Hun
přečtené 528
Matka
2004,
Karel Čapek
Prý je to protiválečná hra. To je ale velice povrchní pohled. Karel Čapek tady neřeší ty velké chlapské věci jako politika, vlastenectví, válka... On právě očima ženy ukazuje, jak jsou tyhle velké chlapské věci vlastně trapné. Jak muži pokládají svůj život (nebo životy jiných) za tzv. vznešené ideály, které ale vznešeny vůbec nejsou, a vůbec neřeší, že pro jiné může být tím nejvznešenějším ideálem zdravá a živá rodina. V mnoha nádherných pasážích Karel Čapek ústy Dolores jasně odkrývá povrchnost a pokrytectví chlapského světa. Jen je škoda, že na poslední půlstraně stejně Čapek spolu s Dolores kapitulují a posílají Toniho do války, aby zabíjel syny jiných matek. Jakoby se na samém konci Čapek zalekl toho, že by se měl svých pacifistických zásad zastat skutečně důsledně. Škoda. Každopádně hra není o válce a míru, jak nám tvrdili ve škole. Je o střetu mužského a ženského vidění světa a je úžasná.... celý text
Loupežník
2005,
Karel Čapek
Vlastně mi to hlavní myšlenkou připomnělo shakespearovského Krále Leara... Celá první půlka je vlastně taková dějová předehra, Čapek si připravuje půdu na to, aby v závěru rozehrál své myšlenkové majstrštyky.... celý text
Jazyky světa
2015,
Jozef Genzor
Pěkný a ucelený přehled. Vytkl bych zbytečně časté používání odborných termínů, komplikovaný sloh a také to, že autor občas uvádí domněnky a hypotézy jako prokázaná fakta.... celý text
Cyrano z Bergeracu
2002,
Edmond Rostand
„Dva mrtvé pomstít jdu: štěstí a přítele!“ Francouzský protiklad našeho Švejka čelí osudu s nejvyšším patosem a květnatou poezií...
Malí bohové
1997,
Terry Pratchett
Sice humoristická kniha, ale s tolika hlubokými úvahami a postřehy, že by v efebské knihovně nedělala ostudu ani v sekci „Duchovno a filosofie“. Určitě by patřila k prvním, které by se Bruta naučil zpaměti. Mám rád šťastné konce, a tak jsem rád, že se Vorbisovi nakonec Bůh přece jen dostal do hlavy. Doslova.... celý text
Amerigo & Magalhães
2019,
Stefan Zweig
Stefan Zweig opět zpracoval zajímavé lidské osudy svým strhujícím způsobem líčení. Snad proto Zweig za život napsal pouhé dva romány – v jeho podání je totiž i realita tak dechberoucí, že vymýšlet si vlastní příběhy je holá zbytečnost.... celý text
Co jsem zaslechl, když jsem mluvil sám se sebou
2009,
Alan Alda
Když Alda vypráví své zážitky, bývá to zajímavé – třeba o tom, jak se k němu chovali fanoušci, když se stal slavným. Bohužel v téhle knize je životních zážitků minimum a naprostou většinu tvoří jakási Aldova životní filozofie, ba dokonce hledání smyslu života. A tady je problém. Alda se nám snaží předat životní moudrost, ale žádnou nemá. Pokud jste četli Schweitzera, Lewise, Exupéryho nebo koneckonců samotnou Bibli, poznáte, že Alda pluje strašně po povrchu. Jen mlácení prázdné slámy.... celý text
My
1989,
Jevgenij Ivanovič Zamjatin
Tenhle román je významný hlavně proto, že byl první svého žánru, a tudíž přelomový. Našlo se v něm i pár zajímavých myšlenek. Mám ale pocit, že autor nebyl nijak mimořádný spisovatel, co se toho řemesla týče. Často popisoval věci tak, že člověk nevěděl, kde se postava nachází nebo jak se tam dostala. I v dialozích někdy nebylo jasné, kdo mluví. Autor nadužívá výpustky, až běda. Skoro si říkám, že největší přínos téhle knihy literatuře spočívá v tom, že byla inspirací pro Konec civilizace a především 1984. Právě Orwellovo dílo je rozhodně vrcholem dystopického žánru.... celý text
Proces
2016,
Franz Kafka
Znáte takové ty typické sny, které se sice odehrávají v realitě, ale občas se v nich dějí nelogické věci? Třeba že otevřete dveře u vás doma do obýváku, ale za nimi je vaše kancelář? Nebo s vámi osoby jednají nesmyslně? Kafka dokázal vytvořit příběh, který definují právě takové situace. A vystihl je dokonale. Mistrovské dílo.... celý text