hu_87 přečtené 908

Mohou neurovědci číst naše myšlenky? 2018, Barbara J. Sahakian

Útlá, čtivá knížečka, kterou si oblíbí nejeden nadšenec oboru neurověd. Autorky nám zde nastiňují svět experimentu v oblasti neurověd; zda je nějak možné odhadnout podle fMRI, zda člověk mluví pravdu či ne; jak působí duševní vypětí na naši následnou schopnost se ovládat; a co je podkladem "nemorálního" jednání, které obvykle připisujeme tzv. psychopatům.... celý text

Člověk je (ne)tvor společenský 2004, Jan Kosek

Název "Člověk je (ne)tvor společenský" je v tomto případě naprosto irelevantní, protože se nejedná o nějaký výcuc studií a experimentů z hlediska toho, jak nemorální a zlí mohou lidé být. Jedná se o historický souhrn oboru sociální psychologie spolu s jeho významnými jmény, některými experimenty (které se ovšem netýkají a priori nemorálního, agresivního či jinak špatného chování), takže pro všechny, kteří od knihy očekávali něco podobného, jako já, varuji - je to především HISTORICKÝ SOUHRN oboru sociální psychologie, dobrý možná tak na přijímací zkoušky na psychologii či jako osvěžení si paměti.... celý text

Uvnitř mé hlavy: Co když jsem si tě vymyslela? 2016, Francesca Zappia

Nebylo to vůbec špatný, na druhou stranu, některý věci mi přišly až moc vyhrocený - něco jako Amerika štýl trochu. Kdyby knížku napsal někdo, kdo skutečně trpí paranoidní schizofrenií, nejspíš by se mé hodnocení o trochu lišilo, protože takhle to beru z hlediska autorky, které se sice do jisté míry podařilo nastínit svět schizofrenie - nikdy nevíte, co je realita a co ne - avšak ne s dostatečnou autenticitou. Samozřejmě, je to příběh, o Milesovi se taky zmiňuje to, že trpí nejspíše alexithymií (dle mého je možné i že mírnou formou autismu), což je fajn, přece jen schizofrenie je asi o něco známější než pojem alexithymie. Četlo se to dobře, ten začátek knížky se podle mě dost povedl, jakože klobouk dolů - kdo by si pomyslel, že humři můžou být tak fascinující a děsiví zároveň - na stranu druhou, nejsem si jistá, jak moc má autorka prostudovanou problematiku paranoidní schizofrenie se začátkem v dětství. Hlavní postavě byla PS diagnostikovaná v 7 letech, což je spíš věk, kdy by se ta schizofrenie měla projevit jakože třeba antisociálním chováním, nesmyslným chováním (třeba plivat jídlo na zem a pak se ho snažit zase sníst), odmítat ostatní děti, úzkostností. Je sporný, jaká je pravděpodobnost, že by sedmiletý dítě dosáhlo takovýho levelu, že by už v 7 letech bylo výrazně paranoidní a mělo vyloženě persekuční bludy typu "jdou po mně". Pravdou je, že se o tom období od 7 let nic moc nezmiňuje, myslím, že by bylo vhodnější zmínit jiné příznaky - jakože se sociálně stahovala, neměla ráda přítomnost druhých dětí, nelogické chování, antisociální tendence (ne však se souvislostí s tím že je to dítě zlý, ale s tou nemocí). Samozřejmě, je to příběh a sem tam v opravdu americkým stylu - prostě duševně nemocná holka potká opravdu divnýho kluka, začnou se mít rádi (trochu oplácaný téma, ale budiž - vzhledem k tomu, že se kniha týká tématiky duševní nemoci, to odpouštím) a mezitím ta situace s ředitelem školy a tou slavnou tabulí byla asi nejvíc american style ze všeho, takže to bych asi vypustila a vymyslela něco střízlivějšího. Ta záležitost s (ne)skutečnou Charlie byla o něco lepší. Vhodné jako četba pro mladé i starší, i když ti starší ne moc plně docení ten přílišnej americkej styl.... celý text

