hana.hanigerova přečtené 292

Hledání ultra 2013, Rich Roll

Chtěla jsem si přečíst nějakou motivační literaturu, ale založenou na skutečném příběhu a nic přemotivovaného, na co jsme poslední dobou zvyklí. Mou milou kolegyní, která je velmi sportovně založená, mi bylo doporučena (a půjčena) kniha Hledání ultra. Upřímně, nejdřív jsem myslela, že ji nedočtu, protože jsem přečetla prvních pár stránek a říkala si "A jéje, tak tohle je přesně to, co mě nebaví." Ale dočetla jsem a nakonec se mi celkem líbila. Co se mi nečetlo lehce, byla Rich Rollova minulost a fakt, že jde ve svém životě ode zdi ke zdi. To znamená, že se všemu věnuje na 100% - ať už sportu, nebo naopak flákání a ničení si života. Tohle je něco, s čím se prostě nemůžu ztotožnit, protože vše, co dělá - i ten sport a zdravý životní styl - je pro mě extrém. Proto to stále není TA kniha, u které bych si řekla "Jo, tohle přesně jsem si potřebovala přečíst!" Neskutečně mě štvalo, jak bezohledným a vlastně i nebezpečným člověkem v době svého dna byl. Každý máme nějaké své mouchy, mnoho z nás si na to dno sáhlo, ale něco jiného je ničit sám sebe a něco jiného ohrožovat životy lidí řízením v opilosti. Takže s tímto jsem se v knize těžce vyrovnávala. Následovala etapa uvědomění si svých chyb a uzdravování se. Ta mě úplně nebavila. Co už ale bylo něco pro mne a velmi mě to zajímalo, to byl ten návrat z gauče ke sportu a objevování nových fyzických možností. Toto se mi moc líbilo a v závěru knihy i slza ukápla. Rich Roll měl teda obrovské štěstí na lidi kolem sebe, kteří nad ním nezlomili hůl, a zároveň na nějaký ten plamínek vášně, který v něm evidentně zůstával a jen čekal, až zase bude rozdmýchán. Povedlo se a já věřím, že tato kniha může spoustu lidí motivovat k tomu, aby změnili svůj život.... celý text

To prší moře 2015, Radka Třeštíková

Třeštíková mě prostě chytla a už asi nikdy nepustí. Tato kniha se mi sice líbila o něco méně než Veselí, ale jen proto, že hlavní hrdinové byli prostě na pěst. Rozmazlená Hana mě vyloženě vytáčela a kolikrát jsem si říkala, že bych jí propleskla, že k ní rodina měla být přísnější, a to monstrum, které se z ní stalo, z ní udělali oni. Nikdo nemá ve své rodině dokonalé vztahy, ale to, jak se k nim chovala ona, jak se chovala ke své mámě, to bylo příšerné. Na druhou stranu tu asi byla dobře vykreslená bezmezná láska matky, která udělá vše proto, aby se její dcera cítíla dobře a taky ji milovala - i když si tím nesmyslně ničí svůj partnerský život. U čtení se mnou cloumaly pocity zoufalství, naštvání, ale časem konečně i naděje. I když Třeštíková umí vším zamíchat tak, že naděje pohasne během vteřiny a musíte se smířit s tím, že americký happy end vás prostě nečeká. Možná proto však její knihy vyvolávají tolik emocí, a já se moc těším na další, která tu na mě čeká - na Bábovky.... celý text

