gonga
přečtené 263
Muži, kteří nemají ženy
2015,
Haruki Murakami
Dal bych pět, ale dvě závěrečné povídky se mi ani trochu nelíbily. Jinak opět vynikající Murakami, je tak nádherně civilní a prostý a přesto hluboký.
Psí hvězdy
2014,
Peter Heller
V první řadě nejde ani o sci-fi a už vůbec ne o fantasy, nýbrž o "postapo" , jediné, co je v knize sci-fi, je, že se odehrává v možné budoucnosti. Líbilo se mi to, ale autorovi bych vytkl až přílišnou snahu o "umělecké podání" , touha po získání nějaké té ceny (kterou nakonec dostal) z knihy přímo prýštila, některé jeho barvité popisy, filozofování a vzpomínky byly příliš rozvláčné a přitom neříkaly nic tak hlubokého, aby stály za zmínku , větší sevřenost by podle mě vyprávění neuškodila.... celý text
Malý pražský erotikon
2014,
Patrik Hartl
„Napínavá, vzrušující, dojemná, zábavná, překvapivá knížka! A to tak, že chvílemi zapomenete i na sebe sama...“ Takto knihu popsala paní Ivana Chýlková a já nemůžu jinak než dodat, že se nedivím, když vím, že jsou s autorem kamarádi. Osobně toto čtivo považuji za oddechovou literaturu o problémech "obyčejných lidí" bez jakéhokoliv hlubšího přesahu. Ano, čte se to dobře a chvílemi (ale opravdu jen občas) je to i zábavné, vtipné a dojemné. Oceňuji , že se autor nebojí vulgarity, protože takto "sprostě lidé prostě" mluví , ať už se to někomu líbí nebo ne. Knížka na dvě odpoledne, určená k "přečti a zapomeň". Ale proč ne, nijak mě to neuráželo a četlo se to dobře. Umět psát jako autor, budu to dělat taky. A suchoprdům, kterým vadí, že tam bylo příliš mnoho sexu, lží a nevěry vzkazuji: jak by se vám to četlo, kdyby tam nic ze zmíněného nebylo? Nijak, protože byste se akorát nudili. Sex holt táhne, důkazem budiž i vy, kteří, ačkoliv vás sex a vulgarity iritovaly, jste si knihu přečetli.... celý text
Jonathan Strange & pan Norrell
2007,
Susanna Clarke
Jedna z nejnudnějších knih, které jsem kdy četl. Stále se nic neděje, neděje a když už čekáte, že se něco začne dít, neděje se nic. Nuda umocněná na nudu nudou. Po přečtení cca třetiny knihy jsem ji odložil a litoval času, který jsem s ní strávil.... celý text
Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela
1979,
Miloš Václav Kratochvíl
Oblíbená kniha mého dětství.
Hustej nářez
2010,
František Kotleta (p)
Přečetl jsem a nikdy více, daleko horší než Kulhánek nebo Kopřiva, primitivně napsané, hloupé zápletky, závěr úplně pitomý. A ještě ta rádobyvtipná legenda, kterou se vydavatel snaží okolo Kotlety vytvořit....... celý text
Asfalt
2009,
Štěpán Kopřiva
Dokonalé peklo ve zběsilé akční jízdě. Pokud by nějaké peklo bylo, klidně by mohlo vypadat jako toto od Kopřivy.
Ve městě byl kouzelník
1966,
Jurij Gennaďjevič Tomin (p)
Naprosto fascinující kniha mého dětství o Tolíkovi a Chlapci s modrýma očima, který chtěl mít všechny krabičky kouzelných sirek na světě jen pro sebe. Těžko o tom něco napsat, i přes to, že to bylo z SSSR, jsem byl knihou nadšen a četl ji stále dokola.... celý text
Já, Poutník
2014,
Terry Hayes
Já, poutník je velice čtivě napsanou knihou, která Vás chytne a nepustí. Je třeba ovšem přiznat , že některá výchozí tvrzení v knize uváděná, jsou přinejmenším diskutabilní , ale zápletka je i tak velmi zajímavá a poutavá. Párkrát se mi dokonce stalo, že ve mě kniha vyvolala i hlubší zamyšlení, což je vzhledem k tomu, že jde spíše o oddychovou literaturu (která Vám ale oddychnout si vůbec nedovolí) poměrně překvapivé. S mírnými výhradami doporučuji čtenářům, kteří si u knihy chtějí především odpočinout a zapomenout na starosti všedního dne. Pokud by byl natočen film se scénářem od autora, asi bych se do kina vydal.... celý text
Tchaj-pan
2000,
James Clavell
Jestli se nějaká Clavellova kniha vyrovná fantastickému Šógunovi, pak je to zcela jistě Tchaj-pan. Zajímavé je, že společnost, která byla autorovi předobrazem k Struanově impériu v knihách Tchaj-pan a Vznešený dům, dosud existuje.... celý text