Síla nevysloveného 2020, Peter Pöthe

Knížka, krom toho, že má zajímavou obálku, je v mnoha věcech určitě super. I když k ní mám několik kritičtějších poznámek, přesto hodnotím 5 hvězdičkami, protože: - to je skvělá četba pro studenty psychologie, ale nejenom ní - je to ideální volba literatury k přijímacím zkouškám k psychologii - jsou v knize protkány příběhy několika dětí a adolescentů, se kterými nás autor seznamuje - knížka je vhodná pro každého, koho zajímají různé kazuistiky a celkově práce s dětmi obecně Sečteno podtrženo, kniha je soubor příběhů z psychoterapie několika dětí, kteří k autorovi docházely. Jednotlivá sezení se střídají, takže to není tak, že by se některému dítěti věnoval třeba na 20 stránkách vkuse, kapitolky jsou spíše krátké. Musím říct, že sem tam byly krátké až moc a přišly mi dost odbyté. Chápu, že člověk si nemůže pamatovat všechno, ale když už píšu knížku, tak si myslím že by se nemělo stát to, co tady několikrát udělal autor - to, že další sezení s dětským klientem zabírá asi tak 5 řádků v podobě jako je cca "Přišel na sezení, hra byla stejná jako minule a po zbytek sezení jsme mlčeli". Jakože to mi přišlo dost odbytý a celkem zbytečný psát o takových sezení kapitoly. Tudíž se v knížce prostě stává to, že se autor opakuje. Co mě celkem překvapilo bylo to, že se na konci nedozvíme něco málo o dalším osudu jednotlivých "hrdinů". Trošku to kazí celkovej dojem - stačilo by aspoň něco, stručně, prostě kam ti lidi směřovali a tak. Když už někdo ztrácel čas psaním kapitol ve stylu, který zmiňuji výše, mohl něco málo sepsat i ke konci. Co mi ještě neskutečně vadilo bylo časté používání slova "oukej" - asi jsem v tomhle moc stará škola, ale často mi používání tohoto slovíčka nepřišlo moc adekvátní. Existuje tolik výrazů pro kladné přitakání a proč prostě OUKEJ, i napsat prostě OK by bylo lepší než tohle... Celkový dojem z knížky je takový rozporuplný, ale přesto hodnotím plným počtem, protože je to pro mě jedna z těch knih, které ve vás ještě nějakou dobu zůstanou.... celý text

Medicína doby kamenné 2020, Hartwig Hausdorf

Celkem zajímavá knížka, která ale mohla být o hodně zajímavější, nebýt autorovo tendencí se neustále opakovat a číst o trepanaci na zhruba 50 stránkách. Potenciál a téma to bylo dobrý, alespoň jsou v knížce ale některé ilustrace/fotografie pro lepší představu. Z knihy si toho ale odnáším méně, než jsem čekala, tohle téma je dost poutavé a bohužel v autorovo podání je poutavé o dost méně.... celý text

Nepopiratelné: Evoluce a věda o stvoření světa 2016, Bill Nye

Kniha je ideální volbou pro každého začátečníka v oboru evoluce, na druhou stranu se autor dotýká mnoha jiných tématů (takže i jako taková podpora všeobecného rozhledu taky dobrý). Hodnotím však 3 hvězdičkami, protože mi kniha nepřijde jako něco světoborného a knihou jsou protkány i různé autorovo úvahy. Jako začátek do studia evoluce dobrý, to je ale asi tak všechno.... celý text

Klinická psychofarmakologie 2017, Pavel Mohr

Doslova skvost, pro nadšence jakbysmet. Psychofarmakologie podaná zajímavě, čtivě a i s pěkným grafickým zpracováním. Další super knížka od tohoto nakladatelství.

Modrý zázrak 2020, Frauke Bagusche

Opět, s potěšením můžu říct - zase kvalitní čtení. Populárně - naučná publikace všemi doušky, nadupaná zajímavými informacemi. Ať už si vzpomenete na plankton, korály nebo různé živočichy v moři. Musím říct, že nejenom že knížka byla zajímavá, ale i doplňující; mnoho informací jsem třeba i tak trochu "věděla", ale autorka to rozvinula a učinila tak toto téma o dost zajímavější. Doporučuji. Jen teda k tomu názvu - byla jsem dotázána, o čem ta knížka je (byl vidět jen hřbet knížky s názvem)... "To je jako co, knížka o viagře?" Takže tak.... celý text

Les - Návod k použití 2017, Peter Wohlleben

Knížka tak trochu připomíná mix "tajné sítě přírody", "moudrost lesa" či možná ještě jiné, na které si momentálně nevzpomenu. Jsou zde, dle mého celkem zbytečné kapitoly věnované opět tématům typu krmení ptáčků, komu patří les a že na tom lesy nejsou tak špatně. Proč takové kapitoly, když napsal tolik jiných knížek, ve kterých se podobná témata vlastně vyskytují také? Čekala jsem něco ve smyslu více praktických rad do lesa. Ne třeba to, že se vám může klíště dostat do ucha (no sakra) anebo že na procházkách s dětma se toho dá v lese ledaccos dělat. Jestli očekáváte praktické rady, hledejte jinde, i když zase nemůžu říct, že by se to četlo špatně. Každopádně je to jedna ze zatím nejslabších knížek, které jsem od tohoto autora četla.... celý text

Dějiny ďábla 2008, Robert Muchembled

Skvělá, na čtení poměrně náročná knížka. Podrobná a zajímavá. Ovšem člověk se v tom všem snadno ztratí, výhodou je, pokud o daném tématu už něco víte. Jenom mi trochu vadila jistá chaotičnost, měla jsem dojem, že některé věci na sebe moc plynule nenavazují. Ale doufám, že z této edice seženu více knih, vypadá to opravdu zajímavě.... celý text

