gretl74 přečtené 845

Velká kniha o seriálu M*A*S*H 1995, Suzy Kalter

Seznam tajných přání 2013, Lori Nelson Spielman

Kafka na pobřeží 2010, Haruki Murakami

Nedopatřením jsem knížku uložila mezi přečtené do poličky. Až teď po pár letech jsem zjistila, že si nějak nemohu vzpomenout, o čem to vlastně bylo ... a ejhle, já to ještě vůbec nečetla. Okamžitě napraveno a zařazeno mezi skvosty. I když netvrdím, že se mi všechny Murakamiho knížky líbí (třeba opěvované Norské dřevo nebo Podivná knihovna mě zrovna nenadchly), některé zanechaly v mé čtenářské dušičce pořádné otisky (třeba 1Q84, Hon na ovci nebo Komturova smrt). Miluji jeho styl, nadpřirozené se objevuje tak přirozeně, že to čtenář automaticky přijímá a ani se moc nediví (mluvící kočka? ok, plukovník Sanders? proč ne), a i když u jiného autora bych se možná podivovala, co to při psaní šňupal, u "mistra" se nepodivuji a jen přijímám a žasnu. Vždycky mě ohromí jeho neskutečný rozhled co se týče nejen hudby, ale i celé západní kultury. Po každé přečtené knížce mívám seznam několika skladeb, které se v příběhu objevily a které si plánuji přehrát, a nebývám zklamaná. I já bych asi v některých explicitních scénách ubrala, ale většinu připisuji autorovu japonskému původu ... a k jeho knížkám to prostě patří (rozervaný hrdina, tajemná kráska, zástupce nadpřirozena, troška nechutného násilí, sex tak nějak po japonsku a spousta hudby). Asi to není čtení pro každého, ale já jsem nadšená. Děkuji za zážitek!... celý text

Vévodkyně a kuchařka 1987, Ladislav Fuks

Vůbec jsem netušila, do čeho jdu ... a teď jsem naprosto nadšená! Vzhledem k letošnímu výletu do Vídně jsem se nechala do atmosféry snadno vtáhnout a společně s vévodkyní si užívala nejen vyhlídku do zahrad Belvederu. Skvostný jazyk, dokonale vymyšlené postavičky, perfektní znalost doby, prostředí a samozřejmě i lidských charakterů. Pohřební téma ani tentokrát nemohlo chybět, ale tady se tak nějak odbylo v lehčích tónech a nenavodilo depresivní nálady. Určitě to není knížka pro každého, ale vy, koho nevyděsí pár stránek navíc a nepřeskakujete "nudné popisné pasáže", dejte jí šanci vás okouzlit, možná objevíte drahokam.... celý text

Smrt a jiné vrcholy mého života 2016, Sebastian Niedlich

Do poloviny knížky jsem nějak nechápala vysoké hodnocení na DK. Přišlo mi to spíš jako pubertální výplod nějakého velmi mladého autora pro young adult kategorii čtenářů. Slibovaného humoru bylo na můj vkus velmi poskrovnu. Později se přeci jen objevilo trochu citu i vážnějších témat k zamyšlení a nakonec jsem byla už i zvědavá, jak to vlastně celé skončí. Z postavy smrti-smrtě-smrťáka jsem byla trošku zmatená, jednou on, jednou ona, nakonec ještě aby to bylo nějaké ono ... Zatím u mě v této kategorii vede Smrť od pana Pratchetta a druhého mám v paměti z muzikálu Elizabeth. I když jsem z knížky nebyla bůhvíjak odvázaná a nadšená, nakonec jsem ráda, že jsem ji přečetla. 3,5*... celý text

Dracul 2020, Dacre Stoker

Pomaloučku plynoucí upírský román, který zajisté potěší všechny milovníky klasického žánru. Stránku po stránce se napětí stupňuje a atmosféra houstne. Perfektní lokace, poctivě vykreslené charaktery ... rozhodně neudělá praprastrýčkovi ostudu :) 4*... celý text

Vysněné světy 1931, André Maurois

Po dlouhé době návrat ke starší literatuře - v případě André Mauroise chybu neuděláte, tyhle knížky jsou totiž o lidské povaze a tím pádem moc nestárnou.

