hana.hanigerova komentáře u knih

Skvělá kniha. Očekávala jsem, že bude trochu více šokující, ale vlastně nakonec oceňuji autora, že se opravdu držel pouze faktů, zkušeností a reality. Jistě by se dalo k Andreji Babišovi říci více, ale pravdou je, že někdy jsou fakta těžce dohledatelná, či dobře uklizená, a tak by se autor pohyboval více na hraně domněnek. Což by účelu moc nepomohlo.

Doporučuji tuto knihu všem, kdo si chtějí udělat větší obrázek o životě Andreje Babiše a o tom, jak se z něj stal právě takový člověk, jakým je. Kniha není útlá, proto počítejte s tím, že se vám bude trošku hůře číst. A samozřejmě také o to hůř díky tomu, jaký obsah skrývá. Pana Kmentu jako autora obdivuji a děkuji za jeho práci. Těším se na další knihy.

7 04.06.2023

Tuto útlou knížku jsem četla 3 roky. Respektive před 3 lety jsem ji naštvaně odložila a nyní jsem se rozhodla ji dočíst, abych ji mohla ohodnotit s čistým svědomím. A ano, dojmy zůstaly stejné.

Pro začátek bych chtěla říct, že chápu s jakým záměrem byla kniha vydána. Sama se snažím bojovat proti tomu, aby si lidé brali psy od množitelů a šířím osvětu. Přesto bych byla raději, kdyby taková kniha vůbec vydána nebyla. Obsah je totiž naprosto strašný a já nejen zastáncem toho, že účel světí prostředky.

Jako odstrašující příklady jsou vybrány naprosto děsivé a těžko uvěřitelné příběhy. To je první věc, které se měla autorka vyvarovat, protože to pro neznalé čtenáře zní jako přehánění a sotva si představí, že něco takového může potkat i je.

Ve svém projevu je autorka velmi hrubá, místy až hysterická. Takovým způsobem se nemůže snažit neznalé přesvědčovat, protože to akorát vytvoří protitlak a ti, kdo s ní souhlasit nechtějí, se zabejčí.

Ve snahách zdrojovat a argumentovat se objevuje mnoho nesmyslů a argumentačních faulů. Především ve chvíli, kdy se autorka pouští také do chovatelů a veterinářů. Nejenže se jedná o naprostou snůšku nesmyslů, kdy je zcela evidentní, že chovatelské práci autorka nerozumí. Navíc háže většinu chovatelů do pytle s množiteli a mluví o nich, jako o lidech, kteří tím, že chovají štěňata, si naplňují svou touhu po zisku. Napadání z její strany se následně nevyhnou ani veterináři ani Státní veterinární správa. A já se docela divím, že ji doposud nikdo neobvinil z pomluvy.

Jedno z vyjádření, které mě nenechala chladnou je "Kvalitní a prověřené chovatelské stanice je samozřejmě možné najít i zde v České republice, několik je jich také na Slovensku. Nicméně je to jako hledat jehlu v kupce sena." To je opravdu neskutečně absurdní. Co si asi řekne neznalý člověk, který si chce pořídit štěňátko? Že nemůže věřit ani chovatelům, posléze zjistí, že ani veterinářům. Protože všem jde o peníze, všichni podvádí, lžou, jdou si vzájemně na ruku a týrají psy. Prostě tato kniha je snůškou výhružek, hysterie, přehánění a než aby více pomohla, tak spíše škodí těm, kdo opravdu chovají s láskou. Kvalitní štěně sehnat lze a není to až taková raketová věda, jak z toho autorka dělá. Stačí základní informovanost. Také pozor na to, jak spoléhá na zahraniční chovy a domnívá se, že za hranicemi ČR je vše mnohem růžovější. To už je jen plesnivá třešnička na shnilém dortu. V tuto chvíli se stává z knihy naprosté Sci-Fi.

Historička Magdalena Sedlická působící na Masarykově ústavu a archivu Akademie věd ČR vydala knihu, pojednávající o přístupu k Židům v poválečném Československu. Autorka se ve své publikaci zaměřuje především na situaci v českých zemích, o něco méně rozpracovává stav na území Slovenska. Pro komparaci přístupů a událostí si vybrala popis situací v Maďarsku a v Polsku. Podrobně rozebírá, jaký rozdíl do vnímání různých skupin židovských obyvatel vnášela jejich mateřská řeč. Věnuje se tomu, jak československá společnost vnímala účast Židů v druhé světové válce, složitosti obnovování občanství, důrazu na údaje ze sčítání lidu roku 1930 a individuálnímu přístupu úředníků při vyřizování byrokratických záležitostí.

