havranice přečtené 137

Skříp, škráb, píp a žbluňk 2012, Kitty Crowther

Hodnotím 3 a půl hvězdičky. Knihu jsem zakoupila pro nejmladší dceru (3) a když jsem to četla, byly u toho i starší děti (5 a 9 let) - okamžitá reakce 9 ti leté dcery (která odpovídala i mým vnitřním myšlenkám) byla - " mami a je to pro ni (naši nejmladší) fakt vhodné, nezačne se potom bát, já teda nevim....?" Přesně to se i mně honilo hlavou. V knize je totiž 2x obrázek toho, co si puleček myslí, že by mohlo být ve tmě v pokoji pod postelí. Jsou tam kolem něho nakreslení takoví oškliví žabí strašidelní kostlivci či vodní rybí příšery. No a právě tyhle obrázky vyvolaly obavy u mé starší dcery i u mě. Nemusí být totiž jednoduché dítěti kolem 3 let vysvětlit, že to, co je tam nakreslené, je myšleno tak, že si to puleček jen představuje, že to tam tedy ve skutečnosti v jeho pokoji není. Kdekoliv jsem se koukala na ukázky z knihy na netu, tak zrovna tyhle strašidelné obrázky tam nikdy nebyly - podle mě opravdu mohou spíše vzbudit strašidelnou představivost. Naše dcera se nebála předtím a nebojí se ani teď (ale spí s námi, tak nemá důvod), ale jako povedenou knihu pro vyřešení případného strachu ze tmy u malých dětí to tedy nevnímám a pro tento účel bych ji nedoporučila. Ale jinak je to pěkné, krásné ilustrace, děti se v tom příběhu zcela najdou - jak chtějí ještě další a další pusinku a přitulení před spaním apod. Děti mají u nás jinak knihu rády, čteme ji opakovaně. Je textem vhodná pro věk 2-4 roky.... celý text

O dětech a zvířátkách 2010, Eduard Petiška

Skvělá kniha. Dané příběhy jsou i v Martínkově čítance, je to zde jejich výběr- připadá mi, že je to výběr těch nejlepších a nejpovedenějších, ani jeden příběh není slabý. Skvělé od 2,5 do 6ti let. Příběhy mají pointu a poučení, nutí děti přemýšlet, ale ne nějak překombinovaně. Všechny naše tři děti (9,5,3) tuto knihu měly a stále mají rádi. Ve věku 3-6 let u nás patří k těm, co čteme opakovaně a stále je baví.... celý text

Pohádky o mašinkách 2010, Pavel Nauman

Moc povedené pohádky. Předčítala jsem je synovi (5 let) a dcerám (3 a 9 let). Synovi a starší dceři se moc moc líbily, na tříletou to byl ještě složitý text a nic z toho neměla. Věk 5-7 mi přijde nejoptimálnější. Některé pohádky jsou delší - na cca 45 min.předčítání, jiné kratší (na 20 min.), ale ty dlouhé se dají dobře rozdělit na dvě části. Kniha se mi mimochodem mimořádně dobře předčítala, struktura vět, ač to bývají dlouhá souvětí, sama navádí na správnou intonaci při předčítání, četla jsem bez ztrácení se v textu, škobrtání a nutnosti muset se v textu vracet - což není pro každou dětskou knihu samozřejmost, některé se mi předčítají prostě špatně. Příběhy jsou zde pěkné, mají zápletku, pointu a poučení. Mašinky vždy doplatí na nějaký charakterový neduh - jsou pyšné, nafoukané, nebo si moc vymýšlejí či nechtějí respektovat pravidla a to se jim vymstí. Situace, do které se svými nectnostmi dostanou, je pak většinou sama vytrestá a oni se tím napraví. Kniha je velmi povedená, zvláště pro kluky doporučuju určitě.... celý text

Alenka v kraji divů… a za zrcadlem 2007, Lewis Carroll (p)