Narušení 2019, Susanna Kaysen

Po přečtení téhle knížky mám dojem, že to celé byl jeden velký špatný vtip. Prakticky celá knížka je de facto o prázdných dialozích, které mnohdy postrádají absolutní literární smysl, děj, cokoliv, co by běžný člověk od takové literatury očekával. Viděla jsem film (mimochodem celkem vydařený) a měla jsem tudíž tušení, že v této knize půjde o hraniční poruchu osobnosti. Z čehož vyplývá, že jsem čekala autorčin pohled na svojí osobnost, tzn. jak vnímá a prožívá věci, vztahy, lidi... prostě cokoliv, čeho by se dalo tak nějak chytit. Místo toho na mě čekaly nekonečně zdlouhavé a nudné dialogy prakticky o ničem, pojednávající o prostředí v léčebně, některých pacientech (ale popisující spíše povrchně, strojeně) a tak dále, ale nic na co jsem zvyklá u tohoto typu literatury. Na druhou stranu, pouhé 2 kapitoly (možná s bídou 3) vnímám jako celkem vydařené - jsou to kapitoly pojednávající právě o této diagnóze a tímto stylem jsem tak nějak očekávala, že se bude knížka ubírat. Za ty dvě užitečné kapitoly dávám hvězdičky 2. Jinak jakože, si dělá autorka srandu? Asi jo.... celý text

Zázračné medicínské případy 2020, Martina Frei

Kniha navazuje na starší knížku "Neuvěřitelné medicínské případy"a je psaná stejným stylem. Případy jsou to zajímavé, místy až neuvěřitelné. Nechápu ale, kde přišel nakladatel s takovým názvem, původně to ve mně evokovalo asociaci toho, že se tu budou probírat některá zázračná uzdravení nebo přežití, takže menší upozornění - ne, nejedná se tu o zázračné případy, spíše neuvěřitelné medicínské případy level 2.... celý text

Já blázním s vámi 2017, Martin Jarolímek

Pan Jarolímek prosazuje spíše alternativnější přístup k terapii schizofrenie a ve své knize se tento přístup snaží lehce načrtnout. Kniha je nejprve protkána některými kazuistikami, tedy včetně některých postupů pana doktora, poté se čtenář seznamuje s jednotlivými symptomy schizofrenie a některými varováními autora (např. co všechno hrozí, když pacientovi sebereme jeho blud a nic dalšího mu nenabídneme). Přesto knihu hodnotím 3 hvězdičkami, čekala jsem mnohem více kazuistik a případů z praxe.... celý text

Přemůžeme autismus? 2016, Anna Strunecká

Autismus je poměrně komplexní diagnóza, ve které stále vězí mnoho neznámého. Knížku jsem si přečetla ze zvědavosti, protože paní Strunecká je podle některých označována za dezinformátorku a chtěla jsem mít představu, jak může knížka od ní vypadat. Z této knihy jsem ale neměla takový pocit. Autorka se spíše snaží nastínit různé úhly pohledu (ano, včetně zmiňování různých studií z hlediska některých LÁTEK v očkovacích látkách, ne očkování jako celkového viníka) a v mnoha kapitolách nalézáme spíše věty s otazníky (včetně toho, zda určité látky v životním prostředí mohou přispívat k rozvoji PAS), takže určitě to není tak, že by se autorka snažila předávat tyto věci jako fakta - jak jsem zmiňovala, sama autorka mnohdy používá otazníky, i ke studiím, které jdou "proti proudu" a bývají z mnohých stran kritizovány. Jenže... Co mi třeba vadilo, bylo zmiňování vlivu antidepresiv na různé masakry (např. typická dvojice Harris a Klebold, je zde vypsán seznam těch, kteří užívaly "prášky na hlavu" a pak prostě udělali to co udělali), respektive forma, jakým to bylo napsáno. Cituji: "V následující části jsou popsány -kriminální činy- (pozn: tučně zvýrazněno) - hromadné vraždy, vraždy blízkých lidí nebo sebevraždy - spáchané osobami, které užívaly psychotropní léky. (...) Je možné, že tito lidé užívali psychotropní léky proto, aby se potlačily patologické rysy jejich osobnosti, a otřesné činy by spáchali i bez nich." Což vypadá celkem dobře, ale pak následuje tohle: "Je mimořádně smutné a velmi varovné, že se jedná o školní děti a mládež, z nichž psychofarmaka dělají bezcitné zabijáky a vrahy." WTF?! Ale co já vím, třeba tam je u některých predisponovaných lidí určité riziko, že u nich tyto látky způsobí zvýšení agresivity, ale ten styl, kterým to bylo napsané, jakože psychofarmaka z nich dělají vrahy - to vyloženě evokuje určité silné emoce. Takže ano, autorka určité sklony nezapře a asi bych se na jejím místě zamyslela, jak a co podám, než abych to v další větě celkem podkopla. Bohužel to může vést k tomu, že některé věci, které zmiňuje, opravdu nejsou úplně od věci, jenže širší vědecká obec se bude pak stavit ke všemu, co řekne, prostě skepticky. Ale i tak nelituju, že jsem knížku četla. Co se týče takových těch kapitol o určitých látek v očkování a souvislosti s autismem, tam jsem si teda něčeho takového nějak nevšimla (ale třeba se mýlím). Součástí knížky jsou i různé doporučené postupy (tzn. skladba stravy u PAS, co by mohlo pomoci a když už nepomůže, tak alespoň neublíží, formy terapie atp.), výzkumy které zkoumaly souvislost např. autismu a hladině různých látek v těle (nejen škodlivých, ale třeba vyšší hladině serotoninu a nižší hladině oxytocinu). Nejsem zastáncem ani jednoho tábora, takže diskuze o tom, že očkování v žádném případě nemají vliv na výskyt autismu a naproti tomu že očkování jednoznačně autismus způsobuje, jdou jaksi mimo mě; spíše zastávám názor "zlatý střed". V knize jsou uvedeny jednotlivé zdroje, takže i zarytý čtenář - skeptik má možnost si tyto zdroje dohledat. Jako odpad bych to určitě neoznačila, to by zas bylo z mé strany moc subjektivní hodnocení.... celý text

