jakafe jakafe přečtené 143

☰ menu

Legenda o dobré ženě

Legenda o dobré ženě 1982, Marie Magdalena Kadlecová
3 z 5

Good Queen Anne nebo Beloved Queen, jak Angličani české princezně a své královně říkali, tak tuto ušlechtilou dámu i já velice obdivuji. Bořila všechny dobové představy o ideálu - Angličané ji zpočátku nemuseli, byla vzdělaná a se silnou osobností, nedala království potomky -, navíc ačkoli manželství s králem Richardem bylo jako vždy dohodnuté, nesmírně a věrně se milovali. Skutečně jsem od této knihy očekávala hodně. Jenže není napsaná zrovna poutavě, neustále se opakující nářky na charakter Angličanů, otravné pro mě byly i časté "promluvy do duše", protože i když poučení v příbězích hledám, nacházím a mám ráda, tady toho bylo nějak moc a opakující se. Po kritice ale vyzdvihnu živé vylíčení krás naší české vlasti, moudrosti Annina otce Karla IV. a Annina půvabu, intuice, jemnosti a ženskosti, čímž si drsné anglické pány podmanila. Dávám solidní 3 *, víc opravdu nemohu. Ale s tušením, že tohle je možná typ knihy, která se mi napodruhé bude líbit víc.... celý text


Kateřina Aragonská: Pravá královna

Kateřina Aragonská: Pravá královna 2016, Alison Weir
5 z 5

Moje oblíbená Alison Weir se pustila do velkolepé série o slavných tudorovských královnách, manželkách Jindřicha VIII., ale tentokrát z pohledu samotných manželek. Díky této perspektivě a literárnímu géniu autorky jsem se do Kateřiny Aragonské mohla opravdu vcítit a prožívat s ní přerod z mladičké jižanské cizinky v princeznu z Walesu a o poměrně hodně chudých let později v oddanou, hrdou a přesto v osobním životě zkoušenou královnu. Pro ni, dceru mocných španělských královských rodičů, vzdělanou ženu a horlivou katoličku musely být dějinné náboženské zvraty i narůstající odtažitost kdysi rytířského krále, toužícího po synovi, velmi tíživé. Vzhledem ke Kateřinině původu a vychování chápu její neústupnost, ale přesto si - vzhledem k tomu, že král zoufale potřeboval následníka trůnu - mohla ušetřit to, co ji nakonec stejně čekalo. Ale to už je historie, nekončící příležitost k rozjímání o předivu příčin a důsledků. Opět paní spisovatelce děkuji za čtenářský zážitek a samozřejmě se nemůžu dočkat dalších pěti dílů.... celý text


Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu

Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu 2013, Pavel Tigrid
5 z 5

Pro mě, která zažila socialismus coby malé dítě, a která se ze školních osnov o poválečné historii nedozvěděla prakticky nic, se tato kniha řadí mezi objevné, je plná zajímavých souvislostí probíraných opravdu do hloubky. Rozebírá československé dějiny od dob krátce před založením republiky až po sametovou revoluci a věřím, že mi poslouží i jako pomůcka při studiu. I proto jsem si v knize podtrhávala tužkou, což jinak nedělám, v díle je však tolik informací, že bych ty, které mě chytly za srdce, později možná složitě hledala. Jedinou výtku mám k poslední kapitole kritizující český národ, protože kárat vlastní kořeny se mi tak nějak z podstaty příčí. Ale jak vidno z mého hodnocení, je to subjektivní náhled. Vyberu jednu moudrou část, a to o nadčasové filozofii T. G. Masaryka: "Pracovat charakterotvorně na sobě, nesvalovat nic na druhé, nečekat nic od těch druhých."... celý text