V první části publikace se dočteme o rozdílu mezi očekáváními navrátivších se Židů z války a tvrdou realitou, která je v poválečném Československu (potažmo v Polsku a v Maďarsku) čekala. Autorka zde popisuje snahy o obnovu židovské komunity, změnu v přístupu státu k menšinám oproti tendencím za první republiky. Věnuje napětí ve společnosti, přetrvávajícím antisemitským postojům a vnímání role Židů ve válečném období. Popisuje paradox stavění německy mluvících Židů na stejnou úroveň s veškerým německým obyvatelstvem. Druhá část pojednává o přístupu k integraci do majoritní společnosti, nebo naopak vysídlení Židů z Československa. O způsobu vyřizování občanství, roli židovských organizací a mezinárodního obrazu Československa, stejně jako konkrétního přístupu administrativních pracovníků na jednotlivých úřadech. Srovnává přístup k různým skupinám židovského obyvatelstva dle jejich mateřského jazyka či národní příslušnosti, ke které se hlásili při sčítání lidu v předválečném období. Třetí část navazuje rozborem problematiky židovské národnosti a snahy o úplnou asimilaci, nebo naopak vysídlení židovských občanů. V této části se autorka již více věnuje osobním svědectvím dotčených Židů a konkrétním vyjádřením zahraničního tisku. Také plánům zahraničních a mezinárodních organizací na přijímání židovských imigrantů a rozdělení státu Palestina. Vysidlování, především násilné, se týkalo také Židů původem z Podkarpatské Rusi, kterou po válce obsadil Sovětský svaz. Téma optantů, do jejichž setrvání v Československu úředníci Sovětského svazu zasahovali, rozebírá autorka ve čtvrté části publikace. Pátá a závěrečná část se věnuje vyostřené situaci v poválečném Slovensku, kde Židé čelili lživým obviněním a útokům z řad společnosti i ozbrojených složek. Je zde popisován rozdílný přístup k restitucím a nárokům na rodinný majetek mezi Slovenskem a českými zeměmi. Také chování slovenských občanů je připodobňováno k násilnostem v Polsku a v Maďarsku. Ve srovnání s přístupem obyvatel českých zemí popisuje autorka přetrvávající výrazné fašistické a antisemitské tendence ve slovenské společnosti a obavy místní židovské komunity z jejich budoucnosti. Četné útoky na Židy, rabování, protesty a vraždy, které nakonec vedly k hromadné emigraci ze Slovenska – především do nově vzniklého Státu Izrael.

Situaci Židů za druhé světové války se věnuje jak mnoho publikací literatury odborné, tak i populárně naučné a beletristické. Jedná se o oblíbené téma pro spisovatele, filmaře, dokumentaristy, a především pro čtenáře a diváky. Netoliko autorů se však věnuje poválečnému období, které pro židovské obyvatelstvo střední Evropy (a další minority) zdaleka neznamenalo úlevu a konec utrpení. Autorka si vybrala toto méně probádané téma a velmi kvalitně uchopila jeho zpracování. Umně zkombinovala historická fakta s archivovanými svědectvími, čímž nám přiblížila tíži za války nejvíce perzekuované skupiny lidí, která si ani po skončení válečného teroru nemohla oddechnout. A neočekávané komplikace, které těmto lidem překazily snahu navrátit se do „normálního života“. Jako nejvíce postižené skupiny židovských přeživších si autorka definovala „německé Židy“, židovské optanty z Podkarpatské Rusi a německy mluvící jedince hlásící se k židovské národnosti dle již zmíněného sčítání lidu z roku 1930 – výrazným kritériem pro hodnocení jednotlivců byl jimi používaný jazyk. V Československu zakořeněná nevole vůči Němcům se odrazila i ve vnímání německých Židů, kteří se tak dostali do o poznání těžší situace v poválečné době a hrozilo jim, že budou přiřazeni do vlny vysidlování Němců z Československa. Autorka tak poukazuje na paradox poválečné doby, kdy se oběti nacistické ideologie ve vnímání společnosti dostaly na úroveň jejich (i domnělých) trýznitelů. Kniha kvalitně vykresluje úzkost, která doprovázela poválečnou tragickou a často téměř bezvýchodnou situaci židovského obyvatelstva. Složitost byrokracie potřebné k vyřízení navrácení československého občanství, mnohdy nemožnost domoci se navrácení majetku a závislost na vůli individuálního rozhodnutí úředníků, kteří neměli jednotné pokyny, podle nichž by žádosti vyřizovali.

