Ignis přečtené 317

Úzkosti a jejich lidé 2020, Fredrik Backman

Broučci 1997, Alena Peisertová

Ve školce nám to pouštěli na desce anebo nám to četla soudružka učitelka, to už si nepamatuju, vím, že mě tenkrát přišla jako nejsmutnější smrt Janinky, konec kupodivu už pak tolik ne. Teď jsem to četla synovi a jen zírala na věci, co tam vlastně jsou, nejvíc mi ale vadila ta slepá poslušnost k bohu, to mě strašně dralo, jakákoliv vlastní iniciativa musela být po zásluze potrestána. O pohádce o koťátkách nemluvě, ta mě přišla extra krvelačná. Nemělo by v křesťanství jít spíš o napravení hříšníků než trest smrti při jakékoliv lehké neposlušnosti? Jinak to beru jako sondu do tehdejšího života - "Broučku, budeš se ženit - Ale já nechci! - Nezájem, vezmeš si Berušku. - Ale já si nechci vzít Berušku... - Jinou neznáme a oženit se musíš, tak mazej žádat o ruku. - Hm, tak jo." A u Berušky: " Beruško, vezmeš si Broučka! - Ale já bych radši... - Nic, Brouček přišel jako první, tak si ho prostě vezmeš. - Hm, tak jo. " Jinak mě pobavilo jak se tam děti prostě jen tak objevily, prostě Brouček odletí do práce a po návratu mu běží dítě naproti. Jediné, co opravdu oceňuju byla zmínka o té nejmladší Berušce se špatnou nožičkou, jak jí tam sourozenci pomáhali a tak. Co mi ovšem vadí, že vůbec netuším, jak dopadli broučci z roští!... celý text

Sbohem, armádo 1974, Ernest Hemingway

Jsem ostuda, ale od Hemingwaye jsem ještě nic nečetla, takže jsem v rámci ČV využila příležitosti, ale neměla jsem zrovna šťastnou ruku. Dokud se kniha věnuje válce a takovým věcem, je to vcelku dobré, ale bohužel, v okamžiku, kdy se na stránkách objeví Catherin, začíná nuda k nepřežití. Dialogy o ničem a furt dokola, poslední část jsem se nutila číst jen s velkými obtížemi, protože se tam lautr nic neděje. Hned předtím jsem četla Oheň od Barbusse a ten mě přišel mnohem lepší.... celý text

Oheň 1965, Henri Barbusse

Na to, že válečné romány nevyhledávám, musím uznat, že je to opravdu působivé čtení. Vzhledem k tématu a ději nemůžu napsat, že mě to bavilo, ale autorovi se podařilo zprostředkovat ten pocit, jaké to asi bylo, být vojákem v první světové. Že válka není jen bitva, ale taky nekonečná námaha a nuda. A zima a občasný hlad, a bahno, hodně bahna. Ten závěr to dost zabil, sice autora do jisté míry chápu, ale víc by mě zajímalo, jak se dostali odtamtud než plakátové provolání.... celý text

Latina je mrtvá, ať žije latina! Malé dějiny velkého jazyka 2016, Wilfried Rudolf Stroh

Anděl smrti 2022, Vlastimil Vondruška

No mělo to potenciál, mělo. To by to ovšem nesměl být Vondruška, aby to nakonec nezabil. Že má konce většinou dost na sílu a useknuté je vlastně jeho trademark, takže bych se neměla divit, ale tentokrát mě to fakt mrzí, protože to mohla být hodně dobrá věc. A jsem ráda, že nejsem jediná, komu se ti manové pletli.... celý text

Lékaři na horách: Neviditelní hrdinové 2022, Wojciech Fusek

No tak na to, že o horolezectví jsem se nikdy nezajímala a o polské už vůbec ne, tak mě knížka fakt bavila. Trochu nevýhoda je ta, že o polských horolezcích nevím ani ň (tedy, původně jsem nevěděla:-)) takže to bylo ze začátku trochu náročnější na orientaci, protože autoři jejich alespoň částečnou znalost předpokládají a jména létají sem tam a chvíli trvá než si je člověk zapamatuje a roztřídí. Ale pak už dobrý a vlastně strašně zajímavý. I když moje přesvědčení, že horolezci jsou blázni mi spíš potvrdila :-).... celý text

Oblá prkna 2007, Yves Bonnefoy

Temné hlubiny 2017, Robert Bryndza

Za mě takový průměr. Čte se to dobře, přečetla jsem to na jeden zátah, ale zase nemůžu říct, že bych pak byla nějak nadšená. Erika mi teda moc sympatická nebyla (nečetla jsem předchozí díly, tak jsem netušila, do čeho jdu) a závěr byl sice poměrně dost překvapivý, ale zároveň ne úplně uspokojivý.... celý text

Multikulti pindy jedný český mindy 2016, Iva Pekárková

Mám autorku ráda, tak trochu (trochu hodně) ji závidím dobrodružnou povahu. I když tedy zrovna to společné bydlení je teda už hodně hardcore. Celkově mě její postřehy baví a líbí se mi pohled na věci z jiného úhlu. Výhoda (alespoň pro mě) byla v tom, že se to dá číst po částech a nemusíte tím zabít celý den. Docela mě překvapilo, že i když ta knížka není nejnovější, pořád si tak půlku pamatuju z doby, kdy jsem četla autorčiny blogy na idnes.... celý text