Daisy Millerová

Daisy Millerová 2014, Henry James
ekniha 2 z 5

Většinou mě klasiky nadchnou, ale tuto hodnotím jako průměr a spíše jako slabý podprůměr. Je to sice útlá novela, ale poselství pohledu konzervativních lidí na nekonvenční mladou ženu se mě nijak zvlášť nedotklo. Přišlo mi také, že konec byl moc zbrklý.... celý text


Dobrá tak akorát

Dobrá tak akorát 2017, Barbora Šťastná
4 z 5

Stejně jako u Šťastné knihy jde o příjemnou oddechovou knihu, jen mi přišlo, že autorka v této o něco víc filozofuje a sem tam se maličko opakuje. Nicméně stále platí, že častokrát opravdu tne do živého. Opět jsem se "našla" ve spoustě situací a opět mě to potěšilo. Ale nejsem si jistá, že např. ženy prohlašující se za bohyně a mrhající za tento blud peníze budou z nastaveného zrcadla nadšené :-)).... celý text


451 stupňů Fahrenheita

451 stupňů Fahrenheita 2015, Ray Bradbury (p)
5 z 5

Pro lidi knihomilné je to román až strašidelný, znepokojivý a pravdivý. Hodnotu knih Ray Bradbury velice krásně vyjádřil a snad nejsem sama, kdo úpěl a chytal se za hlavu, když požárníci a společnost jako taková dopouštěli na myšlenkách, příbězích a moudrosti takové hrůzy. V tolika věcech se popsaný svět podobá tomu dnešnímu - školský systém, povrchnost, vtíravé reklamy a další vzruchy atd. atd. Ale opravdu jsem šťastná, že žiji v naší zemi, kde je úcta ke knihám ve čtenářské základně pevně ukotvená. Kéž by to vydrželo a láska k poznání a nádherné češtině (staré i nové) nevymřela.... celý text


Věc Makropulos

Věc Makropulos 2008, Karel Čapek
4 z 5

Ne nadarmo jsme smrtelníci. Co dodat... Málokdo dovede vtěsnat takový příběh, téma a pointu do tak mála stran. Když nad tím tak přemýšlím, tak v dnešní době by se tento námět rozmělnil, proložil slovní vatou a vydal minimálně jako trilogie. V osobě pana Čapka náš národ měl a má opravdu poklad. Mrzí mě, že není nositel Nobelovy ceny za literaturu.... celý text


Les sebevrahů

Les sebevrahů 2017, Jeremy Bates
3 z 5

Na začátku měl autor dobře našlápnuto, ale když velkou část knihy tvoří Eathanovy flashbacky, napětí postupně mizí. Sice jsem četla poctivě vše, ale pocit otrávenosti, když víte, že už ZASE začíná návrat do minulosti, to asi není to, co bych od hororu očekávala. Škoda, protože rozuzlení bylo zajímavé a sled šíleností posledních sto stran možná přehnaný, ale v rámci žánru proč ne. Kdyby byla celá kniha napsaná v duchu poslední čtvrtiny příběhu, dala bych o hvězdičku víc. Takto dávám průměrné hodnocení. Neurazí, nenadchne.... celý text


Růže pro Algernon

Růže pro Algernon 2016, Daniel Keyes
4 z 5

Pocity, které vypíšu, stěží dokáží vystihnout skutečnou podstatu toho, co všechno ve mně příběh Charlieho vyvolal. Radost, hněv, obdiv, bezmoc, tíseň, prázdno... Že tzv. normální lidé se ke slabším dokáží chovat odporně, a jako mě to rozčílí v běžném životě, tak jsem to zažívala i při čtení. Že kromě krátkých mimofází jsou vysoce inteligentní lidé osamocení. Že se tolik lidí vzdělává, čte, rozvíjí se a mnohé s nich ve stáří také čeká zapomínání a odevzdanost. A podobně... I když jsem knihu přečetla za dva dny (kdybych se nebála, že mi pukne srdce, zvládla bych ji přečíst najednou, ale těch posledních padesát stran jsem radši nechala na druhý den), ponesu si ji v duchu nadále. À propos, 15. září koupím kytičku růží, abych i já uctila památku myšky Algernon.... celý text


