Jacinda přečtené 502
Královna stínů
2016,
Sarah J. Maas
Mno. Teenageři konečně našli knihu, nad kterou se mohou ukájet. Tak pořád lepší, než brát drogy...Řekla bych nuda v Brně, ale i když jsem pražák, pořád nevím, proč se nuda v Brně říká a navíc bych tím mé oblíbené město urazila. Ovšem opravdu nechápu přehnané hodnocení této méně než průměrnosti. Po slušně našlápnuté trojce autorka vytvořila tlustou a nudnou pitomost, kde se ve 3/4 VŮBEC NIC NEDĚJE. Dějové linie s Chaolem přeskočeny. Dějové linie s Dorianem přeskočeny. Popis bojových scén, ve kterých Aelin neustále ukazuje svoji přezíravost a namyšlenost, které se skutečný bojovník a profesionál straní, přeskočeny. Opravdu je zábavné sledovat, jak se má největší sobec na světě stát vládcem světa a největší bojovníci za ní slintají jako pejsánci. Z Jeřába, mé milované postavy, se stala odporná domácí puťka, která napouští vany, nosí kakaa a zřejmě se stala fanouškem anime (to ty táááák stráááášně dlouuuuuhéééé nohy). Muhahaha. copak nikdo nevidí, jak je to pitomý? Desítky stran omílající co má Aelin na sobě, jak je křehká a pak zas jak je silná, co si myslí, co si nemyslí. bla bla bla. Hádka mezi Aeilin a Chaolem je zcela nesmyslně vykonstruovaná. Navíc postavy se celou dobu chovají, jako by byli někde na výlěte. Kempují si v klidu ve skladu, když jsou nejhledanějšími osobami ve městě a každý lepší nájemný vrah nebo strážce ví, že "Aelin strávila celou noc na hlídce na střeše domu". Tak hlavně že se to nedozví král... "Nenápadně" si to zcela zakrytí kápí a v černém vykračují (zcela prázdným?) městem, kde patrolují hlídky a nikdo si jich nevšimne. Lezou po střechách a nikdo si jich z toho vysokého Hradu nevšimne. To město je nejspíš velký jako Tokio. Takže to, co je na tomto díle snesitelné, je pouze dějovka Manon. Tam se totiž něco děje a přiúchylnělej fanklub Aelin je omezený pouze na tu služebnickou únavnou chudinku, co si neustále spřádá svůj naivní plán. (ovšem abraxos ji žere, jak jinak...). Konec nekonec....nejsem povinna mít ráda knihu jen pro pár dobrých stránek. At se autorka naučí psát dobrou knihu.... celý text
Omyl
2016,
Elle Kennedy
ach jo ach jo ach jo....dramaticky horší. sex je hned na začátku, přibylo sprosťáren, které ale postavám vůbec nesluší a jsou spíš jak pěst na oko. Grace se chová trochu jako kráva a kupodivu mě nebavily ani scény s G+H. A co nejhorší, Loganovi tohle chování prostě nevěřím.... celý text
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
2016,
Jack Thorne
Harry potter byl znásilněn. A bylo to provedeno činem tak ohavným, že by měli být autoři uvrženi do Azkabanu. Mám ráda Samanthu Carterovou a v dětství byla mým vzorem. Proto jsem se začala zabývat astronomií a proto znám Dědečkův paradox. Mám ráda Harryho Pottera. Kompletné sérii jsem přečetla osmkrát. Proto mohu tomuto paskvilu s čistým srdcem věnovat odpad. A ted konec cirátů a k věci. Je to příšerný. Kdyby najmuli nějakého fanouška ze světa, napsal mi lepší scénář. Veškeré charakterové rysy byly zničeny. Postava Severuse Snapea zprzněna. Charaktery jsou absolutně OOC. Ale absolutně. V žádném z hrdinů nevidím ani špetku jejich původních myslí. Snad jedině Hermiona. Zápletka vadná. Hlavní postava blbá. A Harry, nejlepší bystrozor, si nedovedl poradit s dvacetiletou blbkou. Bylo to tak špatné, že jsem