gemi přečtené 97

Karpatské hry 2006, Miloslav Nevrlý

Hluboce lidské, filosofické a pravdivé vyprávění o životě, které přemýšlivého člověka nemůže nechat chladným a zanechá v něm příjemnou brázdu. Měl jsem k dispozici zkrácenou verzi, obsahující pouze samotné hry.... celý text

Ze života cyklotrempa 2007, Jan Vlasák

Napínavější, výpravnější, osobnější, ale také "dramatičtější" než Vandry s Bejkem. Opět skvělé příhody Jana Vlasáka.

Vandry s bejkem 2005, Jan Vlasák

Hodně popisné a "skákavé". Autor plynule navazuje jeden zážitek na druhý, aniž by mezi nimi byl nějaký smysluplný přechod. Čtenář se pak v textu trošku ztrácí a chvíli trvá, než si uvědomí, že autor už zase píše o něčem jiném. Jinak je to ale cykločundrácký deník, takže paráda. :-)... celý text

Zelená míle 2008, Stephen King

Skvělý příběh, jedno z mála Kingových děl, které bylo doslovně a skutečně povedeně převedeno na filmové plátno. Kniha je dokonalým scénářem a čte se skvěle. (Čteno v originále.)... celý text

Dallas 63 2012, Stephen King

Výborný námět a zpočátku strhující děj, který se postupně mění v soap operu, aby v závěru opět vygradoval.

Můj život po životě 2013, Michal Viewegh

Další mistrův "román", který jsem přečetl za dvě odpoledne, protože čtu pomalu. Je to opět deník, tentokrát zcela ovlivněný autorovou prasklou aortou a tím, co to všechno způsobilo (ztráta krátkodobé paměti i chuti do života, deprese apod.). Viewegh se tentokrát téměř plně soustředí na své vnitřní pochody a okolí, tedy zážitky s přáteli a popisy různých eskapád a avantýr (kterých není fyzicky ani psychicky schopen) tvoří jen vzdálenou a nepodstatnou kulisu. Sice je to jak sám autor tvrdí "ufňukané a bolestínské", ale na druhou stranu autentické.... celý text

Steve Jobs 2011, Walter Isaacson

Poměrně detailní pohled na pracovní i soukromou stránku Steva Jobse s relativně dobrým vyvážením obou součástí jeho života. Větší pozornost je ale přece jen věnována profesnímu životu, takže některé otázky nad vnitřní motivací či pohnutkami z osobního života zůstanou nezodpovězené. Většina je ale zodpovězena uspokojivě.... celý text

Deflace - utajené nebezpečí 2008, Günter Hannich

Vcelku zajímavé myšlenky a "jiný pohled" na ekonomickou krizi. Naprosto neuvěřitelně nekvalitní český překlad s gramatickými chybami žáka zvláštní školy občas zcela dezinterpretuje ekonomické pojmy.... celý text

Jak chutná moc 1990, Ladislav Mňačko

Kniha o státníkovi, kterému moc zatemnila mysl. Vzhledem k době, ve které vznikla, je poměrně odvážná, nicméně téma zůstalo nevyužité. Na činy mocného muže mohlo být např. pohlíženo jeho vlastníma očima a poté do kontrastu postavit pohled lidí v jeho okolí, těch, kterých se jeho rozhodnutí dotýkala. Tomuto je v knize věnován minimální prostor a je to škoda, protože právě toto by mohlo být mimořádně zajímavé. Místo toho je kniha plná vzpomínek jeho kdysi-kamaráda, kterého od sebe (stejně jako ostatní lidi) odehnal a který se zamýšlí, co se to s kdysi rovným a racionálním člověkem stalo, kdy a jak se to v něm zlomilo. Samotné téma toho, co všechno dokáže natropit člověk, který vzhledem ke svému postavení trpí mesiášským komplexem a pocitem vlastní dokonalosti, zůstalo nevyužito.... celý text

Kam se poděl můj sýr? 2000, Spencer Johnson

Podobenství (bajka), psané slabikářovým písmem, které by se dalo shrnout jedou větou "když se mění prostředí, musíte se měnit i vy", ovšem roztahané do sto (slabikářových) stran.... celý text

Malá kniha etikety pro manažery 2010, Ladislav Špaček

Pravidla etikety, týkající se nejen oblékání a chování, ale také elektronických komunikací.

