GraceC
přečtené 141
Patrick Melrose I.
2019,
Edward St. Aubyn
Jen málokterý člověk zvládne otevřít staré rány natolik, aby o nich dokázal napsat knihu. Natož ji publikovat. Příběh na mě hluboce zapůsobil a jen mě mrzí, že se nejedná o zrovna světoznámé dílo. Myslím si, že by si příběhy Patricka Melrose zasloužily více pozornosti... Nebo je snad nakonec dobře, že se hrůzy této knihy tolik nerozšířily? Cením si toho, že nám autor dovolil nahlédnout pod pokličku svého divokého života a provázet ho během veškerých strastí. Pozorujeme, jak postupně prochází zhoubnou nenávistí, hledá sám sebe, snaží se znovu začít žít a nakonec nechává minulost minulostí a jde dál. Během své cesty nás zavede do společnosti různých lidí, přičemž asi nejodporněji se jeví britská smetánka. Zajímavé mi přišlo, že ať už byl Patrick malým chlapcem či dospělým mužem, volil v těžkých situacích vždy únik z reality. Jako chlapec pomocí představivosti, poté na vlnách drog. Přijde mi, že celkově kniha klade velký důraz na psychologický rozbor všech postav. Nepozorujeme je pouze z venčí, ale můžeme nakouknout i do jejich nitra... Tato kniha se mě zkrátka dotkla. A určitě ji nějaký čas nedostanu z hlavy.... celý text
Harry Potter a Ohnivý pohár
2001,
J. K. Rowling (p)
Trochu mě mrzí, že jsem na knihu neměla dost času, abych si ji užila pokud možno v celku. Tak je to vždy nejlepší. Bohužel maturita mi nedopřává moc volného času, takže jsem ji četla prakticky dva měsíce. Celou sérii čtu již po několikáté, momentálně v angličtině. Rowlingová má velice osobitý vypravěčský styl. Miluji její zábavná slovní spojení, hru se jmény, vynalézavost na všech stránkách. Máte pocit, že každá z postav opravdu žije, že je reálná, protože Rowlingová se dokáže perfektně držet jednotlivých charakterů. Každopádně v originále je to čtení úplně jiné (i když před českým překladem smekám!), protože spousta frází se prostě napodobit nedá. V tomto díle se vše postupně připravuje pro gradaci, která následuje v dalších knihách. Moc se mi líbí ta plíživá atmosféra, která je v příběhu cítit. Kdo je tím vetřelcem..? Dětství Harryho Pottera tady prakticky končí, teď už musí všemu čelit jako muž. Jednou z mnoha linek tohoto příběhu je i fyzické dospívání hrdinů. Díky plesu můžeme vidět, že postavy již nahlížejí na opačné pohlaví trochu jinak. Uvědomují si své pocity a touhy, které doposud jejich přátelství neposkvrnily. No, mohla bych se tady rozepsat ještě víc, ale radši to utnu! Hodnocení: 9/10 Poslední věta: As Hagrid has said, what would come, would come... and he would have to meet it when it did.... celý text
Podivuhodný případ Benjamina Buttona / The Curious Case of Benjamin Button (dvojjazyčná kniha)
2009,
Francis Scott Fitzgerald
Obsluhoval jsem anglického krále
2000,
Bohumil Hrabal
Kniha se prve zdá téměř nečitelná. Zorientovat se v těch dlouhých souvětích, rozpoznat, co jsou myšlenky, co děj, co řeč, bylo na prvních pár stránkách opravdu obtížné. Poté se ale prokoušete počátečním shlukem slov a zvyknete si. Knížka určitě nenadchne každého, jelikož děj není zrovna svižný. Jan Dítě vypráví svůj příběh v různých smyčkách a zápletkách, ale nakonec vždy vynese na venek tu krásnou či smutnou pravdu, kterou vidí svýma očima. Občas se mi tajil dech nad tím, jak se nechal zesměšňovat Němci, jindy mi ho bylo líto, když zjistil, že vlastně už nepatří nikam. Ani mezi boháče, ani chudinu. Ani mezi Čechy, ani Němce... Kniha popisuje značnou proměnu člověka, názorů, hodnot. A to nejen v hlavní postavě, ale i z hlediska historického změny českého národa. Nelekněte se prvních stran a dejte tomu šanci. Hodnocení: 9/10 Poslední 2 věty: Stačí vám to? Tím ale opravdu končím.... celý text