to dočetla jen proto, abych měla splněno a přiznám se, abych mohla napsat tenhle komentář. Kdysi jsem si myslela, že má autor povinnost vůči svým fanouškům. nyní jako spisovatel razím myšlenku, že by si měl autor psát jen to, co sám chce číst. Proto bychom měli jeho rozhodnutí respektovat a říct si, tak to prostě chtěla. Ovšem nedokážu pochopit a v životě bych nedopustila, abych znesvětila své vlastní postavy, abych je zabila, roztrhala a pak sešila do paskvilu. A pod tohleto se Rowlingová podepsala. Nejenom, že neměla tu úctu a nesepsala to do knihy (nejspíš má příliš práce se svýma trapnýma detektivkama). Ale měla žaludek na to zabít vše co stvořila. naštěstí pro ni..ne...naštěstí pro HP....vymazávám sobě vzpomínky, protože HP miluju a protože si ho chci pamatovat takový, jaký byl a jaký je. Takže pane profesore Lockharte, jsem připravena.... celý text
Návrh
2016,
Elle Kennedy
Nevím, kdy naposledy jsem se nad knihou upřímně hlasitě smála. Výměny názorů mezi Hannou a Garettem jsou boží, stejně tak pomalu budované napětí. Klišé se nevyhneme, ale asi jsem knihu četla v dobrém čase, protože se mi fakt líbila.... celý text
Rozkoše léta
2014,
Evie Hunter (p)
těžko hledat stupidnejší obsah. hledala jsem nějakou ero-romanci, čistě pro mé zvrácené potěšení, ovšem toto to nebylo. I eroro se dá psát s grácií a myšlenkou. od 60. čtečkostránky jsem jen listovala a tu a tam něco přečetla. Po 200. vypnula čtečku. Hlavní hrdinka kráva, který to v hlavě nespíná ani po třetině knížky. Bodyguardovi jsem jeho minulost a skill nevěřila od samého počátku. A erotické scény? Kupodivu jsem ani nemrkla okem, natož aby to se mnou něco udělalo.... celý text
Dvůr trnů a růží
2016,
Sarah J. Maas
opět se podivuju, jak málo stačí českým čtenářům. nebo jsou dnešní teenageři nak nesečtělí? Také si lámu hlavu nad touto hádankou....Pokud Dvůr napsala Maas, pak kdo napsal Trůn? A nebo naopak. Pokud Trůn napsala Maas, pak kdo napsal Dvůr? Úroven psaní poklesla na skill slohové práce pokročilého kvintána. Začátek knížky doslova šílený. Kromě nudy bije do očí hlavně vykonstruovanost zápletek. Hlavní hrdinka je tupá, slepá, zabedněná a ke všemu jí chybí charisma Cealene. Nedokážu ani popsat, jak mě nesnesitelně štvalo to neustálé omílání, jak je Tamlin nebezpečná zrůda, když i idiotovi by po chvíli došlo, že jsou víly úplně normální. Nebo jak neustále vyzdvihuje svou rodinu, která je příšerná a většina lidí by radši dobrovolně osiřela. Důvody a jednání postav jsou slaboduché, pochybné a předemvším ne-uvěřitelné. jak již více lidí psalo, zachranuje to konec. Ale pardon, kniha má být dobrá celá, nebo má aspon tvořit dobrý komplex a ne abych se nutila do čtení jen proto, že mi kámoška prozradila, co se bude dít? pokud ovšem nejsem YA, kteří evidentně zkonzumují všechno, kde je vzdorovitost, milostný trojúhelník a špičaté uši. A navíc, jak už někdo dobře napsal v komentu - hrdinka plní úkoly proto, že nedokáže uhodnout hádanku, na kterou všichni okamžitě víme odpověd. Hned po přečtení jsem měla tip. Pak jsem si řekla, že je to moc obvious a v duchu si tipla něco jiného. A po tom všem, to opravdu byla ta nejtrapnější odpověd na tu nejtrapnější hádanku. Fakt jsme si to mohli všechno ušetřit. nezbavím se ani zklamání, že Feyre splnila všechny úkoly prakticky jen díky něčí pomoci. ke knize mě vázala jen má naivní neuspokojená touha po pohádkovém dobrodružství - tamlin a rhys byli popsáni fakt rajcovně. jinak je to bohužel prázdné a slabé... celý text
