Fuksinka přečtené 482
Maus – Souborné vydání
2012,
Art Spiegelman
Maus neohromuje nádhernou kresbou, ale její nápaditostí a vtipností. Jistě by mohly být válečné hrůzy naturalisticky a barevně vyvedené, ale Maus to opravdu nepotřebuje. Nepotřebuje být laciný. Je velmi působivý i bez toho. Dostane vás nejen osudy otce, ale i jeho vztahem k synovi v pozdějším věku a synovými problémy a dilematy v "současnosti". Velmi působivé, velmi intimní a dojemné a přesto se nejedná o lacinou prvoplánovou citovou ždímačku.... celý text
Preludia a nokturna
2016,
Neil Gaiman
Gaimanovy knihy mě zatím moc nezaujaly. V komiksu jsem v podstatě nováčkem. Musím ale říct, že tento vánoční dárek mě naprosto dostal. Báječné příběhy se skvělou atmosférou a naprosto geniální kresbou. Sandman je hrdina bez pláštěnky (naštěstí) a jeho svět je fascinující. Budu netrpělivě čekat na druhé vydání druhého dílu.... celý text
Smrt v Benátkách
2003,
Thomas Mann
Skvěle napsané. Velmi intimní a dojemné. Važně by mě nenapadlo, že mě budou bavit gayfanazie nějakeho "dědy".
Černá křídla Cthulhu
2014,
* antologie
Jak se dá očekávat, některé povídky jsou skvělé, některé průměrné a některé příšerné. Nejlepší je, koupit si knihu s domněnkou, že se jedná o povídky od Lovecrafta, kouknout na skvělou obálku a nepodívat se pořádně (ani prodavačka si nevšimla). Přes to, jsem ji nevrátila, ale pochybuji, že se k ní ještě vrátím.... celý text
Ďábel v zrcadle
2016,
Juraj Červenák
Nejlepší kniha o Steinovi a Barbaričovi. Proč? Vždyť je skvěle napsaná, stejně jako ostatní díly. Napínavá i vtipná, stejně jako ostatní díly. Jsou v ní Stein, Barbarič a Jaroš, stejně jako v ostatních dílech. Jaroš naštěstí trochu víc. Je to kvůli příběhu. Ono totiž není tak úplně jasné, kdo je tady ten padouch a na konci jsem si přála, aby tentokrát naše trojka aspoň trošku selhala. Tentokrát se rozebírá to jediné pravé náboženství a pronásledování těch, kteří ho nevyznávají. Tak schválně: komu budete (kromě naší trojky) fandit?... celý text
Poslední aristokratka
2012,
Evžen Boček
Četla jsem rozhovor s panem Bočkem v časopise a řekla jsem si, že by Aristokratka nebyl špatný vánoční dárek. Nevydržela jsem a nakoukla do ní a dopadlo to tak, že jsem ji přečetla za jeden večer a báječně se bavila. I já jsem se smála nahlas (spíš řechtala) a to několikrát. Samozřejmě to není žádná vysoká literatura, ani si na ni nehraje. Prostě zábavná oddechovka. Humor vám buď sedne, nebo ne. Nic jiného v tom není. Ve druhém díle ale bude muset přibýt trochu víc děje, protože i v tomto prvním, byť ne příliš dlouhém, se už ke konci autor opakoval. A co mě zaujalo na panu Bočkovi? Vůbec jsem si nebyla jistá, jestli si v tom rozhovoru (Reportér magazín 10/2016) dělá srandu, nebo mluví vážně. Ani po přečtení knihy si nejsem jistá, jestli se schválně stylizoval do Josefa, nebo Josefa psal podle sebe :D.... celý text
Dva proti Říši
2007,
Jiří Šulc
Pan Šulc udělal velkou věc pro osvětu o našich dějinách. Tento příběh zpracoval do velice čtivé, přehledné a zábavné formy. Postavy vykreslil i s jejich pravděpodobnými vlastnostmi a tím k nim čtenáře připoutal. Úchvatný román. Ikdyž víte, jak to dopadne, stejně držíte palce. Ja smekám před velkými i malými hrdiny našeho národa.... celý text
Velké problémy v Malém Vietnamu
2016,
František Kotleta (p)
Podle očekávání se jedná o další zábavný brak u kterého vypnete a jen si užíváte. Honičky, hlášky a sex zde samozřejmě nechybí. Mě ale Frantův svět megie moc nechytnul. Potřebovala bych asi víc propracovaná pravidla možností magie. V porovnání se staršími kotletovkami je rozhodně horší a v ramci žánru průměr.... celý text
Mezi brášky - Bráška Lajdáček
1987,
Josef Filgas
Velmi se mi ulevilo, že mi kniha přišla stejně kouzelná, jako v dětství. Doporučuji všem dětem a rodičům.
