freestyla
přečtené 210
Variace pro temnou strunu
2003,
Ladislav Fuks
Těžká kniha, zajímavě napsaná, můj první Fuks. Citát z knihy: "Prostě, to je tak. Člověk je jako harfa, na kterou hraje vítr, ale také on sám. On sám na sebe, není to zvláštní? Je to dost zvláštní, ten život... je to jako tanec. No a jako jsou všelijaké struny na harfě," usmál se s šálkem u úst, "tak jsou také v čověku. Jsou v něm struny nejvyšší, ale ty jsou nejslabší, jako na harfě, takže je člověk někdy ani nezaslechne, a někdy se jich celý život ani sám nedotkne, neozvou se v něm celý život, anebo když, tak jen občas jako takové cinknutí či zazvonění, které hned zanikne ve strunách nižších. V člověku jsou však také struny hlubší a hluboké, no a pak..." Katz lehce zdvihl obočí a pohlédl na dort, který si pomalu ukrajoval lžičkou, "pak je v každém člověku i jedna struna temná." Dolízl jsem čokoládu na dně šálku a zvědavě na něj pohlédl. "Jedna struna temná," řekl, "a té temné struny v sobě se člověk nemá dotýkat. Na všechny struny má hrát, ale jen ne na tu temnou strunu." "A co když na ni hraje ten vítr," řekl jsem, neboť to bylo to, co mě právě napadlo, a musil jsem se skoro usmát, co mě tak napadlo... "copak z toho asi vznikne?" "Vidíš," řekl Katz a usmál se, "tohle mě nenapadlo." A po chvilce zvážněl a řekl: "Z toho možná vznikne - tragédie."... celý text
Helimadoe
1940,
Jaroslav Havlíček
Krásnou češtinou napsaná kniha o platonické lásce mladíka k ženě, která se odmítá smířit s osudem svých staropanenských sester a chytá se první příležitosti jak uniknout podobnému osudu. Pár citátů z knihy: "Poněvadž jsem byl školákem, je pochopitelné, že valná část rozprav, které se mnou Hanzelín vedl, byla o škole. Smával se svým chraplavým, posupným smíchem a špičkoval o učitelích, školské výchově i vyučovacích předmětech. "Tak, copak jste dnes zas měli? Zeměpis? Dějepis?" Rád a obšírně jsem mu odpovídal, podrobnosti ho bavily. Měl tak skvělou příležitost ke kritizování. Dějepis mu byl snůškou lží, šňůrou zkreslených událostí, seřaděných podle příležitostného klíče, v zeměpise nacházel spoustu zbytečností, které je holým nesmyslem cpáti dětem do lebek, když tak jako tak nebudou pravdou již za nějakých deset let; na tuhou disciplínu, již zavedl náš třídní, hleděl jako na drezúru cvičených psů, vedoucí k podlosti a patolízalství. Nejvíce najížděl proti přírodopisu, rozškatulkování zvířeny a květeny ho dopalovalo. "Co? Úzké či široké nosní přehrádky? Volné nebo srostlé tyčinky? člověče, to není přírodopis, to je nějaká sbírka poštovních známek! Příroda, to je živý svět, útulek pro mudrce a básníky. . Z vlastních studií mu zůstala nenávist k papírové výchově, to bylo jisté. Když jsem po takových výstředních přednáškách od něho odcházel, poklepával mi na rameno a pitvorně se šklebil: "Tak, jen se pilně uč dál ze svých knížek, bifluj nazpaměť - máš kariéru zajištěnu, čím beznadějněji tě otupí a očesají tvé vzněty, s čím větší bravurou z tebe škola vykouzlí ziskuchtivou, bezcitnou figuru, tím lépe pro tebe. Nebudeš nešťasten. Výborně se vtěsnáš do toho jejich světa." "Lidé rychleji jezdí, rychleji žijí, rychleji stárnou, zuřivěji se nenávidí a ubíjejí bez výčitek svědomí nejen jednotlivce, ale celé národy. Po starých pohromách se blíží nové, svět se svíjí v porodních bolestech