havranice přečtené 137

Pipi Dlouhá punčocha (4 příběhy) 2005, Astrid Lindgren

Četla jsem Pipi až jako dospělá, když jsem ji předčítala své tehdy 6ti leté dceři. Musím připustit, že dceři se to docela líbilo a smála se u toho. Já ale nebyla schopná knihu dočíst, přečetla jsem jen první část a pak řekla dceři, že zbytek si může dočíst někdy sama. K postavě Pipi jsem prostě nedokázala získat ani trochu kladný vztah, její charakterové vyznění mě rozčilovalo, přišla mi vůči druhým lidem sebestředně bezohledná, strašně rušivá, hloupá, nepříjemně na sebe všude strhávající pozornost, hlučná, neschopná sebereflexe, prostě otravná a ještě si u toho připadala děsně světová. Humor v knize mě neoslovoval, ty situace, které měly být humorné, mi připadaly podobné tomu, jako kdyby nějaké nevychované dítě na návštěvě všechny donekonečna otravovalo a u toho by se bavilo. Sranda pro něj, pro ostatní ne. Na Pipi jsem nenalezla nic, s čím by mi přišlo fajn, kdyby se děti identifikovaly. Kdyby Pipi procházela nějakým charakterovým vývojem, tak by to dávalo smysl, ale to se tuším v knize neodehrává. Poselství knihy pro mě nula. Dvě hvězdičky za to, že dcera se u knihy smála.... celý text

Broučci 2004, Jan Karafiát

Poprvé jsem se s knihou setkala až jako dospělá, když jsem ji předčítala 3 letému synovi. Byla pro něj srozumitelná, identifikoval se s broučkem a líbilo se mu to. Mně se to také líbilo, mělo to své kouzlo, laskavost, líbil se mi ten závan starých dobrých časů, líbila se mi tam křesťanská víra, laskavost i přísnost rodičů.... celý text

Krtek a kalhotky 2008, Eduard Petiška

Je to pěkné, ale ta výroba kalhotek je docela složitá a tomu odpovídá i složitější text. Ve třech letech, kdy je dítě naladěno na krtečka, tak ten text je na něj ještě takový těžkopádnější, no a v 5ti letech se zas dá číst už něco úplně jiného, než krteček. Z tohoto důvodu je zrovna tento příběh u nás čtený prostě málo často - nějak je velmi úzký ten zrovna ideální věk, alespoň já to tak cítím.... celý text

Krtek a autíčko 2009, Eduard Petiška

Je to pěkné a milé, zvlášť kluky to baví. Hvězdička dolu za to, jak je text stylizován, nějak se mi to nečte až tak dobře, jak by mohlo. Ale doporučuju.

Krtek a zelená hvězda 2002, Hana Doskočilová

Tento příběh jsem ve filmové podobě měla jako dítě z krtečka nejradši, tak jsem dětem pořídila knížku. Je celkově pěkná, ale nepřijde mi ten text nějak skvěle napsaný, nečte se mi místy dobře, jsou tam stylisticky místa, která mi prostě nějak neladí, působí na mě rušivě. Jinak příběh jako takový je kouzelný.... celý text

Pročpak nespíš? 2008, Walt Disney

Milý dobrý příběh, čte se cca 10 minut. Vhodné pro děti od cca 2,5 do 4 let.

Nejkrásnější dárek 2006, Walt Disney

Moje děti tyto knihy (je to celá série 6ti knih a toto je jedna z nich) milují, hlavně dcera je milovala od 1,5 roku do tří let - uměla je všechny úplně nazpaměť. Ostatní moje děti je obsahově zvládaly od cca 2,5 roku. Nejsou to původní příběhy medvídka Pú, ale jsou pěkné, vždy s poučením - a často opravdu dobrým a hlubším poučením, kniha je krásně obrázková, příběhy dobře pochopitelné. Máme tu sérii rádi a určitě ji schovám pro další generace.. Od 2 do 5 let vysloveně skvělé čtení, děti na ty příběhy zabírají. Doporučuju... celý text