Šestý zánik
2015,
James Rollins (p)
Komentář obsahuje spoiler! Jedna se o typickou Sigmu, ktera ničím nevyčnívá nad ostatní knihy série a dokonce částečně opakuje Podzemní říši. Vadilo mě příliš zamilovaných dvojic a také to, že se skoro všichni zachránili. Dle mě rozhodně mírný pokles kvality, ale stále skvělá zábava.... celý text
Pekelná krev
2015,
James Rollins (p)
O stupeň lepší, než druhý díl u kterého jsem měla pocit, jako když pejsek a kočička vařili dort. Postavy zde vstávají z mrtvých častěji než bratři Winchesterovi ze Supernatural. Mají zvrácenější choutky, než hrdinové Františka Kotlety. (Už jste se někdy udělali při vzpomínce jak někomu pomazáváte čerstvě useknutý pahýl ruky svou krví?) Občas jsou duševně (i neduševně) rozervaní jako hrdinové ze seriálu Esmeralda. (Naštěstí Erin ubrala na svých citových výlevech) Konec je tak přeslazený, že vám trnou zuby. Tenhle žánr musí být maximálně vypilovaný a promyšlený, nebo se nebrat moc vážně a používat humor a ironii. Krev bohužel nemá ani jedno. Proto mi bylo trapně za autory, že tohle napsali a za mě, že jsem to přečetla. Dočetli jste až sem a říkáte si, proč ta husa dala 3*, když tady celou dobu tu knížku tak shazuje? No proč: já jsem se totiž královsky bavila. Pamatujete si béčkový akční filmy z 90. let? Tak jsem se bavila přesně tak, jako bych sledovala např. Univerzálního vojáka. Prostě je to tak blbý, až je to dobrý ;). Jamesi s tou bábou už prosím nic nepiš.... celý text
Lumpové a beránci
2014,
Vladimír Pikora
Rozhodně jsem nečekala, že tato kniha bude detektivní román. Nejsem odborník na detektivky, ale děj mi přišel trochu rozvleklý a naivní. Jako detektivku bych to hodnotila průměrem. Ovšem, já jsem si knihu koupila s tím, že se jedná o populárně naučnou literaturu. Musím uznat, že tento účel splnila bez výhrad. Bavila jsem se a bankovní systém je zde vysvětlený tak, že pochopit musí snad každý. Vtipná, jednoduchá a poučná kniha.... celý text
Metro 2034
2011,
Dmitry Glukhovsky
Nadšení jako u prvního Metra se nekoná, ale rozhodně nemohu říct, že by se mi "Třicetčtyřka"nelíbila. Příběh byl zajímavý a postavy mely rozhodně potenciál. Potenciál, který nebyl uplně využitý. Hunterova postava je to nejzajímavější z celé knihy, ale my se o ní bohužel dozvíme pouze to, co vidí Saša a Homér. Jistě to byl záměr, ale já jsem trošku zklamaná. Z krátkého nahlédnutí do ostatních stanic jsem byla chvilkama zmatená. Těžko jsem se orientovala, kde vlastně jsem a v jaké fázi nákazy jsou její obyvatelé. Kdo tam vlastně velí a kde že je ten Arťom. Naštěstí atmosféra, napětí i filozofie zůstaly, tak mohu být spokojená. Výtka překladateli za občasné velmi krkolomné výrazy.... celý text
Pýcha a předsudek
2006,
Jane Austen