příštích lepších časů." "Hlavu vzhůru! Hlavu vzůru! Není důležité, zda se nám podařilo to, za čím jsme šli, ale jakou cestou jsme se k tomu ubírali. Hola! Žádnou trpkost! Život nezměníme, to, co máme v moci, je jenom naše vlastní nitro. Uveďme je do harmonie. Přemozme čerty v sobě. Nebe, které odměňuje, je v nás. A kdyby to, co v sobě postavíme, bylo sebeskvělejší, nezabráníme, aby se jednou nesesulo v popel. Přesto - marnost je vznešená. Buďme lékaři, jimž pacient nakonec vždycky přece jen umře. Buďme staviteli marnosti!"... celý text
Adam stvořitel
1927,
Karel Čapek
Jako komedie mi to zrovna nepřišlo. Spíš smutný obrázek lidstva. Ale jako vždy od těchto pánů, jedná se o nadčasové dílo, které bude aktuální v kterékoliv době. Pár citátů z knihy: DAV (počne unisono hvízdat). ADAM: Co to pískají? ALTER EGO (V šílené radosti): To je má písnička! Pískají moji písničku! Stvořiteli, překonal jsem tě! Já jsem jejich Vůdce! Já jsem se stal Vůdcem! ADAM: Proč tak křičíš? ALTER EGO: Protože být Vůdcem je tisíckrát víc než být Tvůrcem, ty blázne! ADAM (Vykročí rozčilen z jeskyně): Ano! Můžete se mnou udělat co chcete; můžete mne ubít nebo ukřižovat; ale nemůžete popřít, že jsem vás stvořil! VĚDÁTOR: To je pověra! PRVNÍ AE: My jsme odhlasovali opak! ADAM: Pravda se nedá odhlasovat. DRUHÝ AE: Lžeš! Pravda je, co je odhlasováno! Stačí prostá většina, aby se cokoliv stalo pravdou! (Vchází Velekněz a Novic.) NOVIC: Nicméně starší zprávy si odporují. VELEKNĚZ: Všechny zprávy si odporují. Právě proto pravda musí být stanovena a nařízena. Je dáno článkem víry, že oba byli bezvousí a zářili v nadpřirozené kráse, a že právě na tomto místě , kde stvořili svět, vstoupili na nebesa. Byla kdysi sekta, jež učila, že Stvořitelé měli divoký vous. Toto učení, milý synu, bylo zavrženo a zatraceno.... celý text
Perfektní nebožtík
1975,
Alan Green
Docela vtipná detektivka. Citát: "Různé časové studie, vypracované nezávislými výzkumnými institucemi, do značné míry dokázaly, že muž se dokáže svléknout a natáhnout si plavky o osm až jedenáct minut dřív, než dívka odloží oděv a vevrtí se do několika čtverečních centimetrů minimálních bikinek. John Hugo jako muž znalý světa to věděl. Takže když se objevil na kraji prázdného bazénu, místo aby galantně řekal na Sandřin příchod, skočil do vody s plným vědomím, že může uplavat dva tři kilometry a ještě potom popadnout dech, než se Sandra ukáže."... celý text
Kniha plná zajímavých myšlenek a pohnutek. Pro mě mnohem lepší a uvěřitelnější příběh než Levhart. Co se týče napětí a hrůzy, tak Sněhulák je zatím v sérii nepřekonaný. Pár citátů z knihy: "Hrdinu odlišují od zločince náhoda a detaily v okolnostech, tak to bylo vždycky. Čestnost je ctnost lenochů a lidí bez vizí. Bez zločinců a občanské neposlušnosti bychom ještě teď žili v prvotně pospolné společnosti." "Někdo říká, že se tolik zločinců dostává na svobodu proto, že právní systém je síť s velkými oky. Jenže to je naprosto špatná představa. Je to slabá síť s jemnými oky, do níž se chytají malé ryby, ale která se trhá, když se do ní vřítí ryby velké. Chtěli jsme být další sítí za touhle sítí, těmi, kdo dokážou zastavit žraloky. Nebyli mezi námi jenom policisté, nýbrž i soudci, politici a úředníci, kteří viděli, že naše společenská struktura, naše zákonodárství a právní