grillica
přečtené 684
Pád výletního mola
2017,
Mark Haddon
V recenzi na iliteratura.cz Markéta Musilová hovoří o nemilosrdných povídkách. A tak tomu skutečně je. Jsou to takové malé romány, sondy do situací, při kterých se ošíváte a je vám trochu nepříjemně; o to víc se zakusujete do dalších a dalších stránek, přestože podivný pocit zůstává. Nejvíc mě zaujala hned první povídka, která dala název celému souboru. Počet nýtů, tun materiálu, mrtvých a uběhnutých minut, reportáž mě pohltila. Stejně tak absurdní Zelený rytíř, začínající typicky rodinnými nervózními Vánocemi bez většího očekávání, ale tenhle dojem je okamžitě a násilně přerušen nezvaným hostem... Bezesporu jedna z nejlepších povídkových knih, které jsem četla.... celý text
Enon
2014,
Paul Harding
Enon. Hutný, ale čtivý román, nečekaně syrově truchlící záležitost. Zase mě vtáhlo, až vcuclo téma smrti, odchodu, ztráty. Ochromující pocit prázdnoty, touha zemřít a setkat se se svou milovanou dcerou Kate je to jediné, na co se po její smrti může Charlie soustředit. Rozpouští Kate ve svém nitru, do snů, do větru i země a s bolestí se obklopuje myšlenkami na ni. A je to opravdu sebezničující bezčasí, na jehož vrcholu sám zoufale touží po smrti... Zajímavost: Paul Harding je držitelem Pulitzerovy ceny za román Tuláci, která Charlieho generačně předchází, jeho dědeček je zde hlavní postavou.... celý text
Kam se poděla Elizabeth
2016,
Emma Healey
Maud je stará žena, vdova, žije sama kdesi v Anglii, navštěvuje ji dcera, vnučka. Začíná prohrávat bitvu s Alzheimerem nebo jiným dědkem, který jí přerovnává nábytek, věci v kuchyni a hlavně jí vytváří neskutečný zmatek v hlavě. Od všednodenních nepříjemností, kdy nepoznává svou pečovatelku, nakupuje co nakupovat nemá, zapomene jak se dostat domů, se uchýlí k jedné myšlence, která ji naopak neopouští: její dlouhodobá přítelkyně Elizabeth není k nalezení. Maud věří, že v tom má prsty její syn Peter a snaží se dopátrat, co se s Elizabeth stalo. Maud vypráví v první osobě, celý ten podivný zmatek, kdy někam jde a uprostřed cesty ji pozornost odvede nějaká drobnost, kvůli které okamžitě zapomene co tam dělá, kam šla a proč, ten nepříjemný, neurčitý pocit že je něco špatně, je tu dcera a je tu nějaký cizí člověk, tužka je najednou úzké zaoblené dřevěné cosi; úzkostlivá bezmoc a naopak tvrdé přesvědčení, že přesně vím co dělám - kvůli tomu mě kniha dost vtáhla. Vedle současné dějové linky si Maud vybavuje události ze svého dětství, které si naopak pamatuje do nejmenších detailů. Neustále se vrací do doby, kdy se ztratila její starší sestra Sukey. Přítomnost a minulost se tak začnou míjet, rozplizávat a kousek dál zas nabývají konkrétní podoby. Kniha mě zaujala zejména výstižným - myslím - popisem chaosu, který se odehrává v hlavě a životě těch, kteří ztrácejí doslova sami sebe. Přijde mi to velmi děsivé.... celý text