Medvídek Pú (20 příběhů) 1978, A. A. Milne

S knihou jsem se ve svém dětství nesetkala, četla jsem ji poprvé až nyní, při předčítání vlastním dětem. Několikrát jsem se nemohla dostat přes první kapitolu, protože ta je přeložená tak příšerně, že mě to 2x nebo 3x odradilo a v předčítání jsem pak nepokračovala - ta kapitola mi přišla úplně zmatečná, vůbec jsem nevěděla, kdo ke komu mluví. Vzhledem k tomu, že manžel knihu znal ze svého dětství a měl ji moc rád, tak jsem po ní po nějaké době sáhla znova a poprvé ji dětem přečetla celou. Předčítala se mi ale opravdu špatně - žádná jiná kniha se mi dětem tak špatně nepředčítala a to čtu dětem opravdu hodně. Překlad je starý a nikdy nebyl inovován - mně starší překlady běžně nevadí, překlady knih z 30.let běžně můžu, líbí se mi a s archaismy nemám problém a nevadí mi ani v dětských knihách. Tady ale nešlo o archaismy, ale o strukturu vět a vůbec o volená slova - věty na mě svou strukturou působily nečesky, nepřirozeně a kostrbatě, nijak mě nenaváděly ke správné intonaci, nenavazovaly na sebe přirozeně a špatně se mi chápal význam čteného a tudíž jsem tápala v tom jak větu zaintonovat, abych dětem přiblížila, jak jsou třeba dialogy myšlené. Bylo to strašně vyčerpávající a mnohdy se mi chtělo knihou praštit. Pořád jsem se v textu musela vracet na začátek odstavců, spousta dialogů a jejich vtip byl založen na slovních nedorozuměních, ale z textu často nebylo jasné, kdo jaké věty říká, vícekrát byl dialog složen ze spousty vět vyslovených jen do půlky, vznikal zmatek a spousta vysvětlování, kdo tedy co řekl, v čemž se vtip zcela ztratil. Kapitoly navíc nejsou až tak krátké - většinou trvalo předčítání 20 min - pro mě 20min. utrpení. Nutno říct, že děti knihu ale poslouchaly rády, i když jsem měla dojem, že je mnohé kapitoly nechaly trochu ve zmatku, co se tedy přesně dělo. Máme doma i anglický originál, nakoukla jsem do něj, a tam ten pocit neladnosti textu a neustálých zmatků, kdo vlastně zrovna mluví, nemám, takže si myslím, že je to otázka překladu. Jinak obsahově se mi to docela líbilo, je tam zajímavé, jak žádná postava vlastně není moc pozitivní - sobecký, sebestředný a požitkářský Pú, i když zároveň dobrosrdečný, pak trochu narcistní Králíček s pocitem vlastní důležitosti, bojácné, ale hodné Prasátko, Sova hrající si na chytrou s tím, že zná pár dlouhých slov,ale jinak vlastně nic, a IJáček - sebestředný, sebelítostivý, depresivní, cynický a citově vydírající. A přitom jsou všichni roztomilí a máte je všechny docela rádi - to je na dětskou knihu celkem jedinečné. Poučí to děti o tom, že každý kolem nich, koho v životě potkají, pravděpodobně bude mít nějaký větší či menší, ale povětšinou citelný osobnostní problém, a že se s tím budou muset naučit žít a druzí zase s nimi. Poslední kapitola je obzvlášť zajímavá - zaujala 9ti letou dceru a mohly jsme si povídat o tom, že je to o konci dětství - úplně to pochopila a byl z toho moc pěkný rozhovor. 5ti letý syn tohle ještě moc nechápal, ale kniha se mu jinak líbila. Tříletá dcera toho z celé knihy ještě moc nechápala, text byl na ní ještě moc složitý a zamotaný, nechytala se. Knihu nedoporučuju k předčítání, problém asi není tak výrazný, pokud si dítě knihu čte samo a může se v textu libovolně vracet a snažit se text pochopit - doporučila bych to tedy dětem pro samostatné čtení v 7 či 8 letech. Je ale možné, že pokud knihu někdo dobře zná, tak už ví, jak je vše myšleno a problém, který jsem měla já, se tak výrazně zmírní. Anebo prostě je to nějak můj subjektivní problém s touto knihou, kteří by jiní tolik nevnímali.... celý text