Veselí 2018, Radka Třeštíková

Neměla jsem od knih paní Třeštíkové moc velká očekávání a o to více mne překvapily. Začala jsem Veselím, které mi teda sedlo jak zadek na hrnec. Hlavní hrdinka je mi velice blízká v tom, co prožívá. Její návrat do rodného města, to, že začala nový život úplně od nuly a nechala vše za sebou, to vše je jako by někdo psal o mně. Ne, já se zatím nikam nevracím a neměním radikálně svůj život, ale ty myšlenky se mi honí hlavou pořád. Návrat ke staré lásce, potřeba uznání, učení se novým věcem... V čem mi však byla naprosto cizí, je její chování k mužům. Jak může čekat lásku a zdravý vztah žena, která si sama mužů neváží? Stejně tak mi občas lezla na nervy tím, jak sebou nechala manipulovat svou matkou a nedokázala si pořádně stát za svým. Kniha se četla velmi lehce, zároveň jsem se od ní prostě nedokázala odtrhnout. Příběh ve vesnickém prostředí mi byl moc příjemný a nářečí v přímé řeči mi ani trochu nevadilo. Eliška mi byla blízká, zároveň mi občas lezla na nervy a jindy mi jí zase bylo líto. Tak nějak to mám i sama se sebou :-D Celkově hodnotím knihu velmi, velmi kladně, je pro mě překvapením roku 2018 a nalákala mě na další díla autorky!... celý text

Bez šance 2016, Neal Shusterman

Svůj názor na tuto knihu bych mohla klidně popsat jedním jediným slovem - WOW! Ale rozvedu to, protože tak silný příběh si to zaslouží. Nečekala jsem od ní vůbec nic, protože dystopie nečtu často a příliš mě nezajímají. Uvažovala jsem o tom, jestli ji vůbec začít číst, ale když už jsem si ji půjčila, tak jsem se do ní pustila. A jsem naprosto nadšená! Příběh mě pohltil, od začátku až do konce jsem byla napjatá a musela jsem číst dál a dál, abych konečně zjistila jak to dopadne. Dokonce jsem se asi v polovině neudržela a otočila jsem na poslední stránku, což běžně opravdu nedělám. Během čtení se mě držely silné emoce, především naštvání na systém, který by pravděpodobně klidně mohl existovat, kdyby se zdravotnictví dostalo tak daleko, jako v knize. Jak je vůbec možné, že něco takového může fungovat? Že jsou lidé tak sobečtí a necitliví. Ano, já vím, ono se to neděje... ale mohlo by. Vynikající kniha, doporučuji ji všem! I vám, kdo tento žánr běžně nečtet, zkuste ji, opravdu za to stojí! A mně teď nezbývá než doufat, že budou přeložené další díly.... celý text

V šedých tónech 2013, Ruta Sepetys

Název knihy naprosto vystihuje ponurou atmosféru, v jaké se příběh odehrává. Opět se jedná o příběh z druhé světové války, tentokrát však sledujeme osud litevské rodiny. Litevci (jako i Lotyši a Estonci) se tou dobou neměli o mnoho lépe, než Židé. Sověti v touze po rozšíření (respektive navrácení) území obyvatele těchto států odsouvali na Sibiř, kde mnohé z nich čekala jistá smrt. Lidé byli vytrženi ze svých domovů a přesunuti do pracovních táborů. Zde bojovali o život, museli snášet tvrdou práci, smrtící zimu, šikanu a utrpení. V knize se dočítáme o osudu rodiny patnáctileté Liny. Příběh je popisován od chvíle, kdy Sověti vnikli do jejich domu až do konce války. Líčen je z pohledu obyčejných lidí, kteří se potýkají s nejistou budoucností, snaží se držet při sobě, pomáhat si a udržovat se při životě. O válce neví skoro nic, a tak se ani my z této knihy o ní moc nedozvíme. Knížka je napsána velmi poutavě, navíc má obrovskou přidanou hodnotu v tom, že informuje o státech, o kterých se v souvislosti s druhou světovou válkou moc nemluví. Všichni víme jak válka začala, jak dopadla, víme jak trpěli Romové, Židé, jaké následky měla, jak skončila pro nás. Ale co víme o deportaci obyvatelstva z pobaltských zemí? Po přečtení knihy má čtenář opravdu o čem přemýšlet. Jaké hrůzy muselo tolik lidí zažít, co vše byli schopni zvládnout, to je naprosto neuvěřitelné. A co mě dostalo, to je konec knihy. Jen mi pár historických informací z konce úplně nesedí a ani jsem zatím nebyla schopná je dohledat.... celý text

