Jacck přečtené 196

Výrostek 2004, Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Je to asi poslední z velkých Dostojevského románů, který jsem nečetl. Navíc všechny ostatní jsem četl jako náctiletý, takže bylo zajímavé se k Dostojevskému vrátit o 20 let později. A jen mne to utvrdilo v tom, že Dostojevsky je mistr spisovatel. Tento román líčí příběh 19-ti letého Arkadije Dolgorukého, který přijede do Petrohradu za svou rodinou, přičemž ji prakticky nezná, protože vyrůstal jako levoboček v internátu. Celý román dle mého líčí jeho duševní vývoj a boj o záchranu vlastní duše ve složitém světě tehdejší společnosti. Centrální linka se točí kolem jistého kompromitujícího dopisu, který Arkadij náhodou získá a tím dopisem má moc zničit život jedné šlechtičtně. Rozebírají se složité vztahy k nevlastnímu otci, a složité vztahy jeho otce s jeho matkou.... celý text

Král z Luxoru 2003, Philipp Vandenberg

Docela dobré, dám tak 4.5 hvězdičky. Jedná se životopis Howarda Cartera, anglického amatérského archeologa, která objevil v Egyptě hrobku Tutanchámona a nastartoval na západě mezi válkami celou modní vlní egyptologické mánie. Životopis se v obecnosti drží známých fakt z Carterova života, ale mezery vyplňuje fikcí. Např. jeho láska k jeho učitelce, Sáře Jonesové, je nejspíš fiktivní. Naproti tomu osoby jako Naville, Petrie, Chaplin a spousta dalších jsou reálné historické osobnosti.... celý text

Milovaný vůdce: Můj útěk ze Severní Koreje 2015, Čang Čin-song

Severní Korea je v současnosti asi nejhorší politický režim na této zeměkouli, pozůstatek stalinismu, kde stále existují gulagy a kult osobnosti kolem dynastie Kimů - Kim Ir-sen, Kim Čong-il a Kim čong-un. Autor v knize popisuje svůj útěk z SK a prokládá to vhledy do historie a fungování režimu v SK. Je to naprosto orwellovská totalitní společnost ovládaná krutýmy psychopaty. Zajímavé jsou i vztahy mezi Čínou a SK, kde Čína utečence chytá a vrací je zpět do vlasti, SK vysílá komanda tajných agentů do zahraničí, aby důležité uprchlíky chytali atd.... celý text

Vzpomínka na Zemi 2018, Liou Cch'-sin

Nevím jak to hodnotit, váhám mezi třemi, čtyřma nebo pěti hvězdama, a tak udělám kompromis. Co musím vyzdvihnout je Liouův literární styl, dokáže psát poutavě, a dále jeho fantasii, na druhou stranu si myslím, že tady byl placen od stránky. Celá tato kniha je opravda epická, hlavní hrdinka skáče pomocí hibernací neustále do budoucnosti, což autorovi umožňuje představit možný budoucí vývoj lidstva, a děj končí až zánikem vesmíru. Na druhou stranu celá kniha je velmi depresivní a nihilistická. Zažijeme totální zničení trisolaranů, pak totální zničení lidstva, pak totální zničení sluneční soustavy a nakonec totální zničení celého kosmu. Celý ten koncept temného lesa je bizarní a depresivní. Popis cestování mezi dimenzemi je naprosto nevěrohodný. Ve skutečnosti by žádná hmota ve 4D existovat nemohla, protože např. silové zákony by tam působily uplně jinak. Všechny postavy i civilizace se v knize chovají nevěrohodně. Např. celé přesídlení lidstva do Austrálie nedává absolutně žádný smysl, stejně jako nedává smysl mít jen jednoho meditátora, nebo vyslat na hon loď s gravitačním vysílačem Gravity. Celé ty 3 pohádky, do kterých je zákodován návod k novému pohonu, jsou průhledné a trisolarané by je bez problémů rozšifrovali. Ten křivoprostorový pohon nejspíš vychází z Alcubierrova pohonu (warp drive). Takže celkové silný potenciál a bohatá fantasie, ale dolů to sráží spousta nelogičností a nevěrohodností a taky silný nihilismus. Poselstvím je nejspíš ukázat nicotnost a bezvýznamnost lidstva v porovnání s velikostí a trváním vesmíru.... celý text