Vytknout musím autorce fakt, že se v některých částech textu opakuje, aniž by to bylo nutné a přínosné pro dané téma. Navracení se k určitým faktům, aby mohla snáze navázat další částí textu je pro pochopení kontextu jistě potřebné. Ne však, když se interpretace těchto údajů takřka slovo od slova opakují. K lepší orientaci v židovských výrazech by dopomohl slovník pojmů. Knihu doplňuje obrazová příloha, která přibližuje čtenáři témata jednotlivých kapitol. Vybrané historické dokumenty jsou příklady potřebných listin k doložení loajality Československu, články i svědectví z protižidovských událostí a jiné. Autorka otevřela téma, které by si do budoucna zasloužilo ještě větší pozornost z řad odborné i laické veřejnosti. A jak sama v závěru zdůrazňuje, především situace na Slovensku by vydala na samostatnou vědeckou práci a zasloužila by si podrobnější zpracování. Věřím, že tato kniha může být impulsem pro další historiky, aby rozpracovali téma vnímání menšin v poválečném období. Téma, které se silně prolíná do moderní doby a stále zůstává aktuální.

1 06.12.2021

Vůbec jsem netušila, že se jedná o autorovu prvotinu. Když jsem se to dozvěděla, byla jsem o to víc překvapená kvalitou příběhu. Kniha byla poutavá bez hluchých míst, dočetla jsem ji za pár hodin, jelikož jsem se od ní nemohla odtrhnout. Prostě jsem potřebovala vědět, jak to dopadne.

Nejsem tedy 100% přesvědčena o tom, že je příběh reálný. Ale možná to je jen tím, že se do Viktora nemohu plně vžít. Celkem by mě zajímal názor odborníka. Kvůli překombinovanému konci nedávám to nejlepší hodnocení. Viktorova manželka zde byla popsána velmi černobílým způsobem a myslím si, že tak jednoduché to neměla, a její kroky by se daly pochopit. Navíc není moc pravděpodobné, že by se na určité věci nepřišlo během tolika let vyšetřování. Ale i tak - velmi doporučuji všem milovníkům psychothrillerů! A já se určitě podívám po dalších dílech tohoto autora. :-)

4 16.03.2021

Nádherná vánoční kniha, která je opravdovým pohlazením po duši. Všechny tři povídky jsou krásně napsané a moc mě bavily. Krásně se mezi sebou proplétají. Určitě ji vezmu do ruky znovu, až si budu chtít užít vánoční atmosféru. I když jsou poslední české zimy spíše blátivé, máte při čtení této knihy pocit, jako by kolem vás vše ztichlo, zahalilo se do sněhové pokrývky a přišly vánoce z vašich dětských let. Doporučuji ke knize ujídat cukroví, ohřát si svařák a užít si příjemné chvíle.

3 31.10.2020

Velice napínavý příběh. Tak moc, že jsem si snad poprvé v životě musela přečíst, jak to vše dopadne.

Je to Erskine, takže pro mě srdeční záležitost. Ale musím s odstupem říct, že mi velice lezla na nervy hlavní hrdinka. Byla popisována jako silná a sebevědomá žena, a zároveň byla slabá a strašně lehce manipulovatelná. To vůbec nedávalo smysl. A svému vypečenému manžílkovi skákala na špek tak často, až to nebylo pravděpodobné.

Opravdu mě několikrát při čtení této knihy svrběla ruka a nejradši bych křičela, kdyby to mohlo něčemu pomoct. Ta žena si opravdu zasloužila proplesknout. Stejně tak všichni, kdo "pravdám" jejího muže věřili a podíleli se na jejím týrání. (Ano, pro mě to opravdu bylo týrání, i kdyby "jen" psychické.)