Pomáhej svým kamarádům 2007, Walt Disney

Moje děti tyto knihy (je to celá série 6ti knih a toto je jedna z nich) milují, hlavně dcera je milovala od 1,5 roku do tří let - uměla je všechny úplně nazpaměť. Ostatní moje děti je obsahově zvládaly od cca 2,5 roku. Nejsou to původní příběhy medvídka Pú, ale jsou pěkné, vždy s poučením - a často opravdu dobrým a hlubším poučením, kniha je krásně obrázková, příběhy dobře pochopitelné. Máme tu sérii rádi a určitě ji schovám pro další generace. Od 2 do 5 let skvělé čtení, děti na ty příběhy zabírají. Doporučuju.... celý text

Povídání o pejskovi a kočičce 2012, Josef Čapek

Koupila jsem to dětem, protože mám ráda, když děti znají klasiku a měla jsem dojem, že v tomhle přeci nemůžu sáhnout vedle. No nevím, četla jsem to tříletému synovi, docela se mu to líbilo, ale za mě tedy trochu zklamání. Četlo se mi to místy dost špatně, text prostě až tak neladí, mimo známé odrhovačky jako "dort" a "podlaha" byly mnohé další příběhy dost slabé, často mě to nějak rozčilovalo, nečetla jsem to moc ráda. Máme doma promítačku s diafilmy - touto formou dětem promítám diafilmy o pejskovi a kočičce a k tomu čtu k tomu vydané texty (které z Čapka volněji vychází), a touto formou, když text je jen volnější adaptací původního Čapkova textu, mi to připadá mnohem lepší a zábavnější a děti to takto milují.... celý text

Malý princ 2005, Antoine de Saint-Exupéry

Poprvé jsem knihu četla jako dospělá, abych ji znala předtím, než ji dám číst svým dětem, a taky abych toho Malého prince už konečně sama přečetla. První dojem byl docela dobrý, ale přišel mi pro děti nevhodný ten konec. Líbila se mi různá setkání Malého prince s obyvateli planet - s pijákem, králem atd.- v tom jsem vnímala velmi trefná poučení, a když jsem dceři knihu poprvé četla v jejích 7 letech a když si ji pak ona sama přečetla v 8 letech- tato poučení vnímala a rozuměla jim. Také velmi dobře reflektovala vztah prince a květiny - velmi ji to zaujalo a z toho, co o tom říkala, jsem měla dojem, že to její dětskou duši docela obohatilo, že to na ni působilo. Líbilo se jí také jak Malý princ cestoval po těch planetách, to jí přišlo dobrodružné. I mně se vykreslení vztahu prince a květiny líbilo, vnímám v tom mnoho myšlenek k zamyšlení. Spousta pasáží mi docela přirostla k srdci, mají své kouzlo a přesah, pracují v člověku vevnitř, oslovují. Mám ale takový nejasný pocit, že kdybych dokázala pojmenovat všechna východiska, ze kterých autor svá moudra plodí, tak že celkově by mně na tom něco mírně nesedělo a asi bych nesouhlasila se vším. Něco je na té knížce jakoby trochu psycho. Konec knihy na mě působil strašně - jako krásná a vznešená sebevražda - tedy přesně to, co bych v žádném případě nechtěla, aby se jakkoliv usazovalo do duše mých dětí. Bojím se, že takto to skutečně dítě může pochopit, proto si nemyslím, že by dítě mělo číst tuto knihu bez komentáře dospělého. Já to okomentovala s tím, že Malý princ věděl, že tou smrtí se dostane jen do jiného světa - zpátky za květinou, že takhle to v tom jeho světě prostě je a takto to funguje, takže on věděl, že tím vlastně nezemře - takto si myslím, že je to v knize i myšleno, ale není to napsané tak, aby to pro dítě bylo jednoznačně zřejmé. A pokud je to myšleno jinak, tak jsem to nepochopila a pokud to je myšleno tak, že Malý princ se prostě chtěl zabít, dobrovolně se zabil a zemřel, pak bych to musela přehodnotit na velmi, ale opravdu velmi špatnou knihu pro děti. Pokud to takto není a pochopila jsem konec správně, tak i když se mi konec nelíbil, tak je kniha celkově celkem fajn, i se k tomu s dalšími svými dětmi ráda zase vrátím, ale určitě bych doporučila tuto knihu číst spolu s dětmi, nenechat je s tím samotné. Jako doplněk jiných knih mi kniha přijde pro děti fajn, ale kdyby měly číst jen takovéhle knihy, mám takový nejasný pocit, že by to do jejich duše zasévalo i něco jakoby pokřiveného - možná ale ten vjem vyplývá jen z toho konce knihy , kdyby ten byl jiný, možná bych tento vjem neměla a možná bych dokonce dala i pět hvězdiček.... celý text

