Isew přečtené 1078

Prak 2016, Michal Vrba

Asi bych po knize nesáhla, pokud by ji tak nevychválila Chytuš (díky za doporučení). Obálka mě nezaujala a název je takový nijaký. Zkrátka nic, co by mě mělo chytit. A to je podle mě chyba. Protože uvnitř knihy je neuvěřitelně napínavý a čtivý příběh. Pořád se mi v hlavě honí, o co horší byl Marek, který překládal agitační německé texty do češtiny než dělník, který vyráběl každodenně munici pro wermacht? Oba byli nádeníci. Proč autor Markovu překladatelskou práci považuje za něco mnohem horšího a proč i ostatní v knize jím pohrdají? Zvlášť ti, kteří také sloužili Němcům v továrnách? A soudruh tajemník, ten stál za to. Vždycky když se objevil na scéně, se mi zvedl tlak.... celý text

Přístav volá 1995, Jaroslav Foglar

Jako malá jsem Foglara milovala a přečetla jsem všechno, co se mi od něj dostalo do rukou. Tahle kniha mě v dětství úspěšně minula a jsem za to vlastně i ráda, protože je hodně slabá. SPOILER Jirka Dražan se nudí, na první pohled ho zaujme nějaký chlapec, a aby se mu přiblížil, dá se dohromady s pochybnou partou. Celou dobu ví, že to není správné, ale něco ho pudí k tomu, aby s nimi dělal lumpárny. To trvá více než 3/4 knihy. Pak dojde k seznámení s Láďou a chlapci jsou kamarádi na život a na smrt. Ihned. Podívají se do očí a ví, že to tam je. Modrý život a jeho hodnoty jsou neskutečně odbyté. Nerozvinuté a uspěchané. Přátelství mezi Láďou Vilemínem a Jirkou Dražanem není standardní (nechci se vyjadřovat explicitně). Př. "Jiřím teď zmítaly různé přepodivné pocity, jaké nikdy dříve neznal, a jejich původcem byl Láďa Vilemín." "A Jiří na něm mohl oči nechat, když ho viděl tak cvičit, pružného, se svalnatýma nohama, které se poslušně a úžasně lehce zdvihaly, před rychle se točícím švihadlem." Takových perliček je tam víc. Poslední věta zní: "A modrým životem žil stále. (Jirka)" Ale to neodpovídá jeho povaze. Doma se sám nudí, chce akci. Nejdříve tou akcí byli sígři z Přístavní čtvrti, pak svalnatý, opálený a krásný Láďa Vilemín, ale když odjel, tak už žádná dobrodružství nechtěl? Nevěřím.... celý text

O líné babičce 2011, Alena Kastnerová

Koukám, že půjdu proti proudu, ale mě se ta knížka nelíbila. Byla psaná prvoplánově. Nebyl v ní život. Příběhy na efekt. Krásně ze života starších lidí umí psát David Walliams. Tam mu to věřím. Tady ne. Je možné, že existují starší lidé, kteří si plní své sny, to je skvělý námět, ale zpracování mě vážně nenadchlo.... celý text

Ztraceni v čase 2007, Petra Braunová

Trochu jsem se obávala konce a očekávala jsem něco tak neobjevného, jako že se Martin po zásahu bleskem probudí v nemocnici z komatu a všechno byl jen sen. Autorka mě vyvedla z omylu. Konec byl, stejně jako celá knížka, zajímavý. Nejsem cílová skupina, přesto jsem si to užila.... celý text

Nekonečné prázdniny 1987, Martina Drijverová

Knížka o první půlce prázdnin v malé vsi kousek od Prahy v osmdesátých letech minulého století. Mám z ní rozporuplné pocity. Líbí se mi, že děti o prázdninách běhají venku, čtou knížky a zažívají malá dobrodružství. Nelíbí se mi, že hlavní hrdinka za každou dětskou vylomeninu byla tvrdě trestaná. V 80tých letech jsem byla dítě, tak vím, že to bylo běžné a nikdo se nad tím příliš nepozastovoval, ale v kontextu dnešní doby se mi to nečetlo dobře. Hlavní hrdinka je automaticky s trestem smířená. Ale stejně jde a udělá další zakázanou věc. Přesně je vidět, že takovéto tresty nefungují. Dnes děti takto trestané nejsou (alespoň v mém okolí), přesto takový banální příběh asi nezažijí, protože mají mobily, youtubery a minecraft. Je jiná doba, ale já bych v dnešní době být dítě snad ani nechtěla.... celý text