Směšné lásky
2007,
Milan Kundera
Když čtu zajímavou knihu, obvykle si někam bokem na papír píšu poznámky, které pak zmíním buďto v komentáři, nebo v literárním rozboru. U této jsem však narazila na problém. Kdybych si chtěla poznamenat každý okamžik, který na mě zapůsobil, nepřečetla bych bez přerušení nejspíš ani jednu stranu. Opravdu nepřeháním. Tohle je kniha, kterou rozhodně budu číst minimálně ještě jednou. Dílo je rozděleno do 7 povídek. V každé figuruje pár hlavních postav a těmi nejdůležitějšími bývají muži. Jedni jsou svobodní a touží po všech ženách světa bez závazků, jiní naopak jsou již ve stádiu, kdy mají zázemí, lásku, ale svým chováním pomalu odtančí až na okraj propasti. Několikrát se v knize objevuje motiv života. Ať už na začátku, kdy mladí lidé zkoušejí, co všechno jejich mladá srdce vydrží, nebo na konci, kdy si staří lidé uvědomují, že vášni ještě neodzvonilo. Jsou tu i momenty, kdy Kundera poukazuje na průběh života. Nikdy nevíme, do čeho se střemhlav vrháme, protože jsme to ještě nezažili. Na život se připravit nelze. A tak v knize vidíme hrdiny chybovat, nebo naopak vítězit. A vidíme, že to, co na první pohled vypadá jako prohra, může ve skutečnosti být právě to, co nás posune dál. Z knihy je cítit Kunderův rukopis. Nevěra jako běžná věc, což mne v mém mladém věku, zamilovanou až po uši, občas dost děsí. Paradox, že muži, kteří nadevše milují své ženy, je přesto podvádějí, se také objevuje i v Nesnesitelné lehkosti bytí. Zkrátka Prosím, přečtěte si tuhle knihu. Hodnocení: 10/10 Poslední větu nemá smysl psát, a tak napíšu alespoň pár citátů, které mě zaujaly: ...smyslem života je bavit se životem, a že je-li život na to příliš lenivý, nezbývá nám, než ho postrčit. "...jsou-li lidé lidmi, musí musí se tomu přece smát." "Jak myslíte. Ale poznáte, že buď lidé nejsou lidmi, anebo že jste nevěděl, co lidé jsou." Ale tak už to v životě bývá: člověk se domnívá, že hraje svou roli v určité hře, a netuší, že na scéně se zatím nepozorovaně vyměnily dekorace, a on se nic netuše ocitá uprostřed poněkud jiného představení. Já, bratře, musím lhát, nechci-li brát vážně blázny a stát se sám jedním z bláznů.... celý text
Obraz Doriana Graye
1999,
Oscar Wilde
Při čtení jsem se musela mnohokrát zastavit a přečíst odstavec ještě alespoň jednou. Až tak neuvěřitelné mi přišly činy, které byl Dorian schopen udělat a to často i s dobrým úmyslem. On je přesně tou postavou, která si nevidí na špičku vlastního nosu a jeho příběh nám na stříbrném podnosu servíruje, že bychom si z jeho chování měli všichni vzít ponaučení. V knize je krásně ukázáno, jaký vliv můžou mít naše činy na ostatní a ostatní zase na nás. Líbily se mi nebezpečné myšlenky Henryho, nezkažená povaha Basila a ve výsledku mě dost pobavily naivní, bezvýznamné, hloupé a naprosto zcestné snahy Doriana o polepšení. Knihu určitě doporučuji. Hlavně kvůli Henryho brilantním idejím, které se dotýkají dost úzkostlivých témat. Hodnocení: 8/10 Poslední věta: Teprve když si prohlédli jeho prsteny, poznali, kdo to je.... celý text