systém nejsou připraveny na mezinárodní organizovaný zločin, který do naší země vstoupil otevřením hranic." "Existuje jenom jedna větší prázdnota než život bez lásky, totiž život bez bolesti." "Máte tu uklizeno," pochválila ho Martina, když si v chodbě zouvala boty. "Mám málo věcí," odpověděl Harry z kuchyně. "A kterou z nich máte nejradši?" Harry se zamyslel. "Desky." "Fotoalbum ne?" "Nevěřím na fotoalba." "Nevěříte? Co to má znamenat?" "Mají ničivý vliv na schopnost zapomínat." "Ale věříte na desky." "Ano. Ty lžou mnohem pravdivějším způsobem." "Asi toho o Armádě spásy moc nevíte. Dvě třetiny důstojníků jsou ženy. "Ale komisař je muž. A ředitel správy majetku taky." Martina přikývla. "Náš zakladatel William Booth říkal, že jeho nejlepšími muži jsou ženy. Přesto je to u nás jako ve zbytku společnosti. Hloupí, sebejistí muži rozhodují o chytrých ženách, které mají strach z výšek." "Chtěl jsem tím říct jen to, že když člověk používá při hledání odpovědí vlastní hlavu, brzy zůstane sám." "Mám problém s náboženstvím, které tvrdí, že věřit v cosi vyššího má být vstupenkou do nebe. Tedy to, že ideálem má být vaše schopnost manipulovat s vlastním rozumem, aby přijal něco, co vaše myšlení neakceptuje. je to stejný model intelektuálního podřízení, jaký využívaly všechny diktatury ve všech dobách, idea vyššího principu, u něhož nelze požadovat doložení existence důkazy." "To povídala ona. Že jsem ponorka. Nořím se tam, kde panuje tma a chlad a kde se nedá dýchat, a na hladinu se vynořuju jen jednou za měsíc. Nechtěla mi dělat společnost tam dole. Nejspíš."... celý text
Dívka s havraními křídly
2017,
Tereza Kramerová
Nádherná kniha vytištěná na parádním papíře a doplněná krásnými ilustracemi. Radost mít takovou knihu v ruce. Pár citátů z knihy: "Nejsem tělo, nejsem mysl, nejsem pocity. Já jsem já." "Děj se vůle Tvá. Ale ne tak, jak chci já. Děj se vůle Tvá tak, jak chceš ty."... celý text
Junáci na Otavě
1947,
Josef Pavel
Krásná kniha psaná ještě krásnějším jazykem se spoustou odkazů na další autory a jejich díla (K. Klostermann, J. Š. Baar). Hned bych jel zase jednou na junácký tábor. Pár citátů z knihy: "Sám v noci v temném lese bdím a střežím svoje druhy sladce spící - jen se svým vlastním nitrem hovořím o věcech jež lze těžko slovy říci..." "..., neboť jsme lidé hodní a jsou lidé lumpové."... celý text
Básník neumírá
1971,
František Kožík
Pár citátů z této krásně napsané knihy: "Modlit se?" zaváhal ctihodný převor. "Znám dvě rychlejší cesty k moudrosti. Jednou z nich je hovořit často sám se sebou. Ale to má smysl jen pro toho, kdo se miluje tak, že dokáže být k sobě nemilosrdný jako k úhlavnímu nepříteli. Kdo se jen zhlíží v zrcadle ješitnosti, vede marné samomluvy." "A druhá cesta?" "Vědět víc než druzí. Tam, kde jiný spatřil květinu, najít její zrod a smysl. Tam, kde se jiní smějí chybě, vyzkoumat její příčinu a její význam na cestě k hrobu. Také tak se rodí blaho, které nemůže ohrozit ani zloděj, ani žhář, ani zbraň, ani pomluva, nikdo, ba ani ne přítel nebo žena. Je to, synu, základní kámen lidského pocitu, kterému se falešně říká štěstí." "Co tedy poradí tvá moudrost mé lásce? Jak skončit ten věčný svár mezi snem a skutečností?" "Má rada by tě asi zarmoutila. Nemyslím, že by láska byla vtělena v tom, koho milujeme. Láska je vždy jen