jakafe přečtené 143

Kalanetika 1993, Callan Pinckney

Doma cvičím jen a pouze kalanetiku, protože ta tělo skutečně krásně tvaruje a zeštíhluje.

Fit s kalanetikou 1998, Callan Pinckney

V této knize je popsáno nejen cvičení (jak klasická kalanetika, tak kardiokalanetika), ale také doporučený jídelníček a zdravý životní styl jako takový.

Zasvěcení 1996, Elisabeth Haich

Velmi poutavě napsaný román, který má v sobě silný příběh, plný útrap i blaženosti, prodchnutý duchovním poznáním a vhledy do pradávné civilizace. K různým poznatkům se často vracím a pročítám je znovu, myslím, že je to kniha, které stojí za to věnovat místo v knihovně. Přesto jednu hvězdu ubírám, protože ne se všemi duchovními poselstvími se mohu ztotožnit, některé mi přijdou zavádějící a poplatné tomu, co chtějí duchovně hledající slyšet. Ale jako celek skvělé.... celý text

Duše kamenů 2010, Marie Brožová

Povídky mě příliš neberou, ale občas si nějakou povídkovou knihu přečtu. Tuto mám tedy i doma, protože paní Marie Brožová je zároveň moje oblíbená umělkyně a milá dáma. Je to příjemné čtení, ideální do sychravých dnů, protože vás zavede do zajímavých míst, osudů a přírodních krás. Knihu povyšují také pozitivní obrázky, kreslené s citem... a vůbec celá grafická úprava je nesmírně krásná.... celý text

Občanský průkaz 2006, Petr Šabach

Když jsem věděla, že jde do kin film, rychle jsem si v knihovně půjčila předlohu, ať mám s čím srovnávat (a líbilo se mi oboje). Občanský průkaz překlenuje několik desetiletí svižným a lehkým tempem, plných z velké části humorných, ale i mrazivých příhod. U natáčení s máničkami a esenbáky jsem se smála nahlas a i teď, po několika letech, mi myšlenka na tu část dokáže zvednout náladu :-). Příjemná kniha se zajímavou, nostalgickou obálkou.... celý text

Tma 2007, Ondřej Neff

Právem oceněno jako nejlepší česká sci-fi. Je to jeden z románů, který se mi vryl hluboko pod kůži. Děsivá a varovná vize světa bez elektrické energie (nejen osvětlení a elektroniky, ale i aut, telefonů atd.), mocných bez lidskosti, prostých lidí bez páteře a společnosti bez hodnot a ctností. Známé prostředí Prahy, naší republiky obecně a českého naturelu tomu dodává ještě silnější tón. Z děje této postapokalyptické knihy jsem byla skutečně otřesená. Po dočtení jsem několik dní nemohla dlouho usnout a stále jsem vymýšlela plán útěku z města a přežití v případě, že by nastala elektrická smrt. Každý, komu jsem Tmu půjčila, měl stejné pocity a prožitky, po nocích uvažoval, co by dělal, v každém to doznívalo. Toto brilantní dílo Ondřeje Neffa si hýčkám ve své knihovně, i dnes na jeho poselství myslím a mohu je upřímně jen a jen doporučit!... celý text

Marie Antoinetta: Strmý pád 2014, Juliet Grey

Marie Antoinetta: Soumrak rozmařilosti 2013, Juliet Grey

Marie Antoinetta: Raná léta ve Versailles 2012, Juliet Grey

Černobílý svět 2011, Kathryn Stockett

Výborná kniha, k zamyšlení. Příběh střídavě vyprávějí tři ženy, jejichž životy ničí dnes nepochopitelný svět předsudků, pravidel, nedotknutelných hranic, šikany a ponižování. Kruté důsledky to má i pro hlavní hrdinku Skeeter, která perzekuovaným černošským služkám a jejich rodinám pomáhá. Obdivuji ji pro její vnitřní sílu, se kterou zvládla osamocenost a opovržení od tzv. přítelkyň, rozchod s partnerem, rozhodnutí začít život v jiném městě úplně od začátku. Mnohokrát jsem při čtení ucítila, jak mi po tvářích stékají slzy. Rozhodně doporučuji!... celý text

Žítkovské bohyně 2012, Kateřina Tučková

Jedenáct 2012, Mark Watson

A mně se to líbilo! Koupeno na doporučení kolegyně, která říkala, jak skvěle to končí, a že to bude pro mě. Takže mě překvapilo, že jsem si knihu užívala, jen právě ten konec mi přišel jak ušitý horkou jehlou. Příběh je ale skvělý, čtivý, psaný z pohledů jedenácti lidí, kterým jeden čin zahýbal osudem. Nad souvislostmi jedné situace či rozhodnutí se také často zamýšlím, takže jsem román Jedenáct zhltla rychle, s nadšením a napětím, jak se to vše bude vyvíjet dál. Životy pár hrdinů mě zvlášť zaujaly, až lituji, že nevím, jak to s nimi pokračovalo i po skončení knihy :-).... celý text