Pod kupolí 2010, Stephen King

King chtěl tuto knihu napsat už v roce 1976, ale když si po čtrnácti dnech psaní uvědomil, o jak obtížnou látku se jedná, tak dle svých vlastních slov "stáhl ocas jako spráskaný pes" a nechal toho. No a dobře udělal, protože doba se za těch třiatřicet let posunula, přišly nové technologie, ale - a to zejména - King nám mezitím krásně vyzrál. Pokud jsem některým jeho románům vyčítal jistou dramaturgickou nevyrovnanost (Prokletí Salemu, Svědectví), v tomto případě musím s potěšením konstatovat, že Pod kupolí je báječně vyvážené dílo, které se rozjíždí sice postupně, nicméně od začátku až do samotného konce nabírá na obrátkách a nemá hluchá místa. Nevím, zda je to schopnou Kingovou redaktorkou nebo tím, že nám mistr prostě zraje jako víno, ale je to skvělé. Český překlad si pochvalu ale nezaslouží. Linda Bartošková opět nezklamala. Nerozumím například tomu, proč používá výraz "pacemaker" místo krásně nečeského, zato všem dobře známého výrazu "kardiostimulátor". Hergot, v této zemi je hromada schopných překladatelů. To si nemůže Beta-Dobrovský dovolit najmout někoho normálního? Rozsahem si nic nezadá s TO ani se Svědectvím, nicméně co do kvality zůstává za oběma z nich (i když, v případě Svědectví je to o prsa čínské běžkyně). Pod kupolí však určitě patří do TOP 5 Kingovy tvorby.... celý text

7 návyků skutečně efektivních lidí 2007, Stephen R. Covey

Kniha sice není psaná kdovíjak čtivou a poutavou formou (taky nejde o beletrii), ale to, co obsahuje, je z velké části revoluční. Autor dokáže s překvapivou přesností pojmenovat věci, o jejichž existenci tak nějak tušíme, ale řešíme je na podvědomé bázi. A co hlavně - nejsme si vůbec jistí, jestli správně. Po přečtení knihy se mi v mnoha směrech otevřely oči. Pravidla jako "začínejte s myšlenkou na konec" či "to nejdůležitější dávejte na první místo" jsou naprosto klíčová pro jakoukoli oblast života.... celý text

Nadaný žák 1991, Stephen King

Kingovy povídky většinou nemusím a zařekl jsem se, že žádnou jeho sbírku krátkých povídek už číst nebudu. Ty dvě, co mám za sebou, mi stačily. V tomto případě jde ale jen o dvě povídky (u Kinga platí, že delší = lepší), které by samy o sobě stačily na tenčí novelu (takový Wievegh by se to nebál nazvat románem - kdyby to ovšem napsal on sám). První povídka je naprosto bravurní. Pojednává o třináctiletém chlapci, který se třicet let po válce dostane do křížku s bývalým esesákem. King rozjíždí mistrnou zápletku, kdy se oba aktéři drží v šachu. Jeden ví něco na toho druhého, takže se nemohou vzájemně udat a už vůbec si nemohou věřit. Tato povídka zaslouží 70 %. Druhý kousek nás zavede do Maine a počteme si o známých místech (Castle Rock) i známých lidech (Eso Merill - objevuje se také v Nezbytných věcech). Svým charakterem povídka trošku připomíná To. Bohužel trošku vyčpělé, uměle (a zbytečně) nastavované a rozředěné 1:10. Tato povídka si zaslouží 35 %. Celkově "sbírku" hodnotím 50 %.... celý text

Líný rodič 2009, Tom Hodgkinson

Zpočátku zajímavé až slibné, ale postupem času čím dál víc mimo realitu. Po sto stranách jsem to vzdal...

