Hun Hun přečtené 528

Škorpilova škola běhu

Škorpilova škola běhu 2014, Miloš Škorpil
4 z 5

V knize je spousta praktických tipů a líbí se mi, že autor je u každého tématu k věci a neutápí sdělení ve spoustě slovní vaty.


Kdo se bojí Virginie Woolfové?

Kdo se bojí Virginie Woolfové? 2008, Edward Albee
3 z 5

Bylo zajímavé postupně odkrývat minulost jednotlivých postav z přibývajících náznaků. Vyvrcholení hry bylo rovněž působivé. Tohle drama na druhou stranu nenabídlo nijak moc myšlenek nebo hlubokých postřehů a i těch vtipných či jazykově vytříbených replik tam oproti takovému Shakespearovi bylo pomálu. Hra si podle mě získala určitou proslulost spíš kvůli tomu, že v době svého uvedení byla poměrně šokující. Jinak je to spíš slušně napsané drama, nic víc.... celý text


Citadela

Citadela 2004, Antoine de Saint-Exupéry
5 z 5

Pokud uvažujete o tom, že si tuto knihu přečtete, měli byste vědět, že je to velmi náročné čtení. Na 430 stranách kniha nemá děj, zápletku ani postavy. Je to volný sled úvah o společnosti, vztazích a Bohu. Tak prosté to ale není. Krása kniha spočívá v tom, že všechny myšlenky jsou podány ve vznešených metaforách a alegorických příbězích, a navíc přenádherným, patetickým, lehce archaickým jazykem. Užil jsem si každou stránku. Budete číst o žízni, která dává krásu studni, o tíhnutí k moři, o tom, jak se strom i člověk uskutečňují, o modlitbách, na něž není odpovědí... „Má samota mne, Pane, někdy mrazí.“... celý text


Frantina

Frantina 1988, Karolina Světlá (p)
4 z 5

Příjemné překvapení. Ta kniha má myšlenku a obstojnou hloubku. Začátek poněkud nezajímavý, závěr přehnaně melodramatický, ale to vše mezi tím super. Nejzajímavější je střet Bartolomovy křesťanské morálky a přirozeného vnímání etiky u Frantiny, ale také to, jak šel u Frantiny veškerý zájem o druhé a obětavost stranou, když se zamilovala. Tenhle fenomén jsem ještě jiného spisovatele řešit neviděl...... celý text


Moře, objevy, staletí

Moře, objevy, staletí 1980, Aleš Skřivan
4 z 5

Kniha vyšla už v r. 1980, a tak se vymyká současnému trendu omezovat v populárně-naučných knihách množství textu. Připravte se na opravdu dlouhé čtení. Po obsahové stránce je tedy kniha informačně velmi bohatá, místy až příliš – na některých místech je těch zbytečných detailů opravdu až otravně mnoho. Nicméně podá vám ucelený přehled o postupném objevování dalekých krajů a zaplňování bílých míst na glóbu od starověku až po zmapování Antarktidy v 19. století. Textově dobré, jen v první třetině občas stylisticky neobratné. Mám jedinou výtku, zato zásadní: V knize prakticky zcela chybí mapy. Kniha o zámořských plavbách – a bez map! A tak čtete o pouti od ostrovu k ostrovu, od souostroví k ústí té a té řeky a vůbec netušíte, kde se nacházíte. Namísto map jsou v knize nic neříkající, podivné ilustrace. Vzhledem k zaměření knihy to považuju za velmi zásadní nedostatek, mapy mi při čtení chyběly opravdu zoufale. Škoda.... celý text


Pohřbený obr

Pohřbený obr 2017, Kazuo Ishiguro
5 z 5

Ishigurovy knihy jsou určeny přemýšlivým čtenářům, které baví domýšlet si a skládat dohromady to, co autor záměrně jen naznačuje. Je to tak v Malíři pomíjivého světa, v Soumraku dne a teď i zde v Pohřbeném obrovi. Nehledejte v knize historický román ani fantasy. Je to zkrátka příběh s propracovanou strukturou, který odhaluje těsnou spojitost mezi pamětí individuální a kolektivní.... celý text


Život a smrt Malého prince

Život a smrt Malého prince 1995, Paul Webster
3 z 5

Po obsahové stránce bych knize vytkl, že hlavně v první polovině autor zbytečně odbíhá k nepodstatným detailům (jako by mu bylo líto neuplatnit vše, co získal rešeršemi). Co ale knihu kazí především, je jazyk. Nevím, zda Webster tak neobratně píše, nebo je to vina překladu (to asi spíš), ale v řadě případů je význam vět doslova nerozluštitelný, případně jsou formulovány vzhledem ke kontextu tak nelogicky, že se stává doslova vysilující prací text číst. A to nemluvím o mizerné práci redaktora – příšerné hrubice, nesčetné překlepy a ledabylá typografie. I samotné jméno hlavního hrdiny je v celé knize soustavně uváděno s pomlčkou místo se spojovníkem (Saint–Exupéry)! Když to v knize vidíte už po třísté, je to opravdu otravné. Celkem tedy dobrá biografie, ale ne výtečná. A český překlad ještě o úroveň níž. A ještě douška: Ve dvou případech je jedna a tatáž Exupéryho kniha uvedena pod dvěma jinými názvy. O Válečném pilotovi se někdy mluví jak o Válečném letci a kniha Kurýr na jih je min. jednou referována jako Jižní kurýr. To už je trochu moc...... celý text