Pýcha a předsudek - tohle je přesný popis mě ve vztahu k tomuto románu. Myslela jsem si, že je to pouze zamilovaný románek, který je sice oblíbený, ale to není důvod ho číst. Takže jsem nad ním tak trochu ohrnovala nos, dokud jsem nedala konečně na doporučení a knihu si nepřečetla. Omlouvám se paní Austen!!! Jedná se o výborné, vtipné, chytré satirické dílo plné brilantních dialogů. Jak já si ty slovní přestřelky užívala! Mým favoritem se stal pan Bennet. Vážně by mě nikdy nenapadlo, že se u toho budu smát nahlas. Milostný příběh je fajn a Darcyho mi bylo líto. Víc mi je ale líto sebe, že jsem se neodhodlala přečíst si Pýchu a předsudek dřív. Už dávno jsem mohla mít tento skvost mezi oblíbenými knihami. Musím ještě doporučit dokonalý seriál BBC z roku 1995 s Colinem Firtem a Jenifer Ehle, který se až na malé detaily přesně drží knihy. Ale ten už určitě znáte.... celý text
Malý princ
1977,
Antoine de Saint-Exupéry
Není na škodu si občas připomenout, na čem záleží. Žádné objevné myšlenky tu nejsou, ale je to kniha pro děti. Marně přemýšlím pro jak staré. Spíš bych to viděla tak, že rodič bude číst dítěti a pak si s ním o tom povídat. Dospělého každopádně pohladí po duši.... celý text
Město
2015,
Dean Koontz
Možná jste si už mohli zvyknout, že Koontz prostě nebude psát tak, jak jsme u něj zvyklí. Naopak bude neustále experimentovat. Některé experimenty vyjdou (Tikot, Podivné děditství), některé už méně (Dům stínů, Frankenstein). Nedivím se mu, asi by mě taky nebavilo, plácat se stále v tom samém. Město je další experiment. Experiment, který podle mě vyšel, avšak nevyhnul se jistým věcem, které značí, že to mistr tentokrát trochu odflákl. Jonahův příběh není akční honička s mrazením v zádech od začátku do konce. Je to příběh černošského chlapce, který má běžné problémy, až do okamžiku, kdy se mu stane něco tajemného a Jonah se pouští do pátrání, které může být velmi nebezpečné. Koontz zde vypráví svým typickým "ukecaným" stylem (až na podrobný popis činnosti "Japonských detektivů" naprosto v pořádku) příběh chlapce, který má to štěstí, že má kolem sebe lidi, kteří ho milují. Pan Jošika je naprosto úžasný. Dobová atmosféra je skvělá a pokud si při čtení pustíte některou z vypsaných písní, ještě se umocní. Nechybí ani bravurní a vtipné dialogy, na které jsme zvyklí. Oceňuji také překladatelské poznámky. Teď k těm negativům. Řekla bych, že si autor záměrně vybral koncept, kdy stárnoucí muž vzpomíná na své dětství. Mohl se tak vyhnout nutnosti psát tak, jak přemýšlí desetiletý chlapec. To by mi až tak nevadilo. Vadí mi vyloženě odfláknuté vysvětlení Jonahových prorockých snů. Sny byly přitom příčinnou všeho, co se stalo. Jako kdyby se tím prostě Koontz už nechtěl zabývat a zamýšlet se. To je opravdu hrubá chyba a to vysvětlení prostě nesežeru. Také mě štvalo, že i v průběhu napínavých kapitol nám autor neustále naznačuje, kdo přežije a kdo ne. A do třetice nemohu nezmínit přeslazený závěr. Ale nebojte, pokud nečekáte horor, ale milý, silný příběh o přátelství s nádechem tajemna, klidně po Městu sáhněte.... celý text
Vstupenka do ráje
2011,
Lenka Lanczová
Já jsem s Lanczovou dospívala, tak mě zajímalo, jak si poradí s románem pro starší. Předvídatelné. Hrdinka byla jasná kráva téměř od začátku. Nic pro mě. Raději si od autorky pamatovat knihy mé puberty, které pro mě mají stále kouzlo.... celý text