FiFoj
přečtené 231
Svědectví o životě v KLDR
2020,
Nina Špitálníková
Od této knihy jsem chtěl jediné: zasadit své povrchní znalosti o KLDR (nesvoboda, kult osobnosti, pracovní tábory, totální kontrola obyvatel apod.) do kontextu a přesně to jsem od knihy dostal. Pohled přímých účastníků je ten nejvzácnější, který z tohoto nejizolovanějšího státu můžeme dostat. Autorce za vedení rozhovorů patří respekt, jelikož se dokáže ptát i na takové otázky, ke kterým by ne každý v přímé konfrontaci s uprchlíkem měl odvahu. Z některých faktů člověka až mrazí a v duchu kroutí hlavou, jak je někde na světě v 21. století tohle ještě možné. O to víc si však váží svobody.... celý text
Nasterea
2021,
Petra Stehlíková
Uf. Třetí díl měl pro mě výrazně více třecích ploch než díly předešlé. Ilan opět často působí jako bipolární spratek, který se ještě ke všemu chová a rozhoduje naprosto iracionálně, což je ovšem bravurně vyváženo atraktivitou světa, ve kterém se děj odehrává a který by mohl konkurovat nejednomu vydařenějšímu LSD výletu. Podvědomě jsem si vsugeroval (my bad), že se jedná o poslední díl, proto jsem byl frustrován nedostatkem odpovědí, kterých se mi na rozdíl od nových otázek většinou nedostávalo. Občas jsem nedovedl přiřadit jméno, místy jsem se ztrácel. V několika případech si nejsem jistý, zda-li něco bylo vysvětleno, nebo jsem to jenom nepochopil. Každopádně je na celé sérii něco neuvěřitelně poutavého a jsem moc zvědav, jak se s tím autorka popere, jelikož já jsem slušně zmatenej. Snad se vyhne modelu "LOST", kdy se nabalují další a další otázky a v cíli čtenář místo zasloužené macaté odpovědi dostane další kýbl otázek. No uvidíme, já u toho budu.... celý text
Revoluce
2021,
František Kotleta (p)
Jsem rád, že se Kotleta rozhodl vrátit do despotické cyberpunkové Prahy, protože mu tyto kulisy neonové džungle, kde hrají prim korporace a člověk je daleko méně svobodný, než mu říkají v televizi, dle mého názoru opravdu sedí. Oproti slabším Kotletovinám cením primárně velice různorodé postavy, kontrast starého/nového světa a také vtipné odkazy na reálie. Doufám, že autor sérii neopustí a opět zavítáme na dno města, kam slunce nedosvití a kde čpí v lepším případě pach moči, v horším korporatní limonády složené velikonočnízajíček ví z čeho.... celý text
Lovci
2015,
František Kotleta (p)
Subjektivně zatím nejslabší "Kotleta". Nebylo to vyloženě špatné, ale v kontextu ostatní autorovy tvorby kniha podle mého osciluje někde v průměrných hodnotách. Jako pozitiva bych vypíchnul set up ve futuristické Praze a poměrně zajímavý příběh, přičemž z potenciálu obou zmíněných kladů mohl autor vymáčknout přece jen o trošku více. Za kámen úrazu považuji v knize postavy na obou stranách barikády. To, že je hlavní postava macho zasypávající svoje nepřátele střídavě olovem a hláškami, je tak nějak podstata splatteru a nikdo neočekává ani nic jiného, ale ostatní postavy působí tak genericky, že jich vyjmenuji sotva půlku a to jsem knihu dočetl doslova před deseti minutami, jelikož jejich popisy/původy/příběhy byly tak povrchové, že nemohly příliš zaujmout ba dokonce vytvořit vazbu se čtenářem. Čest jedné výjimce (V***a). Jako nenáročná oddechovka určitě účel splní, ale ve srovnání s Undergrundem, se kterým si knihu z důvodu prostředí i příběhu dovolím srovnat, citelně pokulhává. Kotletu/Kyšu mám jako autora hodně rád a přečtu cokoliv, do čeho je namočený, ale dle mého názoru mu více sluší tvorba v delších sériích, než tyto stand alony.... celý text