Čarodějnice 2018, Camilla Läckberg

No tak kdyby ta knížka byla o půlku nebo aspoň o třetinu kratší, nic by se nestalo. Problém mi to dělalo hlavně na začátku, zčásti i tím, že jak anotace slibuje hon na čarodějnice, člověk čeká kdy to začne jít do kopru a to očekávání je horší než když to už začne. Protože když to začne, už jsem to nečetla po kouskách, ale přečetla to téměř na jeden zátah. Historická linka mě bavila, tedy jestli se to tak dá říct, jen to propojení na konci mohlo být trochu detailnější.... celý text

Zkrotit vlka 2017, Benjamin Black (p)

Teda na to, jak je knížka krátká, tak jsem ji četla hodně dlouho. Není tak strašná jak by to mohlo vypadat podle celkového hodnocení, ale rozvleklá je dost. Má to klasické schéma - nalákání čtenáře na vraždu, pak se děj věnuje všemu okolo jen ne pátrání a nakonec "jo, vy vlastně čekáte až se dozvíte, kdo to udělal - no, tak to bylo takhle..." A konec. Ale jednotlivosti a atmosféra se mi líbili, takže jsem to nejen nakonec dočetla, ale chvilkami si to i užila.... celý text

1913: Co jsem ještě chtěl vyprávět 2021, Florian Illies

Půjčila jsem si to současně s prvním dílem a četla hned po něm. Nevýhoda - některé věci se opakují. Výhoda - nemusela jsem se začitat, vzhledem k tomu, že autorův styl mě neskutečně bavil, tak jsem si to vysloveně užívala.... celý text

1913: Léto jednoho století 2013, Florian Illies

Hlásím se do klubu těch, co si mysleli, že jde o román. V první chvíli se dostavilo drobné zklamání, ale hodně rychle mě přešlo, vlastně se mi tahle forma líbí víc. A moc mě bavilo to číst, i když půlku těch lidí neznám (teď už jo, miluju internet a možnost si něco hned najít), autorův styl mi opravdu sedí. A souhlasím, že těch roků by mohlo být víc.... celý text

Hroby se otevřely 2018, Benjamin Black (p)

No, jak to říct... Je tam všechno, co mě v detektivkách nemám ráda - spiknutí, víc řešení vzájemných vztahů než pátrání, předvídatelný konec... Ale musím uznat, že i přes výše uvedené mě to nenudilo a dokonu ve mě zůstala maličká zvědavost na předchozí díly. No a líbí se mi název.... celý text

Vybledlá krajina s kopci 2019, Kazuo Ishiguro

Tak já vyrazím proti proudu místního nadšení. Ano, vypadá to dobře, čte se to pěkně a pak... úplně vidím autora, jak se při psaní konce šklebí a představuje si čtenáře, jak se asi tváří, když jim rozkopal bábovičky.... celý text

Rituál 2020, Adam Nevill

Tak tohle by konečně napínavý horor. Bylo tam všechno, co od hororu chci, napětí, nadpřirozeno a na konci ultimátní řežba. Dobře ta poslední položka s velkou rezervou, ale bylo to tam.... celý text

Lilie pro nevěstu 2021, Teresa Simon (p)

Hm. Nevím proč jsem si myslela, že to bude něco víc, než jen romantika. Přitom to nezačíná špatně, začátek mě docela zaujal, ale pak to nějak vyšumí do ztracena. Nebo spíš na to, jak na začátku prožíváme v deníku skoro den po dni, tak na konci je to "ten umřel, ta umřela, ten taky umřel, ta taky a tahle odjela pryč" takže jsem si řekla tak akorát "hm, smůla", než aby mě to nějak zasáhlo. No a hned na to přišel pocit, že všechny ostatní důležité postavy prostě umřít musely, aby hlavní postava mohla bez výčitek odjet za novým začátkem. Moderní linka ok, jen ON byl až otravně dokonalý, traumátko z minulosti included. Na druhou stranu pořád si říkám, jestli Viktor opravdu umřel u Stalingradu, a i když si hned řeknu, že to neví ani autorka, protože tak daleko o něm ani nepřemýšlela, beru to jako důkaz, že to není úplně blbě napsané a nějaké stopy to zanechá.... celý text

Mladí, neklidní a mrtví 2019, Jessica Fellowes

Tak jestli o tomhle někdo napíše, že je to čtivější než první díl, tak vím, že ten rozhodně číst nebudu, už tohle bylo strašně rozvleklé. Neříkám, že úplně nezajímavé, ale tohle pátrání nepátrání, kdy se hlavní postava motá sem a tam a nic z toho (ok, možná něco málo z toho je, ale strašně dlouho trvá, než se to začne nějak projevovat), mě dost rozčilují. Zachraňuje to prostředí, to je moc fajn.... celý text

Vlastní spravedlnost 2011, Camilla Läckberg

Narazila jsem na knížku náhodně v knihovně a musím říct, že se mi to líbilo. Taková pohodová detektivka. Rodinný život mě tam nevadil, nebylo ho zase tolik, a když už, tak to plánování svatby bylo celkem zábavné.... celý text