Snílci 2012, George MacDonald

Do Snílků jsem se pustila, protože ve svém životopise tuto knihu vychválil C.S. Lewis. Hned v úvodu se v předmluvě dozvídáme, že autor je jen průměrný stylista a abychom se nenechali odradit viktoriánskou šroubovaností vět a stylistickou neohrabaností. No, nevím - možná to tak je v anglickém originále, ale ten český překlad to v sobě podle mě nemá ani trochu - žádné dlouhé věty jsem tam nevnímala a šroubované už vůbec ne. Text plynul velmi ladně a harmonicky a připadal mi naprosto stylisticky skvělý. Jazykově mi to právě přišlo excelentní, věty ve mně plynule vytvářely obrazy bez škobrtání. První třetina knihy se mi zdála fajn, měla jsem dojem, že to někam směřuje, archetypální symbolika se mi líbila a místy jí šlo dobře rozumět. Nebyla jsem sice dějem nějak pohlcená, ale chvíle strávené s knihou byly příjemné. Zhruba v polovině knihy jsem ale začala mít potřebu, aby to tedy začalo někam srozumitelněji a celistvěji směřovat a spojovat se, být provázané a souviset navzájem, ale nějak se obraz začal spíše drolit, než celistvět. A tento pocit se až do konce nezměnil, nedošlo tedy k jakémusi naplněnému pocitu z knihy jako celku. V průběhu četby jsem se v hodnocení pohybovala tak na 3 a půl až 4 hvězdičkách s tím, že ale pokud to bude mít závěr, který všem postavám a dějům pro mě vtiskne smysl a ucelenost, klidně dám pět. To se ale nestalo. Rozčarovaná jsem také byla z celého vyznění knihy. Tuším, že kniha asi měla být o vývoji mladého muže na prahu dospělosti, o vývoji jeho romantických citů ke schopnosti skutečně milovat. Pro mě tohoto cíle prostě pocitově nebylo vůbec dosaženo. Hlavní postava - Anodus - byl pro mě bez vývoje. V celé knize putuje on sám pohádkovou říší, kde se tak jakoby étericky, prchavě a snově setkává s různými bytostmi, ženami dobrými i zlými, starými i mladými, vše je takové prchavě unikající, nejsou to moc bytelné interakce s realistickými rozhovory, spíše setkání plná symboliky, náznaků, pocitů a sem tam pár vět. Situace, které zakoušel, měly představovat asi jakési zkoušky střídané s něčím, kde se posilní a povzbudí, než jde zase do další zkoušky. Celé je to o něm - o Anodovi, přitom o jeho charakteru nedokážu říct vůbec nic - nijak mi ho kniha nevykreslila. Dokážu pouze říct něco o jeho pocitech. Celé jeho prožívání mi přišlo povrchně a snadno vybičovatelné, tak jako romanticky pseudovznešené. Kniha končí scénou, které já rozumím tak, že Anodus asi zabil jakési své falešné já - jakousi modlu v sobě plus je tam jakási oběť ohledně jeho lásky - celé to na mě ale působilo pateticky a nevnímala jsem v tom jeho skutečný vývoj ke zralosti - spíš jen romantický patos. Docela by mě zajímalo, jak kniha působí na mladé muže a jestli jim něco dá, někam je posune. Já jsem v ní tento potenciál nějak spíše neviděla. Nicméně řada obrazů byla skutečně sugestivní a symbolikou napěchovaná a některé z nich se mi hluboce vryly do paměti.... celý text