Královna Alžběta

Královna Alžběta 2015, Alison Weir
2 z 5

Souhlasím s většinou, že větší síla a poutavost je v knize Princezna Alžběta. Ale sama jsem k románu přistupovala jako k vylíčení "sňatkové" politiky. Podle mě je kamenem úrazu český překlad titulu. Chápu, že nakladatelství to pojalo jako pokračování Princezny Alžběty, jenže v tomto románu se tolik o tajemstvích královniny osobnosti a panování - jak je známe z Alžbětina dětství a rané dospělosti - tolik nedozvíme. Originální název The Marriage Game je výstižnější. Co mi ale oproti jiným knihám Alison Weir chybělo, byla popisnost, kterou mám v knihách ráda, a která je u autorky proslulá. Zde dala autorka přednost konverzacím a za to hodnocení musím snížit, protože je to opravdu hodně znát.... celý text


Kdo chytá v žitě

Kdo chytá v žitě 2015, J. D. Salinger (p)
5 z 5

Knihu mi připomněla epizoda South Parku a také jedna má oblíbená booktuberka. Ale mně se tahle významná americká klasika neskutečně líbila, jestli chcete co vědět. Těžko jsem se od čtení odtrhávala, Holdenovy postřehy o pokrytectví se mi vryly pod kůži, a málo platné, i když ne se všemi jeho názory souhlasím, tak je to jako celek napsané upřímně, smutně naléhavě a skvěle. Nad něčím jsem se pousmála, něco mě rozesmálo, byly mi hodně sympatické postavy Luceho a Phoebulky. Ačkoli Luce se tam vlastně jen mihl... Je zajímavé, že na tuhle malou vedlejší postavu vzpomínám, a že Kdo chytá v žitě rozděluje čtenáře - dělá to z ní něco výjimečného. Pro mě v každém případě zatím překvapení roku... milé překvapení.... celý text


Princezna Alžběta

Princezna Alžběta 2011, Alison Weir
5 z 5

Tímto románem se pro mě Alison Weir stala jednou z mých nejoblíbenějších literátů. Před lety jsem si knihu koupila víceméně náhodou a okamžitě jsem se pro silnou osobnost Alžběty nadchla. Je zde vylíčena jako inteligentní, bystrá, ctnostná (ale přesto s lidskými poklesky), i jako marnivá po své matce Anně Boleynové a svéhlavá po otci Jindřichu VIII. Teď jsem četla Princeznu Alžbětu podruhé a opět to byl skvělý čtenářský zážitek, bylo až neskutečné "vyrůstat" po boku malé, žel již nemanželské, královské dcery, zažít s ní první milostné okouzlení a ve třetí části knihy, odehrávající se za doby fanatické vlády její sestry Marie, napětím víc a víc až nedýchat úměrně blížícímu se konci. Velkolepému konci, kdy jsem s Alžbětou mohla vnímat posvátnost okamžiku nástupu na trůn. Není nic, co bych tomuto propracovanému historickému románu vytkla a teď se jdu začíst do Královny Alžběty.... celý text


