Gity Gity přečtené 472

☰ menu

Sametová kůže

Sametová kůže 2014, Markéta Harasimová
3 z 5

Knížka začala slibně - první část mě zaujala a těšila jsem se, jak se bude děj vyvíjet dál. Vypadalo to, jako kvalitní detektivka. Ovšem poté, co na scénu vstoupil hlavní vyšetřovatel, se kniha z detektivky začala měnit v červenou knihovnu. Pak se autorka zřejmě rozhodla, že by zkusila oslovit ještě ty, kteří mají rádi lechtivou literaturu a do závěru přidala několik erotických pasáží, které svým detailním popisem připomínaly čtení z časopisů Leo a spol. Konec knihy už jsem dočítala se zatnutými zuby, jen proto, abych nebyla za zbabělce, který uteče a provázely mě obavy, zda na mě z další stránky nejukne ještě nějaká ta básnička, aby si užili i milovníci poezie. Za ten slibný začátek dávám 3 hvězdičky a až se otřepu, možná si zkusím od autorky přečíst ještě i jinou knížku - snad natrefím na nějakou, která se udrží v detektivní linii a nebude mít snahu přihodit i něco dalšího, aby oslovila co nejvíc čtenářek.... celý text


Nic není tak prosté

Nic není tak prosté 2006, Květa Legátová (p)
2 z 5

Kniha mě bohužel moc nezaujala. A to ani příběhem, ani stylem psaní. Povídka Vraždy v lomu byla ze všech čtyř povídek určitě nejzajímavější, v tom souhlasím s ostatními čtenáři. Zato při čtení poslední povídky jsem si připadala trochu jako v psychedelickém snu. Chápu, že snahou autorky bylo, aby dialog poručíka Ryšky a druhé postavy, nevedl k odhalení pointy, protože tu chtěla autorka odhalit až na úplném konci povídky. Ale že díky tomu bude jejich rozhovor připomínat debatu dvou choromyslných jedinců, kteří jsou ještě navíc pod vlivem jakési dosud neregistrované opojné látky, to na mě byla příliš silná káva. Ale i přes své spíš negativní hodnocení si hodlám další knížky p. Legátové přečíst a těším se, že jim udělím určitě lepší hodnocení.... celý text


Tajemství hedvábného vějíře

Tajemství hedvábného vějíře 2010, Lisa See
5 z 5

Tak to byl parádní výlet do exotické historie, do kultury mně naprosto neznámé. Moc jsem si to užila, dozvěděla jsem se spoustu nových informací. Téma mě tak zaujalo a pohltilo, že jsem si na internetu dokonce vyhledávala fotky "liliových nožek", abych měla představu o jejich podvazování přesnou. Postava paní Lu mně byla hodně blízká - líbilo se mi, jak se zpětně dokázala zamyslet nad svým uplynulým životem, nad chybami, kterých se dopustila a jak svá pochybení a omyly dokázala přetavit do moudrosti. Doufám, že stejně jako paní Lu, zestárnu jednou také do klidné moudrosti.... celý text


Na život a na smrt – Román o Anně Boleynové

Na život a na smrt – Román o Anně Boleynové 2014, Sandra Byrd
5 z 5

Historie Tudorovců, zejména vztahy Jindřicha VIII., mě už několik let zajímají, proto jsem se pustila i do této knížky. A nebyla jsem zklamaná. Bylo to moc příjemné a současně i napínavé čtení, stránky mizely jedna za druhou. Moc se mně líbily rodokmeny v úvodu knihy - pořád jsem se k nim vracela a "študovala", o kom konkrétním si v knížce právě čtu. Další věc, kterou oceňuji, je to, že autorka se snažila o věrný popis historických událostí a snažila se dle svých slov vyhýbat fikci. I když už mám o Anně Boleynové a tudorovském období dost knih načtených, dozvěděla jsem se z knížky spoustu věcí, které pro mě byly zajímavou novinkou (např. podrobnosti o tehdejší módě, zvyklostech v chování u dvora,...).... celý text


Vzdor

Vzdor 2014, Sarah Crossan
3 z 5

Kniha Vzdor se mně líbila o chloupek (hvězdičku) víc nežli první díl Dech. Místy dokonce i nabírala spád, stávala se napínavou a nutila mě přečíst si ještě jednu kapitolku. A ještě jednu... A ještě... I přesto ji ale řadím k tomu slabšímu, co jsem četla. Vracet se k ní nebudu a neplánuju ani četbu jiných knížek této autorky.... celý text


Dech

Dech 2013, Sarah Crossan
2 z 5

Dějová linka knihy a nápad autorky na rozdělení popisu děje z pohledu jednotlivých postav - v tom jsem viděla veliký potenciál. Bohužel byl ale totálně utopen v nepodařeném ztvárnění. Kapitoly byly psané úplně stejně - neexistoval ani náznak odlišného myšlení jednotlivých hrdinů. Styl psaní byl obyčejný, nic na něm nebylo přitažlivého, čtivého ani zajímavého, dialogy byly otřesné. V tom bych ovšem nechtěla křivdit autorce, hlavní vinu na tom klidně může mít ten, kdo knihu překládal z originálu. Ach jo, taková škoda. Podruhé už knížku číst určitě nebudu. Druhému dílu šanci dám a budu doufat v posun správným směrem.... celý text