Naštěstí to vylepšilo propojení s minulostí, které bylo opět úžasné a dávalo dokonalý smysl. No hodnocení jsem dala nejvyšší, protože napsané a vymyšlené to bylo bravurně. Erskine je prostě vynikající autorka, která mě dokáže udržet i u tak dlouhé knihy v neustálém napětí a chuti číst dál.

4 01.03.2020

Tak tahle dokonalá kniha byla tak šílená, až mě donutila k tomu, že:

1. Jsem si musela přečíst jak to dopadne, protože jsem už v polovině šílela a bála se.
2. Mi bylo podruhé v životě u knihy fyzicky zle (poprvé u Příběhu služebnice).
3. Jsem ji nedokázala číst před spaním.
4. No vlastně jsem ji nedokázala číst skoro při žádné příležitosti, kromě cesty MHD, takže jsem za únor přečetla pouhé dvě knihy.

Vážně jsem tak skvěle propracovanou psychologii postav dlouho nečetla. A hlavně jsem v poslední době nenarazila na příběh s tak šíleným vyústěním. Bylo mi vyloženě úzko z toho, jak mohou některé příběhy dopadnout. Teď si budu muset dát od thrillerů nějakou dobu "voraz", protože už bych to asi psychicky nemusela zvládnout.

Vřele všem doporučuji. Tady nebudete od začátku do cca poloviny vůbec tušit, na jakou stranu se přiklonit. Jednou vám bude jasně sympatický ten, na další stránce se to zase otočí o 180 stupňů. Až konečně dojdete do chvíle, kdy už je vše jasné, jen není vůbec jasné, jak celá situace dopadne.

4 01.03.2020

Další úžasná kniha od Barbary Erskinové. Tato autorka mě prostě dostala! Tentokrát se vracíme do období druhé světové války. Což není u autorky až tak časté, protože se většinou věnuje době nám vzdálenější. I přesto to bylo ohromující dílo, které mě neustále drželo v napětí a musela jsem číst dál a dál. Ačkoliv jsem od začátku tušila, co přinese závěr příběhu, takže se žádné velké překvapení nekonalo.

5 22.01.2020

Druhý díl série Krev na sněhu se mi líbil o něco víc, než první, byť hodnotím stejně. Odehrával se v zajímavějším prostředí a byl opět plný zvratů a naprosto šílených (někdy nechutných) událostí. Postava hlavního hrdiny byla mnohem uvěřitelnější, než v dílu prvním. Bylo tak pro mne jednodušší s ním sympatizovat. Stále je to však ze severské krimi spíše slabší dílo. Jako jednohubka opět dostačující.

1 22.01.2020

Jo Nesbo prostě umí psát velmi čtivé knihy. To mu nemohu upřít. Ale ne vždy se povede příběh, který dává smysl. S čím jsem měla největší problém, to byla postava hlavního hrdiny. Na jednu stranu hloupý a poměrně jednoduchý chlapík, který byl skoro negramotný, na druhou stranu inteligentní, neustále filozoficky smýšlející o životě. Protiřečím si? Ano, protože toto mi hlava moc nebrala. Podobně jako u Jozefa Kariky zde pozoruji snahu, mít hlavního hrdinu za každou cenu téměř geniálního a zároveň psychicky narušeného. A to mi prostě připadá nedůvěryhodné. Každopádně by mne zajímalo, co k tomu oba autory vede.

Příběh byl někdy až přehnaně nepravděpodobný, ale fajn, plný zvratů a s povedeným závěrem. Četlo se to dobře, jako jednohubka to kvalitou postačí, a tak jsou tři hvězdičky, myslím, plně odpovídající.

1 22.01.2020

Šabach mi prostě nesedl, ale i tak ho musím stále zkoušet. No... ne, nic mi jeho povídky neříkají, jsou zvláštní, nevidím v nich nic, co by mě zaujalo. Ani se nedá říct, že by to byla jednohubka. Čte se mi to tak špatně, že se s knihou peru déle, než bych vzhledem k jejímu rozsahu čekala. V povídkách nevidím humor, napětí, myšlenku - žádnou přidanou hodnotu, kvůli které bych mohla knihu hodnotit lespoň o trochu lépe.