Život, na který metr nestačí 2017, Karolina Mikšíková

Knížka je fajn, několikrát jsem se zasmála nahlas, což se mi u čtení často nestává. Četla se dobře, svižně, navíc je krásně ilustrovaná a vázaná. Obsahově jsem z ní však zase až tak nadšená nebyla. Příběhy z Karolíny života mi připadaly až absurdně přitažené za vlasy a nepravděpodobné. Věřím tomu, že se jim denně dějou komické situace s jejich hospodářstvím, i tomu, že jsou "potrhlá" rodina a veselá kopa. Ale nevěřím, že je vše, co je v knize napsáno stoprocentní pravdou a vědomí, že nevím co je ještě pravda a co už je lež, je mi nepříjemné.... celý text

Vypravěčka 2014, Jodi Picoult

Knížka mě hluboce zasáhla. Vyprávění babičky Minky je dechberoucí a měla jsem kvůli němu několikrát noc plnou děsivých snů. Z jejích popisů života v židovském ghettu a zážitků z koncentračního tábora mrazí. I když člověk ví, nebo alespoň tuší, jak to za války fungovalo a jaká zvěrstva byla páchána (nejen) na Židech, dokud si nepřečte svědectví konkrétního člověka, prostě mu to nedochází. Jasně, jedná se o román, ne o životopis, ale přesto... Zaujalo mne i dílo Minky, které mnohým ve čtení překáželo. Mně se líbilo a byla moc hezká jeho role v celém příběhu. Co se mi nelíbilo a byla jsem z toho znechucená, bylo vyprávění nacisty. Je vůbec možné, že někdo takto uvažuje? Může být někdo taková zrůda a tak slepě věřit totalitnímu režimu a rasistickému přesvědčení. Opravdu mi z toho bylo až fyzicky zle a velmi špatně se mi to četlo. Dále mi byla nepříjemná hlavní hrdinka. To byla tak hrozná povaha, vůbec jsem ji nechápala a to, co provedla na konci knihy mě přesvědčilo o tom, že je ještě horší, než jsem si myslela. A to jsem věřila, že se díky vývoji vlastního příběhu (nebudu popisovat konkrétně, abych nespoilerovala) projeví její pozitivnější stránky. Takže shrnuto - Vypravěčka je skvělá kniha, některé příběhy mě silně zasáhly, jiné mi lezly na nervy a konec, ten mě naprosto dostal!... celý text

Šachové figurky 2014, Peter May

Muž z ostrova Lewis 2014, Peter May

Skála 2013, Peter May

Velikost L: Šaty pro nevěstu 2014, Meg Cabot

Nemůžu ani uvěřit, že jsem zavřela poslední díl série s Heather a Cooperem! Klidně bych knihy s těmito hlavními hrdiny četla donekonečna. Jsem nadšená z toho, jak se vyvinul jejich vztah. Miluju Heather, její život, který není pozlátko, ale přesto ji tak naplňuje. Jsem nadšená z toho, jak autorka ukazuje, že nepotřebujete k životu neomezené bankovní konto, vysokou pozici a kompletní rodinu k tomu, abyste byli šťastní. K naplňujícímu životu stačí práce, kterou milujete, přátelé, kteří vás podrží a partner, s nímž si rozumíte. Pro někoho je to málo a přitom jsou tyto věci vlastně to nejlepší, co vás v životě může potkat. To považuji za poslání, které autorka do těchto románů s detektivní zápletkou zakomponovala. Užila jsem si každý jeden díl série, ani jeden z nich mě nezklamal a na Heather si vždy ráda vzpomenu a časem se k ní určitě vrátím. Ano, série má i negativa. V prvních dílech jako by autorka ještě nebyla tolik vypsaná a občasné opakování blbostí hlavní hrdinkou odvádělo pozornost od zajímavějších a důležitějších částí příběhu. Zároveň mi vadilo, jak se v knihách autorka neustále vracela k ději z předešlých dílů a vysvětlovala co se děje. Jednou je to série, tak ať to lidi čtou za sebou. A pokud si někdo vytáhne jednu knihu, aniž by četl ty předchozí, tak je to jeho problém. Tyto vysvětlující pasáže bych úplně vyškrtla.... celý text

