Hanka_Bohmova
přečtené 1542
Evangelium podle Syna
2000,
Norman Mailer
Tahle kniha mě hodně nudila. Většinu tvoří doslova opsaná evangelia. Zbytek je takové krátké křesťanské kázání, které už mnoho a mnoho lidí zvládlo mnohem a mnohem lépe... před Mailerem i po Mailerovi.... celý text
Spánek
2013,
Haruki Murakami
Zápisky téměř 30leté manželky a matky, které jako by vypadly z deníčku sebestředné 16leté adolescentky. Byl to záměr? Něco tady krutě zakrnělo. Svoboda pojímaná jako odstřihnutí se od všech "ty" s jejich nároky a potřebami... SKUTEČNÝ ŽIVOT spočívají v tom, že nejsem rušen a obtěžován druhými... kam to asi tak může vést? Jasně, do tmy. Tahle kniha pro mě byla úplně zbytečná.... celý text
Cizinec
2005,
Albert Camus
Způsob vyprávění hned od první stránky připravuje člověka i na obsah knihy. S tou neschopností přetvářky bych to neviděla až tak žhavě, sám hrdina říká, že je zvyklý leccos odkývat, chcel-li mít od druhých pokoj, sebereflexi se nevěnuje... do jaké míry jde o "zápas o pravdu" a do jaké míry o prosté setrvávání v navyklém způsobu uvažování, protože vykročení ven je vzhledem k jeho psychickému založení (nebo snad nemoci) opravdu krajně nepříjemné? Není pak hlavní postava v obdobném zajetí jako ti, kdo ji soudí? Soudící dav má svou únikovou konstrukci v konvencích a strachu z jejich překročení, hrdina má svou únikovou konstrukci v "absurditě života"... jediné, k čemu si může gratulovat, že ta jeho má lepší PR, je modernější a rozhodně zní vznešeněji.... celý text
Stébla trávy
1998,
Walt Whitman
Smělost a energie, jaká se hned tak nevidí. I když moje zkušenost je přece jen odlišná, rozhodně jde o básně působivé a nepřehlédnutelné.
K jádru křesťanství
2008,
C. S. Lewis (p)
Jeden z úvodů do křesťanství, který je skutečně pochopitelný i nekřesťanům, aspoň tedy v mém okolí. Za to patří autorovi velký dík.
Pán much
2003,
William Golding
Všechno, co jste si kdy nechtěli přečíst o dětech, potažmo o sobě :o( Dobře si pamatuju, jak jsem ji před nějakými 15-20 lety vzala doma do ruky a maminka mi říkala, ať to ještě nečtu, až budu starší. Ale já si to tehdy stejně přečetla.... celý text
Povídky
2010,
Jan Balabán
Úžasná věc, vnímala jsem velkou dávku naděje v celém tom "údolí stínu smrti".
Pozvánka pro Hercula Poirota
1975,
Agatha Christie
Navždy si budu pamatovat své první seznámení s touto knihou. Bylo to ještě na základní škole...a výtisku tehdy chybělo posledních cca 30 stránek. Taková frustrace je skutečně nezapomenutelná! :o)))... celý text
Oblomov
1963,
Ivan Alexandrovič Gončarov
Zdá se, že v dnešní tak aktivní společnosti už žádný Oblomov existovat nemůže. Ale když si rozvážím, kolik mých aktivit je ve skutečnosti "pasivitami"... no, hned mi z toho plynou jiné závěry ;o)... celý text
Muži v ofsajdu
1965,
Karel Poláček
Příjemně zaplašilo nemocniční nudu... na dětském oddělení moc rozumných věcí ke čtení nenajdete.
Mít, nebo být?
2014,
Erich Fromm
Neodvažuju se knihu hodnotit, mám sporné dojmy :o) Ústřední myšlenka je cenná. Dnes, po 40 letech, asi část společnosti nepřekvapí, pro část společnosti bude jak z jiného vesmíru. Z knihy je cítit určitá naděje na obrodu (vyšla v 70. letech), ale nemám pocit, že byla výrazněji naplněna. Možná jsem pesimista, ale zdá se mi, že jsme zabředli o to více. Dost možná, že by se autor zhrozil, jak v éře sociálních sítí a několikaměsíčních globálních mód konzumujeme i non-konzumismus. Mě to nepřekvapuje, ale já narozdíl od autora nemyslím, že lidé se všeobecně mohou (sami od sebe) napravit, jen uspořádáme-li vhodně podmínky a přesvědčíme-li je o vážnosti situace. Stručně řečeno, já věřím na dědičný hřích :o) Větší problém jsem měla s formou argumentace. Je možné, že jsem byla nepozorná, zaujatá... ale přetrval ve mně dojem, že autor na mnoha místech nevysvětluje, nýbrž dokládá na příkladech. Nemám tedy "brát" věci proto, že si řeknu "ááá, to dává smysl, jasně", ale proto, že "např. ten a ten říká to a to". Jenže to je dost zavádějící. Znáte to: přece všechna sudá čísla jsou prvočísla, žejo. Si vezměte třeba... třeba takovou dvojku. Je sudá a je prvočíslo. No tak vidíte. Tak asi v tomto smyslu. Kdekoli autor říká, že "mnoho, většina, řada"... a pak uvede jeden příklad, mám sto chutí kontrovat s Jimem Hackerem z Jistě, pana ministře - "Jmenujte šest!" OK, to je věc důvěry, že autor nezamlčel nebo pro neznalost neopominul nějaký významný protipříklad. Ale mou důvěru poněkud narušuje, když pozoruju místy dost volné zacházení s informacemi, které náhodou celkem dobře znám - tedy např. s věcmi okolo křesťanství. Tam vidím, že na několika místech je skutečně "přání otcem myšlenky" a autor si vyzobává to, co se mu zrovna hodí. Když pak argumentuje obdobně buddhismem, nemůžu se ubránit přemítání, nakolik jde skutečně o buddhismus, a nakolik jde o západní módní odvar buddhismu, zvlášť když přihlédnu k době vzniku knihy a tehdejším módním vlnám. Sečteno a podtrženo - prakticky po celou dobu jsem byla s autorem v duchu alespoň částečně ve při. Ale to mi nijak nebránilo zhodnotit některé z hlavních myšlenek jako cenné a pravdivé a pokusím se k nim přihlédnout ve své životní praxi. Pokud to mám pojmout tématicky vzhledem k tomuto webu - možná, že přečtení této knihy velmi ovlivní kolik, čeho a jakým způsobem budete v budoucnu číst. :o))... celý text
Sobota
2006,
Ian McEwan
Měla jsem velká očekávání, která nebyla naplněna. Naprosto mě to nechytlo, většina myšlenkových pochodů hlavní postavy mě nezajímala, rodinné vztahy tvořily tu lepší část obsahu, dějová zápletka mě svou akčností v jinak velmi uměřené knize vyloženě rušila. Neustále omílané myšlenky o válce v Iráku a ateistickém materialismu mi připadaly příliš... explicitně naučné? Spíš jako neorganická sebeprezentace autora, než jako přesvědčivá součást vnitřního světa hlavní postavy. Napsané je to dobře, ale očividně to není kniha pro mě.... celý text