3 02.10.2019

Úžasná kniha! Jedna z nejlepších, co jsem v poslední době četla. Autorka píše krásným, někdy téměř poetickým jazykem. Děj je posazený do starobylého venkovského sídla, jehož historie je plná tajemných událostí a až příliš mnoha "náhodných" úmrtí. Po vsi se říká, že v domě žije samotný ďábel a je s ním spojeno jen samé neštěstí. Joss, která dům zdědí po své zesnulé biologické matce, se spolu se svými přáteli snaží záhadě přijít na kloub a pochopit, s čím mají tu čest. Zároveň se však potýká s nebezpečím, které může její rodině hrozit a zároveň s nedůvěrou, s níž k ní její nejbližší přistupují.

U knihy byly momenty, kdy jsem ani nedutala. Prožívala jsem u ní spoustu emocí, s hlavní hrdinkou jsem velmi sympatizovala a byla mi svou povahou opravdu blízká. Naopak její sestra by zasluhovala občas proplesknout za to, jak se chovala. V knize bylo spoustu zajímavých postav, navíc se mi moc líbilo zkoumání minulosti, při kterém Joss a její přítel David zjišťovali, kde je zdroj negativní energie v tomto domě.

Barbara Erskine se jednoznačně stala jednou z mých nejoblíbenějších autorů, byť se jedná o teprve první knihu, kterou jsem od ní přečetla. Další jsem si hned musela půjčit v knihovně a pustím se do ní co nejdříve. Knize bych přesto pár věcí vytkla. Většinou se ale netýkají autorky samotné. Bohužel mělo vydání z roku 2017 obrovské množství chyb. Ať už překlepů, nebo vyloženě hrubek. Vydavatelé si dokonce pořádně nezkontrolovali ani rodokmen rodiny hlavní hrdinky, který je na první straně a i tam udělali velmi hloupou chybu v roce narození jednoho z jejích předků. Sem tam se objevily i chyby překladu a věty, které nedávaly úplný smysl. Do toho byl text na stránkách nahuštěný tak, že když jsem knihu poprvé otevřela, hned jsem ji zase zavřela a vůbec jsem nechtěla začínat se čtením.

Autorce bych vytkla to, že v závěru knihy načala pár událostí, které podle všeho zapomněla do končit. To hlavní, na co celou dobu čekáme, je zakončeno, proto se člověk nejspíš ani nezamyslí nad zbytkem. Mě to však s odstupem trošku tíží, že některé věci zkrátka zůstaly otevřené, respektive nedozvěděli jsme se, co se tedy vlastně stalo.

I přes negativa hodnotím knihu nejvyšším počtem hvězd a jsem moc šťastná, že jsem na tuto autorku narazila!

5 19.09.2019

Úchvatná kniha! Pořídila jsem si v Levných knihách, a nevím proč jsem si zafixovala, že má na DK špatná hodnocení, ale přesto jsem se rozhodla, že ji zkusím. Teď vidím, že je hodnocená velmi vysoce a já naprosto chápu proč.

Jedná se o romantický příběh z ostrova Skye, a to už je výborný základ pro to, abych byla z knihy nadšená. Britské ostrovy miluji - zbožňuji jejich historii, lidi, jazyk, pověsti, přírodu... Prostě naprosto všechno. Skotsko je má srdeční záležitost a když se k tomu všemu navíc přidá milostný příběh z počátku 20. století, je to téměř záruka dobrého čtení. Navíc je kniha psána v dopisech, takže se čte velmi svižně a já jsem ji tak měla přečtenou za víkend. I proto, že jsem prostě potřebovala vědět, jak to dopadne.

Knihu hodnotím jen pozitivně, ale jednu poznámku si přeci jen neodpustím. Trošičku mě mrzelo, že motiv v této knize je VELMI podobný jiným románům, které jsem již četla. Ten základ - nešťastná a zakázaná láska, které není osud nakloněný, úplně zbytečné nedorozumění... To už jsem vícekrát četla a dokonce jsem četla i téměř totožný konec. Nemění to však nic na tom, že jsem byla z knihy naprosto nadšená a jednoznačně ji doporučuji dál.

