Hun
přečtené 528
Věčně zpívají lesy
2000,
Trygve Gulbranssen
Gulbranssen se snažil napsat knihu s určitou hloubkou, protkanou občas myšlenkami o lidské povaze a společnosti. Ukousl si ale trochu větší sousto, než jaké by zvládl. Nemá totiž vhled do lidské psýchy jako Zweig, etickou hloubku Exupéryho a ani vypravěčský talent takového Pagnola. Co se děje týče, docela to šlo, ale místy to hraničilo s červenou knihovnou...... celý text
Mnoho povyku pro nic / Much Ado About Nothing
2014,
William Shakespeare
Tak jak se mi Joskův překlad Othella až tolik nelíbil, tady odvedl brilantní práci. Hravě si poradil s každou jazykovou hříčkou, každým náznakem i rýmem. Pokud jde o obsah, ze všech Shakespearových komedií, které jsem četl, je tato nejlepší. Asi proto, že to není jen veselá taškařice, ale hraje místy i na vážnou strunu.... celý text
Král Lear
1958,
William Shakespeare
Naprostý vrchol Shakespearova tragického génia. Leč soudě podle řady zdejších komentářů nějak ubývá lidí schopných takovou literaturu ocenit. Škoda.
Každý den s češtinou
2009,
Jan Králík
Kniha pokrývá řadu zajímavých oblastí a je vesměs napsaná jazykem, který je dobře srozumitelný i pro laickou veřejnost. Hodně mě ale zarazila jedna věc: Zrovna v příspěvcích hl. autora, RNDr. Jana Králíka, CSc., se objevují dost zásadní faktické chyby. Prakticky v každém jsem našel aspoň jednu, namátkou: – tvrdí, že skloňování a ohýbání je totéž (není, první je podmnožina druhého) – tvrdí, že angličtina vůbec nemá flexi (a co třeba flexe sloves či zájmen?) – ve výčtu všech evr. větví indoevr. jazyků, který má být zjevně úplný, zcela vynechal významnou větev keltskou – slovo „raný“ se prý může psát jen s jedním N (a co třeba „ranný šok“, pane doktore?) Přitom to vše jsou pro češtináře docela triviální znalosti, které by měl takový odborník automaticky znát. Skoro mi připadá, že za sebe ty kapitolky nechal psát studenty...... celý text
Mýty a báje starých Slovanů
2003,
Irena Šindlářová
Kniha slibuje slovanské mýty a báje, ale žádné tam nejsou. Jde jen o výčet některých starých slovanských obyčejů a bohů. Autor navíc při jejich popisu míchá pohanskou a raně křesťanskou éru. Nehledě na to, že se často pouští i do vod etymologie, kde jsou jeho teorie mírně řečeno „odvážné“.... celý text
