Gibis
přečtené 2093
Sociopat odvedle
2016,
Martha Stout
Kdo je to sociopat? Jak ho poznat, jak se s ním vypořádat? A je lepší svědomí mít nebo nemít? Na tyto otázky v knize velice poutavě, převážně na příbězích svých pacientů, odpovídá psycholožka Martha Stoutová. Sociopaté tvoří 4% populace...nevypadá to jako příliš velké množství, ale když si to řeknete jinak, že je to každý pětadvacátý člověk, zní to docela děsivě. A určitě jste se s takovým člověkem setkali, ale možná jste to ani nepoznali, nebo vám to došlo až mnohem později, protože sociopaté jsou v převážné většině okouzlující a charismatičtí...teda pokud chtějí. V průběhu čtení mi v mysli vyskakovaly různé osoby, které jsem ve svém životě potkala a asi teď lépe chápu, proč se chovali tak, jak se chovali. Velice zajímavé čtení.... celý text
Soukromá tajemství
2020,
* antologie
Povídkové knihy nevyhledávám, protože do povídek se člověk sotva začte a už je konec. Tato edice Českých povídek mě ovšem docela zaujala a občas ji do četby zařadím pro zpestření. Jak už to u povídkových sbírek bývá, některé povídky velmi dobré, některé slabší a bez jiných bych se obešla :) Tady se mi překvapivě nejvíce líbila Milada A. Geislerové a Telefon M. Epsteina. Jen mě vždy znovu překvapí kolik autorů má potřebu psát v "pražštině", což moc ráda nemám.... celý text
Než jsme byly tvoje
2018,
Lisa Wingate
Když kniha vyšla, přidala jsem si ji do seznamu ke čtení a čtení odkládala a odkládala. Uvízl mi v hlavě totiž pouze rok 1939 a já očekávala válečný román, do kterého se mi nechtělo. Zbytečně jsem odkládala, o válku v tomto románu opravdu nejde. Ale téma je velmi vážné. Příběh na motivy skutečných událostí z let 1930 - 1950, kdy Georgia Tannová provozovala kruté obchodování s dětmi prostřednictvím Tennesseeského spolku pro umisťování dětí v Memphisu. Historická linka se mi líbila více, moc a moc jsem Rill fandila, aby to všechno zvládla i když naděje byly pramalé. Současná linka byla taková romantičtější, ale také se četla velice dobře. Celkově krásný zážitek z četby.... celý text
Karkulín ze střechy
1983,
Astrid Lindgren
Jedna z mých oblíbených z dětství, čtená stále dokola. Astrid Lindgren je prostě nezapomenutelná autorka.
Poslední anglická královna
2017,
Steve Robinson
Třetí díl Jeffersona Tayta mě trochu zklamal. Byl sice plný akce, honiček a přestřelek, ale předchozí díly mě bavily mnohem víc. Jakoby ta pomalá vyšetřovací genealogická část ustoupila do pozadí akci a já tu akčnost nějak nedokázala uvěřit ani Tayteovi ani Jean. A tak jsem si říkala, že do dalšího dílu už se asi nepustím, ale konec mě přece jen na další díl nalákal....za nějaký čas.... celý text
Hádanka jménem Oliver
2018,
Liz Nugent
Kniha napsaná zvláštním způsobem, naprostá absence přímé řeči, v podstatě jen příběh vyprávěný všemi zúčastněnými osobami. Spíš než thriller to však byl psychologický román. Ale četlo se to skvěle, jakýmsi hypnotickým způsobem mě to přikovalo ke stránkám a musela jsem číst každou volnou chvíli. Za mě výborné!... celý text
Vraždy bez svědomí
2014,
Luke Delaney
