jsem nějak náročnější.

1 19.06.2024

Iveta Bartošová byla primárně do sebe zahleděná a paranoidní osoba, která nespíš nikdy nežila normální život, a tudíž ho ani nebyla schopna. Hodnoty životů jiných příliš nevnímala, vše přeci mělo sloužit jejím přáním a potřebám.
Jistě, do takové podoby byla lidmi vychovávána a o ní jimi přesvědčována, ale k politování coby dospělá osoba zas tak nebyla.
Takto mi vyznívá kniha, o pravdivosti jejíchž slov nemám důvod pochybovat. Naopak mám za to, že v záplavě uslzených a skutečně bulvárních nářků typu "oni nám naši Ivetku zabili", je takového zasvěceného i když subjektivního pohledu na naši popovou princeznu zapotřebí.

3 23.05.2024

Vynikající kniha pro vyhraněné zájemce o vznik křesťanství, ale i o přelom starověku a středověku, jemuž vznik křesťanské ideologie dominoval, ovšem zdaleka ne kniha křesťanská. Někomu jinému se snad ani nedá doporučit.

1 28.03.2024

Ve své době za pět hvězd, dnes už jen za tři. Ale pořád má svou atmosféru a humor, byť místy dosti černý.

1 28.03.2024

Veškerý můj obdiv patří paní Olze Blechové/Matuškové.
V podstatě veškerou práci včetně těch prací "mužských" (řízení, přenášení aparatury, řešení kdejakých technických problémů...) kolem Waldy zvládla ona, přitom vše zařizovala tak, aby Matuška měl komfort a byl tak pokud možno vždy připraven podat profesionální výkon. Zjevně v tom našla smysl svého života po boku pěveckého génia, kterého milovala, přičemž z její strany v knize není ani zmínka nějakého povzdechnutí. Neuvěřitelně silná žena, přitom stále krásná a dobrá zpěvačka.

1 14.03.2024

Vytváření specifického "vnitřního světa" románu a jeho postav jde autorovi asi ze všeho nejvíc, a to ať se odehrává v Čechách nebo kde jinde ve světě, ba třeba i mimo něj; díky tomu zůstává v čtenáři i nějakou dobu po přečtení bytostný pocit déjà vu: 'já tam přece taky byl'. To mne na kotletích příbězích bavilo dosud asi nejvíc.
(Vůbec pocit po přečtení jakékoliv knihy je pro mne určující, zda byla dobrá, nezávisle na tom, zda šlo o oddechovku nebo literaturu "vážnou".)


Jinak ale... Akční scény jako bych už četl (klapka: "Vykradeno" po šesté), erotické i přímo pornoscény působí jako poněkud "povinné" až trapácké ( = rádoby chlapácké, ale místo toho trapné), opravdu kvalitních hlášek stále méně. Polské vlezdopeněženkovství mě pak přestalo bavit už dříve, tady ještě o level víc. Stává se z toho úlitebný kus masa, přežvýkaný jak byznys káže - to by nevadilo, kdyby se z něj na úkor toho nevytratil nejen nápad, ale i radost z úleťácké tvorby, u konzumenta (mne) pak četby. Tak "jen" za tři. Tři je pořád hodně - nadprůměr, ovládám-li základní počty -, jen se bojím, že máme nakročeno ke dvěma...

7 01.02.2024

Vynikající stylem vyprávění, vyčerpávající obsahem, v příloze audiografie, fotografie. Vedle řady více i méně známých událostí - nebo jejich vysvětlení či zasvěcené úhly pohledu (kdo například věděl, jak moc Václav Neckář bojoval za Martu Kubišovou?) - ze zlatého věku české populární hudby i plastický portrét protagonisty. Samo se četlo. ;)

2 18.12.2023

Zdálo by se - na tak zkušeného a vynikajícího autora řady knižních rozhovorů - poněkud jednoduché: Více než polovinu textu tvoří převzaté texty jiných, nejčastěji dopisy samotného Kryla jeho matce (trochu mamánek no..., ale takovými bylo více osobností).
Zajímavé je, že zatímco Krylovy dopisy řazené chronologicky odhalují starší skutečnosti běžné veřejnosti méně známé (někdejší písničkářův osobní život v době německého exilu), autorský text se zabývá naopak novější dobou v Česku po jeho návratu (po '89).
S tím, jak se obě "části" prolínají a časově přibližují, vzniká trochu zvláštní napětí. Nevím, zda tohle byl přímo autorský záměr, ale dílko tím získává i nečekaně umělecký beletristický rozměr. V tom mne knížečka zaujala nejvíc.

3 30.08.2023

Tři hvězdy, protože jsem staromilec. Jinak by slabě blikaly jen dvě.

1 11.07.2023

Pohádky tentokrát autentické, vypovídající i leccos o životě, myšlení a hodnotách severoamerických indiánů, ale množstvím tiskových chyb se vydavatel Garamond vskutku nevyznamenal.

1 16.04.2023

Zakoupeno v Levných knihách, a nečekaně skvělé!
Čtivé, dobře tematicky rozdělené, nabité informacemi a velmi poučné. Souhlasím s dřívějším příspěvkem, i podle mne jde o nenápadnou sice, ale snad tu nejlepší knihu o inkvizici v češtině (včetně překladů).
Mé nadšení ovšem stírá hrůza z obsahu. Strašné, strašné. Ach ta zrůdná římská církev...

2 13.04.2023

Ve všech sedmi povídkách vystupují dvě stejné ústřední postavy, ale jinak jde opět o zcela samostatné příběhy, které rozvíjejí charaktery obou "hrdinů", a jako u Dahla obvykle dojdou překvapivých konců. Zvláště u té poslední se na konci nevydržíte "neposmát" ;)

2 13.04.2023

Konečně bilingvní vydání Dahla!
Český překlad blahé paměti páně Kořánův; tytéž povídky vyšly pak i v o tři povídky obsáhlejší knize "To sladké tajemství života" v překladu Linka, takže lze vlastní znalosti angličtiny porovnat hned se dvěma verzemi mistrů překladatelů. Nechci se rouhat, ale mnohdy se zdá, že obě české verze jsou jednak vynikající a jednak oproti originálu květnatější a Dahlově vypravěčskému stylu vydatně pomohly.
Ve všech povídkách vystupují dvě stejné ústřední postavy, ale jinak jde opět o zcela samostatné příběhy, které rozvíjejí charaktery obou "hrdinů", a jako u Dahla obvykle dojdou překvapivých konců.
A abych nezapomněl, toto vydání je konečně vázané, takže se člověk nemusí bát vzít knížečku do kapsy a příjemně si zkrátit cestu tramvají.

1 13.04.2023

...aneb jak přijít o iluze. (O Indiánech, samozřejmě)

26.03.2023

Je mi líto, že musím českému klasikovi žánru zasvítit jen dvěma hvězdami, ale jsem holt náročnější. Vlastně i ty dvě uděluji jen ze sentimentu.

1 13.03.2023