Temný les 2017, Liou Cch'-sin

První půlka knihy byla trochu nudná. Od časového skoku 200 let do budoucnosti to však začalo být velmi napínavé. Osobně mi na té knize vadí nejvíc různé logické nesrovnatelnosti, např celé chování trisolaranů. Kdyby se svou technologií chtěli, tak mohli lidstvo vyhubit dávno. Např. jim nedělalo problém navrhnout biologickou zbraň specifickou pro Luo Ťiho genom, proč potom lidstvo nevyhubili nějakým virem a nepřiletěli si jen vyzvednout prázdnou planetu? Apod. Radši na tím moc nepřemýšlet.... celý text

Problém tří těles 2017, Liou Cch'-sin

Knize dám 4 hvězdy, protože byla velice čtivá a zajímavá. Neodpustím si ale pár komentářů k tomu, že se jedná o "hard scifi", tj scifi založeném na tvrdé vědě. Je tam hned několik vědeckých nesmyslů. Prvním z nich je amplifikace toho radiového signálu skrze slunce. Nic takového neexistuje. Druhým a pro mne závažnějším je popis těch sophonů ke konci knihy, kdy trisolarané byli schopni rozmotat 11-ti rozměrný proton do jedno, dvoj či trojrozměrné struktury a pak na něj vyleptat integrované obvody, znovu smotat a vytvořit tak počítač, navíc ještě kvantově provázaný s jiným podobným protonem. Chápu že autor se inspiroval strunovou teorií, ale toto je prostě hloupost. Protony se rozmotat nedají ani teď ani nikdy v budoucnosti, jsou složeny z kvarků a gluonů, které popisuje kvantová chromodynamika. Taky celá ta civilizace trisolaranů na mne nepůsobila moc věrohodně. Chápu že autor má rád problém tří těles, ale ten není tak neřešitelný, jak v knize tvrdí. Nemá pouze uzavřená analytická řešení (tj co by bylo možné vyjádřit uzavřeným algebraických vzorcem), ale ten problém je poměrně snadno řešitelný pomocí numerických metod. Navíc na takovém typu planety jako trisolar by se život nikdy nerozvinul. Navíc civilizace trisolaranů až příliš připomíná tu pozemskou. Chtělo by to trochu víc fantasie. Tj. hard-scifi to dle mého není, ale čtivé, dobře napsané a napínavé je to hodně.... celý text

Stroj času 1992, Herbert George Wells

Na svoji dobu úžasné. Jen mne překvapilo, jak to bylo krátké. Za 2 hodiny jsem to měl přečtené. Poutník na konci 19. století sestrojí stroj času a pak se podívá do budoucnosti roku 800 000, kdy se lidská rasa evolučně rozdělila na bezelstné dětinské eloje a masožravé morlocky žijící v podzemí. Kniha se zabývá takovými filosofickými myšlenkami jako co se stane, pokud člověk ze svého života odstraní všechno utrpení, ale tím ztratí i motivace se dále vyvíjet a tak zdegeneruje. Vizionářské dílo na svou dobu... celý text