Princezna a skřítci 2002, George MacDonald

Kniha je skvělá. Krásná, nadčasovaná, propracovaná, ale nepřekombinovaná pohádka na hranici fantasy žánru. Překvapily mě zde recenze stěžující si na těžkopádnost překladu - mně to nepřišlo ani trochu těžkopádné, ani trochu šroubované, neměla jsem vůbec pocit dlouhých vět - přitom já jsem na to dost citlivá a jazyková neladnost mi v knihách dost vadí. Mně tady text plynul naopak velmi hladce a harmonicky, bez nutnosti vracet se na začátek vět či odstavců. Příběh je krásný, hutný, probouzí fantazii, jsou tam velmi pěkně vykresleny hlavní postavy, jde se s nimi identifikovat, postavy prochází vývojem. Princezna je malá 8mi letá holčička, ale statečná, čestná, drží slovo, přitom je ale vykreslená realisticky a je stále příjemně dětská. Hlavní chlapecká postava Curdie - obyčejný kluk, ale s rytířským srdcem - je také super. Mezi Curdiem a princeznou se vyvíjí moc hezký vztah, který prochází jistou krizí, když ji Curdie není schopen určité věci uvěřit. Děj celou dobu plyne konzistentní rychlostí, v knize nejsou hlušší místa, celou dobu je člověk v příběhu angažován a udržován v přiměřeném napětí. Nic není zdlouhavé, plyne to svižně, bez zdlouhavých popisů - prostě pro děti super, ale bavilo to hodně i mě jako dospělou. Příběh je půvabný, pohádkový a zároveň krásně lidský, je v něm ale také dost akce a dobrodružství - domnívám se, že může zaujmout stejnou měrou chlapce i dívky. Je napsaný stylem, že bude srozumitelný dobře už od cca 5-6 let, přičemž i třeba pro 12ti leté bude kniha stále zcela fajn a zajímavá. Nemám knize co vytknout, jsem moc ráda, že jsem na ni narazila. Poklad dětské literatury. Mimochodem Chesterton označil tuto knihu jako za nejzásadnější knihu v jeho dětství či mládí, která na něj ze všech knih měla nejhlubší vliv. Za mně 100 %.... celý text

Pohádky se zvířátky (8 pohádek) 2007, Vladimír Sutějev

Naprosto skvělá kniha pro děti, všemi dětmi u nás oblíbená. Jsou tam příběhy, které jsou srozumitelné od 2 let, pak postupně můžete přidávat ty složitější. Kolem 6ti let je knížka pro děti pak stále ještě aktuální a oblíbená, vhodná pak jako první čtení. Dobře se předčítá, příběhy mají nápad a poučení, krásné obrázky, celé to dětem prostě sedí. Opravdu klasika, nejde touto knihou udělat chybu.... celý text

Pan Sova 1996, Arnold Lobel

Tichý dech 2013, Jan Trachta

Kniha je velmi čtivá, svižná a co oceňuji zvlášť - je to autentické. Autor vše popisuje tak, jak to jako mladý kluk - doktor - prostě na těch misích prožíval - v osobní i profesní rovině - a dá vám možnost to vnímat s ním a udělat si velmi prokreslenou představu, jak to na takových misích probíhá. Je to obohacující jako autentický příběh a je to obohacující i z hlediska toho, že se člověk dozví něco o mentalitě lidí těch míst, která navštívil. Je to kniha, která svým tématem i zpracováním může oslovit asi poměrně široké množství lidí.... celý text

Musela jsem zabíjet 2004, China Keitetsi

Ta žena měla opravdu strašný život - od vztahu s otcem, znásilnění, byla dětským vojákem a krutě zabíjela, atd.,atd., - dost otřesné čtení. Jsou s ní rozhovory na youtube - pro mě je v její tváři to co prožila dál vnímatelné, jsou to hrůzy takového formátu, že to asi ani čas nijak extra ani zadlouho neodplaví. Dobré knihy dávám často jako dárek k různým příležitostem přátelům - ale nikomu nemám to srdce udělat to, že bych mu dala zrovna tuto knihu - i po letech mám v sobě úděsné obrazy situací v knize popisovaných a asi nemám pocit, že by mi přátelé poděkovali zato, že už to mají v hlavě taky - prostě jim to nechci dělat. Kniha je fakt pro otrlé.... celý text

