Jacinda
přečtené 502
Paříž: Katakomby
2017,
Jeremy Bates
Druhé setkání. Ve většině asi budu souhlasit s místními. Nápad s první kapitolou skvělý. Rozjezd v pohodě, nejsem příznivcem zbytečných popisů postav, protože si z nich stejně nic nepamatuju, takže to bych asi autorovi trochu vytkla. Navíc jsou postavy klony prvního dílu: Ethan č. 2 jménem Will, pizda č. 2 jménem Daniel, drsňák Rob a otloukánek Pascal. Upřímně mě tahle podobnost byla úplně jedno a postavy Lesa jsem dávno vytěsnila (což není moc dobrý znamení). Musím uznat, že autor umí psát velmi čtivě a katakomby na mě působily děsivě i přes papír. Celkově se jedná o dobrou knihu, která rozhodně neurazí.... celý text
Říše bouří
2017,
Sarah J. Maas
Nudaa a k tomu stylistická katastrofa. Namyšlená aelin a její banda přitroublých posluhovačů pokračuje v celé své kráse a je možná ještě nesnesitelnější. Rozhovory typu setkání v hostinci se šlechtici mi přišlo jako ta nejtrapnější verze dětské harlekýnky, navíc ještě strašlivě stylisticky podaná. Neustálé: usmál se, že z toho každému přejem mráz po zádech. Propálil ho pohledem, který varoval... Aelin vyplázla jazyk... chování vhodné pro královnu... Dorian, který mě zajímal asi nejvíc, odsunut na vedlejší kolej. Navíc pořád to samé dokola. Zbytečně zdlouhavé a nudné popisy bojů, strachů, obav, touhy, nářku, sebelítosti, úvah. BLA BLA BLA. Přeskakovala jsem celé stránky. Pouze dějová linie manon je zajímavá. A tedka k té stylistice. Jazykový korektore, četl jste to kur*a po sobě? Neskutečné množství opakujích se slov - např. když, frází - 6x se hladili po "mokrých vlasech" (jako by snad za deště byly ty vlasy suché) a jmen - na jedné stránce v každém odstavci (někdy i řádku) znovu jméno stejné postavy. Buď je úroveň psaní Maasové příšerná a nevylepší to ani překladatel, nebo to redakce odflákla. Seškrtat na půlku a přepsat. Pak by se to dalo číst. Sad story bro... celý text
Misery
2003,
Stephen King
Pro každého spisovatele je to povinnost, řekl mi jednou jiný spisovatel. Přítel, kterému tluče v hrudi srdce pravého psavce. Dala jsem na něj a do knihy se pustila. A bylo to přesně tak. Mnohokrát jsem v textu spatřila Kingovo poselství, které většina lidí přehlédne, protože jim to nic neřekne. Mě ano. A v tomto ohledu si kniha zaslouží plný počet. Na druhou stranu ovšem přecházím nyní do role čtenáře a zde se potácím mezi třemi a čtyřmi hvězdami. První část knihy je děsivě krásná. King upustil od super popisných odboček jako např. u knihy Holčička, která měla ráda TG a aura strachu se vznáší nad stránkami až nepříjemně reálně. Dokonalé vykreslené prostředí... pokoj, dům, stodola,... jenže pak přijdou brutality a dokonce i klišé. Byl ten mladý policista nutný? Byly všechny ty brutality nutné? Prolistovala jsem možná 30 stran textu jen zběžně, než jsem znovu chytila nit. Kdyby tam tyto stránky nebyly, dala bych plný počet. Tohle mě prostě znechutilo a trochu i zklamalo. Proto jako celek hodnotím 4*... celý text
Napálený
2014,
Kevin Hearne
Zatím poslední díl byl pro mě nejslabším. Navažská kultura mě nijak extra nezaujala ahlavně od první chvíle fakt nemám ráda Kojota. Hlavní radost mi proto přinášel Colorado a celkově elementálové jsou v tomhle podání úžasní. Asi bych dala normálně tři hvězdy, ale Attika jsem si oblíbila natolik, že zůstanu u čtyřech. Doufám, že příští díl ale bude lepší. Na můj vkus se hlášky dost zhoršily (je jich víc a s menší kvalitou), Granuaile (neboli Granule) mě stále nebaví a i Oberona už bylo nějak moc.... celý text
Praštěný
2013,
Kevin Hearne
Mám nový knižní idol a tím je tato série. Miluju, jak autor pracuje s mytologií a kompletně ji mění. Ježíš Kristus s all stars converskami a batikovaným tričkem. Boží :D Ze začátku se mi chtělo dát čtyři hvězdy, protože těch skvělých hlášek bylo nějak najednou moc a ne tak vhodně umístěné, pátou však přidávám za konec. Úplně mi z toho šel mráz po těle. Už se nemůžu dočkat dalšího dílu a mám obavy o osud dalších dílů v češtině. Doufám, že to nakladatel nezazdí.... celý text
Kosmonaut z Čech
2017,
Jaroslav Kalfař
Simlenka: Možná proto, že kniha byla natolik nezáživná, že člověk prostě přeskakoval. Kde nic není ani smrt nebere.