Bábovky
2016,
Radka Třeštíková
tato kniha je ukázkou síly marketingu a propagace. Protože jak jinak si vysvětlit tento výtvor na příčkách bestsellerů? Alois Jirásek napsal "Proti všem", Radka Třeštíková napsala "Proti mužům". Krom iritujícího obalu a vyloženě napasovaných bábovek do každého příběhu se jako více čtenářů zde potýkám s tím samým: 1) postavy jsou ploché a absolutně identické. Není poznat kdo mluví. Snad jediný rozdíl je u paní Dobrovolné a Nikoly. Tam se lehounce dá odlišit, že mluví jiná postava. 2) v postavách je neuvěřitelný bordel. Protože jsem na to byla podle komentářů připravená, již od první kapitoly jsem si jména opakovala jako když nás profesor přídovědy učil nazpamět mastek, sůl kamenná, kalcit, fluorit, apatit, živec, křemen, topaz, korund, diamant...no panečku furt to jedu jako když bičem mrská... 3) autorčin styl je pěkný a zajímavý jen chvíli. V té další mám už pocit, jako by na mě někdo tlampačem řval proud vět a slov, z nichž některé jsou nudné a nedůležité. ~~~~ vychází mi z toho tedy otázka. Co stojí za úspěchem této, při nejlepším průměrnosti? Mám se znepokojovat, že a) je marketing natolik silný, že prodá i slepému brýle na čtení? b) že stačí českým čtenářkám opravdu hodně hodně málo? nebo c) že se v tom čtenářky shlédly, protože stejné životy žijí? s áčkem se asi dokážu smířit. S béčkem nic neudělám. Céčko mě upřímně děsí. Stupidita a sobeckost žen, které vystupují v bábovkách je tak nehorázná, že marně do ted přemýšlím, co tím chtěl autor říct. Opravdu jsme těm chudáčkům měli jejich chudáčkovství uvěřit? Až na výjimky (Miluška) si každá postava může za svůj osud sama a ani k jednomu muži jsem necítila nenávist, nebo potřebu říct tytyty. Např. magor Karolína... s takovou osobou nemůže nikdo soudný žít, natož spát. Z té fanatičnosti po dítěti se mi akorát chtělo zvracet. Nemůžu uvěřit, že takový magoři opravdu existují. Klišojdní a černobílá trápení postav mě akorát nutily říkat... můžeš si za to sama... kyš kyš kyš... tak... má úcta... celý text
Daruj mi křídla
2016,
Lucie Huková
Nikdo mi nevymluví, že autorka nekouká na anime a na yaoi :-) a to myslím v dobrém. po celou dobu jsem měla pocit, jako by někdo přepsal sekai ichi hatsukoi a spojil ho se Strach a chvění...na knize se mi líbila něžnost, romantika a vášeň, která nesklouzla k prostoduchým prasárnám. Aidena jsem si zamilovala. Velmi mě také potěšila přímost děje, žádné zbytečné a překombinované problémy a zápletky. i když jsou postavy trošku ploché, zrovna v tomhle případě to nevadí. Je to prostě krásný příběh a stačí lehounký zásah redaktora a můžeme jít na knižní pulty :-) doporučuji... celý text
Dech
2013,
Sarah Crossan
U této knihy mě vyloženě zaujala obálka. Tím to ovšem končí. Velmi zajímý námět utonul v bohapusté nicotě...sama píšu příběh z pohledu více osob, proto se na podobné styly dívám stejně kriticky. A zde bohužel musím říct, že ačkoli se střídal pohled tří postav, vůbec jsem mezi nimi necítila rozdíl. At mluví kdo chce, je to furt jedno a to samé, jen se mění jména. Plochost, bezduchost a prázdnota se vine celou knihou. A opět mám problém - odboj vede parta šestnáctiletých dětí. Příběh má hromadu nelogičností a také trhlin v chování postav. Nepomůže mu ani, že až do konce mi byl osud postav lhostejný a když už, tak to rozhodně není hlavní trio, ale Silas, Maude a pak Dorian (a to jen proto, že Dorian se jmenuje můj oblíbenec v Dragon Age 3). Pokračování mám, ale přečtu ho asi jen proto, abych měla odškrnuto.... celý text
