Fuksinka přečtené 482
Strážcové Varadínu
2009,
Juraj Červenák
Začínám mít pocit, že Červenák by udělal zábavnou záležitost i z návodu na pěstování rajčat.
Zlato Arkony. Kniha druhá
2013,
Juraj Červenák
Dočetla jsem a přemýšlím, jak napsat komentář, kde by nebyly samé superlativy. Vyřešilo se to samo. Prostě jsem se naštvala. A hodně. Naštvala jsem se po přečtení komentářů. Jak evidentně napsané pro peníze? Děláte si prdel? Oproti první sérii má zlato Arkony o hodně víc vymakaný příběh, vymakané postavy, vymakané dialogy. Vymakanou atmosféru - díky popisům (od budov, přes zbraně a rituály až po oděv) si můžeme docela dobře představit, jak to tenkrát asi mohlo vypadat. U první série šel děj poměrně dobře odhadnout, tady ne. Zvraty a podrazy. Nejistota, kdo zradí a kdo zůstane věrný, kdo vyrabuje Arkonu a kdo si sedne na rujánský trůn. Nechybí samozřejmě ani vtip: Scéna, kde se Gorja vydává za Černoboha je prostě skvělá. Jestli takhle výborná fantasy je napsaná pro prachy, tak by mě zajímalo, jak vypadá ta, která je psaná s láskou a péčí. U té bych evidentně musela uchcávat blahem.... celý text
Zlato Arkony. Kniha první
2012,
Juraj Červenák
Zlato Arkony má přesně to, co mi u předchozích Černokněžníků chybělo. Trochu intrik a strategie. Lépe vykreslené postavy a ne tak přímočarý děj. Vtip a akce naštěstí zůstali. Vše psáno zkušenější rukou, než starší díla. Na co vymýšlet jiný popis, když stačí dát Ďurovu úvodu za pravdu: "...pokračuje cyklus Černý Rogan v tradici oddechové četby. Nemá v úmyslu dávat lekce z dějepisu a archeologie a ohromovat složitými dějovými strukturami. Je to pořád především jednohubka, která má pobavit, poskytnout zážitek ze čtení jedním dechem a přitom přenést čtenáře do dob našich dávných předků. Bez přikrášlování a přitom s nádechem tradiční dobrodružné romantiky..."... celý text
Válka s běsy
2006,
Juraj Červenák
Budu muset nudně souhlasit s pány přede mnou. Válka s běsy opravdu připomíná Zaklínače. Ne jenom povídkovou formou, ale i dějem a atmosférou pomalinku nastupujícího nového řádu. Objevuje se křesťanství nabírající na síle. Nejlepším příkladem je Z posvátné vody zrozená - excelentní příběh o rusalkách, bránící svůj les před vykácením . Ve válce s běsy už není jenom bílé dobro a černé zlo (teda černé dobro a bílé zlo), ale mnoho odstínů šedivé - další důvod vzpomenout si na Zaklínače. Za mě rozhodně nejlepší kniha série. Děj není tak předvídatelný, akce ani umělecky položených střev a mozků neubylo, zato přibylo vtipu a lehkosti. Geralt potřebuje na vtípky Marigolda a trpaslíky. Rogan si vystačí s Goryvladem. A že to vzájemné popichovaní fakt funguje. Za mě plný počet. Dopisuju a jdu si dát Pribináček.... celý text
Krvavý oheň
2014,
Juraj Červenák
Tempo zběsilé, děj napínavý, akce velkolepé. Jen to kyselo je moc kyselé.
Radhostův meč
2012,
Juraj Červenák
Oproti prvnímu dílu více příběhu, méně boje, k tomu i něco pro holky. Chtělo by to nějaký nečekaný zvrat, ale i tak hustoKrutopřísný :-D
Vládce vlků
2011,
Juraj Červenák
Napínavé, zábavné, skvěle napsané. Možná až moc jednoduché. Ale vzhledem k tomu, že porovnávám s Bohatýrem, který přišel až po Černokněžníkovi, je vše odpuštěno. Oceňuji i doslov, osvěžit si dějepis není na škodu. Hurá na další díl.... celý text
Pod parou
2015,
Terry Pratchett
Pod parou na mě působí, jako by Terry předpokládal, že to bude jedna z jeho posledních knih. Možná úplně poslední. Proto nám chtěl dopřát co nejvíce postav. Tohle je na knížce nejlepší. Aspoň pro člověka, který Zeměplochu miluje a hltá každou zmínku o svých oblíbencích. A že jich tu je. Vlahoš, Bodlina, Jindřich Král, Vetinari, Elánius, Angua, Važuzel, Dolní král, Mnohobij...... I přes to mě Pratchettova pocta železnici úplně nenadchla. Vlahoš je zase kluzký jako úhoř, ale nedočkáme se skoro žádného efektního představení. Elánius je jako vždy rovný jak pravítko, ale nedočkáme se jeho brilantních úvah o společnosti. Je zde pár vtipných situací, ale je jich jako šafránu. Vetinari a Važuzel rozhodně překvapí :-).Trpaslíci jsou...no, trpaslíci. Právě jejich dějová linka je nejzajímavější. Náboženský fanatismus je jasný odraz současných světových událostí. Kéž by to zde dopadlo stejně jako na Zeměploše. Nicméně s Železnou vrtilkou jsem si užila slušnou jízdu a to jsem nebyla pod parou.... celý text
Opilé banány
2010,
Petr Šabach
Čekala jsem víc, nez jen na sebe skoro nenavazující soubor krátkých povídek. Byly sice vtipné, ale nejak se zapomnělo na příběh. Prostě zábavná pubertální jednohubka.... celý text
Přízraky
1996,
Dean Koontz
Atmosféra dokonalá. Procházka mrtvým městem mrazivá. Konec zbytečně protahovaný. Přece jen mám radeji Koontzova novější díla, kde je aspoň špetka humoru.