9 16.09.2019

Skvělá kniha, velmi čtivá a napínavá. Nejvíc mne děsily části, kde měla matka výpadky paměti. Rozuzlení poměrně jednoduché, avšak pro mě nepředvídatelné. Čekala jsem možná něco trošku zajímavějšího. Za ten konec jsem také ubrala jednu hvězdičku z hodnocení. Protože jak byla kniha skvělá a utíkala velmi rychle, konec byl už velmi natahovaný. Poté, co jsme se dozvěděli, kde tedy Billy je a jak to s ním dopadlo, považovala autorka za nutné z toho vyvodit spoustu poučení. I popis toho, co se dělo poté byl takový nijaký. Nechala bych to buď zcela otevřené, nebo bych osud rodiny uzavřela úplně. Takto mi to přišlo naprosto zbytečné a bez posledních třeba 10 stran bych se obešla.

Knihu hodnotím velmi vysoce. Původně jsem myslela, že ode mne získá 100% hodnocení, ale už ke konci jsem si říkala, že se mi do toho úplně nechce, ale nenapadlo mne nic, za co jí tu jednu hvězdu strhnout. Tak právě díky tomu natahovanému konci jsem konečně měla důvod.

! POZOR MOŽNÝ SPOILER !

Musím říct, že mě velmi pobavilo to, jak moc se liší anotace na Databázi knih od obsahu. Z ní máte pocit, že celá záhada se točí kolem matky. Ale v knize tomu od první do poslední strany naprosto nic nenasvědčuje. Ano, náznaky tam jsou. Ale kromě nich je celý zbytek vyprávění postaven tak, že je jasné, že se jí to absolutně netýká. Takže být vámi, nečtu text na obálce knihy ani anotaci. Byli byste z toho naprosto zbytečně zmatení a příběhu to jedině uškodí.

1 16.09.2019

Tak tento příběh se mi nelíbil natolik, že ani nevím, jak mám své konečné dojmy interpretovat. Hlavní hrdinka mi přišla jako psychicky narušená žena, která od mládí vzhlížela ke své matce a snažila se jí rovnat. Zároveň však byla ovlivněná chováním vznětlivého a násilnického otce a některé z jeho emocí přebírala. Takže se v ní odehrává velký rozpor. Kniha se sice četla celkem dobře, ale zároveň byla velmi náročná. Přechody z přítomnosti do minulosti někdy nedávaly smysl a musela jsem spoustu vět a odstavců číst znovu. Celkově na mě kniha udělala velmi negativní dojem a dočítala jsem ji jen s nechutí. Pokud takto fungují rodiny v Itálii (jak je zobecněně napsáno v anotaci), tak mi jich je fakt líto.

Podotýkám, že nesrovnávám s Geniální přítelkyní. Tíživá láska je první kniha, kterou jsem od autorky četla.

1 09.09.2019

Kolik krásy a bolesti je možné dát do jednoho příběhu. A je to vlastně jedno a totéž. Bolest a láska jako jedno. Pukání srdcí pro štěstí i zoufalství zároveň. Je to krásný příběh, plný radosti, smutku, ale i naděje. "Měsíční paprsky v srdci a v úsměvu slunce." Tento citát příběh v knize naprosto dokonale vystihuje. Trošku jsem se bála, co se mnou udělá a jak se budu po dočtení cítit. Občas mě některé knihy zasáhnou natolik, že jsem ještě měsíce ve velmi špatném rozpoložení. Ale tentokrát ne. Naopak si myslím, že mi pomohla - připomněla mi, že pro mě je to nejdůlěžitější na světě hluboká láska. "Navždy a věčně. A moje srdce málem puklo."

2 31.08.2019

Opět skvělá kniha, tato autorka mi prostě naprosto sedne. Moc ráda si čtu příběhy ze život na Manhattanu a tyto jsou navíc velmi hořko-sladké. Nečekejte přeslazený románek s americkým koncem, spoustu peněz, romantiky a zábavy. Toho se v této knize opravdu nedočkáte. Zato zde najdete smrt, nenávist, intriky, bohatsví (které vás ale zkazí), psychické problémy, manipulaci, nevěru... no myslím, že dál už vyjmenovávat nemusím, je toho až dost.

Candace Bushnell píše přesně tím stylem, který mě nutí číst dál a dál, až 440 stran dlouhou knihu přelouskám, ani nevím jak. I přesto, že byla tato kniha "nabušena" velmi náročnými tématy, četla se mi velmi dobře a s lehkostí. Nezapůsobila na mě tak, že by mě psychicky vycucala, což oceňuji. Naopak pro mě byla takovým pohlazením, protože jsem si říkala, že když máte "všechno" může vás to naprosto zničit. A asi je lepší, když si naopak člověk projde "dnem" a má všeho tak střídmě, protože pak si života a všeho kolem sebe váží mnohem víc.