Smrt ve stínu Mao Ce-tunga 2009, Čchiou Siao-lung

Výborná detektivka odehrávající se v 90. letech v Číně. Kromě spousty napětí je ta kniha krásné okénko do života lidí v komunistické Číně. V roce 2004 jsem v Číně strávil půl roku, takže četba ve mně vyvolala spoustu vzpomínek na přelidněná města, exotické vůně a kuchyni, čínské hotely a ubytovny a celou tu krásnou a exotickou zemi. V knize byla zavražděna vzorná stranička a detektiv Čchen se snaží vypátrat vraha. Jenže se ukáže, že vrahem je syn vysoce postaveného straníka, takže se případ zpolitizuje. Takže kromě napínavého detektivního příběhu dostaneme i taková témata jako smysl pro spravedlnost vs loajalita ke straně, čínská média, proměny Číny pod vlivem reforem Denga Xiaopinga, reflexe Kulturní revoluce, a v neposlední řadě taky trochu romance.... celý text

Příběh Země 2015, Robert Miller Hazen

Výborná populární kniha o geologické historii Země od jejího zrodu z hvězdného prachu až po zamyšlení nad jejím koncem 4 miliardy let v budoucnosti. Kniha se zabývá vznikem měsíce, zrodem kontinentů, stěhování kontinentálních desek, vznikem života a jeho provázaností s geosférou, dobami ledovými a dobami tepla, rizikem srážek s meteority, zamyšlením nad globálním oteplováním atd. Doporučeno.... celý text

Život a názory blahorodého Tristrama Shandyho 2014, Laurence Sterne

Výjimečná kniha hned v několika ohledech. Autor asi o 200 let předběhl dobu, když v 18. století napsal postmoderní román. Asi nejzvláštnější na celé knize je novátorský způsob vyprávění, kdy vypravěč neustále odbočuje a odbíhá od tématu. Vypravěčem příběhu je fiktivní hrdina Tristram Shandy, který v knize vypráví svůj humorný životopis. Ten životopis začne plozením a teprve v polovině knihy se Tristram dostane k porodu. Krom Tristrama jsou hlavními hrdiny Tristramův otec - podivínský a nepraktický filosof, dále strýček Toby, vysloužilý voják a jeho sluha kaprál Trim, Tristramova matka, Obadiáš, vdova Wadmanová, doktor Slop atd. Celá kniha má zvláštní filosofický inteligentní humor. Nejvíc mne z celé knihy rozesmála církevní klatba na Obadiáše a pak ten anticestopis po Francii v 8mé knize... celý text

Bible – Český studijní překlad 2009, kolektiv autorů

Chromý bůh 2012, Steven Erikson (p)

Nedávno jsem znovu prečetl pár knih z této série a napíšu svůj dojem z celé série. Nejlepší je prvních 5 knih (jako nejlepší bych viděl Vzpomínky ledu), poslední 2 považuju naopak za velmi slabé. Ke konci ságy je děj neopodstatněně natahovaný, člověk čte stovky stránek popisů o tom, jak nějaká armáda pochoduje z bodu A do bodu B a stovky stránek se de facto nic neděje. Vyprávění skáče mezi desítkami různých postav, z nichž většinu zná člověk přílis krátce na to, aby o ně nějak stál (všichni ti Smíšci, Krátkonosové, Koryci, Polibti a Sladkyšpeci), navíc autor zabředává v neúnosné míře k pseudofilosofování. Pokud jde o samotný závěr: pochybuju že Erickson to měl takto plánované od počátku, spíš improvizoval. Spousta postav se zcela měnila v průběhu ságy, např. samotný chromý bůh z vychytralého arcizlouna v oběť, Tavore z bezcitné pobočnice Laseen na nové vtělení Krista. Celé dějové linie byly zapomenuty a vyšuměly do ztracena: co se stalo s Malazskou říší a Laseen a Mallikem Relem? Prvních pár dílů to vypadalo, že se série bude točit hlavně kolem trůnu malazské říše a nakonec autor v posledním dílu ságy vytáhne jakési pitomé Forkul Assail. Stejně tak neuspokojivě bylo vysvětleno, kdo nebo co je Ben, celá Icariova linie měla neuspokojivý konec, protože na počátku slibovala zápletku kolem časově aspektovaných azatských domů, jen aby tam nakonec azathy nehrály žádnou roli a vůbec nijak dál nebyly vysvětleny atd. Takže na rozdíl od většiny hodnotících tady nemám pocit, že Erickson měl celou knihu dokonale promyšlenou, spíš myslím že improvizoval jak se dalo, pořád vymýšlel nové postavy, nové kontinenty, nové dějové linky, až už to nakonec nebylo možné nějak se ctí ukončit, protože vepsal sám sebe do koutak. Takže v rámci možností ten konec nebyl špatný, ale nadšený z něj nejsem.... celý text

