Finn69
přečtené 808
Láskosmrt
2000,
Dan Simmons
Pěkná sbírka pěti zajímavých (delších) povídek s motivem lásky a smrti, jak už napovídá titul. Každá povídka je jiná, od až legračních Zubatých žen přes hororové Umírání v Bangkoku až po hodně pochmurného Velkého milence. Za mě pěkné čtyři hvězdy, doporučuji.... celý text
John na konci umře
2013,
David Wong
Jak je vidět, někdy jde humor s horrorem docela dobře dohromady. John na konci umře je například dost ujetá šílenost, která vás (v menších dávkách) spolehlivě pobaví. Nedoporučuji ale číst celé na jeden zátah, na to je to trochu moc dlouhé a hlavně chaotické. Je bohužel hodně poznat, že jde původně o kratší texty z blogu, které jsou místy dost "na sílu" spojovány dohromady. Co se mě týká, mám asi raději takový ten černý anglický humor, jako třeba Archivy hrůz. A nebo Řeky Londýna. Takže nakonec dávám takových 3,14159265359 hvězdičky. A pokud by česky vyšel další díl, asi bych se nechal přemluvit.... celý text
Stroj nekonečna
2019,
Neal Asher
Abych parafrázoval autora, na každou novou knihu Neala Ashera se těším stejně, jako pradorské druhodítě na nový gatlingův kulomet. A stejně jako to druhodítě, i já si to vždycky užiju :-) Stroj nekonečna je parádní vyvrcholení trilogie Proměna přesně v Asherově stylu - třeskutá, na nic si nehrající space opera, kde najdete záhadné mimozemšťany, šílené umělé inteligence, sympatické válečné roboty/vraždící maniaky a mnoho dalšího. S čím na nás pan Asher přijde příště?... celý text
Galilea
2005,
Clive Barker
Tak tohle nebylo úplně pro mě. Žádný mrazivý horror od autora Knih krve nebo Hellraisera nečekejte, tohle je spíš trochu peprnější rodinná sága. Nebo možná román pro ženy a dívky, okořeněný trochou fantasy a větší než malou dávkou erotiky (převážně z ženského pohledu). Jak říkám, pro mě to bylo trochu zklamání. Zdlouhavé, natahované, namísto nějakého děje se řeší hlavně vztahy a sex. Barker psát umí, to je bez debaty, první Knihy krve a další sbírky povídek jsou výborné, z jeho románů se mi ale opravdu líbila jen Imagika.... celý text
Běžecký klub na konci světa
2018,
Adrian J. Walker
Vzal jsem si tuhle knížku u Dobrovského za kilo ve slevě, abych dočerpal dárkovou poukázku :-) Za víc asi nestojí, je to prostě taková další, ničím nepřekvapující dystopie. Na Zemi dopadly z ničeho nic tisíce meteoritů, civilizace zablikala a zhasla a pak už se jen putuje a putuje. Číst se to dá, ale nečekejte, že vám v hlavě něco zůstane. Na pohled přitom vypadala docela slibně, hezká obálka, lákavá anotace, skoro 500 stran... ale to je bohužel skoro všechno co dostanete. A i těch 500 stran je uměle nafouknutých - dvojité řádkování, široké okraje... kdo jste psali diplomku, víte, jak se to dělá. Takže dám dvě hvězdy a možná ještě kousek, asi tak.... celý text
Tři okamžiky exploze
2019,
China Miéville
Tohle snad ani není sbírka povídek, ale výtvarná publikace. A to říkám i přesto, že v knize není jediná ilustrace. Miévillovy povídky se totiž nedají číst jako klasické příběhy s hrdiny a nějakým rozuzlením, musíte k tomu přistupovat jako k procházce obrazovou galerií. Jdete po chodbě, kouknete napravo, vidíte obraz jelena s hořícím parožím, kouknete nalevo, vidíte běžící postavu s nasazenou krvavou prasečí hlavou, a vedle toho třeba nějakou čmáranici, které vůbec nerozumíte. Něco vás uchvátí, něco jde mimo vás, ale to, co jste viděli, rozhodně nebylo obyčejné ani všední. Na závěr jedno férové varování: jestli jste ještě Miévilla nečetli, tímhle rozhodně nezačínejte.... celý text
Revival
2015,
Stephen King
I mistr King si může vystřihnout něco na motivy velmistra Lovecrafta, a proč taky ne. Není to vůbec špatné, hlavně tedy závěr, kde dokonce nahlédnete do prostorů mezi světy a potkáte Prastaré. A tam na vás dýchne nefalšovaná hrůza jako z Necronomiconu. Začátek je oproti tomu na můj vkus až moc natahovaný, zhruba v polovině knížky jsem si říkal "jejda, to dám vážně Kingovi jen dvě hvězdy?" Ten konec to naštěstí velmi a velmi vylepšil, vyplatí se na něj počkat.... celý text
Hodiny z kostí
2017,
David Mitchell
Vzít do ruky něco od Davida Mitchella je sázka na jistotu - určitě dostanete něco, co se krásně čte, bude to mít zajímavý příběh (a nebo víc příběhů) a řadu sympatických postav. A ani Hodiny z kostí vás určitě nezklamou. Mě se příběhy Holly a všech těch "atemporálů" moc líbily a určitě jsem je nečetl naposledy. Jak je u Mitchella zvykem, střídají se tu místa, vypravěči, letopočty i žánry. Nemusíte se ale bát, všechno to drží pevně pohromadě a navazuje to na sebe, neztratíte se.... celý text
Hrůzný čas: Strach ve světě science fiction!