Velikost L: Znovu na scéně 2013, Meg Cabot

Na velikosti nezáleží 2009, Meg Cabot

Úžasná knížka! Série s Heather je obecně prostě skvělá a tento díl rozhodně zatím nejlepší. Navíc mi tentokrát Heather vůbec nelezla na nervy. A konec? No ten byl prostě úžasný! :-D A už kvůli němu si kniha zasloužila plný počet hvězdiček. Dokonce jsem si trošku pobrečela :-) Už se těším na další díly!... celý text

Velikost XL: Kila navíc přibývají 2008, Meg Cabot

Po letech jsem si knihu znovu přečetla a musím dokonce zvýšit hodnocení na 4*. Meg Cabot je prostě přesně moje krevní skupina a "dvorní autorka". Její knihy miluju a snad žádná mne nezklamala. Příběh skvěle postavený, s možnými vrahy se seznamujeme až postupně, takže takřka až dokonce není možné zjistit, kdo je vrah. Moc se mi líbí prostředí americké vysoké školy a navíc v New Yorku. Je osvěžující, když je vysokoškolský život popisován ze strany pracovníka a ne studentů. Jediné, co mi trošku leze na nervy, je ta nevyrovnanost Heather. Na jednu stranu je v ní sebevědomá tvrdohlavá žena, která si jde prostě za svým, ať už se jí v tom kdokoliv snaží zabránit. A na druhou stranu je to ale i holka bez špetky sebeúcty, které jako by přišlo úplně v pohodě, že jí matka zdrhla se všemi jejími penězi, navíc se nechá některými lidmi poměrně snadno manipulovat. Toto mě dost mrzí, někdy by prostě Heather měla být rozhodnější a jistější. A to ani nemluvím o tom, že její práci nikdy nikdo pořádně nedocení a ocenění se tentokrát dočká její šéf Tom, který toho ve skutečnosti v té složité situaci zase tolik neudělal. To mě štve neskutečně! Ale dávám šanci dalším dílům, třeba se osud Heather nakonec zvrátí a bude oceněna za všechny ty vyřešené vraždy a svou práci nad rámec povinností.... celý text

Hovno hoří 2005, Petr Šabach

Velikost L: Pár kil navíc nikoho nezabije 2007, Meg Cabot

Knížku jsem právě přečetla podruhé a jsem z ní evidentně ještě nadšenější, než po prním čtení. (Původně jsem hodnotila jen třemi hvězdičkami.) Ač to není až tak dlouho, co jsem ji četla (ok, pár let, ale ne zas tak moc), tak jsem si vůbec nepamatovala, jak to dopadne. Ano, znala jsem námět, cca jsem tušila, co se bude v celé knize dít, ale kdo je vrah, to mi úplně vypadlo. Což teda hodnotím velmi pozitivně, protože jinak bych zase až tak nadšená nebyla, to je jasné :-) Meg Cabot je prostě moje krevní skupina a její knihy mě nikdy nezklamou. Kniha se četla velmi lehce a příběh příjemně plynul, bez větších zádrhelů. Jediné, co mě trošičku otravovalo bylo, jak vždycky Heather přemýšlela o tom, co jí chce Cooper říct. No vážně, to jí to prostě nemohl říct rovnou, bez těch jejích potrhlých myšlenkových pochodů? :-D Těším se na zbytek série, kterou hodlám přečíst na jeden zátah, když už ji mám konečně kompletní :-)... celý text