Hellraiser (dvě povídky) 1996, Clive Barker

Nic světoborného, čekal jsem trochu víc. Myslím že toto je jeden z případů, kdy film je lepší než literární předloha, alespoň cenobité ve filmu byli mistrně udělaní. Věk touhy, tj druhá z povídek, mě paradoxně na rozdíl od většiny předchozích komentářů bavil o něco víc než Hellraiser.... celý text

Muž na vodítku 1995, Esther Vilar

Ke knížce jsem se dostal po shlédnutí dokumentu The Red Pill (2016). Krátká, ale jasně napsaná knížečka. Feministky autorce (které má diplom z psychologie a sociologie) po jejím publikováni vyhrožovaly smrtí. Dle autorky jsou muži chytřejší/kreativnější/schopní hlouběji cítit a ženy je využívají skrze moc sexuality. Protože muži mají silnější sexuální pud a víc touží po lásce a ženy tyto zdroje kontrolují, tak ve vztazích tahají za kratší konec provazu a ženy je mohou manipulovat, a taky to úspěšně dělají. Cílem typické americké ženy je pomocí manipulací ulovit muže a donutit jej ke sňatku. Ona pak zůstane doma s dětmi a nechá se vydržovat otrokem, co bude chodit do práce a ji živit. Rozvodové zákony jsou nastaveny tak nespravedlivě, že i když se rozvedou, tak má zajištěnu doživotní rentu. Nemyslím že všechny ženy jsou takové jako popsané v této knize, ale rozhodně takové ženy existují. To že ženy jsou jaksi morálnější pohlaví je mýtus.... celý text

Temný obraz 2005, Philip K. Dick

Totální schíza, jak je u Dicka zvykem. Protidrogový agent Bob Arctor, který je pověřen sledováním sebe sama a pár svých kamarádů, drogové mejdany, feťácké vyhulené řeči. Nakonec toxická psychoza, rozpojení mozkových hemisfér, ztráta smyslu pro to, co je realita a co není, paranoia. U některých těch feťáckých dialogů jsem se celkem bavil, např. když se Luckman snažil zabít a místo heroinu si vzal silný halucinogen a pak potkal monstrum plné očí zpoza známých dimenzí, které mu začalo předčítat všechny jeho hříchy. Toto spolu s Ubikem jsou jedny z jeho nejlepších děl. Film jsem viděl už dávno a rozhodně jsem si nepamatoval pointu.... celý text

Dějiny 20.století 2008, Paul Johnson

Skvělá kniha, kterou si člověk užije tím víc, čím víc už o historii ví. Je to historická kniha psaná konverzačním tónem a autor se nesnaží skrývat, že má jasné politické stanovisko (konzervativec) a skrze toto stanovisko interpretuje dějiny, tj. jasně straní Republikánům před Demokraty apod. Není třeba s ním ve všem souhlasit, ale i když s ním člověk nesouhlasí, tak donutí k zamyšlení. Je fascinující číst si o celém tom šíleném 20. století a co všechno přineslo - krvavé režimy v Rusku, Číně, Německu, revoluce, války, politické boje, sociální změny. Vynikající kniha. První dvě třetiny jsem přečetl jedním dechem, pak jsem díky jiným povinnostem číst přestal a nějakou dobu mi trvalo se ke knize vrátit.... celý text