Ale nebojte se, není celá kniha pouze tak "temná", jak to z mého komentáře nejspíš vyzní. Dočkáte se i pár happy endů, které vás nejspíš potěší. :-)

Pro mě je to báječná kniha, už asi 5. od této autorky a moc se těším na další!

1 30.08.2019

Fajn jednohubka, kterou jsem prostě musela mít, když jsem ji viděla v knihovně, a přečetla jsem ji za jeden den. Rodinu Třeštíků (celou) sleduji a zajímá mě jejich práce. Od Michaela Třeštíka jsem si dlouho plánovala něco přečíst a kniha Ledaže se spletu "vyhrála" prvenství. Škoda, že mi nedošlo, že půjde z většinové části pouze o sbírku jeho "fejsbukových statusů". Sice jsou vtipné, trefné a vždy se u nich pobavím, ale v knize to pro mě tak dobře nefunguje. Zvlášť, když jsou řazené chronologicky (alespoň to na mě tak působí) a tematicky na sebe vůbec nenavazují, ačkoliv se občas vrací k něčemu, co napsal už dříve. Také je z textu znát, že komunikuje se svými pravidelnými čtenáři. Tím spíš si myslím, že by knize pomohla grafická úprava - něco ve stylu Deníku fejsbukové matky. Na druhou stranu mi je jasné, že by v tu chvíli kniha trochu poklesla na úrovni a měla by úplně jiný formát.

Co se mi na knize hodně líbilo, byly delší kapitoly, kde pan Třeštík buď vypráví zážitky z minulost, nebo se zamýšlí nad různými tématy. Ty mé hodnocení celé knihy rozhodně vylepšují. Ale abych nebyla z větší části jen kritická, je fakt, že autorovy glosy jsou velmi vtipné a když jsem si konečně zvykla na styl, jakým je kniha napsána, několikrát jsem se od srdce zasmála.

Pan Třeštík má smysl pro humor, který je mi velmi blízký, a já se moc těším, že si přečtu nějakou další jeho knihu. Snad už nesloženou ze statusů. (Má takovou vůbec?)

29.08.2019

Vynikající kniha, která mě prakticky uvedla do světa Sci-Fi. Pár knih tohoto žánru jsem již četla, ale žádná zatím neměla takové kvaity a nebyla tak uvěřitelná, jako tato. Vzhledem k popisovaným detailům, týkajících se objevů, ale i teorií o Solarisu, by člověk opravdu věřil, že se jedná o skutečnost. Všechny tyto informace mě fascinovaly a měla jsem chuť hned jít do knihovny a začít se věnovat výzkumu čehokoliv. V druhé části knihy už však bylo teorie moc a prokousávala jsem se těmito pasážemi čím dál tím pomaleji. Čím víc z historie výzkumu Solarisu jsem se dozvídala, tím více jsem navíc předpokládala velkolepý závěr příběhu. K tomu bohužel nedošlo a celkově byla zápletka vlastně velmi slabá, což jsem si uvědomila až když jsem knihu dočetla. Co však oceňuji je, že chvílemi byl příběh tak ponurý a děsivý, až jsem přemýšlela o tom, jestli nejde spíš o horor.

I přesto, že jsem ke knize trošku kritická a bylo to pro mě náročné čtení, oceňuji genialitu tohoto díla. Sci-Fi asi nikdy nebude můj nejoblíbenější žánr, přesto se těším, až se mi do rukou dostane další kniha podobných kvalit. Autor pro mne otevírá úplně novou teorii o možné podobě mimozemského života.

7 21.08.2019

Prostě knižní porno. Nečekejte od toho nic víc a zklamáni nebudete :-) Jedná se jen o erotické povídky, bez jakékoliv "přidané hodnoty". A čtou se dobře, navíc je zajímavé, že jde o dílo z 19. století. Ovšem je to kniha jen na čtení v posteli, do MHD bych si s ní netroufla :-D Mně se tedy kniha líbila a klidně bych si časem něco podobného zase přečetla.

3 13.08.2019