Ze života bulíka 2017, Romana Skálová

Kniha je graficky krásně zpracovaná, dobře napsaná, bez chyb, bez hrubek, z tohoto ohledu výborně dotažená. Líbila se mi, je čtivá a psaná tak autenticky, že jsem si prakticky na každé stránce musela opakovat, že to píše majitel a ne pes. Ano, jakkoliv hloupě ti zní, bylo to tak. Protože to myšlení psů (alespoň tak, jak si ho představujeme), je v této knize vystiženo velmi přesně. O situacích, které jsou tak typické, a zažívám je s těmi našimi chlupáči taky, ani nemluvím. ALE... Ano, je tady velké ale. V knize se neustále opakují zvolání "To nepochopíš," "Rozumíš," "Chápeš" a "Logicky, že jo." To mi neuvěřitelně lezlo na nervy, protože to bylo velmi časté. Já jsem se u nich vždycky zasekla a musela jsem si znovu "rozpohybovat" myšlenky, abych mohla ve čtení pokračovat. Jenže ono se to kolikrát na jedné stránce objevilo i pětkrát. Vrchol všeho byl, když se na dvou řádcích objevilo jedno zvolání dvakrát. Nebo pak situace, kdy do jednoho odstavce autorka nacpala ta zvolání úplně všechna. Chápu, že pokud jsou články vydávány zvlášť formou blogu, tak to asi čtenářům tolik nevadí. Ale pokud se blog vydává knižně, měly by se tyto věci poupravit. Ne, prostě tohle na mě bylo moc a ten jinak příjemný zážitek z knihy mi to hodně kazilo. Což se odrazilo i na mém hodnocení. Ač jsem ve vyprávění Dextera viděla velmi často i své psy a mnoho těch situací zažívám také, nemůžu si pomoct, ale z knížky jsem nabyla dojmu, že Dexter je pěkně rozmazlený a neposlušný pes a venku bych ho teda potkat nechtěla. Panička na mě zase působí jako velmi otevřená žena, která má jakousi nutkavou potřebu do vyprávění neustále cpát detaily z intimního života s jejím přítelem. Dozvěděla jsem se o nich věci, které jsem opravdu vědět nechtěla a ničemu by nevadilo, kdyby byly v knize tyto věci vynechány. Ač mám ke knize výhrady, přesto se moc těším na pokračování a případný další díl si určitě opět koupím.... celý text

Šlehačková oblaka 2017, Tereza Salte

Blogerka, která psala články o svém životě v Norsku, o vztahu a manželství s Norem, o cestě zpět do ČR a nyní, aktuálně, o svém malém synkovi. Pokud vás zajímá cestování, Skandinávský životní styl, recepty, sport, motivace... to vše na jejím blogu najdete. Ve své knize popisuje svůj život od doby, kdy se dostala do Norska. Při vyprávění se vrací i do dětství, vzpomíná na svou zesnulou maminkou a popisuje všechny vzestupy a pády, které ji dovedly až tam, kde teď je. Jazyk autorky je velmi květnatý, zezačátku až moc. Někdy jsem měla problém s pochopením příliš dlouhých vět a začátkem se celkem opakovala. Čím dále jsem se v knize posouvala, tím více však byl text srozumitelnější a Terezy vyprávění mě nakonec upoutalo natolik, že jsem na ni myslela, i když jsem zrovna knihu nečetla. Mnohdy jsem nechápala, jak moc osud jednomu člověku naloží a obdivovala, kolik toho autorka musela ve svém životě zvládnout. Kniha je mi inspirací a motivací, ač přímo motivační není. Nebude vás otravovat žádnými radami s citáty. Spíš vše vyplyne tak přirozeně a vy si budete říkat: “No když ona zvládla takové věci, tak já to přece musím zvládnout taky!” Zároveň si uvědomíte, že ač na sociálních sítích vidíte jen to krásné, to pozlátko, neznamená to, že se dotyčný má jako v bavlnce. Každého člověka v životě provází nějací démoni a za mnohými úspěchy je dlouhá a náročná cesta plná zklamání. Jak se ale můžete na Terezy profilu přesvědčit, vytrvat a bojovat vždycky stojí za to!!! Knihu Šlehačková oblaka tedy hodnotím 4 hvězdičkami z 5 a moc moc chválím nejen za krásný obsah, ale také za velmi povedené ilustrace. A těším se, že se jednou dočkáme pokračování!... celý text

Lovci hlav 2011, Jo Nesbø

Konejšivé signály – Na jedné vlně s vaším psem 2007, Turid Rugaas