Tisíce planoucích sluncí 2008, Khaled Hosseini

Silně tragicky odvyprávěný příběh žen z islámského světa, bolestný, krutý, plný nespravedlností, toho trápení je tam opravdu hodně a člověk si od něj v knize prostě neodpočine...Světlým bodem je přátelství těch dvou žen. Moc se mi také líbilo (stejně jako v Lovci draků), že příběh začíná detailním popisem dětství hlavní postavy - díky tomu postava pro mě získá hloubku, komplexnost, charakterovou prokreslenost a celkovou pochopitelnost motivů a jednání. Hodnotím plným počtem. Není to ale kniha, kterou bych si chtěla přečíst podruhé - nechci tím znovu emočně procházet, jednou to stačilo, a navíc ani nemám dojem, že by v tom napodruhé bylo co nového objevovat. Vše, co chtěl příběh říct, vám podle mě prostě po prvním přečtení řekne - proto chápu, že někdo vysoké hodnocení třeba nedá. Také mám už dlouho doma autorovu 3. knihu "A hory odpověděly" a uvědomila jsem si, že se mi do ní prostě zatím nechce - tuším, že to bude zase další emoční ždímačka, a to já sice můžu, ale přeci jen jednou za čas. Ale ani tak kvůli tomu hodnocení snižovat nebudu.... celý text

Lovec draků 2007, Khaled Hosseini

Čteno už před více lety, ale mnohé pasáže se opravdu vryly do paměti - pro mě hlavně ta první část knihy, která zachycuje dětství až do zrady přítele. To je podle mě mistrně odvyprávěno, byla jsem zcela emočně přímo uprostřed děje, prožívala jsem to, jako kdyby se to fakt dělo přímo před mýma očima, a bylo to tak silné, že jsem se o tom musela sdílet s manželem, abych emoce vyventilovala - a manžel pak intenzivně prožíval to mé zprostředkované vyprávění a i takhle zprostředkované to pro něj bylo silné a úplně ho to vtáhlo do děje také. Pro mě základní roviny, které jsem v knize vnímala, byly tyto - pocity viny a jejich dlouhodobá dynamika v tom, co se vztahem k někomu udělají, niterná potřeba syna získat uznání otce a k čemu všemu vede, pokud má dojem, že se mu ho nedostává, skvěle vykresleno, jak vždy nakonec zjistíme, že idealizované postavy jsou také jen lidé z masa a kostí (otec hlavního hrdiny), a vykreslení života a kultury v Afghánistánu. Kniha určitě stojí za přečtení, hodnotím ji plným počtem, ale chápu i negativní recenze - opravdu to tlačení na pilu v tom, aby vás to ždímalo z emocí je někdy trochu moc a ve výsledku to knize trochu ubere, protože už to působí někdy trochu samoúčelně, ale pro mě tam mnoho linií v příběhu bylo tak skvěle odvyprávěných, že za ty vady na kráse hodnocení stejně nesnížím.... celý text

Hlava plná nápadů 1985, Irina Pivovarova

Dostala jsem tuto knížku za odměnu ve škole ve třetí třídě, za nějakou básnickou soutěž tuším, a knížka se mi nesmírně líbila, přečetla jsem ji v dětství jako jednu z mála dvakrát. V dospělosti jsem ji četla dceři, když jí bylo 6 let a taky se mi líbila (i dceři, i když bych řekla, že kniha nejlépe padne fakt na věk 8-10 let). Postavy v knize nejsou černobílé, holky spolu mají i dost konflikty, je mezi nimi řevnivost, závist apod., velmi plasticky jsou v knize vykresleny pocity a myšlenky hlavní hrdinky a celá zápletka (chtěla vyhrát soutěž a tak podváděla a pak se třásla strachy, jestli se na to přijde) je vystavěna velmi napínavě. V tom věku cca 9 let mi to tenkrát fakt úplně sedlo, řešily se tam témata tomu věku velmi blízká a k postavám v knize se mi dobře vztahovalo. Taková fakt obstojná holčičí knížka.... celý text