Moc nerada hodnotím knihy negativně, protože obdivuji každého, kdo knihu dokáže napsat. Ale Vraždy bez svědomí mě zoufale nebavily. Možná jsem nečetla ve správném rozpoložení, ale čtení mě nedokázalo zaujmout. Je hodně znát, že autor je bývalým policistou, protože se hodně snaží poukázat na to, že není až tak složité odhalit pachatele, jako mu vinu dokázat u soudu a tak někdy nezbývá, než na něj usvědčující důkazy nastražit. Nakonec jsem se začetla až na posledních 50 stranách, které byly napínavé a rozuzlení překvapivé. Pro mě tedy jen za 2*. Ale alespoň kniha poslouží do ČV, protože ji s klidným srdcem daruji do knihobudky :)... celý text
Dopis
2018,
Kathryn Hughes
Moc krásný příběh, ve kterém se střídají dvě časové roviny...vlastně tři, protože příběh vlastně vypráví v současnosti babička své vnučce po její otázce, jak se seznámila s dědečkem. Příběh předválečný je plný nedorozumění a promeškaných příležitostí, příběh Tiny z roku 1973 je zase skoro nepochopitelný, jak neustále dokázala svému muži odpouštět a dávat další a další šance. Ale vím, že takto přesně týrané ženy reagují. Kniha vyvolala spoustu emocí a dojetí jsem se neubránila.... celý text
Tesáky
2021,
Sarah Andersen
Komiksy Sarah Andersenové mám ráda. Tato vtipná jednohubka o romantickém (a občas i neromantickém) soužití upírky a vlkodlaka mě pobavila :)
Vražda v Mezopotámii
2011,
Agatha Christie
Už se mi stýskalo po Herculu Poirotovi, jak já ho nemám aspoň jednou za čtvrt roku, tak se u mě projevují abstinenční příznaky :) Vražda v Mezopotámii je jedním z nejlepších případů, ale já mám ráda vlastně všechny. Děj je značně obohacen zkušenostmi samotné Agathy Christie z cest s jejím druhým manželem za archeologickými vykopávkami (výborně zpracováno v jejím biografickém díle Pověz mi, jak žijete). Samotná vražda je opět dokonale matoucí, ale na HP a jeho šedé buňky prostě nikdo nemá!... celý text
Usměvavý muž
2014,
Henning Mankell
Já mám Wallandera ráda. Není to sice žádná divoká jízda, jen stará dobrá poctivá policejní práce, ale Wallandera ještě pořád dokáže rozložit smrt člověka, byť by to byl padouch. Lidi se tam nekrájejí na kousíčky jak na běžícím pásu a to je příjemná změna v dnešním drsném trendu thrillerů.... celý text
Cizinka v Paříži
2020,
Joanna Rees
Pokračování příběhu Vity a Nancy tentokrát z Paříže. Opět se mi moc líbila atmosféra třicátých let, prostředí módních salonů, obchodních domů, barů a tančíren, protože Nancy opět vířila z jednoho večírku na druhý a Vita, jako její věrná kamarádka ji všude musela následovat. Sice pořád nechápu, proč je Vita Nancy tak oddaná, když ta se k ní chová příšerně, ale Vita je vlastně celkově taková dobrosrdečná až naivně důvěřivá, což se jí nejednou vymstí. Ale moc jí fandím, aby nakonec našla to pravé pro sebe a těším se na pokračování, podle otevřeného konce tentokrát asi z Ameriky.... celý text
Dokonalá kořist
2018,
Helen Fields
Ou,ou....tohle bylo zase drsné čtení. Občas přemýšlím, kam na takové zrůdné vraždy autoři chodí. Jestli čerpají z nějakých skutečných případů a nebo se jim takové příšernosti prostě honí hlavou. Každopádně opět velmi čtivý, napínavý další případ sympaťáka Luca Callanacha a Avy Turnerové a těším se na další díl série.... celý text
Už mě vidíš?
2018,
Sharon J. Bolton
Londýnem otřásají vraždy ve stylu Jacka Rozparovače a vypadá to, že vyšetřovatelka Lacey Flintová s nimi má společného víc, než jen to, že jí první oběť zemřela v náručí. Moc mě čtení bavilo, některé věci jsem sice z autorčiných náznaků předvídala, ale to vůbec neubralo na čtivosti a já se brzy vrhnu na další díl.... celý text