Paměti

Paměti 2004, Farah Pahlaví
5 z 5

Obsáhlá biografie poslední íránské královny... císařovny... Hodně o jejím příběhu a příběhu Íránu 20. století přemýšlím. Kniha začíná dětstvím a studiem mladičké Íránky, popisuje seznámení Farah Díby a Muhammada Rezy Pahlavího, jejich svatbu a narození jejich dětí. Farah nás seznamuje s vládnutím a svou osobní angažovaností v politice, kultuře, osvětě i zachování odkazu íránské historie a víry. V době korunovace - byla jako první žena korunována císařovnou Íránu, přičemž hrdě a s pohnutím myslela na všechny íránské ženy - byla skutečně opěvovanou osobností, která po boku šáha pozvedla svou vlast. Žel reformy byly až příliš rychlé a rychle přišla i revoluce, takřka ruku v ruce s nemocí jejího manžela. Bylo velmi smutné číst o snaze jistých lékařských kapacit o jeho záchranu a o výsměchu amerických lékařů. Lze si tedy klást otázku, zda pozdější "léčba" nebyla na něčí objednávku. Řádění náboženských fanatiků, o což jsem se začala v průběhu četby zajímat, je skutečně neuvěřitelné... neuvěřitelně smutné. Írán se propadl opět do doby temna, teroru, nesvobody, a i když v Íránu své kořeny nemám, stejně mám smutek v duši. Nedělám si iluze, jistě i za vlády šáha se udělaly chyby, ale co "díky" Chomejnímu a mlčení světa přišlo potom, na to je slovo chyba slabý pojem. V knize je i fotogalerie a o zoufalství šáha vypovídá nejlépe fotografie ze dne, kdy musel svou vlast, pro kterou žil, navždy opustit, ten zármutek v jeho očích je nejvýmluvnější. Žel s tímto smutkem v duši o rok a půl později skonal. Zajímavé je, že jsem se ke knize dostala díky filmu Argo, který líčí útok demonstrantů na americkou ambasádu v Teheránu roku 1979. Zároveň éru monarchie představuje kriticky. Jinak je to film kvalitní a napínavý. Kromě různých informací a videí na netu si živou představu o porevoluční "středověké" podobě Íránu můžete udělat z filmu Bez dcerky neodejdu. Takže závěrem mého slohu - doporučuji, doporučuji, díky knize na osvícenou a soucitnou královnu Farah a šáha Muhammada Rezu nikdy nezapomenu.... celý text


Ke dnu

Ke dnu 2017, Anna Bolavá (p)
4 z 5

Další skvostný román od Anny Bolavé. I zde dokázala, že svým vytříbeným jazykem, vnitřními i vnějšími dialogy vystihující psychologii všech postav a hlubokým poselstvím patří mezi nejlepší české spisovatele současnosti. Obálka je zpočátku hádankou, s blížícím se koncem se vám však všechny symboly rozkryjí. Ale neodpustím si... Když mám nyní srovnání, spíš než klesat Ke dnu, raději se stulím Do tmy...... celý text


Vyhoďme ho z kola ven

Vyhoďme ho z kola ven 2015, Ken Kesey
4 z 5

Pro tuto klasiku je typické střídání úzkosti z manipulace a nadřazenosti s povzbuzením, kdykoli se dostane ke slovu či činu McMurphy, který všechny tyto taktiky zboří a ještě se Velké sestře vysměje. Snad každý viděl Přelet nad kukaččím hnízdem, takže román bude číst s neveselým vědomím, jak to vše skončí. Přesto závěr knihy obecně vyznívá pozitivněji než ve filmu. Kombajn (i když za cenu velkých obětí) prostě nakonec prohraje. Takže za mě: až se budu dívat na film, pak už s optimističtějšími vyhlídkami - tedy už navždy se vzpomínkami na knižní předlohu.... celý text


Líbáš jako ďábel

Líbáš jako ďábel 2011, Marie Poledňáková

První polovina se mi četla dobře, navíc jsem ocenila známé pražské reálie. Říkala jsem si, že je to příjemné odreagování od bichlí a těžkých knižních témat. Nicméně od únosu Bohuny dějových zvratů značně přibylo a stalo se to opravdu hodně překombinovaným. Román jsem dočetla, ale už bych jej podruhé nečetla, takže poputuje dál. Jinak film jsem viděla, jednou před lety v době premiéry a kniha mi příběh živě připomněla. Tak či tak, Líbáš jako ďábel je z kategorie knih, u kterých jasně cítím, jak se mi čtenářské dojmy do několika dní vypaří z hlavy.... celý text