Sůl moře 2016, Ruta Sepetys

Nemám moc v oblibě knihy, kde jednotliví aktéři vyprávějí ze svého pohledu po kapitolách, mě to většinou ruší a narušuje celistvost a plynulost děje. Po pravdě mi také ani jeden ze čtyř hrdinů nebyl zpočátku moc sympatický. Jenže asi tak po třetině knížky do sebe začínají jednotlivé věci a informace zapadat, nabalují se detaily a s postavami jsem se začala sžívat, což byla vzhledem k předem danému osudu samozřejmě "chyba". Nakonec mě celý příběh strhl - autorka měla vše do detailu promyšlené, některé malé pointy bych přirovnala třeba k těm v Haně od Mornštajnové. Veskrze originální, napínavé, depresívní čtení, od kterého se v posledních kapitolách nemůžete odtrhnout, a i když znáte předem osud celé lodi a strašlivé statistiky, do poslední chvíle doufáte a držíte palce.... celý text

Báječný čas života 2020, Abby Williams (p)

To nebyl můj šálek čaje. Na můj vkus všeho moc - moc dlouhé, moc jednoduché, moc červené... A když už si autorka zvolila styl střídání dvou vypravěček, z nichž jedné je přes dvacet a druhé skoro osmdesát, ale obě se vyjadřují naprosto stejným stylem, postrádá to na důvěryhodnosti. Pro milovnice sladkých příběhů možná dobrá oddychovka, ale já bych se s tím nudila i na pláži. Za mne 3* s odřenýma ušima.... celý text

Citadela 2013, Kate Mosse

Moje první kniha od autorky a asi to bude chvíli trvat, než dám šanci další. Nebylo to úplně špatné čtení, zhruba prostřední třetina měla spád i děj, byla napínavá, postavy známé a karty rozdané a svištělo to jako na drátkách. Ale velký problém jsem měla s prvními dvěma stovkami stran. Za prvé se to táhlo jak turecký med (nevadí mi dlouhé popisy, když mají smysl, tlusté bichle mě vážně nevylekají, ale musí to mít nějakou míru a význam pro příběh). A potom - stovky francouzských slov a názvů vložené do textu, kde ty francouzské výrazy neměly ve většině případů ale vůbec žádné opodstatnění. Netuším, zda to tak bylo i v originále či zda je to "bonus" od překladatele, který si s tím prostě nevěděl rady, tak nám to tam prsknul v originále. Sem tam vložený název by nevadil (alespoň se dozvíme, že "bagaudes" jsou bandy dezertérů a "passeur" je převaděč, ale když si přečtu, "Aujourd´hui, appelez-moi Jeanne", jak si jen tak mezi sebou povídají Francouzi francouzsky, nějak nechápu, proč se nám nedostalo překladu a jaký je speciální význam vložené cizojazyčné věty. Pro rýpaly podotýkám, že základy francouzštiny mám :) Vyrostla jsem na dobrodružných a fantasy knížkách, takže linie Kodexu mi vůbec nevadila, ale jeho závěrečné použití v příběhu se mi nelíbilo a k celkovému pojetí knížky mi to vůbec nesedělo. Takže první a třetí třetina za 3*, ta prostřední by klidně mohla být i za 5*.... celý text

Cirkadiánní kód 2020, Satchin Panda

Spousta zajímavých informací, spousta nápadů pro zlepšení celodenního rytmu a zdraví. S knížkou mám jen jeden problém, popírá totiž existenci skřivanů a sov. Já jsem, bohužel nebo bohudík, sova, ale nikdo mě nikdy nenutil chodit pozdě spát, nikdo mi násilně nepřevracel denní rozvrh, nikdy jsem nechodila na noční směny. Přesto jsem sovou od malička. Už jako mimino i malé dítě jsem vstávala pozdě, na všech táborech i školách v přírodě ostatní radostně vyskakovali, kamarádky už si před budíčkem četly nebo povídaly, jen já byla k neprobuzení. Učení na zkoušky mi šlo vždycky líp v noci. Ráda fotím, už mám nafocené desítky západů slunce, ale jeho východ jsem spatřila asi dvakrát v životě ;) Možná by si to zasloužilo ještě nějaký další průzkum. Jinak to určitě stojí alespoň za přečtení.... celý text

Kaspický déšť 2008, Gina Nahai

Moc jsem od této knížky neočekávala, ani si vlastně nepamatuji, jak se mi do knihovny dostala. Pro mě to bylo veliké překvapení. Citlivě a dobře napsané, velice smutné, často beznadějné, bohužel ze života ... Určitě zkusím i Anděly nad Teheránem.... celý text

Koláč s kapkou jedu 2011, Alan Bradley

Stejně jako ostatní rozhodně doporučuji knihu až pro starší čtenáře. Chemie tam nakonec nebylo tolik, kolik jsem očekávala, ale těch vsuvek a informací navíc (z historie, literatury ...) je tam spousta a mladý čtenář bude buď otrávený nebo zmatený. Mě osobně začal příběh víc bavit až od tatínkova vyprávění, což je ale až skoro v polovině knihy. Jinak ústřední zápletka a osa příběhu jsou vymyšlené dobře, ale k dokonalosti mi ještě kousek chyběl. Každopádně - zatímco do půlky knihy jsem váhala, jestli ji neodložit, po jejím dočtení dám možná šanci i dalšímu dílu :) 3.5*... celý text