Síla vzdoru 2011, Suzanne Collins

Poslední díl. Konec. Už teď je mi smutno, že to nepokračuje. Ale nemělo by jak. Příběh se uzavřel. Pokud někdo tento díl považuje za slabší, tak já ne. Je jiný. Už v něm nejsou Hladové hry, ale hry o budoucnost. Autorka nám Katniss vykreslila do té míry, že se její rozhodování dalo předpokládat, přesto když u popravy vyletěl šíp a trefil tu správnou osobu, vykřikla jsem JO! Celý třetí díl jsem si říkala, že i kdyby povstalci vyhráli, bude to cesta k lepšímu? Nepřichází po jednom tyranovi náhodou tyran další? V minulosti to tak mnohokrát bylo. Někdo může tento díl považovat za příliš upovídaný. Já jsem ráda, že se ozřejmila minulost a pohnutky mnoha zúčastněných. Pak vše dávalo smysl. Skvělá série.... celý text

Vražedná pomsta 2010, Suzanne Collins

Druhý díl byl stejně strhující jako první. Vůbec mi nevadily myšlenkové pochody Katniss. Naopak. Krásně si o ní lze udělat plastičtější obraz. Oceňuji to, že to není prvoplánová hrdinka, která všechno zvládne a ještě je okouzlující a všichni ji milují. Katniss je upřímná, náladová, umíněná, nerozhodná, otravná. A jaká jiná by měla být? Vždyť je jí 17 let. Styl psaní mi vyhovuje. Nenašla jsem hluchá místa a pořád jsem byla v napětí.... celý text

Aréna smrti 2010, Suzanne Collins

Film jsem neviděla a ani nechci. Nemám ráda, když mi někdo jiný vytváří svět, který mám už vytvořený ve svých představách. Kniha byla strhující. Poslouchala jsem ji jako audioknihu. Nevěděla jsem, co od ní čekat, ale takovou nálož jsem vážně nečekala. Od první kapitoly mě chytla a nemohla jsem se odpoutat. Skvělé.... celý text

Mefisto 2008, Klaus Mann

Gustaf Grüdgens se zasazoval o to, aby kniha nevyšla. Bez této knihy bych o něm nikdy neslyšela. Přečetla jsem si jeho životopis, viděla jsem s ním pár videí na YouTube a musím konstatovat, že jeho herecký projev byl strhující. A to neumím německy. Obávala jsem se, zda Mefisto bude čtivá kniha. Byla. Mann skvěle popsal atmosféru doby před válkou. Jako byste tam byli.... celý text

Tajný deník Hendrika Groena, 83 1/4 roku 2017, Hendrik Groen

Hodně mě zaujala obálka. Proto jsem se do knihy pustila. Je neobvyklá a spojení Tajný deník ... 1/4 mi silně evokovalo mého oblíbeného Adriana Molea. Jenže ne každý, kdo píše deník, je Sue Townsend. A Hendrik Groen ji nesahá ani po kotníky. Myslím, že z tohoto prostředí šlo vytěžit mnohem víc - pokud je to fiktivní deník. Pokud je to reálný deník, tak je to smutné. Zajímavé by bylo srovnání s nějakým domovem důchodců v Čechách. Asi by to bylo ještě smutnější čtení. Rok v tomto deníku se tak neuvěřitelně táhl, že jsem si v květnu přála, aby už byl prosinec.... celý text

Volání netvora 2012, Patrick Ness

Snažila jsem se nebrečet. Říkala jsem si, že to zvládnu, vždyť celou dobu vím, jak to dopadne. Nezvládla jsem to. Slzy jako hrachy se mi koulely po tváři, bylo mi smutno, ale také jsem byla ráda za to, že se Conor mohl s maminkou rozloučit a v posledních chvílích byl s ní. Ne každému je to dopřáno. Silná kniha.... celý text