Konec civilizace 2004, Aldous Huxley

Prostě velmi aktuální antiutopistický román - po přečtení jsem si dalších několik let všímala, jak se jeho vize fakt naplňují, a to velkou rychlostí. Stojí za přečtení a zamyšlení. Z hlediska porozumění tomu, kam dnešní svět směřuje mi to přijde skoro jako povinnost tuto knihu znát. Dávám ji k různým příležitostem jako dárek přátelům. Není vůbec dlouhá ani náročná na čtení, stylem psaní může sednout celkem širším masám. Z hlediska myšlenek aktuálních pro dnešní dobu dávám 5 hvězdiček, ale přiznávám, že kdyby tam nebyla ta aktuálnost a měla bych to hodnotit jenom po literární stránce - bylo by to cca 3 a půl hvězdičky - dobré, čtivé, zajímavé, ale ne úplně nějaká bomba.... celý text

Cesta 2008, Cormac McCarthy

Uff, velmi silná a velmi neobvykle napsaná kniha. Autor používá velmi minimalistický jazyk, věty v dialozích jsou krátké, ale přesto, nebo možná nějak záhadně právě proto, ve vás naprosto zhmotněně a intenzivně vyvolají tu atmosféru těch momentů, ve kterých se postavy (otec a syn) nacházejí. Je to tak silné! Tajil se mi dech, svírala mě úzkost a zároveň v té bezútěšnosti jsem s nimi prožívala ty záblesky naděje. Kniha se dotýká jistě mnoha aspektů a každého to může oslovit v jiné rovině, ale pro mě jako matku třech dětí tam byly silné ty momenty, kdy bylo cítit, jak moc synovi záleží na tom, aby oni s tátou neztratili vnímání hranice dobra a zla, aby prostě táta zůstal "ten dobrý" a tahle potřeba byla snad silnější, než to, aby přežili. Přišlo mi to nesmírně pravdivé - děti podle mě touží potom, aby jejich rodiče žili a jednali "správně", prostě aby stáli na straně dobra, i kdyby za to měli zaplatit. Tohle tam na mě silně působilo z každé stránky, lezlo mi to do útrob a tam to pracovalo a vyvolávalo silné emoce fakt někde až v morku kostí. Kniha popisuje obraz světa, kde se rozpadne jakýkoliv společenský řád, prostě neexistuje, každý je jen sám za sebe, za zlé činy není žádný trest, žádný tlak společnosti, takže pokud se člověk v rámci boje o přežití neuchýlí ke zlu, musí to být ze samotné lásky k dobru, nic dalšího mu to nepřinese, prostě motivace osekaná o jakoukoliv nadstavbu, jde to na pouhé jádro naší morálky. Kniha vyvolává silné existenciální pocity a otázky - o Bohu, o dobru a zlu v člověku, o společnosti, o smyslu života, o utrpení, o smrti..ale ani trochu to není prvoplánové, není tam žádné mudrování, ale dýchá to na vás právě skrze tu autentickou syrovost vyprávění o každodenním přežití či nepřežití. Konec knihy mě dostal - z hlouby duše jsem plakala a nemohla přestat asi půl hodiny (neznám jinou takovou knihu, kde by na mě konec takto zapůsobil), byla to směsice bolesti a zároveň uspokojení a úlevy - mě ten konec prostě dokonale uspokojil. To, o co tam podle mě šlo, v co jsem doufala já, to se podle mě stalo a má naděje došla naplnění. Kniha, která je určitě atmosférou jinak velmi skličující, ve mně zanechala přímo bouři naděje. Ne každý ovšem ten konec vnímá takto -některým mým přátelům přišel depresivní - to je asi velmi individuální. Za mě - mistrovské dílo.... celý text