Všechny barvy Země
2013,
Beth Revis
jsem skoro v šoku, nad tím diametrálním otočením. Postavy se najednou chovají téměř normálně, humanismus snížen na nezbytné minimum a závěr také celkem neklišojdní. Navíc mě druhá polovina knihy opravdu pohltila a posledních 150čtečkostran jsem semlela během hodiny. Dodatečně zvažuji úpravu hodnocení předchozích dílů. Na druhou stranu zastávám názor, že knihy mají fungovat jako celek, tak především jako samostatná jednotka. Nebo to rovnou může být narvané v jedné knize, jako to měl tolkien s půlkama. Ale to by nebylo asi tolik peněz...Nicméně se mi líbí, že postavy ušly hodně velký kus cesty, prodělaly změnu, zmoudřely a celkově byly mnohem sympatičtější. Je zajímavé zamyslet se, že se Země může stát nepřítelem. A podívat se na to z toho našeho zemského pohledu. Hdně mi to připomíná poslední díly SGU, tam byla tato myšlenka silně rozvedena a i tehdy na mě zanechala silný dojem. Ale je pravda, že pro děti se stává domovem to, kde jsou a nikdy nepochopí situaci rodičů. Jo a jak tu někdo psal, že poslední kapitola nemusela být, tak to je pěknej bullshit. Ještě, že byla :-) P.S. Snad jediné, co opravdu DRÁSALO MYSL byl neskutečný počet slova "odtušit"... celý text
Milion sluncí
2012,
Beth Revis
pokračování se zmohlo na jednu hvězdu navíc. Trochu se bojím sem napsat vlastní názor, aby mi to zas nějaký inteligent nezařadil do diskuze. každopádně humanistická epidemie pokračuje dál. Syn a Amy opět nesympatičtí. Takhle to dopadá, když se svěří osudy lidí, mise, budoucnosti nové části lidstva do rukou šestnáctiletých pubertáků. Tam, kde by měl silný vůdce vést lidi dopředu ve jménu budoucnosti a živočišné přirozenosti, se naši hrdinové zabívají vlastními maníry, rozmary a sobeckými touhami. Navíc si ve svých rozhodnutích často protiřečí, což je vidět především v posledních 70 čtečkostranách, kdy oba prakticky obrátí svůj dosavadní přístup. Jejich naivní rozhodnutí vedla prakticky k destrukci celé lodi. Od začátku jsem četla knihu s cílem zjistit, zda se děj trochu vylepšil, i tak jsem ale třetinu knihyprolétla rychločtením. Příliš mnoho nudných rozvleklých pasáží o ničem. Na druhu stranu ale ocenuji velmi dobré vystižení vzpoury a chování lidí. Pokud vás chování davu rozčilovalo, tak takhle se moji milí zlatí chovají lidé. At žije demokracie. Jinak také opakuji, že myšlenka a příběh jsou skvělé. Škoda toho stupidního dětského chování a nelogičností.... celý text
Loď mezi hvězdami
2012,
Beth Revis
Tak tahle slabota pro mě byla neuvěřitelným zklamáním. Tak jak se děj výborně rozjel a první kapitola mě zcela pohltila, prakticky druhou kapitolou ubrala o 70%. Fajn to by se ještě dalo, stejně jako přetrpět šílené obraty xakru (ani to neumím napsat), chucpe nebo úža. Ale celou knihu prosakuje humanismus jako močka čerstvě pohnojenými poli. Výsledkem je, že v mých očích je Amy naivní kráva, Syn dementní blbeček a Otec jediná osoba, které do poslední chvíle fandím. Ale co čekat. Autorka evidentně nedokázala oduvažovat přirozené lidské chování. Paní by měla zkouknout sérii Stargate universe, tam se lidi aspon jakžtakž chovali normálně. A jak to dopadlo? Inteligentní člověk ví, že jediná úspěšná forma vlády je osvícenský absolutismus. Nic ostatního lidskou demenci nezkrotí. Obzvlášť, když na tom visí úspěch kolonizace jiné planety. Ohromný potenciál pohřbený v humanistických sračkách. Ach jo... celý text