Vídeň / MP průvodce nová edice 2017, kolektiv autorů

Využito na poznávací víkend do Vídně, ale po pravdě řečeno se žádné velké nadšení nekonalo (z průvodce, ne z Vídně). Informace suchopárné, málo faktických info, ale i málo zajímavostí a osobních názorů. Pokud mám srovnat třeba s průvodcem po Rhodu od vydavatelství Dumont, tak toto byla velká slabota. Přišlo mi to spíš jako reklamní brožura na jídlo a ubytování. A korunu tomu nasadilo závěrečné nesmyslné dělení map, kde je například Schonbrunn několikrát, ale vždy jen kousíček a ani jednou vcelku. Na příští poznávací cestu budu vybírat lépe... A pozor, navzdory 8. upravené verzi z roku 2020 jsou již ceny vstupů i jidel úplně nekde jinde... 2,5*... celý text

Noční tango aneb Román jednoho léta z konce století 1999, Jiří Kratochvil

Hm, tak toto vůbec nebyl můj šálek čaje. Tak v polovině jsem byla na vážkách, zda se jedná o geniální originální počin nebo totální blábol, po přečtení se kloním spíš k tomu druhému, s tím, že si z nás autor prostě dělá srandu.... celý text

Pařížský architekt 2019, Charles Belfoure

Velmi dobře a napínavě napsaná kniha z období 2WW. Válečné literatuře se pokud možno vyhýbám, ale zde jsem moc ráda, že jsem udělala výjimku. Z nějakého záhadného důvodu jsem si ji ve čtečce uložila v domnění, že se jedná o životopis Gustava Eiffela, takže jsem při prvních pár stránkách byla dost vykulená, co to vlastně čtu. Po nakouknutí na DK omyl vysvětlen, i tak jsem chvíli pokračovala ve čtení ... a pak už jen hltala a hltala stránku za stránkou a držela palce těm statečným a odvážným... až do konce. 4,5*... celý text

Pohřbený obr 2017, Kazuo Ishiguro

Ke knížce jsem se dostala víceméně náhodou a absolutně netušila, co bych od ní měla očekávat (a to bylo možná dobře). Určitě to není čtení pro každého a za všech okolností, musíte mít tu správnou náladu, aby vám to správně sedlo. Ta spousta náznaků a alegorií způsobí, že co čtenář, to naprosto jiný příběh, podle toho, jak si kdo děj vyloží a jak mu pracuje mozek i představivost. Mně se líbila velmi, je to jedna z těch knížek, u kterých sice za chvíli zapomenu děj, ale nálada a atmosféra mi zůstanou v paměti dlouho. Jeden z nejzvláštnějších příběhů, jaký jsem kdy četla. 4,5* lynxir: prosím, nesuďte podle sebe, pokud něčemu nerozumíte, neznamená to, že to nepochopili ti ostatní ,)... celý text

Kuřátko a obilí 1986, František Hrubín

Dívka v modrém 1942, De la Cámara (p)

Aby po nás něco zůstalo: Zpověď novodobých zámeckých pánů 2021, Anna Novotná

V podstatě nevím, co dalšího bych ještě mohla dodat k předešlým komentářům, kde už je vlastně vše napsáno. I když bych měla trochu výhrady k literární kvalitě, zajímavé téma a lidé se svými příběhy a sny mi to bohatě vynahradili. Poklona všem těmhle bláznům, kteří si svůj větrný mlýn sami vybrali a dobrovolně se pustili do boje, a to nejen pro své potěšení a svůj dobrý pocit, ale i pro nás všechny ostatní. Nezbývá, než jim fandit a popřát hodně štěstí. Vzhledem k tomu, že rozhovory proběhly v létě 2019, doufám, že je následné roky nesemlely a že všichni pokračují ve svých snech okolnostem navzdory. Celkovou grafickou úpravu knihy vnímám jako originální, ale některé záběry jsou strojené až příliš a také bych raději více prostorových fotografií, než jedno okénko v detailu, byť umělecky provedené ... Co mě po otevření knihy upřímně vyděsilo byla velikost písma předmluvy, hned jsem listovala, zda není takto celá kniha, naštěstí není (jen u každé kapitolky je jeden "zvětšený" odstavec - nevím, na mě to působilo vyloženě rušivě). Možná bych uvítala nějakou mapku nebo plánek, ale takhle jsem si alespoň užila u hledání na Mapách.cz a už naplánovala dva výlety :) 4.5*... celý text