Zbývá jen hluk 2012, Alex Ross

Skvělá kniha pro všechny zájemce o vážnou hudbu 20. století. Člověk se dočte spoustu o hudbě, o skladatelích, o hudebních směrech, o politice a směrech v umění. Škoda že kniha už je starší a tak končí někdy v 80. letech a už neobsahuje moderní směry. Taky není nutné knihu číst v chronologickém pořadí, ale lze začít z kterékoliv kapitoly, tj např. kapitala o hudbě ve stalinském Rusku (Šostakovič, Prokjev atd) nemá nic společného s hudbou v Hitlerovském německu nebo USA atd. Nejlépe je knih číst a rovnou poslouchat skladby, o kterých kniha píše.... celý text

Kámen mudrců 1999, Johanes Anker Larsen

Je to bezpochyby dobré dílo plné duchovní moudrosti, přesto mám po dočtení trochu smíšené pocity. Může za to zejména dějová linie týkající se okultismu, astrálního cestování, setkání s ďábly a anděly, jasnovidectví, přestav nebe a pekla, theosofie. Toto si autor mohl odpustit, protože jsou to nemysly a kazí to prožitek z jinak skvělého díla. Pokud jde o samotné duchovno, tak v knize není převratného, co by člověk nenašel jinde, třeba u Mistra Eckharta (kterého Larsen bezpochyby znal), a kterého v knize reflektuje zejména skrze postavu Holgera Vdovina - nic nemít, nic nechtít, nic nevědět. Prostě Bůh je tam, kde není ego.... celý text

Krakatit 2009, Karel Čapek

Tak toto bylo něco. Má první kniha od Čapka. Ještě ve 4/5-nách knihy jsem byl rozhodnut dát tomu max 3 hvězdy, protože mi to přišlo nesmyslné. Četlo se to jak kdyby byl autor nebo spíš možná Prokop na LSD tripu. Málokdy mne nějaká literární postava svým chováním iritovala jako Ing. Prokop v této knize. Choval se jak mužská hysterka. Nejprve sbalil na začátku knihy teenagerku Anči, pak se najednou sebral a odjel do Prahy, kde hledal nějakou dámu se závojem, o které ani neveděl jak vypadá, ale miloval ji, pak odjel do Beltinu, kde se do něj zamilovala princezna a Prokop se celou dobu choval jak naprostý pitomec. Nedávalo to žádný smysl a vypadalo to jak hodně špatný román z červené knihovny. Naštěstí se všechno vysvětlilo až nakonec při rozhovoru s pánem bohem, kdy z toho vyplynulo, že to všechno byly projekce Prokopova nitra a ty postavy a ty vztahy byly symbolické. Např. princezna symbolizovala pýchu, dáma se závojem lásku, která ještě nemá konkrétní tvář. Stejně tak Krakatit je pouhý symbol pro ctižádost a ambice. Většinou se uvádí, že kniha pojednává o tom, že se snaží varovat před zneužitím vědeckého vynálezu. Lidé co to vnímají takto dle mého četli jinou knihu nebo ji prostě nepochopili. Jinak se jedná o první knihu tzv. magického realismu, jakou jsem přečetl.... celý text

Občan galaxie 1996, Robert A. Heinlein

Taková dobrodružná jednohubka z vesmíru. Lidstvo už kolonizovalo vesmír v kouli o průměru pár set světelných let, vesmírní obchodníci létají mezi planetami, jsou tu i piráti a otrokáři. Kniha začíná, když je chlapec Thorby prodán žebráku Baslimovi na planetě Sargon. Následně sledujeme jeho pouť ze Sargonu na loď vesmírných kupců, pak na loď vesmírné gardy (terranská vesmírná policie) a nakonec skončí za Zemi, kde zjistí, kým je a ujme se svého dědictví. Hlavní myšlenkou knihy je asi otroctví.... celý text