Abych přežila 2015, Yeonmi Park

Do přečtení této knihy jsem moc představu o tom, jak se žije lidem v Severní Koreji neměla, teď ji mám. Kniha je skutečným příběhem, autentickým a tak před vámi vykreslí autentický obraz - o životě autorky, a jejích životních strastech, útěku z Koreje, o jejích vztazích, o jejím myšlení před útěkem a po útěku, o demagogii, o tamním režimu, o neskutečné totalitě a nesvobodě, o Číně a jejím postoji k uprchlíkům, o nedostatku žen v Číně a obchodu s nevěstami, o Jižní Koreji a jejím postoji k uprchlíkům atd.. Přečetla jsem to jedním dechem. Z hlediska toho, že vám dá kniha nahlédnout do těchto světů je to strhující a z hlediska samotného příběhu je to také dobře napsané.... celý text

O mráčkovi 2005, Pavel Čech

Moc pěkná kniha pro děti cca od 2 do 4 let. Na každé straně věta či dvě, doplněná krásnými ilustracemi, které příběh dobře a srozumitelně dokumentují. Kniha je poetická, ale způsobem, který děti pochopí, nejsou v ní fráze či slova, která by dětem nedávala smysl. Příběh je jednoduchý, snadno pochopitelný, smysluplný. Jsou v něm momenty, se kterými se děti mohou snadno ztotožnit, rozvíjí představivost, vnímání krásy obyčejných věcí. Nemám ráda knihy pro děti, kde nějaké lyričnosti je hodně a je to na úkor příběhu - mám dojem , že takové knihy děti prostě většinou nebaví, ale zde je to pro dětskou duši ve správném poměru. Doporučuju!... celý text

Čáry máry fuk, ať jsem zase kluk! 2012, Jiří Žáček

Nejsem nijak na poezii, sama od sebe jsem si nikdy žádnou dospělou knihu s poezií nepřečetla - nejsem tedy někdo, kdo tohle umí nějak zvlášť ocenit. Dětem čtu dětské říkanky, to jo, vím, že děti to potřebují. Už jsme doma ale měli podobných knížek s dětskými básničkami hodně a neměla jsem vůbec v úmyslu kupovat nějakou další. Ale tato kniha mě prostě zaujala a dětem jsem ji koupila - ty básničky tam jsou krásné, u mnohých se mi hnaly slzy do očí - vyvolávaly ve mně nostalgii, pocit dobra, krásy. Jsou tam nádherné slovní obraty, témata, dýchá z toho atmosféra. Jsou to básničky vhodné až tak od 4 let, né úplně na začátek. Kdykoliv je čtu, vždycky mám stejnou reakci - některé nedokážu dočíst, aniž by ve mně nevyvolaly silné emoce a oči se mi nezalily slzama. Vím, že to zní pateticky, ale je to první knížka básniček a říkanek pro děti (a máme jich doma asi 20 dalších), která na mě takhle působila. Přitom Žáčka znám - máme od něj doma další asi 4 knihy. Možná jsem to jen já, nevím, jestli by ty básničky takhle prožívali i druzí.... celý text