Proklatý
2012,
Kevin Hearne
Ghoulové na rychlém vytáčení, scéna s šípem v zadku padlého anděla, šílená vdova chválící zadek uprostřed bitevní vřavy a arzenál skvělých postav. Tuhle sérii žeru!... celý text
Prohnaný
2012,
Kevin Hearne
Přes počáteční lehké rozpaky nad knihou mě děj rychle vtáhl a pečlivě dávkovaný sarkasmus má přesně ten správný účinek. Oberon je skvělý, stejně tak vdova a vlčí smečka. Navíc jsem se prostě nasmála, hlavně ty kozí nohy s rozpůleným kopytem :-D Jdu hned na další díl... celý text
Za zavřenými dveřmi
2017,
B. A. Paris (p)
Pekne stridani deje a dost velke psycho. Jednu hvezdu ubiram jen za neprekonatelny pocit urcite prehnanosti ve smyslu...tohle by se fakt nemohlo stat. A pokud jo, tak jsem se nemohla zbavit dojmu, ze hrdinka mela travit cas v pokoji posilovanim a pak v pravy cas provest na schodech stranovy kop.... celý text
Drake
2017,
Peter McLean
Smichejte Harryho Hola a Harryho Dresdena a mate Dona Draka. Vysledny vzorec pak bude vypadat HH + HD = DD Je to samo o sobe nespravedlive, proc ma byt kniha vubec srovnavana. Nejsem nejak extra zkuseny ctenar urban fantasy ale tohle si me ziskalo. Svizny dej, minimum vykecavani, skvele postavy. A hlavne Spaleny muz. To je proste genialni srandista, jehoz nadavky me pokazde rozesmaly. Nutne potrebuji dalsi dil!... celý text
Až vyjde slunce
2017,
Michaela Mitroci
Slohova prace, ktere par kamaradek dalo z milosti (nebo litosti) pet hvezdicek. Gramaticke i stylisticke chyby, nezazivna tuctova zapletka. Ani ta armáda fakových účtů to nezachrání.... celý text
Zuzanka a její pes Ňufka
2008,
Jan Machač
Pohádka mého dětství. Neskutečně mě mrzí, že kniha zmizela neznámo kde.
Je to i můj život
2005,
Jodi Picoult
zklamání, zklamání... strašné zklamání. Ze začátku mě kniha nesmírně chytla. Těžké a zajímavé téma ukázáné z několika stran. Jenomže posléze se kniha začíná rozmělňovat. Koho zajímá osobní život právníka? Mě fakt ne. Není to pro tento příběh vůbec důležité. Přeskočit. Následuje hromada dalších vzpomínek a flashbacků a nezáživných nedůležitých rozhovorů, které mají jen prodloužit knihu. Přeskočit. Do toho skoro až bizardní přelíčení, ve kterém si matka hraje na právničku. Nějak mi na začátku uniklo, že jí vůbec byla. Ale pochybuju, že by se v soudní síni tento vývoj událostí povolil. Sice je všechna ta nerozhodnost autentická, ale mě začala spíš štvát. Postava Anny nesympatická. Postava matky Sáry na zabití. Neumím si představit řešit takový problém, nechci to nikdy zažít... ale myslím si, že se mají dospělí, starci i děti nechat odejít... některý život prostě není život. Pro všechny. Příroda bere jen silné a zdravé. Lidé si hrají na boha a podporují degeneraci... A ta se valí dál a dál a dál. Až překročí hranice knihy. SPOILER souhlasím, že kniha měla končit po soudu. Dementní konec a trapný happyend zazdily zbytek úrovně knihy. Ačkoli si to autorka možná ani neuvědomila, udělala z tý matky definitivní krávu...na to, jak celý život fanaticky držela Kate naživu se s Annou rozloučila zatraceně rychle...Kdyby Kate umřela, dala bych o hvězdu víc. Tohle je klišé jak prase.... celý text
Sushi v dushi
2012,
Eva Urbaníková
Neskutečně čtivé a pro mě jako animemilce také klasická ťafka o tom, jak ve skutečnosti vypadá země rodící nejkrásnější seriály na světě. Navíc Urbaníková vše zpracovává čtivě, takže oči po řádcích jen létají. Až jsem se z toho znovu začala učit japonsky. :-D Doufám že mi to chvíli vydrží. Co se týče některých komentářů zde ohledně objektivity a pravdivosti...myslím, že to hodně závisí na místě, kde člověk žije i na formu, jakou japonce potká. Japonci utíkající do Evropy jsou právě ti volnomyšlenkáři, zatímco zaryté japončíky na languageexchange asi nepotkáte. Sama jsem měla několik nepříjemných zkušeností s japonci (tradičně stopka v komunikaci bez udání důvodu, naoko vše dobré ve skutečnosti jiné...) a právě ti světoběžníci ukázali jinou přátelštější tvář. Tak jak to potom je...... celý text