Dospělost je mýtus

Dospělost je mýtus 2016, Sarah Andersen
5 z 5

Velmi rychle přečteno, ale to nevadí, protože až na pár výjimek jsem před sebou viděla dokonale vystihnuté situace introverta, knihomola a běžného smrtelníka - tzn. moje situace :-). Výborně jsem se pobavila a nechápu, proč jsem Sarah neobjevila už dávno. Navíc dobré hlody pro dobrovolně bezdětné. Moc se těším na pokračování.... celý text


Tajný deník Anny Boleynové

Tajný deník Anny Boleynové 2012, Robin Maxwell
3 z 5

Kniha obsahuje všechny důležité historické souvislosti, autorka seznámí s největšími osobnostmi té doby, líčení života u dvora Jindřicha VIII. je prokládáno dobou za vlády Alžběty Tudorovny, dcery mocného Jindřicha Tudora a Anny Boleynové. Čekala jsem opravdu tajný deník. Proto mi tam neskutečně chybělo víc niterných pocitů a vnímání samotné Anny, vše klouže po povrchu a na to, že je to její soukromý deník, na mě zápisky působily poměrně nevěrohodně, jako sled konverzací a událostí. Román ale s čistým svědomím doporučím těm, kteří jsou tudorovskou Anglií letmo políbeni. Je tam řada faktů shrnujících dobu anglické reformace. Pro mě však zůstává i nadále nedostižnou odbornicí a vypravěčkou výborná Alison Weir a jsem zvědavá na srovnání této knihy s jejím zatím nevydaným románem o Anně Boleynové ze série tudorovských královen.... celý text


Řeka osudu

Řeka osudu 2013, Barbara Erskine
5 z 5

No vida, po mých zklamáních z novějších počinů mé milované Barbary Erskine přišel opět výborný román! Zároveň je to spisovatelčina druhá kniha, v níž se střídají hned tři časové roviny. Ty jsou vždy na začátku jednotlivých podkapitol zřetelně odlišeny, takže je nemožné se v časových obdobích ztratit. Všechny tři příběhy jsou vytvořeny a podány dokonale, kolikrát jsem napětím ani nedýchala a občas jsem nedočkavě nalistovala pokračování z té které doby... Tak jsem se do toho ponořila! Těch několik dní, kdy jsem si knihu vychutnávala, jsem nad životy hrdinů často uvažovala, strachovala se o ně a často jsem nevěřícně kroutila hlavou nad nespravedlností vůči nim. Barbara se v tomto románu tolik nevěnuje zjevením duchů a paranormálním jevům (samozřejmě tam nesmí chybět, ale v jiných knihách je to propracovanější). Protože toto dílo je - jak už název napovídá - o osudu, o pomstě a o temnotě, která může přijít s jediným chybným činem či zákeřným úmyslem. Jen se teď nějakou dobu (den nebo několik dní?) nebudu moci začíst do nějaké nové knihy, tohle ve mně bude ještě doznívat.... celý text


Už je tady zas

Už je tady zas 2013, Timur Vermes
2 z 5

Kniha žel nesplnila očekávání. Když je na knize z knihovny piktogram humoristické knihy, tak čekám víc než jen velice občasné pousmání. Nevtipnější historka je z účasti Hitlera na Oktoberfestu. Kdyby v knize bylo více úsměvných částí tohoto typu, dala bych i více hvězd. Ale abych se vrátila k nesplněným očekáváním, tak jsem ji dočetla i proto, že prý měl být konec úplně jiný a lepší, než ten filmový. Jiný tedy byl, ale na zadek jsem si z něj nesedla. Asi se ke knize už nevrátím, to spíš ten film, kdy jsem brečela smíchy u parodie na parodii na Hitlera :-). A která patří jen do filmu, ostatně i závěr ve filmu mrazí víc.... celý text