Umění psát
1998,
Nigel Watts
vynikající kniha, která mě ovlivnila především u prokletých příslovcí. Díky moc! Jeden z pilířů samostudia vhodný především pro intuitivní autory
Dědička ohně
2016,
Sarah J. Maas
hezké pokračování série... můj komentář a důvody, proč nedávám plný počet, si můžete v necenzurované verzi přečíst na cbdb.cz kde ho admini nestrkají do diskuze a nespravedlivě necenzurují... celý text
Půlnoční koruna
2016,
Sarah J. Maas
Neřekla bych,že je autorka vypsanější, jak tady někteří tvrdí. podle mě píše dobře jako předtím. Problém nastává ovšem zase trochu s dějem. Asi nikdy mě nepřestane udivovat, jak na takovém obrovském místě, jako je Hrad, kde naši hrdinové žijí, se potkává každý s každým v každé možné chvíli. Naše zamilované trio se potkává v zahradách při běhu, u náhrobku při zpívání (jak jinak než tajemné) písně, na cestě na večeři, z večeře, na cestě do knihovny, v knihovně, z knihovny...a vždycky do skončí zachráněnými životy, hádkou nebo romantickou variací na téma "jsem malé rozmazlené dítě". Cealene mě taky v určitou chvíli úplně neskutečně sra*a, za tu scénu s Chaolem kvůli Nehemiii bych jí vlastoručně vlepila facku, jakým rodiče fackují své děti. Protože mi Nehemie nijak k srdci nepřirostla, neustálé omýlání stejných keců mě nudilo a pasáže s tím čoklem vyloženě štvaly. kdyby někdo veškeré věty týkající se Rychlotlapky (takové debilní jméno) vystřihly, vůbec, ale vůbec nic by se nestalo. Vůbec. Ale opustme dehonestaci a vzedměme něco pozitivního. Nejsem YA, ale tak nějak mě klasické myšlenky vůbec nevadí. líbí se mi ten svět, víly (konečně někdo vypustil elfy), líbí se mi temnota kolem krále, líbí se mi Chaol (i Dorian :-D) a prakticky plynule jsem přešla na četbu třetího dílu. A nejlepší na tom všem byl Mort. Jeho humor a sarkasmus prostě žeru... celý text
Skleněný trůn
2015,
Sarah J. Maas
chápu, proč je to určeno teenagerům. styl vyjadřování a popisnost tomu plně odpovídá. ovšem já už nejsem teenager....takže...Po celý první díl jsem Celaene nebrala jako zabijáka. k náctiletým zabijákům/agentům/profesionálům a panovníkům bývám lehce skeptická. At už jde o skill, nebo mentální vyzrálost. Celaene má tak nějak ode všeho trochu...její milostné pletky jsou z pohledu někoho, kdo už si zažil pár vztahů, úsměvné. Stejně tak nesmyslná vzpupnost a měnění nálad rychleji než ponožky. o jejím zabijáctví mě mohl přesvědčit leda tak neutuchající proud slova "zabiják". Taktéž mě doslova rozesmálo, když nejlepší ochránce a kapitán stráží ještě nikoh nezabil. Zajímavé, jak snadno dávají dětem do rukou zbraně a pasují je do rolí klíčových osob. Ale knížka je čtivá, má příjemnou atmosféru a líbí se mi aura kolem krále. A hlavně jsem si zamilovala Chaola. taktéž scény v katakombách mají hezkou auru napětí. I když mě knížka nijak výrazně nepřekvapila a nenašla jsem v ní žádný zvrat, celkově je to pěkné dílo.... celý text