Zatím dobrý: Mašínovi a největší příběh studené války 2004, Jan Novák

Ta kniha je tak skvělá, tak skvělá!!! Nebojte se počtu stran, zhltnete to jedním dechem. Je to fantasticky čtivě napsané, prostě fantasticky, ten styl je tak svižný, hluboký a odlehčený zároveň, tak plastický, vtahující....Já si to tak užila! Je to skvěle napsaný román a navíc se dozvíte, jak to bylo s těmi Mašíny - příběh je silný, má neskutečně velký potenciál budit otázky, myšlenky, provokuje vás k tomu, abyste si udělali názor na mnoho věcí. Souhlasíte s nimi nebo ne? Schvalujete jejich jednání? A co následky - pro jejich rodinu, co tu zůstala. A stálo to vše za to, když výsledkem je to, co na konci knihy vidíme, že je dnes jejich život...Je to fantastický román z hlediska kvalitní beletrie, z hlediska poučení o historii (skvělé jako učebnice dějepisu o 50. letech například), z hlediska přemýšlení o morálních hodnotách a o tom, co je či co není pravé hrdinství. Styl vyprávění je neotřelý, originální, místy nesmírně vtipný, což je dobře, protože se občas potřebujete u této knihy i zasmát a trochu to odlehčit, protože jinak je to dost husté. U většiny pasáží mi srdce tlouklo fakt rychle, oči dokořán vytřeštěné, čelist pokleslá...Kniha mi pomohla protříbit si spoustu myšlenek a svůj názor na Mašíny jsem si utvořila. Jsem knihou zcela unešena.... celý text

Vítěz je sám 2009, Paulo Coelho

Pro mě kniha stála za přečtení. Myslím, že je tam vcelku bravurně popsán prázdný svět showbyznysu, ta tyranie snahy dostat se výš, ta prázdnota v hledání správných kontaktů, ta marnost v touze po slávě, která nakonec lidské duši nic podstatného nepřinese a zanechá člověka ve slepé uličce...Já jsem si o tom světě přečetla ráda, bavilo mě to a přišlo mi to poučné, má to potenciál. Příběh jako takový a postavy v něm mi přišly slabší, ale stačily k tomu, aby mě tím prostředím provedly. Sonda do hlubin vrahovy duše mi nepřišla až tak povedená, nějak mi to nepřišlo dobře psychologicky pochopitelné ani uvěřitelné. Styl psaní bych hodnotila jako průměr. Celkově ale doporučuju.... celý text

Brida 2008, Paulo Coelho

Knihu jsem sice dočetla bez odporu, ale nic mi nedala, nic ve mně nezůstalo. Je to plné jakéhosi magického pseudoduchovna, myšlenky nic moc, sem tam něco pseudofilozofického, příběh nic moc. Určitě nebudu mít potřebu se ke knize vracet.... celý text

Jedenáct minut 2009, Paulo Coelho

Knihu jsem četla cca před 10 lety a kromě toho, že byla o prostitutce, si už nepamatuju vůbec nic. Nezanechala ve mně žádné silnější dojmy, pamatuju si, že jsem si ji zhodnotila jako průměrnou, nevadilo mi sice, že jsem ji přečetla, sem tam mě něco zaujalo, ale celkově nic moc. Knihy, které přečtu a líbí se mi, mám pak tendenci přátelům kupovat jako dárek, u této knihy by mě to ale nenapadlo. Veronika se rozhodla zemřít se mi líbilo mnohem více.... celý text

Veronika se rozhodla zemřít 2000, Paulo Coelho

Už je to několik let, co jsem knihu četla, ale vzpomínka na ni je stále živá. Je to kniha s velmi čtivým a svižným dějem, která stojí za přečtení. Lze ji doporučit k četbě některým třeba v danou chvíli zoufalým mladým lidem, co jsou v nějakém mrtvém bodě, kniha má tendenci je nakopnout k životu. Velmi dobře je zde jednáno s tématem sebevraždy - nevyšla, a když pak Veronika musela žít s tím, že přeci jen z jiných důvodů brzy zemře, vedlo ji to k jinému přemýšlení, chování, k objevení autentičtější podstaty sebe sama. Kniha není dlouhá, přitom je dost silná. Mně se líbila moc,ale všimla jsem si, že kniha nemá tendenci líbit se starší generaci - někteří lidé prostě ty popisy masturbace apod. v knihách nemusí a pro některé lidi je tato kniha natolik se vymykající jiné Coelhově tvorbě, že to prostě nedají...Já knihu četla, když mi bylo cca 25 let a řekla bych, že jsem na tuto knihu byla v ideálním věku. Myslím, že lidem o něco zkušenějším se kniha už tak líbit nemusí - sama nevím, jak bych ji hodnotila dnes. Ale tenkrát mě nadchla.... celý text