Láska za časů cholery
2008,
Gabriel García Márquez
Jen málokdy se spisovatel odhodlá popsat celý život jednoho člověka. Je to úkol nanejvýš obtížný a pracný, ke kterému je potřeba spousta představivosti a zvlášť umění se do všech těch informací nezamotat a schopnost dát celému tomu dlouhatánskému příběhu hlavu a patu. Tato kniha ovšem představuje životy hned dva a k tomu pěknou řádku útržků dalších. Příběh zachycuje, jak se dva lidé za celý život změní. Ne moc, ale přece jenom je vidět pokrok, jaký učiní v rozhodování svých životních priorit. Jediné, co zůstalo stále stejné, ačkoliv se projevuje jinou podobou, je láska. Kniha mi svou upřímností často přišla oplzlá a nechutná. Ale tento pravdivý sloh bez předstíraného závoje kýče jsem si brzy oblíbila. Bylo zde mnoho okamžiků, které mi náhlou odpudivostí vyrazily dech. Například popis hřbitova, kde bylo pohřbeno tolik mrtvých, až zem čvachtala. Nebo mrtvoly plovoucí po řece. Popis stáří na posledních pár desítkách stran... To vše ale k příběhu, který chtěl nastínit život takový, jaký je, zkrátka patří. Pokud nejste uspěchaný čtenář, který v knihách hledá napínavé dobrodružství, ale rádi spíš nad větami hloubáte a vychutnáváte si pomalu jednu po druhé, tohle je kniha, kterou byste si měli přečíst. A nejspíš ne jen jednou. Hodnocení: 10/10 Poslední věta (která neuvěřitelně vystihuje celou knihu): ,,Celý život,'' řekl.... celý text
Nesnesitelná lehkost bytí
2006,
Milan Kundera
Kniha, která vyvolá spoustu smíšených pocitů. Rýpe se v nepříjemných tématech nevěry, trestu, cti a těžkých rozhodnutí. Pokud jí však dáte šanci a přijmete bez předsudků takovou, jaká je, pravděpodobně nebudete litovat. Kundera dokáže výborně využít slova při vysvětlování kýče, Ráje a nezištné lásky. Právě poslední kapitoly, kde tuto lásku ukazuje na vztahu mezi člověkem a psem, mě přesvědčily o tom, že je to příběh, který rozhodně stojí za to si přečíst... Píše o ní jako o lásce, které nejspíš lidé, kteří se milují, nedokáží dosáhnout. Ale nechci tady prozradit moc. Zkrátka běžte a knihu si přečtěte! Nezbývá mi, než poděkovat Kunderovi, že pro nás, čtenáře, napsal něco tak krásného, smutného a jedinečného. Ještě dlouho mi v mysli budou vyvstávat obrazy z této knihy. Hodnocení: 9/10 Poslední věta: Zezdola slabounce zazníval zvuk klavíru a houslí.... celý text
Dvanáct povídek o poutnících
2005,
Gabriel García Márquez
Jelikož je tohle má první kniha od Márqueze, nemůžu nijak porovnávat s jeho dalšími díly, a tak budu soudit jeho tvorbu pouze na základě tohoto souboru povídek. Každá z povídek měla hodně co dát. Jsou napínavé, nepředvídatelné, chytré a rozhodně zábavné. Občas jsem se sice ztrácela v postavách a místech (asi kvůli nezvyklým jménům), ale vlastně to vůbec nebylo na škodu, protože konec povídky byl vždy krásně jednoznačný. Autor na začátku zmiňuje, že musel vynaložit značné úsilí, aby tuto knihu napsal, a já jsem opravdu ráda, že mu to za to stálo. Momentálně se jen těším, až se začtu do jeho dalších knih, protože rozhodně nezůstanu pouze u této. Rozhodně doporučuji všem, komu nesedí dlouhé příběhy či knihy, protože tato je opravdu kraťoučká a povídky v ní ještě o dost kratší. A pokud vám nebude vadit autorův styl, rozhodně si ji zamilujete a přečtete s takovým nadšením jako já. Hodnocení: 8/10 Poslední věta knihy: Když vyšel z nemocnice, ani si nevšiml, že se z oblohy sype sníh, jehož nadýchané a svítící vločky beze stop krve vypadají jako holubí peříčka, a v pařížských ulicích že je sváteční nálada, poněvadž to po deseti dnech byla první pořádná chumelenice. 1976... celý text