Islám - Historie, současnost a perspektivy 2017, Carole Hillenbrand

Suprově napsané, jednotlivé kapitoly solidně pokrývají velké množství informací. Když jste ohledně islámu zmatení nebo nevíte, jak v něm moc některé věci fungují, určitě doporučuji.... celý text

Jak se rodí sériový vrah 2014, Hannes Råstam

Na můj vkus až moc zdlouhavé, přitom by se to dalo vcucnout do poloviny stránek a kdyby autor chtěl, mohl by to podat zajímavě i tak. Nutno podotknout že Thomas Quick je vlastně skutečnou postavou a tento případ se vážně stal. Pokud spadáte mezi lidi, kteří knihu raději odložili, doporučuji film Dokonalý pacient (já stáhla se sk titulkami, český dabing nevím kdy bude), tam je to hezky vyobrazené.... celý text

Atopický ekzém 2010, František Novotný

Tenoučká publikace, ale snadno uchopitelná. Obsahuje jak kapitoly související s mechanismem vzniku ekzému, provokujících faktorů nebo možné terapie. Pro mě je to v této oblasti nadprůměr, protože jsou zde věci, o kterých jsem třeba nikdy neslyšela.... celý text

Vojenská příručka přežití 2011, Chris McNab

Kniha je bohatě ilustrovaná, snadno pochopitelná i pro naprostého laika a hlavně obsahuje poznatky, které se vždy hodí mít tak nějak po ruce. Předčila má očekávání. Navíc je to taková drobnější knížečka (ale zas nic co by vám nevydrželo samo otevřené). Součástí jsou kapitoly popisující rozdělání ohně nebo např. jak a kde se ukrýt (samozřejmě i s tipy, co rozhodně nedělat a co ano),... celý text

Základní psychosomatická péče 2008, Wolfgang Tress

Jedinečná a hlavně obsáhlá kniha v tomto oboru, což je poměrně nedostatkové co se psychosomatiky týče. Asi každá knížka o psychosomatice, co se mi dostala pod ruku, je prostě moc tenká nebo nepopisuje všechno tak, jak bych si zhruba představovala. Konečně nějaká knížka, která z hlediska psychosomatiky solidně popisuje nejrůznější obtíže (kardiovaskulární, trávicí...) z psychosomatického pohledu.... celý text

Jak nás mozek klame 2020, Albert Moukheiber

Slušně napsané, zajímavá obálka a zajímavé informace. K tomu ty informace, obsažené uvnitř, jsou dnes v době pandemie vlastně velmi aktuální (zda to má nějaké praktické dopady, těžko říct). Sečteno podtrženo, autor se zaobírá různými zkresleními - např. proč si podprůměrní lidé budou vždy myslet, že jsou nadprůměrní nebo proč být objektivní vyžaduje notnou dávku sebereflexe a přemýšlení. Také se např. dozvíte, proč je brát Milgramovy nebo Ashovy experimenty s řekněme mírnější rezervou a na konci je abecední rejstřík s jednotlivými druhy zkreslení. Pro mě v tomto oboru byla o něco zajímavější kniha od Niny Schautové (Rozhodování a intuice), avšak ani tady autor nezklamal.... celý text