Nevinnost
2014,
Dean Koontz
Dámy a pánové, Koontz je zpět!!! Konečně!!! Taky jsem se po přečtení několika předchozích knih obávala, že ztratil šťávu, ale tímhle dokázal, že má stále co nabídnout. Nemůžu souhlasit s komentáři, že to vypadá, jako by to nebyl on. Naopak, tohle je typický Koontz. Jeho kouzlo dle mě vždycky bylo v kombinaci pocitů a akce. Právě kvůli těm pocitům a detailně nastíněné atmosféře, jsou koontzovky "ukecanější", než jsme u thrilleru zvyklí. Snad právě proto se na obálkách jeho knih píše, že si téměř vytvořil vlastní žánr. S tím žánrem, je to složitější, protože tahle škatulka pro něj neplatí. On totiž zasahuje do mnoha žánrů a možná proto mě tak baví. Ale zpět k Nevinnosti. Po hodně dlouhé době jsem přečetla knihu bezmála na jeden zátah. Cítila jsem mrazivý neklid, napětí a zároveň žasla a obdivovala povahu hlavního hrdiny. Duše čistá tak, jako čerstvý sníh, který v knize zahaluje celé město. Duše tvora který je tak strašně sám, všichni ho nenávidí. Zároveň se dokáže radovat z naprostých maličkostí, nezahořknout a doufat. Nádhera. Akce byla v tomto případě jen třešnička na dortu. Rozuzlení bylo naprosto nečekané a originální. Možná jen konec byl trochu moc stručný a zároveň roztahaný. (Vím, že se to vylučuje, ale kdo si přečetl knihu, snad pochopí. Napsat něco jiného by znamenalo spoiler). Obávám se trochu, že na druhé přečtení už to nebude tak dobře fungovat a po porovnání s jinými jeho knihami nemohu dát plné hodnocení. Jsem ale ráda, že už o svém oblíbeném autorovi nemusím pochybovat.... celý text
Jeden z devíti
2012,
Alex Drescher
Zábavné, ale chvilkama zmatené a nelogické. O prokletých jsme se toho moc nedozvěděli a o kamenech taky ne. Příště ty kulisy pro hlášky a akční scény trochu víc vymakat ;-)... celý text
Klobouk s oblohou
2005,
Terry Pratchett
To by člověk neřekl, kolik klidu a míru se vejde do jedné pohádkové knížky.
Svobodnej národ
2004,
Terry Pratchett
Napadlo vás někdy pochybovat o tom, jestli ta zlá čarodějnice z pohádky byla opravdu zlá? Nebo jestli ten princ byl opravdu krásný? Mě ne, ale já nejsem Tonička. Když jsem knihu dočetla, uvědomila jsem si, že lituji, že jsem ji poprvé nepřelouskala jako malá. To okouzlení z ní by bylo určitě ještě větší, obrovský, báječný!!! Třeba by mi to i pomohlo myslet trošku jinak, líp. Jo a: CVRLIKY!... celý text
Útěk z tábora 14
2013,
Blaine Harden
Opravdu těžké hodnocení. Informační hodnotou je kniha na 100% pětihvězdičková. Já mám ale už od prvních stránek pocit, že je nedotažená a z tohoto fascinujícího příběhu by se dalo "vytřískat" daleko víc. Možná by to chtělo změnit formu vyprávění. Příběh, ač naprosto děsivý, ve mě nevzbuzoval moc emocí. Nevolám po laciném dojáku, tohle je však příliš neosobní. Doplňující informace o SK, jsou zajímavé a k dotvoření obrazu nutné, avšak ještě víc odvádí čtenáře od emocí. Postrádám i hlubší pohled na důvody Sinova podivného chování v US. To pro mě byla nejzajímavější část knihy. O té nejvíc přemýšlím a vlastně mě nejvíc zasáhla. Přerod "zvířete" v člověka. Důvody k pro nás nepochopitelnému chování, navazování běžných lidských kontaktů. Nevím, jestli ze své nespokojenosti mohu vinit autora. Těžko říct, co všechno byl Sin ochotný prozradit. Přes to všechno si myslím, že tuto knihu by si měl přečíst každý a tím více například aktivisté, prosazující kvóty pro ženy a genderové bojovnice. Třeba jim jejich práce potom přijde povrchní a začnou bojovat za něco, co má smysl a co je skutečný problém.... celý text
Můra noční, předvánoční
2014,
Tim Burton
Fetišistická povinnost pro milovníky Mistra. V knihovně trůní tak, abych na ni pěkně viděla a mohla po ní kdykoliv sáhnout. Jen mě mrzí, že není delší.
Prokletí Legendy - Hra gentlemanů
2008,
Miroslav Žamboch
Tohle se moc nepovedlo. Tolik akčních scén a taková nuda. Od druhé půlky mě kniha přestala bavit. Technika jako Deus ex machina není můj šálek čaje a dokonce ani kafe.
Krvavé evangelium
2013,
James Rollins (p)
Bláznivý slepenec akce, náboženství, romantiky, upírů, nácků, šílených mnichů, zmutovaných vlků a medvědů, Čachtické paní a Johna McClanea. Doplněný parodií na Stmívání (aspoň doufám, že to měla být parodie). Je to přesně taková blbost, jak to zní a je to přesně tak zábavné, jak jsem čekala. "...Ra Ra Rasputin Lover of the Russian queen..."... celý text
Případ Charlese Dextera Warda
1996,
Howard Phillips Lovecraft
Tak takovouhle klasiku si nechám líbit. Úžasná atmosféra, pěkně mi cvakaly půlky. Můj první Lovecraft a určitě ne poslední.