Holčička, která měla ráda Toma Gordona 2000, Stephen King

Po x letech přečteno znovu. Líbilo se mi to i více, možná proto, že sama jsem s přespáváním (i o samotě) v lesích získala zkušenosti, takže se mě o to silněji dotkla. Kniha se i teď četla úplně sama, je strhující, mrazivá a vyvolávající soucit s malou Trishou, která v hlubokých lesích prožívá tolik útrap, zoufalství a děsivých situací. Chudinku malou svět pokousal už tak brzy.... celý text

Osvícení 1993, Stephen King

Očekávala jsem od toho víc. Osvícení mělo silnou atmosféru děsu opuštěného hotelu, rozkrývání uvažování a motivů jednání jednotlivých postav, i geniální vyprávění a děj samotný, ale nějak jsem na konci byla zklamaná. A to jsem knihu četla o samotě převážně na chatě, kde v noci praskající dřevo obložení skýtalo ty pravé kulisy. Mnohými je Osvícení považováno za vrchol Kingovy tvorby, literárně je to jistě výborné, ale u jiných jeho hororů jsem se fakt bála, proto hodnotím 3 *.... celý text

Študáci a kantoři 2005, Jaroslav Žák

Na pokraji temnoty 2008, Barbara Erskine

Pýcha a předsudek 2008, Jane Austen

Tato klasika je učebnicový příklad knihy, u které si nepřejete, aby skončila. Po několika letech jsem se do příběhu Elizabeth a pana Darcyho a dalších začetla znovu. Je milé vědět, že existuje kniha, která byla sepsána před 200 lety, a která je aktuální i dnes - myšlenky o manželství, o charakterech a osobnostním vývoji, o intrikách, o intelektuální nabubřelosti. Nyní jsem při čtení viděla hlavní hrdiny jako vzory, díky kterým by rozvodovost nebyla taková, jako je. Stačilo by, kdyby lidé do vztahu, resp. manželství vstupovali tak zodpovědně, jako hlavní hrdinové, tj. s ideály, trpělivostí, vlastní sebereflexí a touhou být pro druhého tím nejlepším, shodností názorů, zájmů a zároveň vzájemným doplněním temperamentu. Kolik lidí se tím zabývá předtím, než udělá tak závažný krok? Kromě toho jsem si samozřejmě libovala i v popisu tehdejší společnosti a hlavně anglického venkova, takže mě asi nejvíc bavil pobyt Lizzy u Colinsových a v Pemberley - zejména zde jsem si připadala, jako bych se tam procházela s ní. Budu se zase těšit na další počtení v tomto mistrovském románu a na příští setkání s hrdiny. Mezitím si mohu pustit film, kde si Elizabeth a pan Darcy nedají ani jeden polibek, a přesto patří k těm nejromantičtějším :-). Není pochyb, že Pýcha a předsudek je nejlepší román od Jane Austen.... celý text

Procitnutí slečny Primové 2014, Natalia Sanmartin Fenollera

Procitnutí slečny Primové je líbezná kniha. Autorčin vypravěčský a popisný styl je nádherný (ne nadarmo se inspirovala Pýchou a předsudkem od Jane Austen) a kromě skvělého námětu a milých postav v příběhu mě román zaujal svým umem příjemně mě donutit k zamyšlení se nad vlastním životem. A ne ve stylu nadhodit otázku či moudro, ale nenásilně, na základě narážek skrytých mezi řádky. Ne u každé knihy se mi stane, že si ke knize vezmu bloček a zapisuji si poznámky a vlastní krátké úvahy. V knize je kromě vylíčení městečka stavícího se stranou od zběsilé a povrchní moderní civilizace nastolen i rozvíjející se vztah mezi slečnou Primovou a mužem z křesla. Není to ale žádný typický román pro ženy, a priori jde o sebepoznání hlavní hrdinky, respektive čtenáře, alespoň tak to na mě zapůsobilo. Je to román inteligentní, s mnoha odkazy na klasickou literaturu a filozofii, takže koho toto zajímá a má rozjímavou náladu, neměl by být zklamán.... celý text

Malevil 1974, Robert Merle

Skvělý postapokalyptický román! Klasika ve svém žánru. Začtete se a už nepřestanete.

Půlnoc je osamělé místo 2002, Barbara Erskine

Od Barbary Erskine je to můj nejoblíbenější román, dokonce jedna z nejoblíbenějších knih obecně. Příběh - klasicky ve dvou časových úrovních, jedna ze starého Říma, druhá současná doba - je mistrně napsaný. Kdysi dávno jsem si knihu ze zvědavosti půjčila v knihovně a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Od té doby patří tato autorka mezi mé velmi oblíbené spisovatelky a hltám její díla. Možná je to subjektivní pocit, ale přijde mi od ní jako ta nejhororovější, celkem se divím, že zde je zařazena v žánru historického románu. Při čtení dlouho do noci jsem potřebovala na toaletu, všichni spali a živě si pamatuji, jak neskutečně jsem se bála všeho, o čem se v knize píše - hmatatelné zlo, hlína a červi na podlaze, práskající dveře... Asi kvůli tomuto prožitku je v mých očích Půlnoc tak vyvýšená a jedinečná.... celý text