1996,
Martin H. Greenberg
Tak tohle je opravdu moc dobrá sbírka, a nic na tom nemění ani to, že některé povídky už jste mohli číst jinde. Najdete tu opravdové legendy (Kdo je tam? nebo třeba Otec - ta věc!) a i ty ostatní mají každá něco do sebe. Od úvodního "Muže s tisícem nohou" z dvacátých let, kde si užijete šílených vědců, záhadných paprsků a chapadel navíc až po závěrečnou "Oranžová je bolest, modrá šílenství" Davida Morrella, na kterou by si měli dát pozor milovníci impresionistických malířů. A to mohla být ta sbírka ještě lepší, kdyby Mustang proti původnímu vydání nevypustil hned čtyři povídky, mezi nimi dokonce legendární "Barvu z vesmíru" H. P. Lovecrafta. Hanba jim!... celý text
Dobrá znamení
1997,
Terry Pratchett
Jak Gaiman, tak Pratchett patří k mým oblíbencům a tak jsem jejich společné dítko samozřejmě nemohl vynechat. A i když mám od obou pánů oblíbenější knihy, pobavil jsem se dobře, jak poprvé, tak i teď podruhé. Můj favorit je jednoznačně démon Crawley. Jeho projížďka v hořícím Bentley za burácení Best of Queen jednoznačně zastiňuje cokoliv, co předvedl jeho kolega anděl. Dobrá byla i mladá Anatéma a její kniha proroctví, to byl určitě Pratchettův nápad :) Naopak hodně mě zklamal Antikrist. Já vím, je to ještě kluk, ale takhle bezbarvý, bez chuti a zápachu, tohle má být výhonek Satanův, ničitel světů?... celý text
Píseň meče
2008,
Bernard Cornwell
Trošku slabší příběh než v předchozích dílech, situace ve Wessexu ani příběh kolem Uthreda se nám nikam zvlášť neposunuly. Pokud je tu nějaký hlavní hrdina, je to Alfredova dcera Aethelflaed a děj se hodně točí kolem jejího nešťastného manželství a jedné tragické love story. Ale pořád je to dobře napsané, pěkně se to čte, a pořád je to dobrá zábava.... celý text
Páni severu
2007,
Bernard Cornwell
Uthred konečně zamířil na sever vyrovnat účty s Kjartanem a jak jinak, obrátí to tam vzhůru nohama. Jak se píše v anotaci, Cornwellovi tentokrát příliš nesvazují ruce historická fakta, jelikož o severu Anglie v těch časech se prostě nic moc neví. Takže se mohl trochu utrhnout z řetězu a já se přiznám, že se mi to někdy zdálo až moc. Hlavně dobytí Dunholmu a celá ta scéna s Thyrou a smečkou divokých psů jako by patřila do úplně jiné knihy. Čili za tohle hvězdu dolů, jinak je to ale pořád hodně dobré čtení.... celý text
Bledý jezdec
2007,
Bernard Cornwell
Druhý díl je hodně o saském králi Wessexu Alfredovi a Uhtred to s ním fakt nemá lehké. Musí se kolikrát opravdu tvrdě kousnout, aby toho pánbíčkářského parchanta neposlal ke všem ledovým obrům Jötunheimu a nepřešel k Dánům. Já bych to na jeho místě udělal už dávno a soudě podle toho jak je to napsané, to samé by udělal i Bernard Cornwell :) Když porovnám s prvním dílem, není to ani o chlup horší, pořád nestačíte otáčet stránky. Takže plný počet, co s tím jiného?... celý text
Poslední království
2009,
Bernard Cornwell
Čtu tuhle sérii už podruhé, opět v létě a zase si to užívám. Uhtredův příběh je prostě výborná (nejen) dobrodružná zábava pro každého, koho trošku zajímá anglická historie. Nebojte se, není to žádný suchopárný přehled historických faktů, naopak je to akční a pěkně šťavnatá záležitost. Najdete tu vikinské nájezdy, války, odvážné bojovníky, světce i zrádce, děvky i krásné panny - a všechno je to plné života, čte se to samo a ani chvilku se nenudíte.... celý text
Pražský hřbitov
2011,
Umberto Eco
Na tuhle knížku jsou hodně rozporuplné recenze, od nadšených po zklamané - já za sebe dám čtyři hvězdy, líbilo se mi to. Když porovnám Pražský hřbitov s dalšími Ecovými knihami, určitě se to četlo lépe, než třeba Ostrov včerejšího dne. A určitě je lepší než Nulté číslo. Na druhé straně, víc jsem si užil třeba Foucaultovo kyvadlo a samozřejmě Jméno růže. Sledujete fascinující řetězec konspirací a spiknutí, táhnoucí se celým 19. stoletím. Zednáři, jezuité, satanisti, židé snažící se ovládnout svět. To se postupně dokládá řadou "zaručeně pravých" dokumentů, samozřejmě jde o podvrhy, falzifikáty, nebo spíš falzifikáty falzifikátů, jejichž tvůrcem je právě kapitán Simonini, hlavní postava a také hlavní zloduch. Bral jsem to celé spíš jako fikci, o to víc mě na závěr překvapilo, že kromě osoby hlavního (anti)hrdiny se všechno, o čem se v knize píše, opravdu stalo. Klobouk dolů za to, jak tu spoustu faktů, citací a historických reálií Eco dokáže spojit do fungujícího příběhu, v tomhle je nepřekonatelný. A ještě vám to okoření gastronomickým průvodcem (nejen) Paříží včetně nějakého toho dobového receptu :) Ještě musím přidat svůj oblíbený citát z debaty v redakci antisemitského plátku: "Árijskou chloubou je literatura, ta je teď ale v krizi. Zato hudba, senzitivní umění pro změkčilé a choré, triumfuje. Po krokodýlu je ze všech živočichů největším milovníkem hudby právě Žid."... celý text