Podivné počasí v Tokiu
2019,
Hiromi Kawakami
(Knihu jsem četla v angličtině, takže se nějaké informace mohou lišit.) Příběh, ve kterém je krásně zobrazeno, jakým způsobem se často vyvíjí láska mezi Japonci. Tím nechci říct, že je věkový rozdíl zamilovaných 30 let, ale spíš to, že v Japonsku se lidé nechovají tak otevřeně a vášnivě jako například my Češi, spíš je láska postavena na zdvořilosti a úctě. Líbil se mi citový rozbor Tsukiko, kdy na jedné straně stála silná láska a žárlivost vůči ostatním ženám v profesorově okolí ale zároveň si nechce nic podobného připustit. Další pozoruhodný jev, který jsem při čtení pozorovala, je možnost celý příběh si v duchu představovat jako anime. Tahle knížka mě k tomu jako milovníka těchto kreslených filmů přímo nabádala a já živě viděla animovanou Tsukiko jak v noci bloudí sama městem, zpívá a po tvářích jí tečou slzy. A samozřejmě v celém příběhu je silně cítit faktor smrti, který neodmyslitelně ke stáří patří. Kniha jako taková byla poměrně čtivá, čemuž napomáhaly i krátké kapitoly, ale výrazně mě ničím nezaujala. Možná si ji v budoucnu přečtu v češtině a názor změním, zatím však hodotím spíš jako průměr a asi bych vám ji nedoporučila, pokud budete mít po ruce něco zajímavějšího. Hodnocení: 4,5/10 Poslední věta: It holds nothing more than an expanse of desolate absence.... celý text
Stařec a moře
1957,
Ernest Hemingway
"Morální síla" Tohle podle mě vystihuje knihu ve své naprosto jednoduché kráse. Osamělý stařec naposledy okusí dobrodružství svých mladých let a ve výsledku se mnohonásobně překoná. V knize je jeden krásný citát, který bych chtěla vyzdvihnout: „Člověk není stvořen pro porážku. Člověka je možné zničit, ale ne porazit.“ Tohle je vyobrazení síly lidské vůle. Hodnocení: 9/10 Poslední věta: Starému se zdálo o lvech.... celý text
O myších a lidech
2004,
John Steinbeck
Tuhle knihu bych krásně mohla popsat jedním slovem. Minimalismus. Nenajdete v ní žádná zbytečná slova, vášnivé popisy minulosti postav, krajinek, dlouhé spletité rozhovory. Ne. Tohle je jednoduchý příběh jednoduchého muže, který měl rád hebké věci. Je to příběh plný čiré lásky a přátelství a neštěstí. Hodnocení: 9,5/10 Poslední věta: „Co to sakra můžou mít tyhle dva v hlavě za červa – co myslíte?“... celý text
Smrt krásných srnců
2007,
Ota Pavel
Smrt krásných srnců vypráví o úspěšných neúspěších tatínka. V příběhu cítíte neustále spoustu naděje, víry a pevné vůle. Krátké kapitoly jsou čtivé a v každé se odehrává samostatný příběh, který vám odhalí část tatínkovy osobnosti. Různých postav se v knize objevuje mnoho a zaujala mě autentičnost každé z nich, díky které vzpomínky autora získávají ještě výraznější opravdovost. Začínala jsem číst bez jakýchkoliv očekávání jako první knihu od Oty Pavla a po dočtení mi nezbývá nic jiného, než ji každému dospělému Čechovi strčit pod nos a přesvědčit ho, že tohle za to opravdu stojí. Hodnocení: 9/10... celý text