naším citem." "Ale ženeme se za jejím splněním. Nemohu se přece smířit s cestou, kterou mi určuje náhodný cizí osud." "Jsi Portugalec, a proto možná dokážeš zasvětit jednomu citu celý život. Ale prosím tě: když dojdeš na konec života, a tvá láska se s tvou cestou přece nesejde, zachovej si moudrost, které má dostatek příroda kolem tebe, a řekni si: Stačí, že jsem žil krásný sen. Buď pak vděčný, že se můžeš ohlédnout a říci si: Hle, jakou jsem urazil cestu... Tehdy teprve poznáš svou pravou sílu. Sílu svého snu. A to je ocenění života, činy, které vykonáme pro sen." "Noc spustila šat až k zemi".... celý text
Sokrates
2005,
Dan Millman
Pár citátů z knihy: "Člověk neporáží strom tupou sekyrou ani se nevrhá do boje bez přípravy. Abyste mohli protivníka porazit, musíte toho protivníka znát. Abyste protivníka poznali, poznejte nejdřív sami sebe. Vyrovnejte se se svými démony dřív, než se s nimi střetnete na bojišti." "Děti nejsou lodi, které se mají naplnit, ale svíčky, jež je třeba rozžehnout." "Malé dítě bezprostředně reaguje na každý okamžik - není zatíženo plány ani očekáváním. To je dobrý způsob boje. Dobrý způsob života." "Někdy se stane, že slova nás poučit nemohou. Každý z vás utržil zranění, což se vám v bitvě stane snadno. Ty rány se vyhojí. Mezitím jim věnujte pozornost. Učte se od svého těla. Snažte se léčit rychle. Přestože máte takové zranění, pokračujte v činnosti jak to jen jde - v boji byste to museli dělat stejně. Tohle nebyla žádná lehkovážná zkouška. A věřte, že mne netěší někoho zraňovat. Ale nebylo vyhnutí. Teď zakoušíte v menší míře tu bolest, kterou jakožto vojáci způsobíte v případě nutnosti nepříteli. Taková je ohavná realita boje. Nikdy nezapomeňte, že je lepší deset lidí zranit nežli jednoho zabít. Zraněný vyžaduje víc péče než mrtvý a zpomalí protivníkův postup - a říkám vám, že pro to jsou i vyšší důvody. Rány se mohou vykurýrovat a voják se vrátí ke své rodině, ale smrt je trvalá a nepřítelova duše těžce spočine na vašem svědomí. Zabíjejte tedy nepřítele jen tehdy, když není zbytí."... celý text
Cesta na sever
1940,
Karel Čapek
"To je zvláštní na velké literatuře: že je tím nejnárodnějším, co národ má, a přitom mluví řečí srozumitelnou a důvěrně blízkou všem. Žádná diplomacie a žádný spolek národů není tak univerzální jako literatura; ale lidé jí nepřikládají dost váhy, to je to; proto se mohou pořád ještě nenávidět nebo si být cizí." "To tedy je to nejsevernější město Evropy. Kde už je konec sedláka, tam může ještě žít rybář; a kde už je konec rybáře, tam se ještě uchytí kramář, vývozce a účetní. Říkám vám, nejsevernější známka života je obchod; a lidský pokrok se nezastaví, dokud na severním pólu nebude dřevěný krámek s pohlednicemi, tabákem a pletenými rukavicemi; a nějaký ten účetní se tam snad taky uživí."... celý text
Hastrman
2001,
Miloš Urban
Pár citátů z knihy: "Jsem jako přehrazená voda - na povrchu smích plavců, pod hladinou ticho zatopené vesnice." "Nesnáším telefonování. Když byla Francie protkána sítí železnic, spisovatel Flaubert řekl, že vlaky napomůžou jednomu: lidi se budou víc navštěvovat a nažvaní ještě víc blbostí, než nažvanili dosud. Co by Flaubert řekl přenosným telefonům? Sám bych si raději nechal useknout druhý prst než na svém těle muset nosit tu plebejskou odpornost."... celý text