Tobiáš Lolness 2009, Timothée de Fombelle

Nádherná kniha, přečteno za týden. Je asi i skvěle přeložená, protože text se čte neuvěřitelně ladně, nikde nezadrháváte, prostě si vychutnáváte obrazy, které ve vás text souvisle vytváří. Příběh je skvěle vystavěný, perfektně vykreslené postavy a jejich charakterový vývoj, pozadí jednání, napětí na každé stránce, hodně postav, ale všechny vás zajímají, všechny mají v ději své místo, není to "one man show". Líbí se mi, že zde velkou roli v příběhu mají i Tobiášovi rodiče a to nejen jako rodiče a nejen z titulu funkce jeho rodičů, ale prostě jako lidé, kteří také mají svůj životní příběh a nějak ho žijí. Je to o vztazích, o lásce, o rodině, o dobrodružství, o odvaze... Je tam ekologický podtext, ale myslím, že dobrým způsobem (považuji ekolog.chování za důležité, ale dnes je v tom někdy i spousta lží, demagogie a pseudonáboženství). U mnoha míst jsem si říkala - to je dobrý, to má přesah, nad tím musím ještě popřemýšlet, ale děj byl tak napínavý, že jsem těmto myšlenkám prostě neměla sebedisciplínu dát prostor - což je škoda, opravdu v tom je i o čem přemýšlet, ale je to tak dobré, že to člověk prostě zblajzne moc rychle. Příště to dám pomaleji. Těším se, až to budou číst moje děti - myslím, že ideální věk je 11 až 15 let.... celý text

Bojovníci trýzně 2001, Tim LaHaye

Nicolae 2001, Tim LaHaye

Ponecháni napospas 2001, Tim LaHaye

Kluk: Příběhy z dětství 2009, Roald Dahl

Opravdu moc se mi to líbilo, skvěle napsané, hltala jsem každý řádek. Útlá knížečka, ale tolik poučí o životě v Anglii v nedávné minulosti, o tamním školství, o internátních školách....Škoda, že to bylo tak útlé. Kdo milujete životopisy - tak tento je velmi čtivý a zajímavý. Tak málo stránek a tak plastický popis doby, ve které žil. Skvělé!... celý text

Karlík a továrna na čokoládu 2002, Roald Dahl

Báječná kniha. Krásný příběh, skvělé téma, hladce plynoucí text, který se dobře předčítá, spousta poučení a morálních hodnot sdělovaných dětem velmi nenásilně skrze dobře prokreslené postavy a jejich chování. Četla jsem to dceři v jejích 6ti letech, sama si ho pak znovu přečetla. I já sama příběh sledovala s napětím, moc mě to bavilo, hladilo po duši, chrochtala jsem také blahem nad tím, co to dalo dceři. Dcera si na tom uvědomila, a to skutečně hluboce a zůstalo jí to, že rodiče pomáhají výchovou dětem formovat charakter, a že k tomu, aby se ten charakter vytvořil dobře, je zapotřebí, aby rodiče uměli dítěti nevyhovět ve všem, říct mu také ne. A že pokud to rodiče nedokáží, má to velmi špatné důsledky a z chudáka dítěte se stane nesnesitelný fracek. Mnohokrát dění v knize okomentovala tak, že řekla třeba -"ta holčička za to, jaká je, ani tak nemůže, to je vina hlavně jejích rodičů, ty jí přeci měli vychovávat tak, aby nebyla tak rozmazlená". Opravdu bez nadsázky mohu říct, že toto poznání dceři zůstalo a ovlivňuje jí dodnes (9 let) - například velmi hlídá, abychom správně vychovávali její mladší sourozence :-)). Fantastická kniha, takto si přesně knihu pro děti představuju. Doporučuju!... celý text