Český sen 2010, Tomio Okamura

Životopisná brožura o Tomiu Okamurovi, přistěhovalci a současně bojovníkovi proti přistěhovalcům v jedné osobě, což je půvabný nonsens. Styl psaní je až dětsky jednoduchý, kniha by také mohla jít víc pod povrch. Krom samotného Okamury částečně odhaluje také japonské zvyky a politické pozadí v ČR.... celý text

Ekonomie dobra a zla 2009, Tomáš Sedláček

Spíše než ekonomické je to pojednání filosofické a sociologické. Ekonomie vše tak nějak doplňuje a stmeluje, zpočátku to ale působí trošku roubovaným dojmem. Převážně ekonomická je až poslední kapitola knihy.... celý text

Další báječný rok 2011, Michal Viewegh

Další eskapády nejúspěšnějšího českého kurevníka, pardon, romanopisce. Oproti prvnímu dílu opatrnější, větší autocenzura.

Čtyři po půlnoci I. - Časožrouti / Skryté okno do skryté zahrady 2002, Stephen King

Povídky jsou zcela shodné s filmy, většina replik ve filmech jsou citacemi z knihy, která posloužila zároveň jako scénář. Jen škoda jejich laciného provedení.

Svědectví 2008, Stephen King

Nejsem kdovíjakým milovníkem post-apo ptákovin, proto jsem měl z tohoto díla trošku obavy. King se ale naštěstí většinu doby soustředí na to, co umí a co máme na jeho tvorbě nejraději - atmosféru. Svědectví je další výtečný kousek z mistrovy rané tvorby. Ještěže se nakonec stal slavným a mohl vydat román v původním rozsahu 1050 stran (nejdříve vydal zkrácenou, 600stránkovou verzi). Čeká vás tedy jízda co do rozsahu srovnatelná s To. Záměrně říkám co do rozsahu, protože jinak zůstává král neporažen. Svědectví začne na rozdíl od To pěkně zprudka hned od začátku, ovšem zatímco gradace příběhu v To jde od pozvolného začátku do strhujícího konce lineárně nahoru, tady si projdeme sinusovkou. Spousta kritiků tvrdí, že první půlka knížky je špičková a druhá slabá. Tak jednoduché to ale není a není to ani spravedlivé vůči knize, protože toto hodnocení by mohlo dost čtenářů odradit. Knížku bych rozdělil do čtyř částí. První dvě čtvrtiny jsou vynikající, strhují, nebudete chtít přestat číst. Třetí čtvrtina je, pravda, slabší a ve čtvrté román nabere druhý dech a šine si to solidním tempem do finále. Těch tři sta stránek je, halt, nutno přežít, ale i ony mají svůj smysl, dávají příběhu hloubku a ať už je kritizuji jakkoli, oproti románu Lisey a její (nudný) příběh jsou strhujícím dramatem. Jak jsem zmínil, jedná se o jeden z Kingových prvních románů, takže tady nenajdete mnoho odkazů na jiná díla (jako např. v Pavučině snů), ale mihne se tady pár tradičních míst, jako je Castle Rock a obligátní Maine. Vzhledem k rozsahu je to ideální četba na dlouhé zimní večery (hlavně v chřipkové sezóně) nebo na letní dovolenou na chalupě. Na zahraniční dovolenou si raději vezměte něco jiného, protože touto bichlí si vyčerpáte tak polovinu limitu váhy zavazadel do letadla, a stejně ji během dovolené nestačíte přečíst. :-) Po tomto příběhu pro vás v každém případě chřipka získá nový rozměr a jakmile uslyšíte někoho zakašlat, zježí se vám chlupy na zátylku a budete chtít utéct...... celý text