Noc 1999, Elie Wiesel

Syrová kniha. Nevyhýbá se žádnému tématu. Selhání dětí, rodičů ... Po mnoha knihách, které jsem o koncentračních táborech přečetla, po mnoha dokumentárních filmech, po návštěvě Osvětimi - Birkenau, si pořád kladu otázku, jak bych se zachovala já. Lpěla bych na životě? Až do té míry, že bych popřela pro trochu chleba vše ve mně? Průvodkyně v Osvětimi nám řekla, abychom se rozhlédli. "Vidíte to?", zeptala se. Rozhlížíme se, je nám smutno a ona dodává: "A přesto se najdou lidé, kteří tvrdí, že tohle nikdy neexistovalo." Při návratu domů jsme v autě s manželem mlčeli tři hodiny. Ani rádio nehrálo. Bylo to naprosté a úplné tíživé ticho, takové jsem od té doby nezažila. Být tam bylo strašné. A to se psal rok 2003 a ne rok 1944.... celý text

Podivné město 2014, Ransom Riggs

Rozhodně akčnější než první díl. Road trip šmrncnutý Řadou nešťastných příhod. Závěrečný cliffhanger mě navnadil na přečtení dalšího dílu.

Talentovaný pan Ripley 1993, Patricia Highsmith

Talentovaný pan Ripley - viděla jsem film a ani ten mě nějak nezaujal ** Ripley pod zemí - mnohem zajímavější. Mrtvý malíř, živý malíř a jak ven z toho, když to někdo odhalí. Bavilo mě to **** Ripleyova hra - hodně slabé. Nějak jsem nepobrala motivace hlavních osob. * Ripley pod vodou - minulost vás stejně dožene. *** Tom Ripley měl tolik štěstí a natrefil vždy na tak tupou policii a v to několika státech. To se jen tak nevidí. Myslím, že by to tak ve skutečnosti asi nebylo, ale proč ne. Autorka může alespoň Ripleyho vytěžovat víc a víc.... celý text

Můj strýc Odysseus 2001, Jiří Marek (p)

Od začátku až do konce strhující čtení. Ke knize jsem se dostala náhodou a vůbec nelituji. Bylo to velmi příjemné překvapení. Další kniha, kterou doporučím v budoucnu k přečtení svým dcerám.... celý text

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti 2012, Ransom Riggs

Dlouho jsem kolem knihy chodila, podle názvu jsem čekala nějakou psychologickou drasťárnu. A ty moc nemusím. Naštěstí to je fantasy, tak sláva.. Nebudu mít noční můry. Když už jsem se začetla, tak byl najednou konec. Zkusím druhý díl a uvidíme.... celý text

Střílející abatyše 1991, Josef Frolík

O tom, jak dětská hloupost spustila lavinu tragických osudů nevinných osob. V době strachu, nesvobody, vlády zlodějů, vrahů a pochybných osobností. Kdy stranická legitimace byla víc než slušnost a pravda. Nejedná se o detektivku. Čin, oběť i vraha známe hned. Nosný je následek a komunisty vítaná záminka, která spustila honbu na představitele církve. Padesátá léta - ostudné dějiny naší země.... celý text

Apollónova maska 1997, Mary Challans Renault

Tato kniha byla upovídaná a dlouhá. Příběh nijaký. Zajímavá v tom, že se člověk dozví, jak fungovalo divadlo ve 4. stol. př. n. l. Herci, masky, večírky ... V porovnání s výtečnou knihou Pod maskou smích od Jarmily Loukotkové, tato pro mně neobstála.... celý text

Vyhnalovec 2014, Anna Malchárková

Syrová a nehostinná krajina Hlučínska dvacátých let minulého století. Každodennost rodiny, která to nemá vůbec lehké. Napsáno tak, že cítíte, jako byste tam byli.

Dům číslo 6 2013, Nela Rywiková

Na tuhle knížku jen tak snadno nezapomenu. Zajímavý příběh, který je neotřelý. Já vím, že takoví lidé mezi námi žijí. Vím, že mají volební právo. Vím to, ale těžko se mi s tím smiřuje. Ubližovat malé holce takovýmto způsobem je nad mé chápání. Zůstává ve mně pachuť, které se budu špatně zbavovat.... celý text